Zákon č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů

se změnami:407/2012 Sb., 310/2013 Sb., 90/2014 Sb., 131/2015 Sb., 107/2016 Sb.
uveřejněno v: č. 59/2012 Sbírky zákonů na straně 2482
schváleno:31.01.2012
účinnost od:01.01.2013
[Textová verze] [PDF ke stažení (269 kB)]

165/2012 Sb. ZÁKON ze dne 31. ledna 2012 o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů Změna: 407/2012 Sb. Změna: 310/2013 Sb. Změna: 310/2013 Sb. (část) Změna: 90/2014 Sb. Změna: 310/2013 Sb. (část), 90/2014 Sb. (část) Změna: 131/2015 Sb. Změna: 107/2016 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ PODPOROVANÉ ZDROJE ENERGIE HLAVA I OBECNÁ USTANOVENÍ § 1 Předmět, účel úpravy a společná pravidla podpory (1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie^1) a upravuje a) podporu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „obnovitelný zdroj“), druhotných energetických zdrojů (dále jen „druhotný zdroj“) a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, výkon státní správy a práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené, b) obsah a tvorbu Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů (dále jen „Národní akční plán“), c) podmínky pro vydávání, evidenci a uznávání záruk původu energie z obnovitelných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, d) podmínky pro vydávání osvědčení o původu elektřiny vyrobené z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo druhotných zdrojů, e) financování podpory elektřiny z podporovaných zdrojů a tepla z obnovitelných zdrojů a poskytnutí dotace operátorovi trhu na úhradu těchto nákladů, f) odvod z elektřiny ze slunečního záření. (2) Účelem tohoto zákona je v zájmu ochrany klimatu a ochrany životního prostředí a) podpořit využití obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, b) zajistit zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě primárních energetických zdrojů k dosažení stanovených cílů^1), c) přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a k trvale udržitelnému rozvoji společnosti, d) vytvořit podmínky pro naplnění závazného cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v České republice při současném zohlednění zájmů zákazníků na minimalizaci dopadů podpory na ceny energií pro zákazníky v České republice. (3) Ustanovení tohoto zákona upravující postup pro stanovení výše a rozsahu podpory se nepoužijí, pokud by podpora stanovená na jejich základě byla v rozporu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie nebo rozhodnutími Komise vydanými na jeho základě. § 2 Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí a) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu, b) biomasou biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětvích, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu, c) bioplynem plynné palivo vyráběné z biomasy používané pro výrobu elektřiny, tepla nebo pro výrobu biometanu, d) biokapalinou kapalné palivo vyráběné z biomasy používané pro výrobu elektřiny a tepla, e) biometanem upravený bioplyn srovnatelný kvalitou a čistotou se zemním plynem, který je po vstupu do přepravní nebo distribuční soustavy považován za zemní plyn, f) druhotnými zdroji využitelné energetické zdroje, jejichž energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminozních hornin včetně degazačního a důlního plynu nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti, g) kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení, h) užitečným teplem teplo vyrobené v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla k uspokojování poptávky po teple a chlazení, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla za tržních podmínek uspokojována jinými procesy výroby energie než kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, i) hrubou konečnou spotřebou energie dodaná energie k dalšímu využití pro průmysl, dopravu, zemědělství a lesnictví, domácnosti a služby, včetně elektřiny a tepla spotřebovaného odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a tepla a ztrát elektřiny a tepla v sítích, j) zeleným bonusem na elektřinu finanční částka na podporu výroby elektřiny podle tohoto zákona určená výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, k) zeleným bonusem na teplo finanční částka na podporu výroby tepla podle tohoto zákona určená výrobcům tepla, l) výrobnou elektřiny z podporovaných zdrojů výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, m) výrobnou tepla zdroj tepelné energie^2) z obnovitelných zdrojů, n) výrobcem výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, výrobce elektřiny z druhotného zdroje a výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, o) výrobcem tepla výrobce tepla z obnovitelného zdroje, p) vykupujícím obchodník s elektřinou, který vykupuje vyrobenou elektřinu od výrobce, q) povinně vykupujícím obchodník s elektřinou určený tímto zákonem nebo vybraný Ministerstvem průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“), který vykupuje elektřinu od výrobce z obnovitelného zdroje vyrobenou ve výrobně elektřiny na vymezeném území, r) hodinovou cenou cena elektřiny na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu^3); v případech, kdy není denní trh s elektřinou organizován, rozumí se hodinovou cenou pevná jednotková cena elektřiny pro zvláštní režim zúčtování ve stavech nouze stanovená cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu (dále jen „Úřad“), s) provozovatelem regionální distribuční soustavy držitel licence na distribuci elektřiny, jehož distribuční soustava je přímo připojena na přenosovou soustavu, t) provozovatelem lokální distribuční soustavy držitel licence na distribuci elektřiny, jehož distribuční soustava není přímo připojena k přenosové soustavě, u) technologickou vlastní spotřebou elektřiny spotřeba elektrické energie na výrobu elektřiny v hlavním výrobním zařízení i pomocných provozech, které s výrobou elektřiny přímo souvisejí, včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech výrobny elektřiny pro dodávku do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, v) účinnou soustavou zásobování tepelnou energií soustava zásobování tepelnou energií, do které bylo v předcházejícím kalendářním roce dodáno alespoň 50 % tepla z obnovitelných zdrojů, 50 % tepla z druhotných zdrojů, 75 % tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % tepla z kombinace uvedených možností. HLAVA II NÁRODNÍ AKČNÍ PLÁN § 3 (1) Národní akční plán zpracovaný podle Rozhodnutí Komise^4) obsahuje opatření a způsob dosažení závazných cílů podílu energie z obnovitelných zdrojů, průběžných dílčích cílů podílu energie z obnovitelných zdrojů a předpokládané hodnoty vyrobené energie a další informace pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Národní akční plán může obsahovat také předpokládané hodnoty vyrobené energie a další informace pro jednotlivé druhy dalších podporovaných zdrojů. (2) Národní akční plán přispívá k naplňování závazných cílů podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a hrubé konečné spotřebě energie v dopravě v České republice v roce 2020 a stanoví průběžné dílčí cíle podílů energie z obnovitelných zdrojů. Pro účely vykazování naplňování závazných cílů podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v dopravě se podíl biopaliv^22) vyrobených z odpadů, zbytků, nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin považuje za dvojnásobný oproti ostatním biopalivům. (3) Návrh Národního akčního plánu vypracovává a jeho aktualizaci provádí ministerstvo. Národní akční plán schvaluje vláda. (4) Při zpracování návrhu Národního akčního plánu ministerstvo vychází ze Státní energetické koncepce, očekávaného zvyšování energetické účinnosti a úspor energie a posouzení nezbytnosti budování nové energetické infrastruktury a soustav zásobování tepelnou energií využívajících energii z obnovitelných zdrojů. (5) Plnění Národního akčního plánu vyhodnocuje ministerstvo ve Zprávě o pokroku při podporování a využívání energie z obnovitelných zdrojů nejméně jedenkrát za 2 roky a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu. HLAVA III PODPORA ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ A VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA § 4 Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů (1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z obnovitelných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím obnovitelných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny^5) a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, anebo poměrná část elektřiny pocházející z obnovitelného zdroje v případě společného spalování obnovitelného zdroje a druhotného zdroje nebo neobnovitelného zdroje. Odebírá-li výrobce ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou vlastní spotřebu. (2) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky. (3) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se stanoví s ohledem na předpokládané hodnoty výroby energie pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů pro jednotlivé roky do roku 2020 uvedené v Národním akčním plánu. (4) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících obnovitelné zdroje, které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem, a na elektřinu uvedenou v odstavci 5. Požadavky na minimální účinnost užití energie se nestanoví pro výrobny elektřiny využívající geotermální energii, energii slunečního záření, energii větru a vody. (5) V případě elektřiny vyrobené a) spalováním obnovitelného zdroje je podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovena odlišně podle druhu a parametrů obnovitelného zdroje a způsobů jeho využití stanovených prováděcím právním předpisem, b) z biomasy nebo biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou v zařízení schopném vyrábět elektřinu v kombinované výrobě elektřiny a tepla, na které ministerstvo vydalo osvědčení podle § 47, c) z bioplynu se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou v kombinované výrobě elektřiny a tepla, která využívá bioplyn vznikající alespoň ze 30 % z jiné biomasy, než je cíleně pěstovaná biomasa na orné půdě^6) a na travním porostu^6), a která zajistí efektivní využití pro alespoň 50 % primární energie biomasy, ze které je bioplyn vyroben; vlastní technologická spotřeba elektřiny a tepla výrobny elektřiny se přitom nezapočítává; způsob vykazování množství cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě bioplynu stanoví prováděcí právní předpis, d) využitím energie slunečního záření se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kWp, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí^7); podporována je pouze elektřina vyrobená v jedné výrobně elektřiny do 30 kWp, která je umístěna na jedné střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru nemovitostí^7), e) energetickým využitím komunálního odpadu se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biologicky rozložitelné části komunálního odpadu; v případě nevytříděného komunálního odpadu stanoví podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části na energetickém obsahu komunálního odpadu prováděcí právní předpis, f) z biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biokapalin, které splňují kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem. (6) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se nevztahuje na elektřinu z obnovitelných zdrojů a) v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu^8), b) vyrobenou ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu v období, pro které Úřad podle odstavce 8 podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů nestanoví, c) vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází, d) vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1, 2 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 6, odst. 7 písm. a), 8 nebo 9, nebo e) naměřenou měřicím zařízením, které 1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo 2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení. (7) Rozsah a výši podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí. (8) V případě, že pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo o dva roky dříve, než je rok, ve kterém se o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů rozhoduje, dosaženo nebo překonáno skutečnými hodnotami výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů předpokládaných hodnot výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovených v Národním akčním plánu^4) pro rok, ve kterém se o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů rozhoduje, Úřad pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna následujícího roku podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro tento rok nestanoví. V případě vodních a větrných elektráren se pro porovnání používají přepočtené hodnoty stanovené podle rozhodnutí Komise^4). (9) Informace o dosažené hodnotě výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů podle odstavce 8 zveřejní Úřad do 30. května v Energetickém regulačním věstníku. (10) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně elektřiny pocházející z obnovitelného zdroje v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje a biokapalin se vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu do 31. prosince 2013 včetně. Toto se netýká podpory výroby elektrické energie využívající energii vody ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW. V případě biokapalin se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z biokapalin do 31. prosince 2013 včetně ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu do 31. prosince 2013 včetně. (11) Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nepoužije pro výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích. (12) Ustanovení odstavce 6 písm. c) se nevztahuje na výrobce, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů a jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis. § 5 Podpora elektřiny z druhotných zdrojů (1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z druhotných zdrojů podle tohoto zákona se za elektřinu z druhotných zdrojů považuje elektřina vyrobená využitím druhotných zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny^5) a distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo naměřená na svorkách generátoru a snížená o technologickou vlastní spotřebu elektřiny, anebo poměrná část elektřiny pocházející z druhotného zdroje v případě společného spalování druhotného zdroje a obnovitelného zdroje nebo neobnovitelného zdroje a jestliže na elektřinu vyrobenou z druhotných zdrojů vydalo ministerstvo osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojů. Odebírá-li výrobce ke krytí technologické vlastní spotřeby elektřinu z přenosové nebo distribuční soustavy nebo z jiné výrobny elektřiny, je předmětem podpory elektřina v množství naměřeném v předávacím místě výrobny elektřiny a sníženém o množství elektřiny odebrané pro technologickou vlastní spotřebu. (2) Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se vztahuje na výrobu elektřiny z druhotných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky. (3) Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se vztahuje na elektřinu vyrobenou v kombinované výrobě elektřiny a tepla ve