Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Domácnosti ve třetím čtvrtletí roku 2026 spotřebovaly více elektřiny, ale méně plynu

Přehrát audio verzi

Domácnosti ve třetím čtvrtletí roku 2026 spotřebovaly více elektřiny, ale méně plynu

00:00

00:00

1x

  • 0.25x
  • 0.5x
  • 0.75x
  • 1x
  • 1.25x
  • 1.5x
  • 2x

Ve třetím čtvrtletí letošního roku v Česku meziročně vzrostla spotřeba elektřiny i zemního plynu. Zatímco u elektřiny k většímu nárůstu přispěly všechny sledované skupiny odběratelů, spotřebu plynu zvýšili pouze velkoodběratelé. V ostatních sektorech spotřeba plynu naopak klesla, u domácností dokonce o 14,1 %.

Kalkulátor cen energií TZB-info

„Statistiky spotřeby elektřiny a plynu za třetí letošní čtvrtletí nabízejí dva odlišné příběhy. V případě elektřiny rostla spotřeba poměrně rovnoměrně ve všech měsících a u všech kategorií odběratelů. Spotřeba plynu naopak vzrostla pouze u velkoodběratelů, ostatní skupiny odběratelů ji snížily, domácnosti dokonce o 14 procent,“ říká Jan Liška, vedoucí oddělení statistiky a sledování kvality ERÚ.

Elektřina

Celková spotřeba elektřiny (netto)1 dosáhla ve třetím čtvrtletí hodnoty 13,6 TWh, což značí meziroční nárůst o 3,2 %. Spotřeba rostla podobným tempem u všech skupin odběratelů – u podnikatelů o 3,7 %, u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí o 3,5 %, u domácností o 3,1 % a u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 2,3 %.

Ještě výrazněji se proti loňsku zvýšila výroba elektřiny (o 12,4 % na 17,9 TWh), a tím i přeshraniční saldo. To meziročně vzrostlo o 82,5 %, export nad importem převažoval o 3,1 TWh. Jaderné a parní elektrárny se na celkové netto výrobě elektřiny podílely více než 77 %. V prvním případě se výroba meziročně zvýšila o 2,2 %, v případě parních elektráren byl rozdíl znatelně větší (+19,4 %).

Zdaleka nejvíce ovšem vzrostla výroba v paroplynových elektrárnách (+140,4 %), především s ohledem na provoz paroplynové elektrárny Počerady, která loni od poloviny srpna do konce září nevyráběla. U přečerpávacích elektráren byl meziroční nárůst 48,7 %, fotovoltaické elektrárny vyrobily o 22,4 % více elektřiny a větrné elektrárny o 18,6 % více. Naopak pokles zaznamenaly vodní elektrárny (−19,8 %), k čemuž přispělo letošní sucho, a také plynové a spalovací elektrárny (−1,6 %).

Celkový instalovaný výkon v elektrizační soustavě ke konci září meziročně poklesl o 0,6 % na 23,5 GW. Zatímco výkon fotovoltaických elektráren vzrostl o 10,1 %, u parních elektráren se snížil o 7,4 %.

Nově ERÚ do svých čtvrtletních zpráv zahrnul i statistiku energetické kapacity zařízení pro ukládání elektřiny. Na konci třetího čtvrtletí byla kapacita 3,2 GWh, meziročně vzrostla o 48,3 %.

Zemní plyn

Skutečná spotřeba zemního plynu dosáhla ve třetím čtvrtletí 10,1 TWh s meziročním nárůstem 4 %. Přepočtem na podmínky dlouhodobého teplotního normálu dojdeme ke zvýšení spotřeby o 5,9 %. Průměrná teplota vykazovala hodnotu 18 °C s odchylkou o 1,3 °C vyšší než ve stejném období loňského roku.

Souhrnná spotřeba ale v tomto případě není dostatečně vypovídající. K navýšení odběrů totiž došlo, především s ohledem na letošní provoz paroplynové elektrárny Počerady, pouze u kategorie velkoodběratelů (+9,8 %). Ta má ovšem zásadní vliv na celkovou spotřebu plynu v Česku. Všechny ostatní kategorie svou spotřebu snížily (střední odběratelé o 8,4 %, maloodběratelé o 5 % a domácnosti o 14,1 %).

Tok plynu do plynárenské soustavy ČR se meziročně snížil, a to o 16,4 %, výstup ze soustavy pak poklesl dokonce o 81,7 %. Stav provozních zásob v tuzemských zásobnících plynu byl na konci září o 26,8 % nižší než ve stejném období loňského roku.

1 Čistá spotřeba očištěná o vlastní spotřebu na výrobu elektřiny, ztráty a spotřebu elektřiny na přečerpávání. Také v případě výroby elektřiny jsou uváděné hodnoty netto, bez technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát vzniklých při výrobě.

 
 
Reklama