Tepelná pohoda a nepohoda

Datum: 13.12.2000  |  Autor: Ing. Lada CENTNEROVÁ  |  Zdroj: Vytápění větrání instalace 5/2000  |  Recenzent: MUDr. Ariana Lajčíková, CSc.

Popsány jsou fyziologické reakce člověka na tepelné podmínky prostředí, uvedena rovnice tepelné bilance lidského těla a vysvětleny podmínky tepelné neutrality, tepelné pohody a tepelné nepohody.

Již Sokrates (okolo 400 př. n. l.) se zabýval myšlenkou jak stavět domy, aby v nich byla zajištěna pohoda prostředí pro člověka. Bohužel v praxi měly jeho návrhy jen minimální vliv. Až do průmyslové revoluce totiž nebyla tepelná pohoda skutečným problémem, protože v té době bylo k dispozici jen velmi málo nástrojů, jak tepelnou pohodu ovlivnit. Bylo-li chladno, zapálil se oheň, bylo-li teplo, používaly se vějíře nebo ventilátory poháněné sluhy. Koncem 18. století se však zdokonalila vytápěcí technika, počátkem 20. století se začalo používat mechanické chlazení a již bylo možné budovu jak přetopit, tak podchladit. A to byl podnět pro výzkum pohody prostředí.

FYZIOLOGICKÉ REAKCE ČLOVĚKA NA OKOLNÍ PROSTŘEDÍ

Lidské tělo je nepřetržitým zdrojem tepla. Tato metabolická tepelná produkce může být rozdělena do dvou skupin :

  • Bazální metabolismus, kdy je teplo produkováno na základě biologických procesů (m.j. "spalování pohonné látky", kterou je potrava).
  • Svalový metabolismus, jenž vzniká při činnosti člověka (při konání práce).

Činnost W W.m-2 met
Spaní 70 40 0,7
Odpočívání, ležení na posteli 80 46 0,8
Sezení, odpočívání 100 58 1,0
Stání, práce v sedě 120 70 1,2
Velmi lehká práce (učitel, nakupování, vaření) 160 93 1,6
Lehká práce (domácí práce,práce s přístroji) 200 116 2,0
Středně těžká práce (tanec) 300 175 3,0
Těžká práce (tenis) 600 350 6,0
Velmi těžká práce (squash, práce v hutích) 700 410 7,0
Tab. 1 Hodnoty metabolismu
V tab. 1 jsou některé typické hodnoty metabolismu, které mohou být vyjádřeny jako tepelný výkon průměrného člověka (W), jako měrný tepelný výkon na jednotku plochy lidského těla (W.m-2) nebo jednotkou vytvořenou pro studium tepelné pohody met (1 met = 58,2 W.m-2). Pro průměrnou velikost povrchu člověka 1,72 m2 to odpovídá zhruba 100 W.

Teplo produkované organismem se musí odvést do okolí nebo dojde ke změně tělesné teploty. Teplota uvnitř lidského těla je okolo 37 °C, zatímco teplota kůže se může pohybovat v rozmezí 31 až 34 °C, podle okolního prostředí. Rozdíly vznikají v průběhu času (denní doba), ale i podle částí lidského těla (závisejí na pokrytí oblečením a množství krve, které protéká periferními kapilárami v podkoží). V lidském těle dochází k nepřetržitému procesu dopravy tepla z vnitřních tkání k povrchu kůže, odkud je teplo odváděno sáláním, prouděním, vedením a vypařováním.

Tepelná bilance lidského těla může být vyjádřena jako [4]:

M ± R ± Cv ± Cd - Ediff - Ersw - Eresp - L = ΔS      (W)

kde je M - hodnota metabolismu
R - tepelná ztráta (zisk) sáláním
Cv - tepelná ztráta (zisk) prouděním
Cd - tepelná ztráta (zisk) vedením
Ediff - tepelná ztráta difuzí pokožky
Ersw - tepelná ztráta běžným pocením
Eresp - tepelná ztráta dýcháním (latentní)
L - tepelná ztráta dýcháním (citelná)
ΔS - změna tepelné kapacity.