výrobnách elektřiny využívajících druhotné zdroje, které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. V případě výroby elektřiny z degazačního plynu nebo důlního plynu není podmínkou pro podporu elektřiny kombinovaná výroba elektřiny a tepla. (4) V případě elektřiny vyrobené energetickým využíváním komunálního odpadu se podpora elektřiny z druhotných zdrojů vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou z jeho biologicky nerozložitelné části při splnění podmínky podle odstavce 3. (5) Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se poskytuje na množství elektřiny vykázané výrobcem, a to v termínech, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (6) Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se nevztahuje na elektřinu a) z druhotných zdrojů v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu^8), b) vyrobenou výrobcem elektřiny z druhotných zdrojů, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 1 nebo 4, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 6, nebo odst. 7 písm. a), nebo c) naměřenou měřicím zařízením, které 1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo 2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení. (7) Podpora elektřiny z druhotných zdrojů se nevztahuje na elektřinu vyrobenou výrobcem elektřiny z druhotného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází. (8) Ustanovení odstavce 7 se nepoužije pro výrobce elektřiny z druhotných zdrojů, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích. (9) Rozsah a výši podpory elektřiny z druhotných zdrojů stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí. § 6 Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla podle tohoto zákona se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina vyrobená ve společném procesu spojeném s dodávkou užitečného tepla v zařízení, na které ministerstvo vydalo osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, při jejíž výrobě se dosahuje úspory primární energie ve výši nejméně 10 % oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla. V případě zařízení s instalovaným elektrickým výkonem nižším než 1 MW se za elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla považuje elektřina, při jejíž výrobě se dosahuje kladné hodnoty úspory primární energie. Způsob výpočtu úspory primární energie stanoví prováděcí právní předpis. (2) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se vztahuje na elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla vyrobenou ve výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky. (3) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se poskytuje na množství elektřiny vykázané výrobcem, a to v termínech, v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (4) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se nevztahuje na elektřinu a) z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného právního předpisu^8), b) vyrobenou výrobcem elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, který nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 3, nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 11a odst. 7 písm. a), nebo c) naměřenou měřicím zařízením, které 1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo 2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení. (5) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se nevztahuje na elektřinu vyrobenou výrobcem elektřiny, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází. (6) Ustanovení odstavce 5 se nepoužije pro výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích. (7) Rozsah a výši podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí. (8) Ustanovení odstavce 5 se nepoužije pro výrobce, který vyrábí elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis. § 7 Práva a povinnosti subjektů na trhu s elektřinou z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na svém licencí vymezeném území přednostně připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě výrobnu elektřiny z podporovaného zdroje za účelem přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny, pokud o to výrobce požádá a splňuje podmínky připojení stanovené jiným právním předpisem^9), s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo distribuci nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. (2) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen na vyžádání výrobce, jehož výrobna elektřiny z podporovaného zdroje má být připojena k distribuční soustavě nebo k přenosové soustavě, poskytnout informace nezbytné pro připojení, odhad nákladů souvisejících s připojením, lhůty pro přijetí a vyřízení žádosti o připojení a odhad doby nezbytné pro provedení připojení. (3) Právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „podpora elektřiny“) podle tohoto zákona se vztahuje pouze na držitele licence na výrobu elektřiny, který vyrábí elektřinu z podporovaných zdrojů. U výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje trvá právo na podporu elektřiny po dobu životnosti výrobny elektřiny stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni uvedení výrobny do provozu. Způsob a postup uvedení výrobny elektřiny do provozu stanoví prováděcí právní předpis. (4) Výrobce, který používá pro výrobu elektřiny palivo z biomasy, biokapaliny nebo bioplynu, je povinen uchovávat dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu. (5) Výrobce paliva, dodavatel paliva nebo dovozce paliva z biomasy, z biokapaliny nebo z bioplynu je povinen uchovávat úplné a pravdivé dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasy, biokapalin a bioplynu a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly, a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu. (6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je povinen zaregistrovat předávací místo výrobny elektřiny vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, ke které vzniká nárok na podporu elektřiny podle tohoto zákona, připojené k jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k přenosové nebo distribuční soustavě jako výrobní předávací místo v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle jiného právního předpisu^10). (7) Doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny, které je povinen výrobce uchovávat podle jiných právních předpisů^23), je povinen uchovávat i po lhůtě stanovené těmito právními předpisy v případě, že je příjemcem podpory podle tohoto zákona, a to po celou dobu trvání práva na podporu a po dobu následujících 5 let a na vyžádání je předložit Úřadu. Při změně vlastnictví je převodce nebo právní předchůdce povinen předat nabyvateli nebo právnímu nástupci doklady podle věty první nebo jejich kopie. (8) Výrobce je povinen operátorovi trhu sdělit výši investičních nákladů spojených s uvedením výrobny do provozu a výši nevratné investiční podpory z veřejných prostředků bez zbytečného odkladu po registraci zvolené formy podpory. § 8 Formy podpory elektřiny (1) Podpora elektřiny se uskutečňuje formou zelených bonusů na elektřinu nebo výkupních cen. (2) Právo zvolit podporu elektřiny formou výkupních cen má pouze výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody, a to ve výrobně elektřiny o instalovaném výkonu do 10 MW včetně a ostatní výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobně elektřiny o instalovaném výkonu do 100 kW včetně. V ostatních případech, včetně elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem do 100 kW společně z obnovitelných zdrojů a neobnovitelných zdrojů, má výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů právo pouze na podporu elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu. Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů má právo, pokud je to v souladu s výše uvedeným, změnit formu podpory elektřiny podle odstavce 1 pouze k 1. lednu pro daný kalendářní rok. (3) Výrobce je povinen zaregistrovat prostřednictvím vykupujícího nebo povinně vykupujícího anebo přímo v systému operátora trhu zvolenou formu podpory elektřiny a její změnu. (4) Podporu elektřiny formou výkupních cen nelze v rámci jedné výrobny elektřiny kombinovat s podporou elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu. (5) Termíny a postup pro výběr formy podpory elektřiny a její změny a postup při registraci v systému operátora trhu stanoví prováděcí právní předpis. (6) V případě elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, z druhotných zdrojů nebo z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je možný souběh podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu. § 9 Zelený bonus na elektřinu (1) Zelený bonus na elektřinu je stanoven v Kč/MWh a poskytován v ročním nebo hodinovém režimu. (2) Pokud není výrobce subjektem zúčtování^5) nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, je vykupující povinen převzít odpovědnost za odchylku^11). (3) Pokud o to výrobce požádá, je operátor trhu povinen, na základě vyúčtování podle odstavce 6, hradit výrobci zelený bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. (4) Podpora elektřiny formou zeleného bonusu na elektřinu a) vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající obnovitelné zdroje s instalovaným výkonem do 100 kW včetně nebo biologicky rozložitelnou část komunálního odpadu nebo vyrobenou společným spalováním obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje se poskytuje pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu, b) vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající obnovitelné zdroje s instalovaným výkonem nad 100 kW, s výjimkou biologicky rozložitelné části komunálního odpadu nebo vyrobenou společným spalováním obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, se poskytuje pouze v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinu, c) z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů se poskytuje pouze v režimu ročního zeleného bonusu na elektřinu. (5) Výrobce má právo, pokud je to v souladu s odstavcem 4, změnit režim zeleného bonusu na elektřinu pouze k 1. lednu pro daný kalendářní rok v termínech a postupem pro výběr režimů zeleného bonusu na elektřinu podle prováděcího právního předpisu. (6) Vyúčtování zeleného bonusu na elektřinu se uskutečňuje na základě naměřených hodnot^12) podle § 11a nebo v případech podle § 11a odst. 4 na základě vypočtených hodnot evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. § 10 Výkupní ceny (1) Do doby rozhodnutí o výběru povinně vykupujícího je pro příslušné vymezené území povinně vykupujícím dodavatel poslední instance^13). O výběru povinně vykupujícího informuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. (2) Povinně vykupující je povinen vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora elektřiny, vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na jeho vymezeném území za podmínek podle § 11 a 12. Povinně vykupující nese odpovědnost za odchylku v předávacím místě výrobny elektřiny podle jiného právního předpisu^11). (3) Vyúčtování povinně vykoupené elektřiny se provádí na základě naměřených hodnot^12) podle § 11a evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. § 11 Podmínky podpory elektřiny a výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) Základním časovým úsekem pro výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je 1 hodina. (2) Základním časovým úsekem pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je 1 měsíc nebo jeho celé násobky. V případě výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW je základní časový úsek čtvrtletí. (3) Pokud výrobce hodlá nabídnout elektřinu povinně vykupujícímu, musí mu tuto skutečnost oznámit v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. (4) V případě dosažení záporné hodinové ceny je výrobce, který využívá podporu elektřiny formou výkupní ceny, povinen zápornou hodinovou cenu uhradit povinně vykupujícímu, a to za dodané množství elektřiny v dané hodině. Povinně vykupující je povinen o takových případech předem informovat výrobce v termínech a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (5) V případech, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky, nevzniká výrobci, který využívá podporu elektřiny formou výkupní ceny nebo formou zeleného bonusu na elektřinu, v těchto hodinách k vyrobené elektřině nárok na podporu. Povinně vykupující nebo vykupující je povinen o takových případech předem informovat výrobce v termínech a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (6) V případě podpory formou výkupní ceny, kdy je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena stanovená Úřadem, je povinen povinně vykupující uhradit operátorovi trhu rozdíl mezi hodinovou cenou a výkupní cenou stanovenou Úřadem. Způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou a jeho úhrady operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis. (7) V případě podpory formou zelených bonusů na elektřinu z obnovitelných zdrojů v hodinovém režimu, pokud výrobce nabídne elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů k výkupu povinně vykupujícímu, je povinen povinně vykupující uhradit výrobci rozdíl mezi výkupní cenou a zeleným bonusem na elektřinu. Případné vícenáklady povinně vykupujícího vyplývající z rozdílu mezi výkupní cenou a zeleným bonusem na elektřinu podle věty první tohoto odstavce Úřad zohlední v ceně za činnost povinně vykupujícího podle § 13 odst. 3. (8) V případě podpory v režimu hodinového zeleného bonusu podle odstavce 7, kdy je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena stanovená Úřadem, je výrobce povinen uhradit rozdíl mezi hodinovou cenou a výkupní cenou operátorovi trhu. Způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou a jeho úhrady operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis. (9) V případě podpory v režimu hodinového zeleného bonusu, kdy je dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výkupní cena stanovená Úřadem, nárok na zelený bonus nevzniká. § 11a Měření a evidence elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) Výrobce je povinen na svůj náklad měřit a) za místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, nebo b) před místem odběru vyrobené technologické vlastní spotřeby elektřiny vyrobenou elektřinu zvlášť z každého druhu obnovitelného zdroje nebo z druhotného zdroje, jakož i měřit samostatně technologickou vlastní spotřebu elektřiny stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii. Povinnost uvedená v předchozí větě pod písmeny a) a b) se nevztahuje na případy, kdy měření zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nebo kdy výrobce vypočítává vyrobené množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů podle odstavce 4. Měření technologické vlastní spotřeby elektřiny se nevyžaduje u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kWe včetně. (2) Výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje, který uplatňuje podporu elektřiny v režimu hodinového zeleného bonusu na elektřinu i na vyrobenou elektřinu, která nebyla dodána do distribuční soustavy nebo přenosové soustavy, je povinen měřit vyrobenou elektřinu s hodinovým průběhem výroby elektřiny z obnovitelného zdroje stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii, a to způsobem, který stanoví jiný právní