Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov
Archiv článků autora: Ing. Lubomír Martiník


16.10.2017
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Jiří Dvořák, Milan Holomek, Ing. Stanislav Buchta, Strojírenský zkušební ústav, s.p., BRNO, www.szutest.cz

Protože při spalování tuhých paliv v lokálních topidlech pro vytápění domácností dochází k emitování znečišťujících látek, jsou v zemích EU přijímány zpřísňující požadavky na emise a účinnost. Tyto požadavky jsou cíleny hlavně na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, kteří musí prokázat jejich splnění při uvedení na trh. Článek přináší přehled platných a plánovaných požadavků a porovnává je.

19.6.2017
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Vendula Laciok, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Příspěvek se zabývá ověřením funkce Laddomatu 21 (zajišťuje směšování přívodní otopné vody s vratnou vodou), ověřením doby potřebné k ohřevu akumulační nádoby v případě použití různých termostatických patron u Laddomatu (nastaveními požadované teploty) a vlivem použití tohoto systému na emise znečišťujících látek ve spalinách.

5.6.2017
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Dvořák, Ing. Milan Holomek, Ing. Stanislav Buchta, Strojírenský zkušební ústav, s.p., BRNO, www.szutest.cz, Ing. František Hopan, Ph.D., VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Protože při spalování tuhých paliv v teplovodních kotlích pro vytápění domácností dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky, které tato zařízení musí splnit. Článek přináší přehled platných a plánovaných požadavků a provádí jejich srovnání.

27.6.2016
Ing. Vendula Drastichová, VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Lubomír Martiník, doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Znečištění ovzduší prachovými částicemi představuje závažný problém pro lidské zdraví a životní prostředí. Negativní působení ultrajemných prachových částic na lidské zdraví závisí např. na počtu částic, měrném povrchu částic, respirabilitě a schopnosti vázat další chemické sloučeniny (např. PAH).

9.5.2016
Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Břetislav Holešínský, Ing. Ivo Bartoš, Cech kamnářů ČR, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Článek přináší výsledky unikátních zkoušek individuálně stavěných kamen v kalorimetrické komoře. Hlavním cílem zkoušek bylo stanovení průběhu tepelného výkonu kamen s prosklenými a plnými dvířky při periodickém přikládání paliva a ověření dimenzování kamen dle ČSN EN 15544:2013.

25.4.2016
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Vendula Drastichová, VŠB-TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Mgr. Šárka Tomšejová, Ph.D., Ing. Milan Dej, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Lubomír Martiník, VŠB-TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Miloslav Modlík, Ing. Pavel Machálek, Český hydrometeorologický ústav, Časopis Vytápění, větrání, instalace

Na různých typech spalovacích zařízení, která jsou běžně používána pro vytápění domácností, bylo spalováno jak černé a hnědé uhlí, tak také biomasa v různých podobách. Porovnání množství emisí B(a)P z jedné „průměrné české vesnice“ vytápěné pevnými palivy, a „průměrné české koksovny“ umožní odpovědět na úvodní otázku.

13.7.2015
Ing. Jan Koloničný, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. David Kupka, Ph.D., VŠB- Technická univerzita Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Kondenzační kotle menších výkonů se téměř výhradně uplatňují jen v oblasti spalování plynných a kapalných paliv, jež se vyznačují poměrně vysokou čistotou spalin. V případě biomasy se tento typ kotle nejčastěji používá ke spalování pelet, které mají velmi nízkou vlhkost (zpravidla do 5 % hmotnosti). Kondenzační kotle menších výkonů na spalování biomasy s vyšším podílem vlhkosti, jakou je například štěpka, se dosud na trhu nevyskytují.

23.6.2014
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Lubomír Martiník, Ing. Milan Dej, Ph.D.

Příspěvek se věnuje problematice měření průtoku plynu v uzavřeném profilu. Zabývá se fyzikálním principem měření a také odkazuje na normované postupy zabývající se touto problematikou. Dále je v krátkosti pojednáváno o principech měření teplot a tlaků, které jsou pro měření průtoku nezbytnými stavovými veličinami.

16.6.2014
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Lubomír Martiník, Ing. Milan Dej, Ph.D.

Při měření emisí znečišťujících látek je obvykle potřeba mimo vlastní emise znečišťujících látek stanovovat také vztažné fyzikální veličiny, kterými jsou zejména průtok nosného plynu znečišťujících látek včetně jeho teploty a tlaku. Příspěvek se věnuje problematice měření průtoku plynu v uzavřeném profilu rychlostními sondami a stručně principům měření teplot a tlaků.

12.5.2014
Ing. Lubomír Martiník, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Antonín Šimáček, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Vendula Drastichová, Ing. Jan Koloničný, Ph.D., doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Zatímco v nově budovaných a rekonstruovaných objektech se stále častěji setkáváme s dynamicky regulovatelnými zdroji tepla, akumulační kachlová kamna se začínají rovněž prosazovat. V rekreačních objektech dominují sporáky a kamna s kombinovanou teplovzdušnou a akumulační funkcí.

