Studie: Roční potřeba hnědého uhlí klesne z 43 na 15 mil. tun

Roční potřeba hnědého uhlí v Česku klesne do roku 2050 zhruba ze 43 milionů tun na 15,2 milionu tun. Vyplývá to z aktuálně zveřejněné studie Dlouhodobá prognóza trhu s uhlím, kterou pro ministerstvo průmyslu (MPO) vypracovala expertní společnost Vupek Economy, jež se zabývá poradenstvím v oblasti energetiky a životního prostředí. Materiál však zároveň tvrdí, že pro pokrytí všech potřeb odběratelů je nezbytné úplné prolomení takzvaných těžebních limitů. Podle MPO bude prognóza sloužit pouze jako jeden z dílčích podkladů k posouzení problematiky limitů, samo není se závěry studie plně spokojeno.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) dnes ČTK řekl, že jde pouze o jednu z dílčích studií, která po vypořádání výhrad MPO a zapracování některých chybějících dat poslouží jako podklad k chystané Analýze potřeb uhlí pro teplárny a energetiku ČR. "Problematiku těžebních limitů je potřeba před rozhodnutím posoudit v mnohem širším kontextu, než se kterým tento dokument pracuje. I proto jsou zadány další studie, které zkoumají sociálně-ekonomické dopady jednotlivých variant či jejich možné dopady na životní prostředí a zdraví obyvatel. Ty budou hrát při samotném rozhodování neméně důležitou roli," dodal Mládek.

Studie o socioekonomických dopadech by měla být podle dřívějších informací hotova do konce měsíce, materiál o dopadech na životní prostředí pak do srpna.

Autoři aktuální studie sami přiznávají rozpor se schválenou Státní energetickou koncepcí (ASEK). Nová prognóza bere proti koncepci podle nich do úvahy mimo jiné zvýšení výchozích stavů zásob hnědého uhlí o podmíněně vytěžitelné zásoby. Na rozdíl od ASEK proto materiál počítá i krátce po roce 2040 s těžbou v lomu Nástup-Tušimice, kde těží Severočeské doly, a lomech Sokolovské uhelné. "ASEK počítá s ukončením těžby na těchto lomech dříve, kolem roku 2037," připomíná materiál.

Studie ale zároveň dodává, že i přes pokles potřeb je pro jejich pokrytí nezbytné prolomení těžebních limitů, a to ideálně v plném rozsahu. Varianty částečného prolomení na Bílině nebo na Bílině a lomu ČSA, patřícího Severní energetické, o kterých se také uvažuje, označuje prognóza za krátkodobá řešení. "Optimální průběh bilance zdrojů hnědého uhlí a jeho potřeb má šanci zajistit pouze varianta úplného uvolnění, tj. na obou lomech," dodává materiál.

S tím však nesouhlasí například zástupci Teplárenského sdružení ČR (TSČR). "V roce 2020 počítá studie i při úplném zrušení územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí s deficitem v řádu pěti milionů tun uhlí. Tato informace je v zásadním rozporu s informacemi z trhu. Podle interního šetření má většina členů TSČR do roku 2020 dodávky hnědého uhlí smluvně zajištěné a zásadní nedostatek hnědého uhlí nehrozí," řekl ředitel sdružení Martin Hájek.

"Podle našich informací získával zpracovatel prognózy vstupní údaje pro svou studii od jednotlivých těžebních, teplárenských a elektrárenských společností s tím, že tyto subjekty byly srozuměny, k jakým účelům budou jejich data využita. Poskytovaly je tedy dobrovolně a s vědomím, že budou zveřejněna," reagoval na výtky sdružení mluvčí MPO František Kotrba.

MPO v lednu představilo čtyři varianty, jak s limity stanovenými v roce 1991 dále naložit. Kromě zachování nebo úplného prolomení limitů, které doporučuje nová prognóza, je ve hře také pouze prolomení limitů v lomu Bílina. Mládek navrhl ale i posunutí limitů v lomu ČSA, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně. Při neprolomení limitů bude podle ministerstva do budoucna k dispozici 730 milionů tun uhlí, částečné prolomení v lomu Bílina by přineslo 100 až 120 milionů tun. Pokud by se prolomily i na lomu ČSA, bylo by možné využít dalších 50, při úplném prolomení až 250 milionů tun hnědého uhlí.

Nezávisle na ministerstvu si již dřív nechal zpracovat studii vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Studie, kterou pro něj údajně zdarma vypracovala společnost Carbounion Bohemia patřící podnikateli Petru Pauknerovi, doporučuje prolomení limitů jen na dole Bílina.

Prolomení limitů požadují těžební firmy i jejich odbory. Proti prolamování se naopak bouří převážná část místních obyvatel i ekologové.