předpis^12). (3) Výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je povinen měřit množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečné teplo a spotřebované palivo v rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpisu. (4) Výrobce, který vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů společně s elektřinou z neobnovitelných zdrojů, je povinen měřit vyrobenou elektřinu stanoveným měřidlem podle zákona o metrologii nebo vypočítat vyrobené množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis. (5) Výrobce je dále povinen a) udržovat a provozovat měřicí zařízení podle odstavců 1, 2 a 4 s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení podle odstavců 1 až 4 nebo do jeho součásti či příslušenství. (6) Výrobce, který vyrábí elektřinu společným spalováním obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, je povinen způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis, vykazovat operátorovi trhu a na vyžádání též Úřadu a ministerstvu a) zvlášť množství elektřiny z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, b) skutečné nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvalitu a c) skutečné využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje pro účely výroby elektřiny. (7) V případě podpory elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu je výrobce povinen a) předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené nebo vypočtené hodnoty a další údaje v členění podle jednotlivých druhů podporovaných zdrojů a předávacích míst výroben elektřiny a jejich evidenci podle prováděcího právního předpisu a případně další doplňující informace, týkající se předávaných naměřených nebo vypočtených hodnot; způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny a další údaje z podporovaných zdrojů využívajících formu podpory zeleným bonusem na elektřinu stanoví prováděcí právní předpis, a b) umožnit operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené osobě přístup k měřidlu, které slouží pro měření vyrobené elektřiny z podporovaných zdrojů energie. (8) V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je výrobce povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé údaje k jím provozované výrobně elektřiny v členění podle jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů a vést jejich evidenci podle prováděcího právního předpisu. Rozsah údajů a termín a způsob předání a evidence údajů stanoví prováděcí právní předpis. (9) V případě podpory elektřiny formou výkupních cen je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy povinen předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty v předávacím místě připojení výrobny elektřiny k provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě. Způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z obnovitelných zdrojů využívajících formu podpory výkupní cenou stanoví prováděcí právní předpis. § 12 Výše výkupní ceny a zelených bonusů na elektřinu (1) Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3 a § 4 odst. 3, 7 a 8 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výkupní cenu samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů, popřípadě pro skupiny podle velikosti instalovaného výkonu výrobny elektřiny, nebo s ohledem na jejich umístění tak, aby při podpoře elektřiny vyrobené ve výrobnách elektřiny uvedených do provozu po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a) bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, v případě výroben elektřiny využívajících biomasu, bioplyn nebo biokapaliny náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem, b) zůstala zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z obnovitelných zdrojů při podpoře od roku uvedení výrobny elektřiny do provozu po dobu trvání práva na podporu jako minimální s pravidelným ročním navýšením o 2 %; to neplatí pro výrobnu elektřiny využívající biomasu nebo bioplyn nebo biokapaliny; za uvedení výrobny elektřiny do provozu se považuje též ukončení rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny, nebo ukončení modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny; za rekonstrukci nebo modernizaci se nepovažuje oprava nebo údržba výrobny elektřiny dle požadavků na úpravy výrobny vyvolaných právními předpisy, c) byly případy dosažení záporné hodinové ceny podle § 11 odst. 4 a případy, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky podle § 11 odst. 5, zahrnuty pod písmeno a). (2) Pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3 a § 4 odst. 3, 7 a 8 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinu a postup pro stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu tak, aby výše ročního zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi výkupní cenou a očekávanou průměrnou roční hodinovou cenou a výše hodinového zeleného bonusu na elektřinu pokryla pro daný druh obnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi výkupní cenou a dosaženou hodinovou cenou. Způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu a hodinové ceny stanoví prováděcí právní předpis. (3) V případech dosažení záporné hodinové ceny Úřad při stanovení postupu pro hodinový zelený bonus na elektřinu podle odstavce 2 postupuje tak, aby byla hodnota hodinového zeleného bonusu na elektřinu rovna nejvýše hodnotě hodinového zeleného bonusu na elektřinu při dosažení nulové hodinové ceny. (4) Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3, § 5 odst. 9 a § 6 odst. 7 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na elektřinu pro podporu elektřiny z druhotných zdrojů s ohledem na druh druhotného zdroje, umístění a velikost instalovaného výkonu výrobny elektřiny, a pro podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s ohledem na umístění a velikost instalovaného elektrického výkonu výrobny elektřiny, použité primární palivo a provozní režim výrobny elektřiny. Úřad může stanovit odlišnou výši zeleného bonusu na elektřinu také pro rekonstruované výrobny elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Při stanovení zeleného bonusu na elektřinu pro podporu elektřiny z druhotných zdrojů a podporu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se nepoužijí a neplatí pravidla stanovená v ustanovení odstavců 1 a 2. (5) Úřad meziročně upravuje výši zelených bonusů na elektřinu k elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných zdrojů v závislosti na změnách cen elektřiny na trhu, cen tepelné energie, cen primárních energetických zdrojů, efektivitě výroby a době využití výrobny elektřiny. (6) Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory elektřiny tak, aby pro rok, kdy je výrobna elektřiny uvedena do provozu, činila výkupní cena nebo zelený bonus na elektřinu nejvýše 4 500 Kč/MWh. (7) Při stanovení výkupních cen, ročních zelených bonusů na elektřinu a postupu pro stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu a ceny za činnost povinně vykupujícího postupuje Úřad podle zákona o cenách. § 13 Vyúčtování podpory elektřiny (1) Operátor trhu účtuje provozovateli regionální distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši, v jaké je povinen ji vyúčtovat provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle § 28 a provozovatel regionální distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy je povinen ji hradit operátorovi trhu. Způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav stanoví prováděcí právní předpis. (2) Povinně vykupující účtuje operátorovi trhu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za svoji činnost podle množství povinně vykupované elektřiny z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů evidovaných operátorem trhu podle § 10 odst. 3 a operátor trhu je povinen hradit rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za činnost povinně vykupujícího. (3) Výši ceny za činnost povinně vykupujícího stanovuje Úřad v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok. Způsob výpočtu ceny stanoví prováděcí právní předpis. (4) Právo účtovat podle odstavce 2 vzniká zaplacením výkupní ceny výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to v rozsahu naměřených nebo vypočtených hodnot podle § 11a evidovaných operátorem trhu. HLAVA IV ODVOD Z ELEKTŘINY ZE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ § 14 Předmět odvodu z elektřiny ze slunečního záření Předmětem odvodu za elektřinu ze slunečního záření (dále jen „odvod“) je elektřina vyrobená ze slunečního záření v období od 1. ledna 2014 po dobu trvání práva na podporu elektřiny v zařízení uvedeném do provozu v období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010. § 15 Subjekty odvodu (1) Poplatníkem odvodu je výrobce, pokud vyrábí elektřinu ze slunečního záření. (2) Plátcem odvodu je v případě hrazení formou zeleného bonusu na elektřinu operátor trhu a v případě hrazení formou výkupní ceny povinně vykupující. § 16 Základ odvodu Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty hrazená plátcem odvodu formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu na elektřinu poplatníkovi odvodu za elektřinu ze slunečního záření vyrobenou v odvodovém období. § 17 Osvobození od odvodu Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze slunečního záření ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kW. § 18 Sazba odvodu Sazba odvodu ze základu odvodu činí v případě hrazení formou a) výkupní ceny 10 %, b) zeleného bonusu na elektřinu 11 %. § 19 Odvodové období Odvodovým obdobím je kalendářní měsíc. § 20 Způsob výběru odvodu (1) Plátce odvodu je povinen srazit nebo vybrat odvod ze základu odvodu. (2) Plátce odvodu je povinen odvést odvod ze základu odvodu do 25 dnů po skončení odvodového období; ve stejné lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu. § 21 Správa odvodu (1) Správu odvodu vykonávají finanční úřady. (2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu. § 22 Rozpočtové určení odvodu Odvod je příjmem státního rozpočtu. HLAVA V PODPORA TEPLA Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ § 23 Podpora tepla a formy podpory tepla (1) Pro účely stanovení podpory tepla z obnovitelných zdrojů podle tohoto zákona se za teplo z obnovitelných zdrojů považuje teplo vyrobené využitím obnovitelného zdroje. (2) Podpora tepla z obnovitelných zdrojů (dále jen „podpora tepla“) se uskutečňuje formou a) investiční podpory tepla, nebo b) provozní podpory tepla. (3) Provozní podpora tepla se uskutečňuje formou zeleného bonusu na teplo. (4) Investiční podpora tepla se uskutečňuje formou programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů. (5) Právo zvolit podporu tepla formou provozní podpory tepla má pouze výrobce tepla, který vyrábí teplo z obnovitelných zdrojů podle § 24 tohoto zákona. (6) Podporu tepla formou provozní podpory tepla lze v rámci jedné výrobny tepla kombinovat s podporou tepla formou investiční podpory tepla. (7) Výrobce tepla, který uplatňuje provozní podporu tepla, je povinen zaregistrovat přímo v systému operátora trhu provozní podporu tepla zeleným bonusem na teplo. Postup při registraci stanoví prováděcí právní předpis. § 24 Provozní podpora tepla (1) Právo na provozní podporu tepla podle tohoto zákona se vztahuje pouze na držitele licence na výrobu tepelné energie, který vyrábí tepelnou energii z obnovitelných zdrojů. (2) Provozní podpora tepla se stanoví s ohledem na předpokládané hodnoty vyrobené energie pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů pro jednotlivé roky do roku 2020 uvedené v Národním akčním plánu. (3) Provozní podpora tepla se vztahuje na teplo vyrobené z podporované biomasy, pro kterou je stanovena podpora elektřiny podle § 4 odst. 5 písm. a), z biokapalin splňujících kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem ve výrobnách tepla se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW nebo z geotermální energie v zařízeních se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 200 kW dodané do rozvodného tepelného zařízení^2) soustavy zásobování tepelnou energií z výroben tepla, které jsou umístěné na území České republiky a které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. (4) Provozní podpora tepla se vztahuje na užitečné teplo z výroben tepla, které jsou umístěny na území České republiky a které splňují minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem a jež mají instalovaný elektrický výkon do 500 kW a využívají bioplyn vznikající z více než 70% ze statkových hnojiv a vedlejších produktů živočišné výroby anebo z biologicky rozložitelného odpadu. (5) Rozsah a výši provozní podpory tepla stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí. (6) Provozní podpora tepla se nevztahuje na a) teplo vyrobené v kombinované výrobě elektřiny a tepla s výjimkou výrobny tepla podle odstavce 4 nebo výrobny elektřiny a tepla s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla s instalovaným elektrickým výkonem do 7,5 MW, pro kterou je stanovena podpora elektřiny podle § 4 odst. 5 písm. b), b) teplo vyrobené ve výrobně tepla podle odstavce 4, na které současně výrobce uplatňuje podporu na elektřinu z obnovitelných zdrojů, c) teplo vyrobené společným spalováním obnovitelného zdroje s neobnovitelným zdrojem s výjimkou tepla vyrobeného společným spalováním obnovitelného zdroje s druhotným zdrojem, d) neoprávněnou dodávku tepelné energie podle energetického zákona, e) teplo vyrobené ve výrobnách tepla uvedených do provozu v období, pro které Úřad podle odstavce 7 provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů nestanoví, f) teplo vyrobené výrobcem tepla z obnovitelného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází, g) teplo vyrobené výrobcem tepla, který neplní povinnosti podle § 27 odst. 3 nebo nesplní povinnost vůči operátorovi trhu podle § 27 odst. 7 písm. a), nebo h) teplo naměřené měřicím zařízením, které 1. zaznamenalo naměřené hodnoty nesprávně tak, že došlo k prospěchu výrobce tepla, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné naměřené hodnotě změnily, nebo 2. vykazuje chyby měření ve prospěch výrobce tepla a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení. (7) V případě, že pro výrobu tepla z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie bylo o dva roky dříve, než je rok, ve kterém se o provozní podpoře tepla rozhoduje, dosaženo nebo překonáno skutečnými hodnotami výroby tepla z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie předpokládaných hodnot výroby tepla z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie stanovené v Národním akčním plánu pro rok, ve kterém se o provozní podpoře tepla z obnovitelných zdrojů rozhoduje, Úřad pro výrobny tepla uvedené do provozu od 1. ledna následujícího roku podporu tepla z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie pro tento rok nestanoví. (8) Informace o dosažené hodnotě výroby tepla z jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů energie podle odstavce 7 zveřejní Úřad do 30. května v Energetickém regulačním věstníku. (9) Ustanovení odstavce 6 písm. f) se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích. (10) Ustanovení odstavce 6 písm. f) se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, jehož hlavním předmětem činnosti je zemědělská výroba. Způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba stanoví prováděcí