Jestliže ΔS je kladné, teplota lidského těla stoupá, je-li ΔS záporné, teplota lidského těla klesá. Odvod tepla z lidského těla závisí na parametrech okolí, ale lidské tělo není pasivní, je homoiotermické, to znamená, že má několik fyziologických regulačních mechanismů jak docílit tepelné rovnováhy, kdy ΔS je rovné nule.

Reakce lidského těla na teplé prostředí
Na teplé prostředí nebo stoupající produkci metabolického tepla, tělo člověka odpovídá reakcí zvanou vazodilatace = podkožní cévy se rozšiřují a zvyšují zásobování pokožky krví. Je to tedy teplota pokožky, která zvýší odvod tepla z těla. Jestliže zvýšení teploty pokožky nemůže obnovit tepelnou rovnováhu, jsou aktivovány potní žlázy a začne probíhat chlazení odpařováním. V krátkém intervalu mohou být vyprodukovány až 4 litry potu za hodinu, ale mechanismus je "unavitelný". Udržitelná míra odpařování je zhruba 1 litr za hodinu, přičemž při odpaření 1 litru potu je z těla odvedeno okolo 2,4 MJ tepla.

Pokud tyto dva mechanismy nemohou obnovit tepelnou rovnováhu těla, následuje reakce zvaná hypertermie = nevyhnutelné přehřívání organismu. Prvními příznaky jsou: slabost, bolest hlavy, ztráta chuti, nevolnost, krátký dech, zrychlený tep (až 150/min), lesklé oči, duševní nepokoj, apatie nebo naopak vznětlivost. Při tepelném šoku teplota těla rychle stoupá přes 41 °C, zastaví se pocení, začne kóma a nastává smrt. I když je člověk v této fázi zachráněn, mozek již může mít nevratná poškození [5].

Reakce lidského těla na chladné prostředí
Na chladné prostředí reaguje lidské tělo nejdříve vazokonstrikcí = snížení podkožní cirkulace krve, snížení teploty pokožky, což následně snižuje tepelné ztráty těla člověka. Tento proces bývá provázen vznikem "husí kůže" nebo atavistickým jevem - postavení chloupků na kůži, což způsobuje lepší tepelnou izolaci kůže. Jestliže toto je neúčinné, nastoupí termogeneze = svalové napětí, třesení, které zvyšuje tepelnou produkci těla. Třesení může vyvolat až 10ti násobné zvýšení tepelné produkce. Vnitřní teplota těla zůstává okolo 37 °C. Tělesné končetiny, prsty u rukou i u nohou, ušní lalůčky, mohou mít nedostatek krve a jejich teplota může poklesnout až pod 20 °C. V některých případech mohou i omrznout, aniž by byla ohrožena vnitřní teplota těla.

Jestliže tyto fyziologické reakce nezajistí tepelnou rovnováhu, nastane stav zvaný hypotermie = nevyhnutelné podchlazení těla. Vnitřní teplota těla může klesnout až pod 35 °C. I když nenastane hypotermie, pokračující vystavení chladným podmínkám způsobuje vzestup krevního tlaku, srdeční frekvence a spotřeby kyslíku. Začne-li klesat teplota tělesného jádra, klesá srdeční frekvence a dochází k selhání krevního oběhu. Smrt většinou nastává mezi 25 až 30 °C (kromě lékařsky řízených podmínek) [5].

