Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Projektová dokumentace vytápění

Porovnání legislativních materiálů pro vymezení rozsahu projektové dokumentace v jejich jednotlivých stupních a etapách. Návrh upřesnění požadovaného rozsahu projektové dokumentace. Odborná veřejnost získá podklad k jednání v rámci dodavatelsko odběratelských vztahů a pomůcku pro vytvoření tlaku na legislativní organizace.

Navazuji na tematicky obdobný článek, který jsem publikoval v [1], pojednávající o "projektové dokumentaci vzduchotechniky". Ten dnešní patří "projektové dokumentaci vytápění". Pokud bychom se pokusili o definici terminologického názvu "vytápění", pak můžeme říci, že postihuje obor všech tepelných zařízení od výroby tepla, přes jeho distribuci až ke spotřebě. Obsahuje tedy zdroje tepla pro vytápění, ohřev teplé užitkové vody, ohřev větracího vzduchu a technologii (kotelny, předávací stanice, ohříváky TUV,...), potrubní rozvody (objektové i dálkové) a spotřebiče (otopná tělesa, ohříváky vzduchu, zásobníky TUV, technologické odběry, ...).

Poznámka: Osobně bych raději používal pojmu "tepelná technika" neboť jsem přesvědčen, že označuje mnohem výstižněji a komplexněji oblast tepelného hospodářství než běžně a jaksi automaticky užívané "vytápění". Avšak v naší legislativě je zaveden pojem "vytápění", proto jej musíme respektovat, neboť projektová dokumentace není jen technická záležitost, ale rovněž dokument, který vstupuje do právních vztahů.

Nejen projektantům, ale i ostatním účastníkům stavebního procesu (investor, vlastník, dodavatel, uživatel, provozovatel, stavební úřad, dotčený orgán státní správy) chybí právně závazný předpis, který by jednoznačně určoval skladbu a obsah projektové dokumentace (dále jen PD) jednotlivých stavebních profesí (vytápění, zdravotně technické instalace, vzduchotechnická zařízení, domovní plynovody, umělé osvětlení, vnitřní silnoproudé rozvody, vnitřní slaboproudé rozvody, atd.).

Většina účastníků investiční výstavby by přivítala návrat někdejší "vyhlášky o dokumentaci staveb", která vnášela do tak závažné problematiky, jakou stavebnictví bezesporu je, pevnou a závaznou dokumentační kostru s mnoha důležitými vypovídacími informačními vlastnostmi (energetické, technické, bezpečnostní, požární, ekologické, provozní a další). V praxi se ukázalo, že ponechat obsah dokumentace stavby (profese) na smluvním ujednání obchodních partnerů, přináší většinou živnou půdu pro kontroverzní momenty od projektové přípravy až po užívání a provoz stavby.

Jsme bohužel svědky toho, že zákonodárná ani výkonná moc naší republiky pravděpodobně nevnímá akutní potřebu dát stavební činnosti právně závaznou pomůcku, která by výrazně přispěla k státem deklarované ochraně veřejných zájmů (viz stavební zákon). Proto nezbývá než jít cestou jinou, cestou, která je naznačena v tomto článku. Prostřednictvím odborně zájmových společenských sdružení (např. STP) nabídnout technické veřejnosti řešení v podobě doporučeného dokumentu, který se může stát v budoucnosti i základem jakéhosi vyššího standardu, jenž by ošetřoval dokladovou část stavby jako celku a to od investičního záměru až po provozní dokumentaci stavby.

Odborné skupiny Společnosti pro techniku (STP)prostředí nabízejí proto celé stavební veřejnosti modely obsahové části projektové dokumentace vzduchotechniky a vytápění, o kterých jsou přesvědčeny, že plní požadovanou a potřebnou funkci. Je samozřejmé, že se jedná o doporučené a nezávazné dokumenty. Stejně tak je jisté, že jejich aplikací v praxi je možné přispět významnou měrou k zefektivnění stavebního procesu a k precizování stavebního práva.


Právní náležitosti projektové dokumentace stavby

Jak již bylo uvedeno v [1], vycházíme především z toho, co k projektové činnosti a k projektové dokumentaci říká české právo tj. stavební zákon a zákonné vyhlášky. Z rozboru těchto legislativních norem dostaneme právní základnu, z které je následně odvozena doporučovaná skladba a obsah projektové dokumentace oboru vytápění.