právní předpis. § 25 Investiční podpora tepla (1) Investiční podpora tepla se vztahuje na výstavbu výrobny tepla z obnovitelných zdrojů a na rozvodné tepelné zařízení^2) z těchto výroben tepla na území České republiky s minimální účinností užití energie stanovenou prováděcím právním předpisem. (2) Vyhlašují-li organizační složky státu, kraje nebo obce programy podpory ze státních, evropských finančních prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, týkající se zcela nebo z části obnovitelných zdrojů, jsou povinny do výzvy k podání nabídek podle příslušných programů zařadit investiční podporu výstavby výrobny tepla z obnovitelných zdrojů a rozvodných tepelných zařízení^2) z těchto výroben tepla. (3) V případě výstavby výrobny tepla z tepelných čerpadel se investiční podpora tepla vztahuje na výrobnu tepla splňující požadavky stanovené rozhodnutím Komise^15). (4) V případě výstavby výrobny tepla z biokapalin se investiční podpora tepla vztahuje pouze na výrobnu tepla využívající jako paliva biokapaliny splňující kritéria udržitelnosti stanovená v prováděcím právním předpise. Splnění kritérií udržitelnosti biokapalin je povinen výrobce tepla doložit poskytovateli dotace do 30 dní po uvedení výrobny tepla do provozu. (5) Investiční podpora tepla podle odstavců 3 a 4 se nevztahuje na solární systémy nebo systémy s tepelnými čerpadly, které by svým provozem zhoršily celkovou průměrnou roční účinnost stávajících účinných soustav zásobování tepelnou energií. Tyto soustavy zásobování tepelnou energií eviduje a způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje Úřad do 30. dubna následujícího roku. (6) Investiční podpora tepla se nevztahuje na výrobce tepla z obnovitelného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výlučně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou vlastníky akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu výrobce s uvedením zdroje, z něhož údaje o velikosti podílu akcionářů vychází. (7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro výrobce tepla z obnovitelného zdroje, jehož akcie v souhrnné jmenovité hodnotě 100 % základního kapitálu jsou ve vlastnictví obce nebo obcí podle zákona o obcích nebo ve vlastnictví kraje podle zákona o krajích. § 26 Zelený bonus na teplo a jeho výše (1) Zelený bonus na teplo je stanoven v Kč/GJ a poskytován pouze v ročním režimu. (2) Zúčtovacím obdobím pro úhradu zeleného bonusu na teplo je 1 měsíc nebo jeho celé násobky. (3) Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3, § 24 odst. 2, 5 a 7 v daném kalendářním roce na následující kalendářní rok výši ročního zeleného bonusu na teplo. (4) Úřad je povinen pro výrobny tepla podle § 24 odst. 3 stanovit zelený bonus na teplo ve výši 50 Kč/GJ s pravidelným ročním navýšením o 2 %.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Úřad pro výrobny tepla podle § 24 odst. 4 stanoví výši zeleného bonusu na teplo v cenovém rozhodnutí tak, aby bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti investic za podmínky splnění technických a ekonomických parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou jednotku výkonu, účinnost využití primárního obsahu energie v obnovitelném zdroji, náklady na pořízení paliva a doba využití zařízení stanovených prováděcím právním předpisem. (5) Při stanovení ročních zelených bonusů na teplo postupuje Úřad podle zákona o cenách. (6) Pokud o to výrobce tepla požádá, je operátor trhu povinen, na základě vyúčtování podle odstavce 7, hradit výrobci zelený bonus na teplo. (7) Vyúčtování zeleného bonusu na teplo se uskutečňuje na základě naměřených hodnot tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií pro výrobny tepla podle § 24 odst. 3 nebo na základě naměřených hodnot užitečného tepla pro výrobny tepla definované v § 24 odst. 4 a dalších údajů evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního předpisu. § 27 Práva a povinnosti subjektů na trhu s teplem a s provozní podporou tepla (1) Držitel licence na rozvod tepelné energie^16) je povinen od výrobce tepla vykupovat teplo vyrobené z obnovitelných zdrojů a za tím účelem umožnit připojení výrobny tepla k rozvodnému tepelnému zařízení. Povinnost výkupu se vztahuje pouze na množství tepla, které neohrozí spolehlivý a bezpečný provoz dotčené soustavy zásobování tepelnou energií nebo její části nebo neomezí využití obnovitelných zdrojů v jiném zdroji tepelné energie připojeném k rozvodnému tepelnému zařízení. (2) Povinnost umožnit připojení výrobny tepla a výkupu tepla nevzniká, a) pokud výrobce tepla není držitelem licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona, b) pokud je rozvodné tepelné zařízení součástí účinné soustavy zásobování tepelnou energií, c) pokud by došlo ke zvýšení celkových nákladů na pořízení tepla pro stávající odběratele držitele licence na rozvod tepelné energie, nebo d) pokud parametry teplonosné látky neodpovídají parametrům v rozvodném tepelném zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v místě připojení. (3) Výrobce tepla je povinen zajistit měření a) dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě podpory podle § 24 odst. 3 způsobem podle prováděcího právního předpisu, nebo b) užitečného tepla v případě podpory podle § 24 odst. 4 způsobem podle prováděcího právního předpisu. (4) Výrobce tepla, který používá pro výrobu tepla palivo z biomasy nebo bioplynu, je povinen uchovávat úplné a pravdivé dokumenty a záznamy o použitém palivu po dobu 5 let v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu.. (5) Výrobce paliva z biomasy nebo dovozce paliva z biomasy je povinen uchovávat úplné a pravdivé dokumenty a záznamy o použitých druzích biomasy a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly, a na vyžádání je zpřístupnit Úřadu, ministerstvu a operátorovi trhu. (6) Výrobce tepla je povinen zaregistrovat místo předání vyrobeného tepla z výrobny tepla vyrábějící teplo z obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben tepla podle § 24 odst. 3 nebo užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 4, ke kterému vzniká nárok na provozní podporu tepla podle tohoto zákona, v systému operátora trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle prováděcího právního předpisu. (7) Výrobce tepla je povinen a) předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé naměřené hodnoty tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben tepla podle § 24 odst. 3 nebo užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 4 a další údaje a na základě žádosti operátora trhu mu předat další doplňující informace týkající se předávaných naměřených hodnot; způsob, rozsah a termín předání a evidence naměřených hodnot tepla a dalších údajů stanoví prováděcí právní předpis, b) umožnit operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené osobě přístup k měřicímu zařízení, které slouží pro měření dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben tepla podle § 24 odst. 3 nebo užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 4, na které se vztahuje provozní podpora tepla, c) uchovávat doklady týkající se investičních a provozních nákladů výrobny tepla, které je povinen výrobce tepla uchovávat podle jiných právních předpisů^23), i po lhůtě stanovené těmito právními předpisy v případě, že je příjemcem podpory podle tohoto zákona, a to po celou dobu uplatňování podpory a po dobu následujících 5 let a na vyžádání je předložit Úřadu; při změně vlastnictví je převodce nebo právní předchůdce povinen předat nabyvateli nebo právnímu nástupci tyto doklady nebo jejich kopie. (8) Výrobce tepla je dále povinen a) udržovat a provozovat měřidlo s platným ověřením podle zákona o metrologii, b) zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo do měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství. (9) U výroben tepla podle § 24 odst. 4 trvá právo na podporu tepla po dobu životnosti výrobny tepla stanovené prováděcím právním předpisem ve znění účinném ke dni uvedení výrobny tepla do provozu. Způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA VI FINANCOVÁNÍ PODPORY ELEKTŘINY A TEPLA § 28 Financování podpory elektřiny a provozní podpory tepla (1) Náklady na podporu elektřiny a provozní podporu tepla jsou hrazeny prostřednictvím operátora trhu z finančních prostředků, které jsou tvořeny a) tržbami z plateb složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, b) tržbami z plateb za nesplnění minimální účinnosti užití energie při spalování hnědého uhlí podle § 6 odst. 5 zákona o hospodaření energií, c) dotací z prostředků státního rozpočtu podle odstavce 3, d) výnosy z dražeb povolenek podle zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů realizovanými prostřednictvím kapitoly ministerstva. (2) Operátor trhu má právo na úhradu nákladů na podporu elektřiny a provozní podporu tepla. (3) Vláda stanoví nařízením prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla a na kompenzaci na elektřinu spotřebovanou zákazníkem v České republice vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „kompenzace“) podle § 28a, a to do 30. září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, pro který Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny. Prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace se stanoví na základě finančních prostředků uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a d), a to tak, aby spolu s nimi pokryly celkové předpokládané finanční prostředky na podporu elektřiny a provozní podporu tepla a náklady na kompenzaci podle § 28a. (4) Úřad stanoví složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny a) pro odběrná a předávací místa připojená k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí v Kč/MW/měsíc na základě sjednaného rezervovaného příkonu a b) pro odběrná a předávací místa připojená k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí v Kč/A/měsíc na základě jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem a příslušné distribuční sazby. (5) Zákazník hradí za fakturované období složku ceny služby distribuční soustavy nebo složku ceny přenosové soustavy na podporu elektřiny ve výši součinu jednotkové složky ceny služby distribuční soustavy nebo jednotkové složky ceny služby přenosové soustavy stanovené Úřadem a velikosti sjednaného rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě nebo v případě odběru elektřiny na hladině nízkého napětí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem podle odstavce 4. Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového odebraného množství elektřiny z přenosové soustavy nebo distribuční soustavy v odběrném nebo předávacím místě za fakturované období. Do tohoto celkového množství se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami, spotřebované zákazníkem^24) v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy, dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla nebo spotřebované provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy na ztráty v jím provozované přenosové soustavě nebo distribuční soustavě. (6) Provozovatel lokální distribuční soustavy hradí provozovateli distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, nad rámec plateb vybraných od účastníků trhu s elektřinou za odběrné nebo předávací místo připojené k lokální distribuční soustavě tohoto provozovatele složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny ve výši rozdílu plateb odpovídající velikosti sjednaného příkonu v předávacím místě lokální distribuční soustavy a souhrnu plateb složky ceny distribuční soustavy hrazených účastníky trhu za odběrná a předávací místa připojená k této lokální distribuční soustavě. Maximální platba za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu elektřiny za odběrné nebo předávací místo provozovatele lokální distribuční soustavy za fakturované období je určena součinem částky 495 Kč/MWh a celkového množství elektřiny vstupující do lokální distribuční soustavy z distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena, z lokálních distribučních soustav připojených k lokální distribuční soustavě a z odběrných a předávacích míst zákazníků a výrobců připojených k lokální distribuční soustavě, sníženého o množství elektřiny vystupující z lokální distribuční soustavy do distribuční soustavy, ke které je lokální distribuční soustava připojena a do lokálních distribučních soustav připojených k lokální distribuční soustavě, za fakturované období. Do výsledného množství elektřiny podle věty předchozí se nezahrnuje množství elektřiny spotřebované přečerpávacími vodními elektrárnami, spotřebované zákazníkem v ostrovním provozu na území České republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy nebo dodané prostřednictvím distribuční soustavy do zahraničí, spotřebované na krytí ztrát v distribuční soustavě a množství elektřiny spotřebované pro technologickou vlastní spotřebu elektřiny pro výrobu elektřiny nebo pro výrobu elektřiny a tepla. (7) V případě, že odběrné místo zákazníka připojené k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se pro stanovení výše platby jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jistícího prvku. (8) Složka ceny služby distribuční soustavy a složka ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny se účtuje v poměru počtu dní, kdy je odběrné místo nebo výrobna elektřiny v daném měsíci připojena, k počtu dní v kalendářním měsíci. (9) Finanční prostředky určené na podporu elektřiny a provozní podporu tepla podle § 9 odst. 3, § 13 odst. 2, § 26 odst. 6 a na kompenzaci podle § 28a vede operátor trhu samostatně na zvláštních účtech. (10) Při stanovení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny pro následující kalendářní rok Úřad bere v úvahu rozdíly mezi skutečně vynaloženými náklady a výnosy na podporu elektřiny a provozní podporu tepla a na kompenzaci podle § 28a za uplynulý kalendářní rok. (11) Skutečně vynaloženými náklady operátora trhu je součet celkových finančních vyplacených prostředků výrobcům podle § 9 odst. 3, výrobcům tepla podle § 26 odst. 6, povinně vykupujícímu podle § 13 odst. 2 a zákazníkům podle § 28a. Skutečnými výnosy operátora trhu jsou skutečně uhrazené finanční prostředky podle odstavce 1. (12) Úřad poskytuje operátorovi trhu údaje o držitelích licencí a údaje z vydaných rozhodnutí o udělení licence a ministerstvo údaje o držitelích osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a osvědčení o původu elektřiny z druhotných zdrojů v rozsahu nezbytném pro jeho činnost. § 28a Kompenzace na elektřinu spotřebovanou zákazníkem v České republice vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (1) Zákazník má právo na kompenzaci od operátora trhu ve výši uhrazené ceny na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny, pokud v letech 2013 až 2015 spotřeboval v České republice elektřinu vyrobenou z obnovitelného zdroje energie v jiném členském státě Evropské unie, smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „jiný členský stát“) za podmínek dále uvedených. (2) Právem zákazníka podle odstavce 1 není dotčena povinnost uhradit cenu na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny. (3) Zákazník může podat žádost o kompenzaci u svého obchodníka s elektřinou. V případě, že obchodník s