Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Evropská legislativa v oblasti vnitřních vodovodů a požadavky na projekt a realizaci

Nedostatky nejsou často vůbec zjištěny, protože v ČR není téměř žádná odborná kontrola vnitřních vodovodů. Jestliže v západních zemích Evropské unie kontroluje dodavatel vody projekty a provedené vnitřní vodovody, potom v ČR se dodavatel vody zajímá pouze o projekt a provedení vodovodní přípojky. Rovněž vzdělání instalatérů není dostatečné, chybí vyšší odborné zkoušky.

Úvod

V současné době se postupně dokončují a v ČR zavádí jednotlivé části evropské normy EN 806, která je základní normou pro vnitřní vodovody. Do soustavy ČSN byly zavedeny tři části této evropské normy, které se týkají návrhu a zjednodušeného dimenzování vnitřních vodovodů. Další části týkající se montáže, provozu a údržby a technická zpráva týkající se prevence před nárůstem Legionelly nejsou zatím dokončeny a jejich zavedení se předpokládá v příštích letech. S touto normou souvisí také ČSN EN 1717, která řeší zabezpečení vnitřního vodovodu proti zpětnému průtoku znečištěné vody, ČSN 73 6660 se změnami Z1 a Z2, jež je národní normou pro vnitřní vodovody a ČSN 75 5455 pro podrobné dimenzování vnitřních vodovodů. ČSN 73 6660 je platná od roku 1985 a její revize se předpokládá až po zavedení všech částí EN 806 do soustavy ČSN.

Požadavky na hygienický provoz vnitřních vodovodů

Požadavky na hygienický provoz vnitřních vodovodů jsou uvedeny především v ČSN EN 806-2, ČSN EN 1717, změně Z2 ČSN 73 6660 a odrážejí se i v ČSN EN 806-3 a ČSN 75 5455.

Teplota vody, tepelná izolace potrubí

V čl. 3.6 ČSN EN 806-2:2005 je stanoveno, že po úplném otevření výtokové armatury a uplynutí 30 s nemá být teplota vytékající studené vody vyšší než 25 °C a teplota vytékající teplé vody nižší než 60 °C, pokud není v národních předpisech uvedeno jinak (v ČR může být teplota teplé vody v rozmezí 45 až 60 °C). Pokud předpokládáme průtok teplé vody 0,1 l/s, což je hodnota jmenovitého výtoku vody pro umyvadlo, umývátko a bidet uvedená v ČSN EN 806-3, můžeme snadno odvodit, že objem vychládlé vody, který musíme z potrubí odpustit je nejvýše 3 l. Průtok teplé vody 0,1 l/s se při teplotě vody 55 °C může vyskytnout rovněž na vstupu teplé vody do sprchové nebo dřezové směšovací baterie. Z uvedené doby odpouštění vychládlé teplé vody tedy vychází objem potrubí bez cirkulace 3 l (zpravidla připojovací a podlažní rozvodné potrubí), který je uveden v návrhu technické zprávy o prevenci před nárůstem Legionelly. Obecně platí, že objem potrubí, kde může voda po určitou dobu stagnovat, má být co nejmenší, což má být zajištěno optimálním návrhem tras a světlostí trubek. Připravovaná technická zpráva dále doporučuje, aby potrubí bez cirkulace, kde voda po určitou dobu stagnuje, nebyla tepelně izolována, což má zabezpečit rychlý pokles teploty stagnující vody a krátkou dobu, kdy má voda teplotu 25 až 50 °C vhodnou pro množení bakterií Legionella. Případná tepelná izolace má u takových potrubí mít pouze nejmenší tloušťku potřebnou pro umožnění tepelné roztažnosti trubek pod omítkou. Potrubí teplé vody s cirkulací je nutné vždy tepelně izolovat, aby byl splněn požadavek čl. 9.2.1 ČSN EN 806-2:2005, který stanoví, že rozdíl teplot mezi výstupem teplé vody z ohřívače a vstupem cirkulačního potrubí do ohřívače nesmí být větší než 5 K.
Potrubí studené vody je nutné vždy tepelně izolovat proti nežádoucímu oteplování vody. Doporučené tloušťky tepelné izolace potrubí studené vody jsou uvedeny v tabulce 1.
Tepelnou izolací se opatřují trubky i tvarovky.