Zopakujme si, že stavební zákon se (v části o stavebním řádu) soustřeďuje pouze na dokumentaci pro vydání stavebního povolení, ale vůbec se nezajímá o realizační projektovou dokumentaci stavby. Její náležitosti proto zcela spadají do oblasti smluvního ujednání. Tento fakt si můžeme vyložit i tak, že prováděcí projektovou dokumentaci stavby (profese) může vypracovat jakákoli osoba (neoprávněná, neautorizovaná, nekvalifikovaná), pokud objednatel projektu výslovně autorizaci nebo kvalifikaci nepožaduje. Oprávněně je proto možno vyslovit kritiku, že stát zde neplní svoji deklarovanou (ve stavebním zákoně) roli ochrany veřejných zájmů, protože obsah toho nejzákladnějšího stavebního dokumentu (realizační PD), podle kterého se stavba skutečně staví, nechává zcela na libovůli smluvních stran, jež mají často přirozenou snahu uplatnit především svoje obchodní zájmy, bez ohledu na kvalitu díla.

Ze stavebního zákona dále vyplývá, že projektant odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace. Tyto tři požadované atributy jsou jistě opodstatněné, avšak jak zajistit například úplnost PD vytápění, když její obsah není žádnou zákonnou ani podzákonnou normou stanoven?

Ještě si také připomeňme, že v poslední novele stavebního zákona se naštěstí objevila věta: "Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám." Tím se uznává role projektantů specialistů dílčích částí projektové dokumentace (rozuměno vzduchotechnika, vytápění, zdravotní instalace, elektro, atd.). Projektant (míněno generální projektant stavby - obvykle architekt nebo stavební inženýr) je povinen projektanty specialisty přizvat ke zpracování jejich projektů, protože sám obvykle nedisponuje odbornou způsobilostí všech specializací.

Stavební zákon dále předepisuje, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, jejichž vlastnosti zaručují, že stavba (při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence) splňuje požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, ochranu zdraví, ochranu životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochranu proti hluku, úsporu energie a ochranu tepla.

Tyto požadavky je dobré si zapamatovat z mnoha důvodů. Jsou to hlavní zásady požadované pro stavebnictví v Evropské unii (čímž se naše stavebnictví "evropsky standardizuje"), vycházejí z nich další důležité a související zákony (např. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí atd.) a konečně tyto požadavky musí také obsahovat projektová dokumentace stavby (tedy i naší specializace).

Projektová dokumentace musí zohledňovat ještě další paragrafy stavebního zákona (§ 62, § 138a), ve kterých je stanoveno přezkoumávání dokumentace stavebním úřadem ve stavebním řízení z hlediska splnění požadavků týkajících se veřejných zájmů, především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života, dále zda dokumentace odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu (tedy Vyhlášce č. 137/1998 Sb., o obecných požadavcích na výstavbu) a také zda dokumentace odpovídá zvláštnímu předpisu (např.vodní zákon, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, lesní zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny).

Jediným závazným právním předpisem, který vymezuje obsahovou stránku projektů je Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona. Ta ve svém § 18 říká, že projektová dokumentace stavby (projekt), která se předkládá ke stavebnímu řízení obsahuje zejména následující náležitosti (záměrně uvádíme účelně zestručněný výtah):

  • souhrnnou zprávu
    1. navrhované urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení stavby, použití materiálů z hlediska dodržení obecných technických požadavků na výstavbu,
    2. požárně bezpečnostní řešení,
    3. nároky na vodní hospodářství, energie, dopravu, zneškodňování odpadů a napojení stavby na stávající sítě atd.
  • celkovou situaci stavby
    (měřítko 1 : 200 až 1 : 500) s vyznačením hranic pozemků, stávajících staveb, sítí technického vybavení, přípojek na inženýrské sítě atd.
  • stavební výkresy pozemních a inženýrských staveb
    půdorysy, řezy, pohledy obsahující jednotlivé druhy konstrukcí a částí stavby (např.základy, nosné konstrukce, schodiště, střešní konstrukce), komíny, výškové a polohové uspořádání stavby a všech jejích prostorů s vyznačením funkčního určení, schematické vyznačení vnitřních rozvodů a instalací (zdravotně technické včetně požárního vodovodu, silnoproudé, slaboproudé, plynové, teplovodní atd.), technická zařízení (kotelny, výtahy apod.) a další
  • návrh úprav okolí stavby a ochrana zeleně v průběhu provádění stavby.