elektřinou dodal zákazníkovi elektřinu uvedenou v odstavci 1, přiloží obchodník s elektřinou k této žádosti dokumenty podle odstavce 5 a předá tuto žádost operátorovi trhu. V opačném případě obchodník s elektřinou o skutečnosti, že svému zákazníkovi nedodal elektřinu uvedenou ve větě první, informuje svého zákazníka a žádost dále nepředá. (4) Po ověření podmínek podle odstavce 5 operátor trhu uhradí kompenzaci obchodníkovi s elektřinou, který předal zákazníkovu žádost o kompenzaci operátorovi trhu. Obchodník s elektřinou bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkovi, který u něj podal žádost o kompenzaci. (5) Podmínkou úhrady kompenzace je a) prokázání původu elektřiny z obnovitelných zdrojů, které se provádí uznáním záruky původu z obnovitelných zdrojů vydané v jiném členském státě a uplatněním této záruky původu podle § 45, b) doložení smlouvy o dodávce elektřiny mezi výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů v jiném členském státě, který vyrobil elektřinu z obnovitelných zdrojů, nebo obchodníkem s elektřinou v jiném členském státě a obchodníkem s elektřinou v České republice, který takovou elektřinu dodal zákazníkovi v České republice uplatňujícímu právo na kompenzaci, včetně překladu do jazyka českého, pokud operátor trhu neprohlásí, že takový překlad nevyžaduje, nebo že požaduje úředně ověřený překlad, a c) doložení, že odběrné místo zákazníka je přímo připojeno k elektrizační soustavě České republiky. (6) Maximální výše finančních prostředků vyplacených operátorem trhu na úhradu kompenzace v roce 2013 až 2015 nesmí každoročně v daném roce přesáhnout hodnotu 10 % celkových finančních prostředků, které byly vyplaceny operátorem trhu v roce předcházejícím na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů určených pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2013. Pro nárok na úhradu kompenzace je rozhodující termín uplatnění žádosti v systému operátor trhu elektronickou formou u operátora trhu. V případě, že kompenzaci bude pro své zákazníky v příslušném kalendářním měsíci nárokovat více obchodníků s elektřinou a došlo by k překročení maximální výše finančních prostředků, pak se zbývající finanční prostředky rozdělí mezi tyto obchodníky s elektřinou v poměru podle množství jimi dodané elektřiny z obnovitelných zdrojů zákazníkům. Informace o dosažení hodnoty maximální výše finančních prostředků zveřejní operátor trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup. (7) Postupy, termíny a obsah žádosti o kompenzaci, vzor žádosti o kompenzaci stanoví prováděcí právní předpis. (8) Náklady na kompenzaci jsou hrazeny z dotace podle § 29. § 29 Poskytnutí dotace (1) Dotaci na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny a provozní podporu tepla podle § 28 a na kompenzaci podle § 28a poskytuje ministerstvo operátorovi trhu čtvrtletně na základě jeho žádosti předložené do konce měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí. Ministerstvo operátorovi trhu do konce dalšího měsíce poukáže jednu čtvrtinu částky uvedené v nařízení vlády podle § 28 odst. 2. (2) O poskytnutí dotace vydá ministerstvo rozhodnutí, ve kterém uvede svůj název a adresu, název a adresu sídla operátora trhu, kterému je dotace určena, poskytovanou částku a den vydání rozhodnutí. HLAVA VII zrušena § 30 zrušen § 31 zrušen § 32 zrušen § 33 zrušen § 34 zrušen § 35 zrušen § 36 zrušen HLAVA VIII zrušena § 37 zrušen § 38 zrušen § 39 zrušen § 40 zrušen § 41 zrušen § 42 zrušen § 43 zrušen HLAVA IX PODMÍNKY PRO VYDÁNÍ, EVIDENCI A UZNÁVÁNÍ ZÁRUK PŮVODU ELEKTŘINY Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ A ELEKTŘINY Z VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA A OSVĚDČENÍ O PŮVODU ELEKTŘINY Z VYSOKOÚČINNÉ KOMBINOVANÉ VÝROBY ELEKTŘINY A TEPLA NEBO DRUHOTNÝCH ZDROJŮ § 44 Záruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (1) Záruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojů odpovídá hodnotě množství elektřiny, které bylo výrobcem vyrobeno z obnovitelného zdroje energie a dodáno do elektrizační soustavy České republiky za období jednoho, dvou, tří, šesti nebo dvanácti kalendářních měsíců, a slouží k prokázání původu elektřiny. Záruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojů se může stát předmětem smluvního vztahu. (2) Záruka původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla odpovídá hodnotě množství elektřiny, které bylo výrobcem vyrobeno z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a dodáno do elektrizační soustavy České republiky za období jednoho, dvou, tří, šesti nebo dvanácti kalendářních měsíců, a slouží k prokázání původu elektřiny. Záruka původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se může stát předmětem smluvního vztahu. § 45 Nakládání se zárukami původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a jejich evidence (1) Záruku původu elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo záruku původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (dále jen „záruka původu“) vydává v elektronické podobě operátor trhu na základě žádosti výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla na jeho účet vedený v evidenci záruk původu. (2) Záruka původu elektřiny z obnovitelných zdrojů je platná po dobu dvanácti kalendářních měsíců od data výroby odpovídající elektřiny, pokud do té doby nedojde k jejímu uplatnění. Záruka původu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla je platná po dobu 12 kalendářních měsíců od výroby odpovídající elektřiny. (3) Záruka původu je vedena v elektronické podobě na účtu výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo obchodníka s elektřinou (dále jen „držitel účtu“) v evidenci záruk původu. (4) Operátor trhu provozuje způsobem umožňujícím dálkový přístup evidenci záruk původu, která umožňuje elektronickým způsobem a) vydání záruky původu za elektřinu vyrobenou a dodanou do elektrizační soustavy České republiky nejméně v hodnotě 1 MWh anebo jejích celých násobcích, b) převod záruky původu vedené na účtu držitele záruk původu mezi výrobci elektřiny nebo obchodníky s elektřinou v rámci České republiky nebo mezi výrobci elektřiny nebo obchodníky s elektřinou v České republice a výrobci elektřiny nebo obchodníky s elektřinou v jiném členském státě (dále jen „převod záruky původu“), c) uplatnění záruky původu z obnovitelných zdrojů pro prokázání původu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a dodané zákazníkovi v České republice (dále jen „uplatnění záruky původu“), d) uznání záruky původu vydané v jiném členském státě, nebo e) vyřazení záruky původu, a to z důvodu uplynutí doby platnosti záruky původu nebo chybného vydání záruky původu na základě neúplných nebo nepravdivých informací. (5) Operátor trhu pravidla pro evidenci záruk původu zveřejňuje a přístup do evidence záruk původu umožňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla může požádat o vydání záruky původu nejpozději do 12 kalendářních měsíců od uskutečnění výroby a dodávky elektřiny. (7) Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, který podá žádost o vydání záruky původu, je povinen a) předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a pravdivé informace nutné k vydání záruky původu a údaje sloužící k jejich ověření a b) zajistit na základě žádosti operátora trhu ověření hodnot a nezbytných údajů nutných k vydání záruky původu. (8) Záruka původu, která byla vydána v jiném členském státě, se považuje za záruku původu podle tohoto zákona, pokud je umožněn její elektronický převod z evidence záruk původu z tohoto jiného členského státu do evidence záruk původu v České republice, a je prokazatelně doloženo, že nedošlo k jejímu použití v jiném členském státě pro prokázání původu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a dodané zákazníkovi v tomto jiném členském státě nebo k jejímu vyřazení. V případě pochybností o správnosti nebo pravosti záruk původu vydaných v jiném členském státě je operátor trhu oprávněn tyto záruky prověřit a případně neuznat jako záruky původu podle tohoto zákona a je povinen o těchto skutečnostech informovat ministerstvo. Ministerstvo oznámí Komisi Evropské unie neuznání záruky původu včetně odůvodnění. (9) Postupy a podmínky pro vydání, převody, uplatnění, uznání a vyřazení záruky původu, její obsahové náležitosti, způsob ověření údajů nutných k vydání, převodu, uznání a vyřazení záruky původu a vedení účtů v evidenci záruk původu stanoví prováděcí právní předpis. (10) Držitel účtu je povinen operátorovi trhu hradit cenu za vydání, převody záruky původu v rámci České republiky, převod záruky původu vydané v jiném členském státě spojený s uznáním záruky původu a za vedení účtu v evidenci záruk původu, které jsou zveřejňovány operátorem trhu způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 46 Osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů Osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů (dále jen „osvědčení o původu“) slouží k prokazování schopnosti zařízení vyrábět elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů. § 47 Vydávání a evidence osvědčení o původu (1) Osvědčení o původu vydává ministerstvo na základě žádosti výrobce elektřiny z druhotných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. (2) Vydaná osvědčení o původu eviduje ministerstvo. (3) Výrobce elektřiny z druhotných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, který podá žádost o vydání osvědčení o původu, je povinen předat ministerstvu úplné a pravdivé informace nutné k jeho vydání. (4) Vzor žádosti o vydání osvědčení o původu stanoví prováděcí právní předpis. HLAVA X SPOLEČNÁ USTANOVENÍ § 48 Kontrola Kontrolu dodržování tohoto zákona, s výjimkou správy odvodu, provádí Úřad. § 49 Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) jako provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nesplní povinnost podle § 7 odst. 1 nebo 2, b) jako výrobce nesplní povinnosti podle § 7 odst. 4, 7 nebo 8, c) jako výrobce paliva, dodavatel paliva nebo dovozce paliva z biomasy, biokapaliny nebo bioplynu nesplní povinnosti podle § 7 odst. 5, d) jako provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nesplní povinnost podle § 7 odst. 6, e) jako vykupující nesplní povinnost podle § 9 odst. 2, f) jako povinně vykupující nesplní některou z povinností podle § 10 odst. 2, g) jako výrobce nesplní povinnost podle § 11 odst. 3, h) jako výrobce nesplní povinnost podle § 11 odst. 4 nebo 8, i) jako povinně vykupující nesplní povinnosti podle § 11 odst. 4, 5, 6 nebo 7, j) jako vykupující nesplní povinnost podle § 11 odst. 5, k) jako výrobce nesplní některou z povinností podle § 11a odst. 5 písm. a) nebo b) nebo odst. 7 písm. b) nebo na vyžádání Úřadu nebo ministerstva nesplní povinnost podle § 11a odst. 6, l) jako provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nesplní povinnost podle § 11a odst. 9, m) jako provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy nesplní povinnost podle § 13 odst. 1, n) jako plátce odvodu nesplní povinnost podle § 20 odst. 1 nebo 2, o) jako výrobce tepla nesplní povinnost podle § 23 odst. 7, p) jako výrobce tepla nesplní povinnost podle § 25 odst. 4, q) jako držitel licence na rozvod tepelné energie nesplní povinnost podle § 27 odst. 1, r) jako výrobce tepla nesplní povinnost podle § 27 odst. 4, 6, 7 nebo 8, s) jako výrobce paliva z biomasy nebo dovozce paliva z biomasy nesplní povinnost podle § 27 odst. 5, t) jako obchodník s elektřinou poruší některou z povinností podle § 28a odst. 3 nebo 4, u) jako výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla žádající o vydání záruky původu nesplní povinnost podle § 45 odst. 7, v) jako držitel účtu nesplní některou z povinností podle § 45 odst. 10, w) jako výrobce elektřiny z druhotných zdrojů nebo výrobce elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla žádající o vydání osvědčení o původu nesplní povinnost podle § 47 odst. 3, x) jako výrobce nesplní povinnost podle § 8 odst. 3, y) jako operátor trhu nesplní některou z povinností podle § 45 odst. 1, 4 nebo 5. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 50 000 000 Kč. Jedná-li se o výrobce nebo výrobce tepla, uloží se pokuta maximálně do výše ročního nároku výrobce nebo výrobce tepla na podporu. Současně s pokutou může Úřad rozhodnout o uložení opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění protiprávního stavu, a stanovit přiměřenou lhůtu k jeho odstranění. § 50 Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Úřad. O rozkladu proti rozhodnutí o uložení pokuty rozhoduje Rada Úřadu. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby^21) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. § 51 Neoprávněně čerpaná podpora (1) Došlo-li k čerpání podpory elektřiny nebo provozní podpory tepla v souvislosti se spácháním správního deliktu podle tohoto zákona ze strany výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla (dále jen „neoprávněné čerpání podpory“), Úřad z moci úřední rozhodne o neoprávněném čerpání podpory a stanoví jeho rozsah podle doby trvání neoprávněného čerpání podpory. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla je povinen neoprávněně čerpanou podporu uhradit nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí Úřadu o neoprávněném čerpání podpory do státního rozpočtu. