Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Prázdninové povídání v Červeném Kostelci

Dnes je sice možné získat dotaci 100 milionů na centrální kotelnu, ale už není možné dostat např. 30 mil. na výrobnu pelet a k tomu příspěvek na pořízení kotle na pelety pro jednotlivé rodinné domy. A výsledek obou variant je stejný - vesnice topí biomasou.

TZB-info: Pane Vernere, setkáváme se spolu v posledních třech letech již poněkolikáté a jedním z témat našeho rozhovoru vždy bylo před třemi lety perspektivní palivo - dřevěné peletky. Dnes jsou pelety v naší republice vytlačeny na okraj zájmu. V čem vidíte příčinu?

Vladimír Verner: Příčina je velmi jednoduchá. Pelety jsou drahé. A to je výsledkem cílevědomého tahu proti peletkám. A ten se podařil v obou segmentech, které tvoří cenu peletek. Těmi jsou cena výchozí suroviny a odvod státu, tedy DPH.

TZB-info: Vy se kolem biopaliv pohybujete již dlouho. Mohl byste trochu zrekapitulovat cenový vývoj?

Vladimír Verner: Velmi krátce. Těsně po revoluci byly piliny zdarma. Byl to odpad, který se často odvážel na skládku. Když se asi po třech letech začala rozbíhat výroba dřevěných briket, nastavila se běžná cena pilin na 40 Kč/m3. Ta tu vydržela zhruba 5 let. Pak přišel výrobce dřevodesek Kronspar a cena se ustálila na 120 Kč/m3. Pak byla cena opět 5-6 let relativně stabilní. Až do doby, kdy vstoupily na trh velcí výrobci elektrické energie. Ti, díky nešťastně nastavené vyhlášce Energetického regulačního úřadu, začali prodávat vyrobenou kWh místo 80 hal za 2,50 Kč, po změně pak za 2 Kč. To posunulo cenu dřevěných pilin až na 200-250 Kč/m3. Toto se samozřejmě projevilo v ceně pelet a dřevěných briket a to se již dostáváme na cenu tepla z pelet na 1,10 Kč/kWh, což je dražší než teplo z elektrické energie v "akumulačním" tarifu (0,90 Kč/kWh). Přitom investice do peletkového kotle a zásobníku jsou minimálně 100 000 Kč a akumulační kotelnu s nádrží pořídíte za méně než polovinu.
Takže není potřeba ani žádných hlubokých analýz a příčiny proč se u nás pelety nerozšiřují. A dále státní i obecní politika proti uhlí je u nás zatím také bezzubá, takže logické rozhodnutí je: budu topit uhlím.

TZB-info: To je současná situace u peletek s dřevěné hmoty. A co peletky lisované z jiné suroviny?

Vladimír Verner: Na dvou místech se zatím daří vyrábět peletky z odpadů při čištění z obilí. Tam vychází cena kolem 2 Kč/kg, což je jistě zajímavé. Ale je to lokální záležitost, z pohledu celého trhu ČR bezvýznamná.

TZB-info: A jakou perspektivu vidíte ve výrobě peletek z pěstovaných bylin?

Vladimír Verner: Určitě je to perspektivní směr, ale vývoj je tam teprve na začátku. Je vyzkoušeno, že lisovat peletky z těchto plodin není žádný problém. Určitým technickým problémem k řešení ve spalování je tavení popelovin těchto peletek, v zemědělství pak dostatek vhodných rostlin a cílevědomá podpora státu, ale obojí je řešitelné. Podstatnější problém je, že v naší republice chybí zdravý nedeformovaný trh se všemi energiemi a to je pro cílevědomě pěstovanou biomasu zatím špatné. Ale jinak, nadprodukce zemědělské výroby tu je, ladem ležící půdy také mnoho a srovnání trhu s energiemi také přijde, a tak jsem optimista, hodně energie se bude pěstovat na poli.

TZB-info: A co by se mělo tedy změnit, aby se tento trh rozvinul?

Vladimír Verner: Tak to je povídání asi tak na týden, ale tolik času nemáme. No ale ono i když se nic neudělá, tak se věci hýbat budou. Tím, že jsme vstoupili do EU, nastane proces, který ceny nastaví a postupně narovná. Vzpomeňte si na dobu před 10-ti nebo 5-ti lety. Různí "chytráci" vylučovali, že by u nás mohl stát benzín 30 Kč, že se musí zastavit tak na 14, 16 korunách za litr, na víc lidi nemaj! Na to u nás nejsou platy! To je vyloučené! Houbeles, dnes stojí u nás stejně jako po celé Evropě 1 l benzínu 30 Kč a úplně stejně to bude se zemním plynem a dalším. Jestliže dnes stojí v Evropě kubík plynu pro soukromníka 17 Kč a u nás polovic, tak tento stav nebude trvat dlouho, s elektrickou energií a ostatní energií to bude stejné. Já si myslím, že pokud někdo dnes počítá ekonomiku kolem paliv, měl by vycházet z cen v EU, v průběhu dvou tří let se tyto ceny srovnají, jako benzín.

TZB-info: A jaký dopad takového posunu předpokládáte?