Kotel
21.4.2014
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Jan Koloničný, Ph.D., doc. Dr. Ing. Tadeáš Ochodek, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, M. Holubčík, S. Jelušová, Ing. Lubomír Martiník

Energetická účinnost kotlů je klíčovým technicko-ekonomickým parametrem. Její stanovení je relativně komplikovanou záležitostí a postupy stanovení a výpočtů jsou předmětem mnoha technických norem. Obecně existují dva základní přístupy pro stanovení účinnosti kotlů. Jedním je přímá metoda stanovení účinnosti a druhým je nepřímá metoda stanovení účinnosti.

krbová kamna
10.3.2014
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Vendula Drastichová, Ing. Lubomír Martiník, Zdeněk Kysučan, Jiří Kremer, prof. Ing. Jozef Jandačka, PhD., Žilinská univerzita v Žilině, KET

Problematika množství emisí produkovaných malými spalovacími zařízeními je neustále velmi živá a diskutovaná napříč celou společností. Malé zdroje znečišťování ovzduší spalující tuhá paliva se v celorepublikovém měřítku významně podílejí na znečišťování ovzduší. V lokálním měřítku může být jejich vliv zanedbatelný, anebo také až dominantní.

13.1.2014
Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Lubomír Martiník

Krbová kamna představují vítaný doplňkový a často i hlavní zdroj tepla pro rodinné domy nebo rekreační objekty během chladného období. Cílem tohoto článku je přiblížit čtenáři testování, přesněji řečeno proces certifikace výrobku v notifikované zkušební laboratoři.

23.12.2013
Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Lubomír Martiník

Krbová kamna představují vítaný doplňkový a často i hlavní zdroj tepla pro rodinné domy nebo rekreační objekty během chladného období. Cílem tohoto článku je přiblížit čtenáři testování, přesněji řečeno proces certifikace výrobku v notifikované zkušební laboratoři.

Krbová kamna
19.8.2013
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Zuzana Jankovská, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Lubomír Martiník, Zdeněk Kysučan

Výsledky spalovacích zkoušek uskutečněných na akreditované zkušebně Výzkumného energetického centra ukazují na zásadní vliv typu spalovacího zařízení a druhu spáleného paliva na množství emisí znečišťujících látek.

10.6.2013
Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Petr Kubesa, Ing. František Hopan, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Zdeněk Kysučan, Jiří Kremer, Ing. Zuzana Jankovská, Ph.D.

Emisní limity pro emise znečišťujících látek z malých spalovacích zařízení se stále zpřísňují. Dosud, výrobci zařízení úspěšně plnily limity především pomocí primárních opatření, ale do budoucna se dá také očekávat využití sekundárních opatření (např. instalace odlučovačů a katalyzátorů). Tento článek popisuje výhody a nevýhody použití katalyzátorů a prezentuje výsledky dosažené při spalování dřeva v krbových kamnech.

Jaké parametry musí splnit kamna, krbové vložky a sporáky?
3.6.2013
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Jiří Dvořák, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Zuzana Jankovská, Ph.D., Ing. Vendula Drastichová

Protože při spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (krbová kamna, krby, sporáky a kachlová kamna), která jsou používána pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost). Požadavky jsou cíleny hlavně na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, kteří musí prokázat jejich splnění při uvedení na trh (certifikaci).

18.3.2013
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Dvořák, Ing. František Hopan, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Zuzana Jankovská, Ph.D., Ing. Vendula Drastichová

Protože při spalování tuhých paliv v teplovodních kotlích pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost), které tato zařízení musí splnit. Požadavky jsou cíleny jak na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, tak také na jejich provozovatele. Cílem tohoto článku je přinést přehled platných a plánovaných požadavků a také provést jejich srovnání.

Emise prachu z malých spalovacích zařízení na tuhá paliva
4.2.2013
Ing. Petr Kubesa, Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. František Hopan, Ph.D., VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum, Ing. Zuzana Jankovská, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník

Článek má za cíl přiblížit čtenáři problematiku stanovení emisí prachu z malých zdrojů spalující tuhá paliva. V první části článku jsou uvedeny obecné legislativní požadavky, které jsou kladeny na tyto zdroje v rámci Evropy. Podrobněji jsou pak požadavky na prach rozepsány pro Českou republiku a pro některé další evropské státy. V další části jsou popsány metody pro stanovení emisí prachu včetně nastínění problémů, které jsou spojeny s reprezentativním stanovením prachu.

19.11.2012
Ing. Jiří Horák, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Lubomír Martiník, Ing. Lenka Michnová, Ing. František Hopan, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, VŠB, TU Ostrava, Výzkumné energetické centrum

Obecně se doporučuje, že dřevo určené pro kvalitní spalování by nemělo mít více než 20 % hmotnostních tedy tzv. energetické vlhkosti. Popsaná unikátní metoda umožňuje určení vlhkosti palivového dřeva v domácích podmínkách.