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla je zároveň povinen uhradit penále za neoprávněné čerpání podpory ve výši 0,1 % denně z částky rovnající se neoprávněně čerpané podpoře za dobu, kdy výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla podporu elektřiny, podporu decentrální výroby elektřiny nebo provozní podporu tepla neoprávněně čerpal do doby, kdy ji uhradil do státního rozpočtu, maximálně však do výše neoprávněného čerpání podpory. (2) Správu odvodů z neoprávněného čerpání podpory a penále vykonává Úřad podle zákona upravujícího správu daní. Výrobce, výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny nebo výrobce tepla má při správě odvodů z neoprávněného čerpání podpory postavení daňového subjektu. Odvod z neoprávněného čerpání podpory a penále lze vyměřit do 10 let od 1. ledna roku následujícího po roce, v němž došlo k neoprávněnému čerpání podpory. § 52 Rozhodování sporů (1) Úřad rozhoduje spory týkající se podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, elektřiny z druhotných zdrojů nebo elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory tepla. (2) Úřad rozhoduje další spory, jejichž předmětem je splnění peněžité povinnosti uložené tímto zákonem nebo sjednané na základě tohoto zákona, nebo povinnosti vrácení neoprávněně čerpané podpory podle § 51. § 53 Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů (1) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů a způsoby jejich využití pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů a tepla z obnovitelných zdrojů, včetně způsobu a vykazování množství cíleně pěstované biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě bioplynu, b) minimální účinnosti užití energie ve výrobnách elektřiny, na které se vztahuje podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů, a minimální účinnosti užití energie ve výrobnách tepla, na které se vztahuje podpora tepla z obnovitelných zdrojů, c) způsob měření a výpočtu vyrobeného množství elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo druhotných zdrojů při výrobě elektřiny z obnovitelného zdroje nebo druhotného zdroje společně s neobnovitelným zdrojem, d) způsob vykazování množství elektřiny z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, množství tepla z obnovitelného zdroje a druhotného zdroje, skutečného nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvality, skutečného využití veškerého nabytého množství obnovitelného zdroje, e) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitém palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a o způsobu výroby tohoto paliva, f) postupy a podmínky pro vydání, převody, uplatnění, uznání a vyřazení záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, její obsahové náležitosti, způsob ověření údajů nutných k vydání, převodu, uznání a vyřazení záruky původu, a vedení účtů v evidenci záruk původu, g) vzor žádosti o vydání osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z druhotných zdrojů a podmínky pro jeho vydávání, h) způsob výpočtu úspory primární energie, způsob určení množství elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů, a termíny a rozsah předávaných údajů pro určení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů, i) podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části nevytříděného komunálního odpadu na energetickém obsahu komunálního odpadu, j) rozsah uchovávaných dokumentů a záznamů o použitých druzích biomasy, bioplynu a biokapalin a o způsobu jejich využití pro výrobu paliv, k) kritéria udržitelnosti pro biokapaliny, l) rozsah údajů a termíny a způsob předávání a evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů a ověření vypočtených hodnot u podpory formou zeleného bonusu na elektřinu, m) rozsah údajů a termíny a způsob předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů u podpory formou výkupních cen, n) způsob, rozsah a termíny předávání a evidence naměřených hodnot vyrobeného a dodaného tepla z obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií z výrobny tepla a užitečného tepla v případě výroben uvedených v § 24 odst. 4 a způsob měření dodaného tepla do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě výroben tepla podle § 24 odst. 3 a užitečného tepla v případě výroben tepla podle § 24 odst. 4 a dalších údajů, o) způsob registrace místa předání vyrobeného tepla z výrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení a její změny u podpory formou zeleného bonusu na teplo, p) způsob a postup uvedení výrobny elektřiny do provozu a způsob a postup uvedení výrobny tepla do provozu, q) způsob a rozsah měření množství vyrobené elektřiny na svorkách generátoru, užitečného tepla a spotřebovaného paliva v případě elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, r) způsob a rozsah měření vyrobené elektřiny, technologické vlastní spotřeby, užitečného tepla a spotřebovaného paliva, s) postupy, termíny a podmínky pro podání a zpracování žádosti o kompenzaci, vzor žádosti o kompenzaci a způsob a podmínky výplaty kompenzace. (2) Úřad stanoví vyhláškou a) technicko-ekonomické parametry pro stanovení výkupních cen jednotlivých druhů obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a pro stanovení zelených bonusů na teplo z obnovitelných zdrojů pro výrobny tepla uvedené v § 24 odst. 4, b) dobu životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů a dobu životnosti výroben tepla z obnovitelných zdrojů uvedených v § 24 odst. 4, c) termíny a postupy výběru formy podpory elektřiny u operátora trhu, d) postup registrace formy podpory elektřiny u operátora trhu, e) termíny a postupy výběru a změn režimů zeleného bonusu na elektřinu, f) postup registrace provozní podpory tepla u operátora trhu, g) způsob a postup stanovení rozdílu mezi hodinovou cenou a výkupní cenou a jeho úhrady, operátorovi trhu, h) způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na elektřinu, hodinové ceny a ceny za činnost povinně vykupujícího, i) termín nabídnutí elektřiny výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů povinně vykupujícímu, j) termíny a způsob informování výrobce povinně vykupujícím nebo vykupujícím o dosažení záporné ceny na denním trhu s elektřinou a o situaci, kdy nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky elektřiny na denním trhu, k) způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny mezi operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem regionální distribuční soustavy a mezi provozovateli distribučních soustav. (3) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou a) způsob určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba, b) způsob vedení seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba. § 54 Přechodná ustanovení (1) Pro elektřinu z výroben elektřiny uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kterou vznikl nárok na podporu elektřiny výkupními cenami podle dosavadních právních předpisů, vzniká nárok na podporu elektřiny formou výkupních cen podle tohoto zákona. Na výkup elektřiny z těchto výroben se uplatní povinnost povinně vykupujícího podle § 10 odst. 2. Pro elektřinu z těchto výroben elektřiny stanoví Úřad výši podpory elektřiny tak, aby její celková výše odpovídala postupům pro stanovení výše výkupní ceny podle dosavadních právních předpisů a zohledňovala případy dosažení záporné hodinové ceny podle § 11 odst. 4 a případy, kdy na denním trhu s elektřinou organizovaným operátorem trhu nedojde k sesouhlasení nabídky a poptávky podle § 11 odst. 5. Na výrobny elektřiny podle věty první, druhé a třetí se nevztahuje ustanovení § 4 odst. 4, 5 a 8 a § 12 odst. 6 tohoto zákona. Výrobce elektřiny podle věty první má i v případě, že si po účinnosti tohoto zákona zvolí podporu elektřiny formou zelených bonusů na elektřinu, právo si zvolit znovu podporu elektřiny formou výkupních cen v termínech a postupem podle tohoto zákona. (2) Pro elektřinu z výroben elektřiny uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kterou vznikl nárok na podporu elektřiny zelenými bonusy podle dosavadních právních předpisů, vzniká nárok na podporu elektřiny formou ročních zelených bonusů na elektřinu podle tohoto zákona. Na výkup elektřiny z těchto výroben se uplatní povinnost povinně vykupujícího podle § 10 odst. 2. Pro elektřinu z těchto výroben elektřiny postupuje Úřad při stanovení zelených bonusů na elektřinu nebo způsobu jejich stanovení tak, aby jejich výše odpovídala postupům pro stanovení výše zelených bonusů podle dosavadních právních předpisů. Na výrobny elektřiny podle věty první, druhé a třetí se nevztahuje ustanovení § 4 odst. 4, 5 a 8 a § 12 odst. 6 tohoto zákona. Výrobce elektřiny podle věty první má nárok po účinnosti tohoto zákona zvolit si podporu formou výkupních cen, s výjimkou případů výroby elektřiny vyráběné společně z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje energie, v termínech a postupem podle tohoto zákona. (3) Připojí-li výrobce výrobnu elektřiny dosud nepřipojenou k přenosové nebo distribuční soustavě a uvedenou do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k přenosové nebo distribuční soustavě, má nárok na podporu elektřiny podle tohoto zákona. Pro účely stanovení podpory elektřiny se taková výrobna elektřiny považuje za výrobnu elektřiny uvedenou do provozu v roce 2011. Právo na podporu vzniká pouze výrobnám elektřiny, které uplatňovaly nárok na podporu podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 330/2010 Sb. (4) Pro elektřinu z výroben elektřiny uvedených do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které vznikl podle dosavadních právních předpisů nárok na příspěvek k ceně elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo elektřiny z druhotných zdrojů, vzniká nárok na podporu elektřiny formou ročních zelených bonusů na elektřinu podle tohoto zákona. Na výrobny elektřiny podle věty první se nevztahuje ustanovení § 5 odst. 3 tohoto zákona. (5) Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které vznikl nárok na podporu elektřiny podle dosavadních právních předpisů, trvá nárok na podporu elektřiny podle tohoto zákona po dobu životnosti výrobny elektřiny podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno. (6) V případě elektřiny vyrobené společně z obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, pokud se nejedná o vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, podpora elektřiny podle dosavadních právních předpisů trvá do 31. prosince 2015. (7) Záruky původu a osvědčení o původu vydané přede dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů se považují za záruky původu a osvědčení o původu podle tohoto zákona. (8) Za odvodové období prosinec 2012 je plátce odvodu určený podle dosavadního právního předpisu povinen odvést odvody a podat vyúčtování odvodu do 25 dnů po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. (9) Smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené podle dosavadních právních předpisů mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, jejichž předmětem je dodávka elektřiny vykupovaná provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy při podpoře výkupními cenami, zanikají uplynutím dne 31. prosince 2012. Výkupní cenu za elektřinu vyrobenou v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny dohodnutém v této smlouvě, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, zaplatí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy. Časový úsek, který měl skončit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí uplynutím dne 31. prosince 2012. Podklady, na jejichž základě zaplatí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy výkupní cenu za elektřinu vyrobenou v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování výkupu elektřiny dohodnutém v této smlouvě, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, předá výrobce provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli regionální distribuční soustavy do 5. ledna 2013. (10) Ujednání mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem týkající se úhrady zeleného bonusu zanikají uplynutím dne 31. prosince 2012. Zelený bonus za elektřinu vyrobenou v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování zeleného bonusu dohodnutém mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, uhradí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy. Časový úsek, který měl skončit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí uplynutím dne 31. prosince 2012. Naměřené nebo vypočtené údaje o množství jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž základě zaplatí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy zelený bonus za elektřinu vyrobenou v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování zeleného bonusu sjednaném mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, předá výrobce provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli regionální distribuční soustavy do 5. ledna 2013. (11) Ujednání mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, týkající se úhrady příspěvku k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů, zanikají uplynutím dne 31. prosince 2012. Příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování příspěvku k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů dohodnutém mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, uhradí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy. Časový úsek, který měl skončit až po nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí uplynutím dne 31. prosince 2012. Naměřené nebo vypočtené údaje o množství jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž základě zaplatí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů v časovém úseku pro vyhodnocování a zúčtování příspěvku k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů sjednaném mezi provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne účinnosti tohoto zákona, předá výrobce provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli regionální distribuční soustavy do 5. ledna 2013. (12) Práva a závazky provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy vzniklé ze zaplacení výkupní ceny podle odstavce 9, úhrady zeleného bonusu podle odstavce 10 a úhrady příspěvku k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů podle odstavce 11 v případech, kdy výrobce nepředá podklady, na jejichž základě zaplatí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy výrobci výkupní cenu, kdy výrobce nepředá naměřené nebo vypočtené údaje o množství jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž základě uhradí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy výrobci zelený bonus, a kdy výrobce nepředá naměřené nebo vypočtené údaje o množství jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž základě uhradí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy výrobci příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů do 28. února 2013, přecházejí dnem 1. března 2013 na operátora trhu. (13) Práva a závazky provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele regionální distribuční soustavy vzniklé do účinnosti tohoto zákona z důvodu, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel regionální distribuční soustavy odmítl přiznat výrobci zcela nebo zčásti nárok na výkupní cenu nebo na zelený bonus nebo na příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z druhotných zdrojů, přecházejí dnem účinnosti tohoto zákona na operátora trhu. (14) Výrobce z výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který ke dni účinnosti tohoto zákona uplatňoval podporu elektřiny formou zelených bonusů podle dosavadních právních předpisů, do doby změny formy podpory provedené na základě podání žádosti o změnu formy podpory výrobcem podle § 8 odst. 5 tohoto zákona, je registrován do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy u operátora trhu jako výrobce s podporou formou ročních zelených bonusů na elektřinu. Výrobce z výrobny elektřiny uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který ke dni účinnosti tohoto zákona uplatňoval podporu elektřiny formou výkupních cen podle dosavadních právních předpisů, do doby změny formy podpory provedené na základě podání žádosti o změnu formy podpory výrobcem podle § 8 odst. 5 tohoto zákona, je registrován do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy u operátora trhu jako výrobce s podporou formou výkupních cen. (15) Ustanovení § 4 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a c) a § 5 odst. 3 tohoto zákona se nevztahují na výrobny elektřiny z obnovitelných a druhotných zdrojů uvedených do provozu do 24 měsíců od vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů. (16) Na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících slunečního záření na území České republiky, které jsou připojené k elektrizační soustavě České republiky prostřednictvím elektrizační soustavy v sousedním státu a byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 330/2010 Sb., se ustanovení § 4 odst. 2 tohoto zákona nevztahuje. Pro účely stanovení podpory elektřiny se taková výrobna elektřiny považuje za výrobnu elektřiny uvedenou do provozu dnem, kdy byla v souladu se smlouvou o připojení připojena k