Vladimír Verner: Myslím si, že první se bude měnit cena palivového dřeva. Dnes je vžitá představa, že cena prostorového metru dřeva by měla být kolem 400 Kč. Ale již dnes nakupují Rakušané na Slovensku tento metr za 1200-1600 Kč. A samozřejmě, že tato cena bude i na českém trhu. Pak se začne vyplácet i majitelům lesů investovat do mechanizace na výrobu polen a během 2-3 let se trh rozvine. Výsledek bude ten, že cena dříví vzroste, ale vy jako zákazník nebudete dřevo shánět u hajného, nebo běhat po lese, ale objednáte si u dodavatele, aby vám 3x za rok dovezl vždy 4 m3 suchého dřeva, které pohodlně uskladníte. A obdobný vývoj bude u štěpky, pilin i energetických rostlin. No a i tak zůstane topná sezóna dřevem nejlevnější a s plným komfortem, tak jak to je v celé Evropě.

TZB-info: A znovu se zeptám. A pelety?

Vladimír Verner: Rozšířím, pelety a dřevěné brikety jsou u nás v současné době "u ledu" díky cílené snaze o jejich potlačení v čele se státní politikou. Ale ony se prosadí, jen to bude trvat. A je to škoda, protože kdyby ze strany státu byla biomasa brána stejně vážně jako v 70. letech elektroenergetika nebo v 80.-90. letech plynárenství, tak by tady trh s peletami a vůbec s biomasou již fungoval. Jenže o biomasu se státní úředníci starají asi jako o nějakou společenskou nutnost, být proti by nebylo "IN", protože se o ní mluví až v Americe, ale v duši si říkají "co to je za blbost, aby biomasa mohla něco velkého řešit", horníci nebo atom, to je něco jiného. A tak peníze, za které se nakupuje zemní plyn a jiná paliva, ještě dlouho nepůjdou do našeho zemědělství a lesů, ale někam za Ural. A nejedná se o malé peníze, odhady říkají okolo 20 miliard ročně, pokud by podíl energie spotřebované ve státě za rok a z biomasy byl jako v sousedním Rakousku.

TZB-info: Počkejte, ale abychom neviděli současnou situaci jen černě. Je přece možné získat dotaci na vytápění biomasou.

Vladimír Verner: Možné to samozřejmě je. Existují dotační tituly např. ve Státním fondu životního prostředí, které jsou pro to určeny. Ale podle mých zkušeností je vypsaná dotace jedna věc a její realizace v kontaktu s konkrétním úředníkem, který dotaci vyřizuje, pak věc druhá. Dnes je sice možné získat dotaci 100 milionů na centrální kotelnu a vyřešit tím vytápění obce na biomasu, ale už není možné dostat dotaci 30 mil. a použít ji pro výrobnu pelet a k tomu příspěvek na pořízení kotlů pro jednotlivé rodinné domy, aby výroba pelet a kotle tvořili uzavřený kruh a byl vyřešen stejný problém - vytápění stejné obce za třetinu.

TZB-info: Tomu moc nerozumím.

Vladimír Verner: Já taky ne. Ono hodně věcí je nepochopitelných. Člověk "začne tušit" až teprve když má možnost nahlédnout do jejich zákulisí. Sice to je z jiného soudku, ale uvedl bych situaci okolo vyhlášky Energetického regulačního úřadu, kterou stanovil na rok 2004 výkupní cenu elektrické energie ze spoluspalování biomasy s uhlím. Toto rozhodnutí rozházelo a obrátilo trh se štěpkami a pilinami v republice za několik týdnů po nabytí její moci. Dlouhodobě budované peletárny, briketárny a různé kotelny se začaly potýkat s obrovskými potížemi se surovinou. Skoupili ji velcí výrobci elektrické energie díky této vyhlášce, která jim umožnila prodávat 1 kWh místo za 0,8 Kč za 2 Kč, jen proto, že mezi uhlí sypou štěpky nebo piliny. Obrátil jsem se, a ne jen já, s protestními dopisy k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Antimonopolnímu úřadu, na Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí. A odpovědi, nikdo s tím nemůže nic udělat, to byl výsledek jednání s těmito úřady. A elektrárny na těchto cenách získají tolik peněz, že se o tom nikomu ani nezdá. Takže instituce nic!!! Šel jsem dál a v rámci těchto jednání a snahy tuto vyhlášku korigovat jsem se dostal až k legislativnímu výboru. Když jsem zůstal s jedním legislativcem sám, on mi možná v legraci, možná vážně povídá: Pane Verner, proč se vztekáte. Přineste 200 milionů a my Vám schválíme jiný zákon. Když jsem to pak doma vyprávěl vedoucímu výroby, tak on mi odpověděl: No to je fakt hodně peněz, ale mohl sis si říct o ceníček. Třeba bychom si jen nějaký úplně malý zákon mohli nechat schválit a byl by náš.
A tak na závěr:
1) státní aparát nic dělat nemůže (nebo nechce?), úřad vydal vyhlášku a vydání je přeci v pořádku a jestli je obsah blbost a daňový poplatník, spotřebitel i malí podnikatelé na to doplácí, tak s ní stejně musíme žít, vydání je přeci v pořádku.
2) někde, jak se zdá, nastoupí korupce, ale co s ní?
3) a prostý člověk použije naši nejkrásnější vlastnost a udělá si z toho vtip - parádně jsem se zasmál a představa malinkého mého zákona se mi vrací dodnes!

 
 
Reklama