Tab. 1: Nejmenší tloušťky tepelné izolace potrubí studené vody

Umístění potrubí Tloušťka tepelné izolace
součinitel tepelné vodivosti
λθ = 0,04 W/m.K)
mm
Volně vedená potrubí v nevytápěných místnostech (např. sklepech) 4
Volně vedená potrubí ve vytápěných místnostech 9
Potrubí vedená v instalačních kanálech, šachtách nebo drážkách, ve kterých se nenachází potrubí teplé vody 4
Potrubí vedená v instalačních kanálech, šachtách nebo drážkách vedle potrubí teplé vody 13
Potrubí vedená pod omítkou 4
Potrubí vedená pod omítkou souběžně s potrubím teplé vody, pokud obě potrubí odděluje materiál zdiva (omítky) 10


Stagnace vody v potrubí

Stagnace vody způsobuje zhoršení její jakosti a představuje tedy hygienické riziko v rozvodech pitné vody. Proto jsou ve změně Z2 ČSN 73 6660 články 93 a 94, které tuto problematiku řeší. Předepisuje se oddělení potrubí, ze kterého není alespoň jednou týdně odebírána voda (např. potrubí požárního vodovodu), ochrannou jednotkou (alespoň kontrolovatelnou zpětnou armaturou EA) podle ČSN EN 1717. Zaslepené odbočky a odbočky k vypouštěcím armaturám, pojistným ventilům, uzavíracím a zpětným armaturám nepoužívaných potrubí nemají mít větší délku než dvojnásobek jejich jmenovité světlosti.
Stagnaci vody v cirkulačním potrubí teplé vody může zabránit pouze správný návrh a vyregulování cirkulace, aby tlakové ztráty ve všech okruzích byly stejné a cirkulační průtok odpovídal tepelným ztrátám přívodního potrubí.

Ochrana proti zpětnému průtoku

Ke zpětnému průtoku může dojít při podtlaku v potrubí, který vznikne např. při prasknutí vodovodního potrubí nebo při otevření níže položené výtokové armatury při uzavřeném přívodu vody. Ochranu proti zpětnému průtoku předepisuje především evropská norma ČSN EN 1717 a změna Z2 ČSN 73 6660, která evropskou normu doplňuje.
Ochrana proti zpětnému průtoku se provádí ochrannou jednotkou, což je armatura nebo zařízení zabraňující zpětnému průtoku, které může být buď součástí výtokové armatury či jiného zařízení napojeného na vodovod, nebo se instaluje před výtokovou armaturu, popř. technologické zařízení. Druh ochranné jednotky se volí podle třídy tekutiny, která by prostřednictvím připojené výtokové armatury nebo zařízení mohla přijít do styku s pitnou vodou ve vnitřním vodovodu. Třídy tekutin podle ČSN EN 1717 jsou uvedeny v tabulce 2.

Tab. 2: Třídy tekutin

Třída Druh tekutiny
1 Voda určená k lidské spotřebě odebíraná přímo z veřejného vodovodu nebo jiného zdroje pitné vody. Jedná se o pitnou vodu ve vnitřních vodovodech a pitnou vodu mající vyšší tlak než je přetlak ve vnitřním vodovodu.
2 Tekutina, která nepředstavuje žádné ohrožení lidského zdraví. Tekutina uznaná jako vhodná k lidské spotřebě, včetně vody odebírané z veřejného vodovodu nebo jiného zdroje pitné vody, u které případně došlo ke změně chuti, pachu, barvy nebo teploty (ohřevem nebo zchlazením) nebo smísení s potravinami. Např. v nápojových automatech.
3 Tekutina, která představuje určité nebezpečí pro lidské zdraví, vzhledem k přítomnosti jedné nebo více toxických látek. Jedná se o vodu s obsahem chemikálií, přičemž LD50 < 200 mg/kg tělesné hmotnosti (podle směrnice EU 93/21/EHS z 27. dubna 1993).
4 Tekutina, která představuje nebezpečí pro lidské zdraví, vzhledem k přítomnosti jedné nebo více toxických nebo velmi toxických látek nebo jedné či více radioaktivních, mutagenních, nebo karcinogenních látek. Jedná se o vodu s obsahem chemikálií, přičemž LD50 ≥ 200 mg/kg tělesné hmotnosti (podle směrnice EU 93/21/EHS z 27. dubna 1993).
5 Tekutina, která představuje nebezpečí pro lidské zdraví, vzhledem k přítomnosti mikrobiologických látek a virů, např. voda z tělesné koupele nebo WC.