elektrizační soustavě sousedního státu. (17) Na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů ve výrobnách elektřiny na území České republiky, které nejsou připojeny k elektrizační soustavě České republiky přímo nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k elektrizační soustavě České republiky a byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení § 4 odst. 2 tohoto zákona nevztahuje. Pro účely stanovení podpory elektřiny se taková výrobna elektřiny považuje za výrobnu elektřiny uvedenou do provozu dnem, kdy začala vyrábět elektřinu, na kterou čerpala podporu podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 330/2010 Sb. Právo na podporu vzniká pouze výrobcům elektřiny, kteří uplatňovali nárok na podporu podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 330/2010 Sb. (18) Korekční faktory související s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů^17), které náleží provozovateli přenosové soustavy a provozovateli regionální distribuční soustavy za poslední dva kalendářní roky bezprostředně předcházející roku, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon, stanoví Úřad v souladu s jiným právním předpisem, který upravuje způsob regulace cen v energetických odvětvích a postupy pro regulace cen^17) ve znění účinném k 31. prosinci 2012. O takto stanovené korekční faktory upraví Úřad složku ceny za přenos elektřiny a ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny účtované operátorem trhu provozovateli regionální distribuční soustavy a provozovateli přenosové soustavy podle § 13 odst. 1 nejpozději do konce druhého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. (19) Pokud žadatel o připojení získal v době před 1. dubnem 2010 rezervaci výkonu pro účely připojení výrobny elektřiny, která využívá sluneční energii k výrobě elektřiny, k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě a tato výrobna elektřiny nesplňuje podmínky podle § 3 odst. 5 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 330/2010 Sb., a ke dni vyhlášení tohoto zákona žadatel o připojení nemá licenci na výrobu elektřiny v takové výrobně, rezervace výkonu v den vyhlášení tohoto zákona zaniká. Dnem zániku rezervace výkonu zaniká právo na připojení této výrobny elektřiny k elektrizační soustavě České republiky. Povinnost provozovatele přenosové soustavy nebo distribuční soustavy vrátit žadateli o připojení zaplacený podíl na oprávněných nákladech na připojení, jakož i povinnost žadatele o připojení nahradit provozovateli přenosové soustavy nebo distribuční soustavy náklady vynaložené na připojení, zůstávají tímto nedotčeny. (20) Úřad stanoví poprvé výši zeleného bonusu na teplo podle § 26 a bonusu na decentrální výrobu elektřiny podle § 42 tohoto zákona pro rok 2013. § 55 Zrušovací ustanovení Zrušuje se: 1. Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). 2. Zákon č. 137/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). 3. Zákon č. 330/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů. ČÁST DRUHÁ Změna zákona o hospodaření energií § 56 Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb. a zákona č. 53/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. b) se za slovo „obnovitelných“ vkládají slova „a druhotných“. 2. V § 1 písm. c) se slova „energetických spotřebičů“ nahrazují slovy „výrobků spojených se spotřebou energie“. 3. V § 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů.“. 4. V § 2 odst. 1 písm. b) se za slova „energie kalového plynu“ vkládají slova „z čistíren odpadních vod“. 5. V § 2 odst. 1 písm. c) se za slova „bituminozních hornin“ vkládají slova „včetně degazačního a důlního plynu“. 6. V § 2 odst. 1 písm. f) se slovo „stavební“ zrušuje. 7. V § 2 odst. 1 písmeno j) zní: „j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo chlazení, kde zdroj tepla nebo chladu je umístěn mimo vytápěné nebo chlazené prostory a slouží pro vytápění nebo chlazení vícebytových či nebytových prostor,“. 8. V § 2 odst. 1 písm. q) se za slova „která probíhá“ vkládá slovo „na“. 9. V § 2 odst. 1 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní: „r) zásadní změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá na více než 75 % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 75 % celkové spotřeby energie.“. 10. V § 4 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ , zvláště se vyhodnotí vhodnost vytápění a chlazení využívajících obnovitelné zdroje energie v místní infrastruktuře“. 11. V názvu hlavy III se za slovo „obnovitelných“ vkládají slova „a druhotných“. 12. V § 5 odst. 1 se za slova „využití obnovitelných“ vkládají slova „a druhotných“. 13. V § 5 odst. 4 písm. b) se slova „a dále druhotných energetických zdrojů“ zrušují. 14. V § 5 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ , využívání a přínosů obnovitelných a druhotných zdrojů energie“. 15. V § 5 odst. 4 písm. h) se za slovo „obnovitelných“ vkládají slova „a druhotných“. 16. V § 5 odst. 4 písm. k) se slova „energetické spotřebiče“ nahrazují slovy „výrobky spojené se spotřebou energie“. 17. V § 5 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní: „l) rozvoj energeticky úsporných budov.“. 18. V § 6 odst. 10 se slova „spotřebiče energie“ nahrazují slovy „výrobky spojené se spotřebou energie“ a slovo „spotřebič“ se nahrazuje slovem „výrobek“. 19. V § 6 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Dodavatel zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zejména kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel, je povinen uvést pravdivé a nezkreslené informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení včetně jejich energetické účinnosti v průvodní technické dokumentaci nebo návodu na použití.“. 20. V § 6a odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Součástí průkazu musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti obnovitelných zdrojů energie a alternativních systémů, kterými jsou:“. 21. V § 6a odst. 4 písmeno c) zní: „c) dodávka tepelné energie nebo chladu ze soustavy zásobování tepelnou energií,“. 22. V § 6a odst. 4 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a solární kolektory“. 23. V § 6a odst. 5 se slova „ , včetně využití již zpracovaných energetických auditů podle § 9,“ zrušují. 24. V § 6a odst. 6 se za slova „1 000 m^2“ vkládají slova „v případě, že jim vznikla povinnost nechat si zpracovat průkaz podle odstavce 2,“. 25. V § 6a se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) U nových budov veřejné správy a při zásadních změnách dokončených budov veřejné správy v případě technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti instalace obnovitelných zdrojů energie vyplývající z průkazu je stavebník nebo vlastník budovy povinen tyto zdroje instalovat. Tato povinnost může být splněna také výstavbou budovy s nulovou spotřebou energie nebo prostřednictvím dodávky tepelné energie ze soustavy zásobování tepelnou energií, ve které byla v předcházejícím kalendářním roce vyrobena více než polovina tepelné energie z obnovitelných zdrojů.“. 26. V § 6a se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) U nových budov a při zásadních změnách dokončených budov v případě technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti instalace obnovitelných zdrojů energie vyplývající z průkazu je stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinen tyto zdroje instalovat. Tato povinnost může být splněna také výstavbou budov s nulovou spotřebou energie nebo prostřednictvím dodávky tepelné energie ze soustav zásobování tepelnou energií, ve které byla v předcházejícím kalendářním roce vyrobena více než polovina tepelné energie z obnovitelných zdrojů.“. 27. V § 7 se odstavec 4 zrušuje. 28. V § 8 odst. 1 se slova „Evropské unie“ nahrazují slovy „Evropské unie nebo prováděcí právní předpis;“. 29. V § 8 odst. 2 písm. a) a § 8 odst. 4 písm. a) se za slovo „list“ vkládají slova „v českém jazyce“. 30. V § 10 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „v oblasti energetiky nebo stavitelství“. 31. V § 10 odstavec 5 zní: „(5) Odbornou způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo prokáže vysokoškolské vzdělání magisterského nebo doktorského studijního programu v oblasti technických věd a technologií a 3 roky praxe v oboru energetiky a stavitelství nebo ukončené středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru energetiky a stavitelství nebo ukončené středoškolské vzdělání a odpovídající profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb. a 5 let praxe v oboru energetiky a stavitelství, nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v oblasti technických věd a technologií a 5 let praxe v oboru energetiky a stavitelství.“. 32. V § 10 odst. 13 se za slova „stanoví-li tak“ vkládají slova „tento nebo“. 33. V § 11 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie“. 34. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní: „k) zveřejňuje a aktualizuje informace ohledně jednotlivých forem podpory pro úspory energie a pro zařízení využívající energii z obnovitelných a druhotných zdrojů energie.“. 35. V § 12 odst. 1 písm. f) a v § 12a odst. 1 písm. f) se za slova „§ 6a odst. 1,“ vkládají slova „12 nebo 13,“. 36. V § 12a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) jako dodavatel zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů uvedených v § 6 odst. 11 neuvede pravdivé a nezkreslené informace o předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech těchto zařízení včetně jejich energetické účinnosti v průvodní technické dokumentaci nebo návodu k použití.“. 37. V § 12a odst. 2 písm. c) se slova „spotřebiče energie“ nahrazují slovy „výrobek spojený se spotřebou energie“. 38. V § 14 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6. 39. V § 14 odstavec 4 zní: „(4) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6, 6a, § 8 až 10 a § 13.“. ČÁST TŘETÍ Změna energetického zákona § 57 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 a zákona č. 458/2011 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 2 písm. a) se bod 2 zrušuje. Dosavadní body 3 až 20 se označují jako body 2 až 19. 2. V § 2 odst. 2 písm. a) se bod 5 zrušuje. Dosavadní body 6 až 19 se označují jako body 5 až 18. 3. V § 2 odst. 2 písm. c) se za bod 9 vkládá nový bod 10, který zní: „10. předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,“. Dosavadní body 10 až 14 se označují jako body 11 až 15. 4. V § 2 odst. 2 písm. c) v bodě 11 se čárka za slovem „sítěmi“ nahrazuje spojkou „a“ a slova „a domovními předávacími stanicemi“ se zrušují. 5. V § 2 odst. 2 písm. c) se bod 13 zrušuje. Dosavadní body 14 a 15 se označují jako body 13 a 14. 6. V § 11a se na konci odstavce 2 doplňují věty „Spotřebitel^1f) nebo podnikající fyzická osoba, na kterou se podle věty první vztahuje ustanovení § 57 občanského zákoníku, může od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu, uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání držitele licence, písemně odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce ve lhůtě do 5 dnů před zahájením dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta k uplatnění práva na odstoupení je zachována, pokud bylo odstoupení od smlouvy písemně odesláno před uplynutím této lhůty.“. Poznámka pod čarou č. 1f) zní: „1f) § 52 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.“. 7. V § 16 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena q) až x), která znějí: „q) vypracovává a aktualizuje podle rozhodnutí Komise Národní akční plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů včetně všech souvisejících informací a ve stanoveném termínu předkládá Komisi, r) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je Komisi, s) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání Komisi a spolupracujícímu státu, t) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny z podporovaných zdrojů, podpory tepla z obnovitelných zdrojů, podpory biometanu a podpory decentrální výroby elektřiny, u) vypracovává zprávy o pokroku při podporování a využívání energie z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla a ve stanovených termínech je předkládá Komisi, v) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů, w) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí, x) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů.“. 8. V § 17 odst. 4 se ve větě druhé za slova „podpora kombinované výroby elektřiny a tepla“ vkládají slova „ , podpora biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny“. 9. V § 18 odst. 4 se za větu první vkládají věty, které včetně poznámky pod čarou č. 23 znějí: „Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokazují průkazem zaměstnance Energetického regulačního úřadu, který je zároveň dokladem o jejich pověření k provedení kontroly^23). Předložením průkazu zaměstnance Energetického regulačního úřadu osobě, u které má být kontrola vykonána, je kontrola zahájena. 23) § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.“. 10. V § 19a odst. 4 se za slovo „regulaci“ vkládají slova „cen za činnosti operátora trhu a“. 11. V § 20a odst. 4 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) až bb), která znějí: „v) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu a úřadu, w) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus na elektřinu z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, x) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou cenou a cenu za jeho činnost, y) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo, z) hradit výrobcům biometanu zelený bonus na biometan, aa) hradit výrobcům elektřiny připojeným k distribuční soustavě bonus na podporu decentrální výroby elektřiny, bb) vydávat záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů.“. 12. V § 24 odst. 7 ve větě druhé se za slova „podle § 26 odst. 5“ vkládají slova „prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze“. 13. V § 24 odst. 10 písmeno a) zní: „a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy,“. 14. V § 24 odst. 10 se na konci písmene w) čárka nahrazuje tečkou a písmeno x) se zrušuje. 15. V § 25 odst. 4 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“. 16. V § 25 odst. 5 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“. 17. V § 25 odst. 6 se slova „odstavci 4“ nahrazují slovy „odstavci 3“. 18. V § 25 odst. 7 se číslovka „4“ nahrazuje číslovkou „3“ a slova „odstavce 6“ se nahrazují slovy „odstavce 5“. 19. V § 25 odst. 7 ve větě druhé se za slova „podle § 26 odst. 5“ vkládají slova „prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze“. 20. V § 25 odst. 10 písmeno a) zní: „a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,“. 21. V § 25 se odstavec 12 zrušuje. 22. V § 26 odst. 5 se slova „dle zvláštního zákona^5a)“ včetně poznámky pod čárou nahrazují slovy „podle zákona o podporovaných zdrojích energie prováděné mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze“. 23. V § 26 odst. 6 se za slova „při dispečerském řízení“ vkládají slova „prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu nouze“. 24. V § 30b odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „včetně termínu a podmínek připojení“. 25. § 32 se zrušuje. 