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TEPELNOU POHODU

Faktory, které ovlivňují tepelnou bilanci organismu (a tím zároveň i tepelnou pohodu), mohou být rozděleny do 3 skupin:

a)Vnitřní prostředí
- Teplota vzduchu \> Operativní teplota \> Efektivní teplota
- Radiační teplota /
- Vlhkost vzduchu/
- Rychlost proudění vzduchu a jeho turbulence

b)Osobní faktory
- Hodnota metabolismu
- Oblečení

c)Doplňující faktory
- Jídlo a pití
- Aklimatizace (adaptace na venkovní klima)
- Aklimace (adaptace na vnitřní prostředí)
- Tělesná postava
- Podkožní tuk
- Věk a pohlaví.

Teplota vzduchu t je teplota interiérového vzduchu bez vlivu sálání z okolních povrchů.

Radiační teplota. Střední radiační teplota tr je myšlená rovnoměrná společná teplota všech ploch v prostoru, při níž by byl přenos tepla z těla sáláním stejný, jako ve skutečnosti.

Operativní teplota to je definována jako jednotná teplota černého uzavřeného prostoru, ve kterém by tělo sdílelo konvekcí i sáláním stejné množství tepla, jako ve skutečném teplotně nesourodém prostředí [2].

Efektivní teplota ET* je teplota prostoru při relativní vlhkosti 50 %, která způsobí stejné celkové tepelné ztráty z pokožky jako ve skutečném prostředí. Dva prostory se stejnou efektivní teplotou vyvolají stejné reakce organismu, i když tyto prostory mají rozdílnou teplotu i vlhkost vzduchu. Podmínkou je však stejná rychlost proudění vzduchu [3].

Vlhkost vzduchu - nejčastěji je používána relativní vlhkost RH (%), která udává nasycení vzduchu vodní parou nebo měrná vlhkost x (g.kg-1), což je hmotnostní množství vodní páry v 1 kg suchého vzduchu.

Rychlost proudění vzduchu a jeho turbulence. Rychlost vzduchu w ovlivňuje přenos tepla prouděním a odpařování vlhkosti z pokožky. Může však způsobit i pocit průvanu.

Hodnota metabolismu (stupeň aktivity) může být ovlivněna jídlem a pitím i úrovní aklimace člověka. Krátkodobé fyziologické přizpůsobení zmíněným podmínkám je dosahováno za 20 až 30 minut. Je však i dlouhodobé přizpůsobení venkovním podmínkám, kdy aklimatizace může trvat až 6 měsíců [5].

Oblečení je jeden z hlavních faktorů ovlivňujících odvod tepla z lidského těla do okolí. Pro účely studia tepelné pohody byla zavedena jednotka clo. 1 clo odpovídá izolační hmotě s tepelným odporem R = 0,155 m2K.W-1). 1 clo je izolační hodnota pro běžný pánský oblek s bavlněným spodním prádlem. Celková hodnota clo pro soubor oblečení je 0,82 násobek součtu jednotlivých částí oblečení. Hodnoty clo pro některé části oblečení jsou uvedeny v tab. 2, na obr. 1 jsou znázorněny některé soubory oblečení s odpovídající hodnotou clo.

Tab. 2 Izolace jednotlivých součástí oblečení v jednotkách clo [1]

Muži Oblečení clo Ženy Oblečení clo
Spodní prádlo tílko 0,06 Spodní prádlo podprsenka kalhotky 0,05
tričko 0,09 krátké kombiné 0,13
slipy 0,05 dlouhé kombiné 0,19
nátělník dl. rukáv 0,35 nátělník dl. rukáv 0,35
dlouhé spodky 0,35 dlouhé spodky 0,35
Košile slabá kr. rukáv 0,14 Halenky slabá 0,20
slabá dl. rukáv 0,22 silná 0,29
silná kr. rukáv 0,25 Šaty slabé 0,22
silná dl. rukáv 0,29 silné 0,70
+ 5 % pro kravatu nebo rolák  
Vesta slabá 0,15 Sukně slabá 0,10
silná 0,29 silná 0,22
Kalhoty slabé 0,26 Kalhoty slabé 0,26
silné 0,32 silné 0,44
Svetr slabý 0,20 Svetr slabý 0,17
silný 0,37 silný 0,37
Sako slabé 0,22 Sako slabé 0,17
silné 0,49 silné 0,37
Ponožky krátké 0,04 Punčochy všechny délky 0,01
vysoké (podkolenky) 0,10 punčochové kalhoty 0,01
Boty sandály 0,02 Boty sandály 0,02
polobotky 0,04 polobotky 0,04
kotníkové 0,08 kotníkové 0,08


