Slouží pro přepočet objemu změřeného u odběratele na objem plynu, který by byl naměřen za standardních podmínek.
Za normálních podmínek je hodnotota součinitele k = 1.
Ve vzorci pro výpočet přepočtového objemového koeficientu je použita termodynamická vztažná teplota zemního plynu, což je teplota "tv" ve stupních Celsia převedená do Kelvinovy stupnice podle fyzikálního vztahu Tv = tv + 273.16.
Ve vzorci pro výpočet přepočtového objemového koeficientu je použita termodynamická provozní teplota zemního plynu, což je teplota "tp" ve stupních Celsia převedená do Kelvinovy stupnice podle fyzikálního vztahu Tp = tp + 273.16.
Pokud není měření teploty plynu instalováno, uvažuje se teplota tp = 15 °C a tudíž Tp = 15 + 273.16 = 288.16 K.
Je závislý na nadmořské výšce místa odběru zemního plynu.
| Nadmořská výška místa odběru [m n. m.] |
Průměrná roční hodnota barometrického tlaku [kPa] |
|---|---|
| 50 | 101.3 |
| 100 | 100.7 |
| 150 | 100.1 |
| 200 | 99.5 |
| 250 | 98.9 |
| 300 | 98.3 |
| 350 | 97.7 |
| 400 | 97.1 |
| 450 | 96.5 |
| 500 | 95.9 |
| 550 | 95.3 |
| 600 | 94.8 |
| 650 | 94.2 |
| 700 | 93.6 |
| 750 | 93.0 |
Při klasickém připojení většiny odběratelů (nízkotlaká přípojka) je hodnota Δpp = 2kPa.
Ve vzorci pro výpočet přepočtového objemového koeficientu se uvažuje standardní hodnota vztažného (barometrického) tlaku pv = 101.325 kPa.
Více viz zp.
Pro přetlaky zemního plynu nižší než 100 kPa je hodnota poměru
Více viz objemové spalné teplo Hs.
Podle definice je spalné teplo množství tepla (udané v kWh), které lze získat dokonalým spálením určitého množství plynu se vzduchem, přičemž tlak, při němž spalování probíhá, je po celou dobu konstantní, všechny zplodiny jsou ochlazeny na výchozí teplotu složek účastnících se spalování, při níž musí být všechny zplodiny v plynném stavu, kromě vody vzniklé při spalování, která je při této teplotě v kapalném stavu. (Pro účely účtování bude použita teplota 15 °C (288.16 K), tlak 101.325 kPa a relativní vlhkost ZP fi = 0%.) Objemové spalné teplo je spalné teplo vztažené na objemovou jednotku plynu (1 m3).
Dosud častěji využívaná výhřevnost neuvažuje s kondenzací vznikající vodní páry. Proto je spalné teplo u paliv obsahujících vodík vyšší než jejich výhřevnost "H" (pro v současné době dodávané zemní plyny platí přibližný vztah, kde spalné teplo Hs = 1.11 . H).
Podle dlouhodobých průměrných hodnot spalného tepla tranzitního plynu nabývá tato veličina přibližné hodnoty Hs = 10.5 kWh/m3.
Výpočet spalného tepla se provádí podle ČSN ISO 6976.