26. V § 50 odst. 3 se ve větě druhé slovo „a“ za slovem „umístění“ nahrazuje čárkou a na konci odstavce 3 se doplňují slova „a podmínky zániku smluvního vztahu a závazků z tohoto vztahu vyplývajících“. 27. V § 67 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) výrobny plynu.“. 28. V § 78 odst. 1 poslední věta zní: „V případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt popřípadě pro soubor objektů jednoho odběratele, lze instalovat měření^12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této předávací stanice.“. 29. V § 78 odst. 7 se poslední věta zrušuje. 30. § 80 se zrušuje. 31. V § 87 odst. 3 se slovo „výměníkových“ nahrazuje slovem „předávacích“ a slova „určených ke změně parametrů teplonosné látky“ se zrušují. 32. V § 90 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 5“. 33. V § 91 odst. 6 písmeno n) zní: „n) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst. 1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2, nebo“. 34. V § 91 odst. 8 písm. g) se slova „nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1“ nahrazují slovy „nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1 až 3“. 35. V § 91 odst. 8 písm. o) se slova „§ 58 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 58h odst. 8“. 36. § 93 odst. 1 včetně poznámky pod čarou č. 5a zní: „(1) Státní energetická inspekce kontroluje na návrh ministerstva, Energetického regulačního úřadu nebo z vlastního podnětu dodržování a) zákona o hospodaření energií^5a), b) zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, c) zákona o cenách^4) v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen^13). 5a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.“. 37. V § 94 odst. 4 se slova „energetických spotřebičů“ nahrazují slovy „spojených se spotřebou energie“. 38. V § 96 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v objektech důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra, v objektech Ministerstva spravedlnosti provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu dozoru postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti podle § 18 tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.“. 39. V § 98 se odstavec 11 zrušuje. Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 11 až 13. 40. V § 98a odst. 1 písm. a) se slova „a termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností“ zrušují a na konci textu písmene a) se doplňují slova „ , termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností“. 41. V § 98a odst. 1 písm. b) se za slova „podpůrných služeb“ vkládají slova „ , způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5“. 42. V § 98a odst. 1 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h). 43. V § 98a odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a postup ministerstva při jejich posuzování“. ČÁST ČTVRTÁ Změna zákona o odpadech § 58 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 314/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 34/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 154/2010 Sb., zákona č. 31/2011 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 264/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb. a zákona č. 18/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 37g se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až l), která znějí: „i) fotovoltaickým článkem - článek tvořený polovodičovými nebo organickými prvky, které mění energii slunečního záření v energii elektrickou, j) solárním panelem - elektrozařízení tvořené fotovoltaickými články a určené k přímé výrobě elektřiny ze slunečního záření, k) solární elektrárnou - výrobna elektřiny využívající solární panely, l) provozovatelem solární elektrárny - držitel licence na výrobu elektřiny podle zvláštního právního předpisu ve výrobně elektřiny, která vyrábí elektřinu ze slunečního záření.“. 2. V § 37h se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Právnická osoba, zajišťující společné plnění povinností výrobců podle tohoto dílu zákona, podle odstavce 1 písm. c), musí být založena nejméně čtyřmi výrobci elektrozařízení, anebo jinou právnickou osobou, sdružující nejméně čtyři výrobce elektrozařízení.“. 3. V § 37j odst. 3 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje. 4. V § 37j se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) solární panely.“. 5. V § 37k se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní: „(6) Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu ze solárních panelů, které jsou součástí výroben elektřiny s celkovým instalovaným výkonem do 30 kW, musí být zajištěn prostřednictvím sítě míst zpětného odběru a odděleného sběru o dostatečné četnosti a dostupnosti.“. Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9. 6. V § 37o odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „elektrozařízení“ vkládají slova „s výjimkou solárních panelů“. 7. Za § 37o se vkládá nový § 37p, který včetně nadpisu zní: „§ 37p Financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů (1) Pro solární panely uvedené na trh po dni 1. ledna 2013, zajistí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění výrobce. Před uvedením solárních panelů na trh je výrobce povinen poskytnout záruku prokazující, že nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů bude finančně zajištěno. Tato záruka musí být dostatečná k pokrytí financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, který byl odevzdán v rámci systému odděleného sběru vytvořeného a provozovaného podle § 37k. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. a) nebo b), poskytne záruku formou účelově vázaného bankovního účtu za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje o stavu a čerpání z účelově vázaného účtu za uplynulý rok uvádí v roční zprávě. Prostředky uložené na účelově vázaném bankovním účtu mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva k zajištění financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů; tyto prostředky nemohou být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí, ani exekuce, ani zahrnuty do majetkové podstaty výrobce. Výrobce, který zajišťuje plnění povinností podle § 37h odst. 1 písm. c), záruku neposkytuje. (2) Pro solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013 zajistí financování předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů, včetně plnění těchto povinností, provozovatel solární elektrárny, jejíž jsou solární panely součástí, prostřednictvím osoby podle § 37h odst. 1 písm. c). Tuto povinnost musí zajistit prostřednictvím rovnoměrných dílčích plateb příspěvků, poskytovaných minimálně s roční periodicitou, počínaje od 1. ledna 2014, na základě smlouvy uzavřené nejpozději do 30. června 2013 s osobou podle § 37h odst. 1 písm. c) tak, aby financování bylo plně zajištěno nejpozději do 1. ledna 2019. Právnická osoba podle § 37h odst. 1 písm. c) stanoví příspěvky na předání ke zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů zejména v závislosti na jejich hmotnosti a složení. (3) O splnění povinností podle odstavce 2 je povinna osoba podle § 37h odst. 1 písm. c) zpracovat a zaslat ministerstvu nejpozději do 30. března 2019 úplnou a pravdivou zprávu. (4) Ministerstvo stanoví po projednání s Ministerstvem financí prováděcím právním předpisem bližší podmínky financování odděleného sběru, zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů podle odstavce 1, zejména způsob výpočtu minimální výše uložených finančních prostředků na účelově vázaném bankovním účtu a způsob jejich čerpání, dále bližší podmínky financování podle odstavce 2 včetně způsobu výpočtu minimální výše příspěvků, a dále rozsah a obsah zprávy podle odstavce 3.“. 8. V příloze č. 7 bod č. 4 zní: „4. Spotřebitelské zařízení a solární panely“. § 59 Přechodné ustanovení Výrobce solárního panelu splní svoji povinnost podle § 37i odst. 1 zákona o odpadech do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST PÁTÁ Změna zákona č. 402/2010 Sb. § 60 Zákon č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se mění takto: 1. V části první se § 7d zrušuje. 2. Část první se zrušuje. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona č. 281/2009 Sb. § 61 V zákoně č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, se část sto padesátá druhá zrušuje. ČÁST SEDMÁ ÚČINNOST § 62 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení a) § 1 odst. 3, § 3, § 4 odst. 3, 7 až 9, § 5 odst. 7, § 6 odst. 5, § 7 odst. 1, 2 a 6, § 8 odst. 3 a 5, § 10 odst. 1, § 11 odst. 3, § 12, 17, § 23 odst. 7, § 24 odst. 2, 5, 7 a 8, § 26 odst. 3 až 5 a 7, § 27 odst. 1, 2 a 6, § 30 odst. 2, 4, 6 a 7, § 31 odst. 1 až 3 a 6, § 32 odst. 2, § 35, § 38 odst. 2, § 39 odst. 2 a 4, § 42, § 44 až 47, § 53 a 54, § 56 bodů 1 až 25 a 27 až 39, § 57 bodů 1 až 13, 15 až 20, 22 až 24 a 26 až 43 a § 60 bodu 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení, a b) § 56 bodu 26, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. Němcová v. r. Nečas v. r. Vybraná ustanovení novel Čl. II zákona č. 310/2013 Sb. Přechodná ustanovení 1. Držitel autorizace na výstavbu výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který tuto výrobnu elektřiny uvede do provozu do 6 let od udělení autorizace včetně, má nárok na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta předchozí platí obdobně pro výrobce elektřiny, který vyrábí elektřinu ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy, o jejímž umístění bylo zahájeno územní řízení přede dnem 18. srpna 2011 a který tuto výrobnu uvede do provozu do 6 let od vydání územního rozhodnutí. 2. Držitel povolení stavby výrobny elektřiny s výkonem do 100 kW z obnovitelných zdrojů využívající energii větru, geotermální energii, energii vody nebo energii biomasy, vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který do 31. prosince 2015 včetně uvede tuto výrobnu elektřiny do provozu, má nárok na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Pro odvodové povinnosti u odvodu z elektřiny ze slunečního záření, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. XVI zákona č. 131/2015 Sb. Přechodná ustanovení 1. U výroben elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem nad 100 kW včetně, na které je uplatňováno právo na podporu a které byly uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněny povinnosti podle § 11a odst. 1 až 5 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1. ledna 2017. 2. U výroben elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem do 100 kW, na které je uplatňováno právo na podporu a které byly uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněny povinnosti podle § 11a odst. 1 až 5 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1. ledna 2018. 3. U výroben tepla, na které je uplatňováno právo na podporu a které byly uvedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, musí být splněny povinnosti podle § 27 odst. 3 a 8 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1. ledna 2018. 4. Výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen do té doby, než podle bodu 1 nebo 2 zajistí povinnosti podle § 11a odst. 1 až 5 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupovat podle ustanovení § 9 odst. 6, § 10 odst. 3, § 11 odst. 6 a 8 a § 13 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 6. Kontroly započaté Státní energetickou inspekcí v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad, které před tímto dnem nebyly dokončeny, dokončí Státní energetická inspekce. 7. Řízení o uložení pokuty zahájená Státní energetickou inspekcí v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad a která před tímto dnem nebyla pravomocně skončena, dokončí Státní energetická inspekce. 8. Výkon rozhodnutí Státní energetické inspekce o uložení pokuty v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad a které jsou vykonatelné do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Státní energetická inspekce. Výkon rozhodnutí Státní energetické inspekce o uložení pokuty v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad a které jsou vykonatelné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Energetický regulační úřad. 9. Právo na podporu tepla podle § 24 odst. 4 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká dnem účinnosti rozhodnutí Evropské komise o tom, že oznámený systém podpory stanovený tímto zákonem je plně slučitelný s vnitřním trhem podle Smlouvy o fungování Evropské unie. 10. Úřad stanoví složku ceny podle § 28 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na zbývající část roku 2015. 11. Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vláda stanoví nařízením pro zbývající část roku 2015 prostředky státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla a na kompenzaci podle § 28 odst. 3 zákona 165/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 12. Ustanovení § 7 odst. 7, § 7 odst. 8 a § 27 odst. 7 písm. c) se nevztahují na výrobce, který uvedl výrobnu elektřiny nebo výrobnu tepla do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 13. Výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů využívající energii vody o instalovaném výkonu do 10 MW se v případě, že u ní byla v době od 2. 10. 2013 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena rekonstrukce technologické části stávající výrobny elektřiny nebo modernizace, zvyšující technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami elektřiny, považuje za uvedenou do provozu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. 2) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb. 3) § 20a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 158/2009 Sb. 4) Rozhodnutí Komise 2009/548/ES ze dne 30. června 2009, kterým se stanoví vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES. 5) § 2 odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 158/2009 Sb. 6) § 3i zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství. 7) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 8) § 52 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 670/2004 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb. 9) Vyhláška č. 51/2006 Sb., o připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů. 10) Vyhláška č. 541/2005 Sb., o pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 22 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 670/2004 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb. 12) Vyhláška č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 12a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 158/2009 Sb. 14) § 89 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 670/2004 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb. 15) Rozhodnutí Komise 2007/742/ES ze dne 9. listopadu 2007, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělení ekoznačky Společenství tepelným čerpadlům na elektrický nebo plynový pohon a tepelným čerpadlům absorbujícím plyn. 16) § 4 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 670/2004 Sb. a zákona č. 158/2009 Sb. 21) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 22) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů. 23) Například zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czPražským starostům vadí způsob, jakým vzniká nový územní plánModerní statek s výhledem na chlumecký zámek respektuje místo i rodinuZískejte dotaci až 127 500 Kč na nový kotel ATMOS