Obr. 1 Izolace souborů oblečení v jednotkách clo

Tělesná postava a podkožní tuk jsou velmi důležitými faktory. Produkce tepla je úměrná hmotě těla, ale tepelné ztráty závisí na povrchu těla. Štíhlí lidé s hranatou postavou mohou mít větší plochu těla než lidé s oblou (zakulacenou) postavou, to znamená i úměrně větší tepelnou výměnu s okolím. Oblejší lidé preferují nižší teploty, protože mají menší povrch pro tepelnou výměnu s okolím, ale i proto, že podkožní tuk je dobrý izolátor.

Věk a pohlaví také ovlivňují teplotní požadavky. Starší lidé mají užší rozsah optimálních teplot, ženy většinou upřednostňují teplotu o 1 K vyšší než muži. (Někteří autoři to přičítají pouze rozdílu v oblékání).

Co je to vlastně tepelná pohoda ?

  • Tepelná pohoda znamená, že je dosaženo takových tepelných poměrů, kdy člověku není ani chladno, ani příliš teplo - člověk se cítí příjemně (Cihelka).
  • Tepelnou pohodou (někdy též tepelnou neutralitou) se označuje stav, kdy prostředí odnímá člověku jeho tepelnou produkci bez výrazného (mokrého) pocení (Pulkrábek).
  • Tepelná pohoda je stav mysli, jenž vyjadřuje spokojenost s teplotním klimatem a který vychází ze subjektivního hodnocení (ASHRAE).

Hodnocení tepelné pohody
Dvě hlavní metody používané pro hodnocení (zjišťování) tepelné pohody lidí jsou:

  • Dotazníky, kdy dotazovaní subjektivně odpovídají na otázky týkající se převážně vnímání teploty a současně se měří parametry vzduchu v místnosti. Tato metoda se používá hlavně v interiérech běžně obydlených lidmi (tedy v konkrétní budově, při běžném provozu).
  • Měřením fyziologických změn člověka, jako je pocení, vlhkost pokožky nebo její teplota. Měří se v laboratořích (v klimatické komoře).

Tab. 3 Měřítka tepelné pohody
ASHRAE   Bedford
Horko 3 Velmi teplo
Teplo 2 Teplo
Tepleji 1 Příjemně teplo
Neutrálně 0 Příjemně
Chladněji -1 Příjemně chladno
Chladno -2 Chladno
Zima -3 Velmi chladno
Většina výzkumných pracovníků používá pro zjištění tepelné pohody sedmibodovou stupnici. Nejpoužívanější jsou dvě, a to stupnice zkonstruovaná Bedfordem nebo ASHRAE stupnice. Obě stupnice jsou porovnány v tab. 3.

Vnímání teploty člověkem závisí na jeho rozlišovacích schopnostech, ale to jak tepelné impulsy společně ovlivňují pohodu, závisí na pocitovém vnímání člověka. Tomuto pocitovému hodnocení tepelné pohody nejvíce odpovídá Bedfordovo měřítko. Zatímco ASHRAE stupnice představuje hodnocení, které vlastně popisuje spokojenost člověka. A o to vlastně jde. O spokojenost lidí s uměle vytvořeným mikroklimatem.

Bohužel ne vždy budou všichni spokojeni. Tak jako někdo nemá rád špenát a někdo by ho naopak mohl jíst denně, tak někdo má raději tepleji a někdo zase příjemný chládek.