ČSN EN 1717 rozlišuje mezi domovním a jiným než domovním použitím. Pojem domovní použití je upřesněn také ve změně Z2 ČSN 73 6660. U zařízení pro domovní použití se podle principu zmenšení rizika mohou instalovat ochranné jednotky určené pro třídu tekutiny nižší než má tekutina, která by mohla být odsáta ze zařizovacího předmětu.
Domovním použitím se rozumí běžné použití vody u kuchyňského dřezu, umyvadla, vany, sprchy, záchodu, bidetu, domácí pračky prádla a myčky nádobí. Dále se jedná o použití vody pro zalévání zahrady, praní, čištění, umývání, klimatizaci vzduchu, úpravu vody v bytech k pitným účelům a přípravu teplé vody pro osobní hygienu. Výše uvedené zařizovací předměty, výtokové armatury a zařízení se mohou nacházet v jakýchkoliv budovách, např. obytných, občanských, průmyslových.
Jiným než domovním použitím je použití vody pro odbornou činnost v technologických zařízeních, např. v zemědělství (zemědělské zavlažovací systémy apod.), zdravotnických zařízeních a prodejnách, výrobní procesy v průmyslu, požární ochranu, ústřední vytápění, soukromé a veřejné plavecké bazény a technologii ve veřejných lázních.

Ochranné jednotky

Nejspolehlivější ochrannou jednotkou je volný výtok tvořený vzduchovou mezerou mezi výtokovým otvorem, např. výtokové armatury a nejvyšší hladinou vody, resp. horním okrajem zařizovacího předmětu. Vzduchová mezera musí mít u zařizovacích předmětů výšku nejméně 25 mm. Nejčastěji používanými ochrannými jednotkami u domovního použití jsou zpětné armatury EB, ED a automatické přepínací armatury HC u vanových a sprchových směšovacích baterií, zavzdušňovací armatura kombinovaná se zpětnou armaturou HD u výtokových ventilů pro připojení hadice. U jiného než domovního použití se nejčastěji používá kontrolovatelná zpětná armatura EA pro třídu tekutiny 2 a zábrana proti zpětnému průtoku s kontrolovaným redukovaným tlakovým pásmem BA pro třídu tekutiny 2 až 4.

Chyby v projektech a při realizaci

Chyby bývají způsobeny neznalostí nebo nekvalitní prací projektantů a montážních firem a nevhodnými požadavky investora, kterým montážní firma mnohdy vyhoví. Častým nedostatkem je slepé, od ostatního rozvodu neoddělené potrubí se stagnující vodou, nesprávně dimenzovaná a nevyregulovaná cirkulace teplé vody, žádné nebo nedostatečné zabezpečení výtokových armatur, a zejména technologických zařízení proti zpětnému průtoku znečištěné vody. Nedostatky nejsou často vůbec zjištěny, protože v ČR není téměř žádná odborná kontrola vnitřních vodovodů. Jestliže v západních zemích Evropské unie kontroluje dodavatel vody projekty a provedené vnitřní vodovody, potom v ČR se dodavatel vody zajímá pouze o projekt a provedení vodovodní přípojky. Rovněž vzdělání instalatérů není dostatečné, chybí vyšší odborné zkoušky.

Závěr

V současné době je v ČR jistá nevyváženost mezi požadavky na projektanty a prováděcí firmy. Jestliže projektant ZTI musí mít autorizaci a požaduje se po něm další vzdělávání, potom majitel prováděcí firmy může být pouze vyučen v oboru a mít 3 roky praxe. Mnozí montážní pracovníci neznají platné normy a předpisy a práci provádějí „jak jsou zvyklí“ nebo „jako vždycky“ a domnívají se, že nezávaznost norem znamená jejich nepotřebnost. Proto jsou vnitřní vodovody dnes některými instalatérskými firmami prováděny neodborně v rozporu s předpisy a normami. Odstranění výše uvedených nedostatků vyžaduje úpravu příslušné legislativy, aby odpovídala legislativě v západních zemích Evropské unie, a kvalitní vzdělávání instalatérů.

 
 
Reklama