Musíme si tedy poněkud poopravit všeobecně rozšířené mínění, že neexistuje vůbec žádný právní předpis, který by stanovil obsah PD. Jak je vidět, takový předpis existuje, ale z výše uvedeného textu je patrné, že takto stanovený obsah projektu slouží pouze pro stavební část, nikoli pro další stavební specializace. Převážnou většinu výše uvedených náležitostí projektu zpracovává projektant stavební (architektonické) části. Ostatní stavební profese nemají obsah svých projektů blíže specifikován. Proto požadavek zákona na úplnost jejich projektů může být splněn pouze kvalitní prací specialistů.

Je zřejmé, že takto strohé obsahové požadavky na PD mohou možná postačovat pro potřeby veřejnoprávního řízení (tj. stavebního řízení), kde je "úředně" kontrolována ochrana veřejných zájmů, a kde výsledkem má být vydání stavebního povolení. Jistě však nemohou být tyto požadavky v žádném případě postačující jako podklad pro obsahovou stránku prováděcí projektové dokumentace, podle které se stavba skutečně realizuje.

Posledním legislativním předpisem, který ovlivňuje projektovou dokumentaci je Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Zde jsou uváděny požadavky, které se již přímo dotýkají technických řešení staveb a dále jsou zde stanoveny odkazy na normové hodnoty, předepsané limity a bezpečnost práce.


ODBORNÉ NÁLEŽITOSTI A PRAKTICKÉ ZVYKLOSTI PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE STAVBY A VYTÁPĚNÍ

Opět bude účelné si připomenout to, co bylo již napsáno v [1] a sice, že v předchozí kapitole jsou sumarizovány právní náležitosti, z kterých musí obsahová stránka projektů vycházet. Současně však z této kapitoly vyplývá, že právní rámec, který je k dispozici, je natolik obecný a do té míry strohý, že je pro praktickou stavební potřebu nedostatečný a vyžaduje jakési "dopracování a prohloubení" z hlediska stavební odbornosti. Když už tak nečiní legislativa, pokusil se o to autor tohoto článku.

Kromě stavebního práva bylo při konstrukci optimální obsahové struktury PD čerpáno ještě z dalších významných zdrojů, kterými jsou:

  • odborná literatura k projektové činnosti [3], [4], [5], [6],
    (vychází především z dřívějších vyhlášek o dokumentaci staveb, které byly používané desítky let a z dnešních poznatků);
  • technická norma ČSN [8];
  • obchodní právo a praktická zvyklost a účelnost
    (reflektují klíčové obchodně-právní aspekty vedoucí k prokázání kvality díla včetně reálných zkušeností ze stavebního procesu).

Mezi nejpropracovanější odborné materiály vztahující se k obsahové stránce projektů patří doporučená publikace ČKAIT (Česká komora autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě) z roku 1995, která nese název "Dokumentace staveb" [3]. Rovněž zde je, ve smyslu stavebního zákona, soustředěna pozornost především na rozpracování dokumentace pro stavební řízení. Podstatné je to, že kromě stavební části jsou zde uváděny i ostatní hlavní stavební specializace včetně vytápění. Pro potřebu našeho komentáře je účelné uvést obsahovou strukturu projektové dokumentace pro stavební řízení tak, jak ji doporučuje tato publikace. Uvádí se zde, že pokud příslušný stavební úřad nestanoví jinak, obsahuje dokumentace tyto části:

  1. Souhrnná zpráva pro stavební řízení
    1. Průvodní část
    2. Technická část

  2. Technické řešení stavby
    1. Stavební část
    2. Technologická část
    3. Zásobování vodou, kanalizace a požární vodovod
    4. Vytápění
    5. Technické plyny
    6. Vzduchotechnická zařízení
    7. Silnoproudé rozvody a osvětlení
    8. Slaboproudé rozvody včetně ústředen
    9. Hromosvody
    10. Měření a regulace
    11. Odpadové hospodářství
    12. Statická část
    13. Realizace výstavby

  3. Doklady
    Jednotlivé profesní specializace jsou pak v publikaci podrobněji rozepsány. Pro vytápění je zde uveden tento obsah:

          6.1 Technická zpráva obsahující

    • popis řešení systému vytápění a ohřevu teplé užitkové vody a jejich regulace,
    • bilance potřeb tepla a paliva, výpočet tepelných ztrát (vstupní a výsledné hodnoty),
    • způsob zajištění ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce.

          6.2 Výkresy zpravidla v měřítku 1:100 (dle úvahy zpracovatele) obsahující:

    • kotelen nebo předávacích /výměníkových/ stanic prostorové řešení (schéma, půdorys, řez),
    • půdorys jednotlivých podlaží.

Na výše uvedené obsahové struktuře projektové dokumentace a jejím rozpisu si dobře uvědomíme dvě skutečnosti. Jednak, že naše specializace je pouze jedním z kamenů v celkové mozaice stavebního díla a jednak její obsahovou nedostatečnost.