To znamená, že tepelná rovnováha (neutralita) nemusí nutně znamenat tepelnou pohodu (může jí být dosaženo např. v nepříjemně těžkém oděvu), ale tepelná pohoda je podmíněna tepelnou rovnováhou. Oblast tepelné pohody je totiž jen částí rozsahu tepelné neutrality.

Uplatňuje se zde množství jiných (psychologických) vlivů, jako např. dřívější zkušenosti, sociálně-kulturní vlivy, zvyky i očekávání. Např. člověk, který vyrůstal v panelovém domě s ústředním vytápěním napojeným na CZT, permanentně přetápělo a jedinou regulací bylo otevírání okna, má jiné zkušenosti než člověk, který vyrůstal v rodinném domě, kde také měli ústřední vytápění, ale zdrojem tepla byl plynový kotel s velmi dobrou regulací. Každý z těchto lidí bude mít jiné zkušenosti s tepelným mikroklimatem, každý bude asi očekávat jiné parametry vzduchu a hlavně, každý bude jinak adaptován a určovat svou spokojenost.

Empirické vyjádření výzkumu tepelné rovnováhy shrnul Fanger [4] do grafu - viz obr. 2, kde PPD (predicted percentage dissatisfied = předpokládané procento nespokojených) je funkcí PMV (predicted mean vote = předpokládaná průměrná volba). Z grafu je patrné, že u velké skupiny lidí, vystavených témuž prostředí, bude vždy alespoň 5 % nespokojených.


Obr. 2 Předpokládané procento nespokojených (PPD) jako funkce předpokládané průměrné volby (PMV)

Hranice tepelné pohody
Jak již bylo naznačeno, stanovit hranice tepelné pohody tak, aby to vyhovovalo všem je prakticky nemožné. Proto se vždy předpokládá nějaké procento nespokojených, viz obr. 3, který udává oblast tepelné pohody v letním a zimním období, pro člověka s oblečením typickým pro dané období a mírnou aktivitou (1,2 met), s předpokladem 10 % nespokojených lidí.


Obr. 3 Oblast tepelné pohody v letním a zimním období znázorněná v modifikovaném diagramu vlhkého vzduchu, podle normy ASHRAE 55-1992

Graf je z normy ASHRAE 55-1992, což je americká obdoba evropské normy ISO 7730, která byla jako ČSN EN ISO 7730 převzata do soustavy českých technických norem.

Literatura:
[1] ANSI/ASHRAE Standard 55-1992. Thermal Environment Conditions for Human Occupancy, 1992
[2] ČSN EN ISO 7730 Mírné tepelné prostředí - Stanovení ukazatelů PMV a PPD a popis podmínek tepelné pohody, 1997
[3] ASHRAE Fundamentals Handbook, 1997
[4] FANGER, P. O. Thermal Comfort, 1970
[5] AULICIEMS, A., SZOKOLAY, S. V.: Thermal Comfort, University of Queensland, Australia, 1997
[6] BRAGER, G. S., de DEAR, R. J.: Thermal adaptation in the built environment: a literature review, Energy and Buildings 27, 1998
[7] CIHELKA, J. a kol.: Vytápění a větrání, SNTL Praha 1975
[8] JOKL, M. V.: Teorie vnitřního prostředí budov, ČVUT Praha, 1993
[9] NOVÝ, R. a kol.: Technika prostředí, ČVUT Praha, 2000.
 

Hodnotit:  

Datum: 13.12.2000
Autor: Ing. Lada CENTNEROVÁ   všechny články autora
Recenzent: MUDr. Ariana Lajčíková, CSc.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (1 příspěvek, poslední 16.02.2010 13:38)


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czČeské vánoční trendyNové vedení Středočeského kraje zrušilo výstavbu rozhledny u ZdicOriginální svítidla a opojné světlo Ingo Maurera