Někteří projektanti vytápění vycházejí při zpracování projektové dokumentace z ČSN 06 0310 Ústřední vytápění - Projektování a montáž (leden 1998), kde v informativní příloze B naleznou "Rozsah dokumentace v projektech ústředního vytápění". Také tato technická norma rozlišuje dva základní typy PD:

  • dokumentace v projektu pro stavební řízení
  • dokumentace v projektu pro určení konečného provedení stavby ústředního vytápění
    Poznámka: Toto krkolomné pojmenování PD se naštěstí neujalo, i když se s ním občas můžeme někde potkat. Jedná se o prováděcí/realizační/projekt).

Rozsah (správněji obsah) výkresové a textové části projektů je v ČSN 06 0310 velmi podrobně rozepsán na dvou stranách A4 a je na první pohled patrné, že autoři jsou zkušenými odborníky - projektanty. Proto je příloha B této normy kvalitním pramenem pro obsahovou náplň PD vytápění.

Dalším zdrojem při sestavování obsahu PD jsou obecné a obchodně-právní zvyklosti v projekční a realizační praxi naší specializace. Ty vycházejí z racionálních potřeb a účelnosti kladených na zhotovení tak složitého a dynamického zařízení, jakým obor vytápění beze sporu je. Bez těchto zvyklostí není možno dosáhnout kvalitního díla. Proto bylo potřebné promítnout do obsahu PD i tyto praktické zvyklosti, které vycházejí především z reálných potřeb práce na stavbě a z obchodně partnerských vztahů.


ČLENĚNÍ DOKUMENTACE STAVBY

Dokumentace stavby zahrnuje různé druhy a stupně dokumentací a "subdokumentací". Dokumentaci stavby můžeme kvalifikovat minimálně podle čtyř hledisek, přičemž některé druhy dokumentace se mohou, podle jednotlivých kritérií, vzájemně překrývat. Nejlepší obraz dostaneme z následujícího členění dokumentace stavby:
  1. podle jednotlivých fází výstavby
    • dokumentace přípravné fáze projektu (včetně získání územního rozhodnutí)
    • dokumentace souborného řešení projektu (včetně PD ke stavebnímu povolení)
    • dokumentace realizační (včetně PD prováděcí)
    • dokumentace skutečného provedení stavby

  2. podle příslušnosti k veřejnoprávnímu řízení
    • dokumentace k územnímu řízení o umístění stavby (územní rozhodnutí)
    • dokumentace ke stavebnímu řízení (stavební povolení)
    • dokumentace skutečného provedení stavby pro kolaudační řízení (kolaudační rozhodnutí)

  3. podle účastníků výstavby
    • dokumentace zadávací
           - dokumentace realizační
           - dokumentace dodavatelská
    • dokumentace zařízení staveniště
           - dokumentace provozní

  4. podle některých zahraničních zvyklostí
    • dokumentace Basic Design (obdoba naší dokumentace ke stavebnímu řízení)
    • dokumentace Detail Design (obdoba naší realizační dokumentace).

Z uvedeného členění je zřejmé, v kterých typech dokumentací stavby se může objevit projektová dokumentace oboru vytápění.

Specifickou pozici zaujímá dokumentace k výběrovému (nabídkovému) řízení. O této dokumentaci v předchozím článku [1] zmínka nebyla. Je však natolik zajímavá, že jí několik řádků věnujme. Jedná se o zvláštní druh dokumentace, který patří do kategorie dokumentace zadávací. Je to podklad, který slouží pro vypracování dodavatelských a cenových nabídek při poptávkách, výběrových řízení, veřejných zakázkách, obchodních veřejných soutěží apod. Pro tento typ dokumentace nejsou stanovena jednotná pravidla s výjimkou veřejných zakázek, pro které platí zákon č. 199/1994 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Ten prodělal od doby svého vzniku řadu změn a platí tedy ve znění zákona č. 148/1996 Sb., č. 229/1996 Sb., č. 93/1998 Sb. a č. 28/2000 Sb. Teprve v posledně jmenované novele zákona o zadávání veřejných zakázek se objevil požadavek (§ 2 h) na rozsah zadávací dokumentace veřejných zakázek stavebního charakteru. Praví se zde, že: "Součástí zadávací dokumentace musí být i jednoznačné vymezení množství a druhu požadovaných prací, dodávek nebo služeb." A dále: "Zadávací dokumentace pro veřejné stavební zakázky se stanoví v rozsahu projektové dokumentace nutné ke stavebnímu řízení, rozšířené o výkaz výměr, soupis prací a dodávek s podrobným popisem požadovaných standardů, které jednoznačně vymezují použité položky." Zadavatel (stavebník) má zákonem danou odpovědnost za zadávací dokumentaci, tj. za všechny podklady předané k nabídkovému řízení.

Pravidla pro ostatní (neveřejné) druhy zadávacího řízení určuje stavebník nebo investor. Přitom může pochopitelně vycházet i ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Je na něm, aby zvolil vhodnou metodu výběru (nabídky), připravil podklady pro řízení, určil rozsah podrobností, srovnávací kritéria, alternativní možnosti řešení a samozřejmě také projektovou dokumentaci stavby (s výkazem výměr a specifikací hlavních zařízení), z které bude nabídka vycházet. Názorem autora je, že touto PD by měl být prováděcí projekt, nikoli projekt ke stavebnímu řízení, protože ten nemůže být nikdy tak podrobný a jednoznačný, aby jednoznačná a srovnatelná mohla být i cenová nabídka. Teprve takto komplexně sestavený souhrn údajů, informací a požadavků je možno označit jako zadávací dokumentaci, jež skýtá ten nejzákladnější předpoklad, aby posuzování nabídek bylo provedeno za stejných podmínek a v rovné soutěži.

Často však bývá zadavatelem a ostatními účastníky výběrového (nabídkového) procesu zjednodušována zadávací dokumentace na vypracování cenové nabídky pouze podle projektu ke stavebnímu řízení. Zadavatel si tak značně zjednodušuje život, ale přitom si neuvědomuje, že se zříká odpovědnosti za své vlastní investice. Projektant bývá proto "tlačen" k tomu, aby vypracoval projekt ke stavebnímu řízení do takových podrobností, aby zadavatel nemusel objednávat realizační projekt. Objednatel totiž předpokládá (někdy požaduje), aby prováděcí (realizační) dokumentaci zpracoval vybraný dodavatel v rámci své dodávky a očekává, že ušetří na nákladech za projekt. V té chvíli ho nezajímá, zda realizační dokumentaci vypracuje kvalifikovaná a oprávněná osoba, ani zda budou splněny podmínky stanovené v projektu pro stavební povolení. Hlavní cíl je ušetřit. Teprve když dojde k maléru a hledá se viník přichází ke slovu "právo", které je však v tomto směru, jak jsme si uvedli, velmi děravé.


OBSAH PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE VYTÁPĚNÍ

Výslednou syntézou právních a odborných náležitostí s praktickými zvyklostmi vznikla obsahová struktura dvou nejdůležitějších druhů PD této specializace a sice:

  • projektová dokumentace vytápění pro stavební řízení,
  • projektová dokumentace vytápění pro provedení stavby (prováděcí nebo realizační projekt).

Obsahové náplně obou těchto druhů dokumentace jsou uvedeny v příloze. Jak již bylo řečeno je tento materiál doporučeným podkladem, který má sloužit k výraznému zkvalitnění jak samotných projektů, tak vlastní realizace. Výsledná podoba obsahové struktury PD představuje značně podrobnou a univerzální "kuchařku", která vyjadřuje maximalistické požadavky na obsah PD. Je evidentní, že každý konkrétní projekt může být přizpůsoben jak podle svého rozsahu, tak podle složitosti. Podstatné náležitosti, vyžadované stavebním právem (požární bezpečnost, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost při realizaci a užívání, ochrana proti hluku a úspora energie a tepla), by však nikdy chybět neměly.

Příloha: Projektová dokumentace vytápění pro stavební řízení a provedení stavby

Literatura:
[1] TOMAN, S.: Projektová dokumentace vzduchotechniky, VVI, 9, č. 4/2000, s. 138 - 142
[2] Stavební zákon a prováděcí předpisy po novele, ČKAIT 1998
[3] Dokumentace staveb, ČKAIT 1995
[4] Slovník pojmů ve výstavbě, ČKAIT 1995, 2000
[5] Výkonový a honorářový řád, 2. vydání, ČKAIT 1996
[6] Dokumentace projektu. Dokumentace stavby, ČKAIT 1998
[7] TOMAN, S.: Stavební zákon a prováděcí vyhlášky versus vytápění a vzduchotechnika,VVI, 9, č. 1/2000, s. 8 - 13
[8] ČSN 06 0310 Ústřední vytápění - Projektování a montáž (leden 1998)
[9] ČSN 01 3452 Výkresy ústředního vytápění (1984).
 
 
Reklama