Charakteristika falešných poplachů z hlediska příčin vyvolání a popis možných řešení, 1. díl

Datum: 30.12.2013  |  Autor: Ing. Marek Cahlík, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované informatiky Ústav bezpečnostního inženýrství  |  Recenzent: Jiří Bartoš, Product Portfolio Manager EZS, Siemens, s.r.o.

Cílem článku je analýza falešných poplachů z hlediska příčin a možností řešení této problematiky. V druhém dílubudou popsány zařízení a softwarové programy, které jsou vhodné k odhalení, snížení či eliminaci falešných poplachů.

Po bezpečnostním prvku či systému se žádá, aby při narušení či požáru střeženého objektu vyhlásil poplach. Všechny poplachy, které jsou vyhlášeny, nemusí být skutečné. Takovéto poplachy označujeme jako plané nebo falešné. Přestože je mezi těmito typy poplachů rozdíl, v praxi se označují souhrnně jako falešné. V průmyslu komerční bezpečnosti se je všechny bezpečnostní agentury snaží snížit, eliminovat nebo alespoň zjistit příčinu, která falešný poplach vyvolala. Mnohdy je odhalení příčiny falešného poplachu velice obtížné a některé příčiny jsou označeny jako neznámé. Důvodem pro eliminaci falešných poplachů je zahlcení poplachového přijímacího centra (DPPC) falešnými poplachovými zprávami a především vysoké náklady na výjezd zásahových jednotek. Četné falešné poplachy mají rovněž negativní vliv na zásahovou jednotku. Pokud zásahové jednotky vyjedou k několika falešným poplachům, jejich pozornost klesá, což může mít za následek podcenění situace. V případě, že následně vyjedou k objektu, který byl vskutku narušen a podcení situaci, má to za následek ohrožení jednotky případně útěk pachatele. Proto jakýkoliv zákrok nesmí být podceňován a ke všem výjezdům se musí přistupovat s maximální pozorností i v případě, že se jedná o možný falešný poplach. [1]

Definice základních pojmů [1]

1. Detekce

Schopnost poplachového zabezpečovacího systému (PZTS) nalézt charakteristické rysy nebezpečí, které střežený objekt ohrožují.

2. Diskriminovaná detekce

U diskriminované detekce dochází k vyhodnocení, zda se jedná o skutečné či zdánlivé nebezpečí (falešný poplach) pro střežený objekt. Jejím úkolem je určit pomocí technických prostředků, zda každá detekce představuje nebezpečí pro střežený objekt či nikoli.

3. Poplach

Poplach znamená signalizaci PZTS a odeslání poplachové zprávy na DPPC při narušení střeženého objektu. V objektu je signalizován opticky (maják) či akustickým znamením (siréna). Může být vyhlášen i tzv. tichý poplach, kdy uživatel požaduje, aby narušitel nevěděl, že byl poplach vyhlášen (přepadení v bance).

Poplachový zabezpečovací systém vyvolá poplach, pokud detekuje nebezpečí, které hrozí chráněným zájmům. Ve většině případů se jedná o skutečný poplach, kdy je objekt napaden narušitelem.

Nemalé procento poplachů tvoří diskriminována detekce. Tyto poplachy se nazývají „planý“ a „falešný“. V praxi se oba pojmy používají pro stejný jev, ale je mezi nimi rozdíl.

  • Planý poplach – je označován zkratkou NAR (Nuisance Alarm Rate). Je způsoben neznámými příčinami, které nejsou považovány za charakteristické rysy nebezpečí. Jedná se o poplach, který není způsoben vloupáním či jiným narušením, ale zásahem do činnosti systému především obsluhou. Tento zásah způsobuje hlavně uživatel, zvířata, rostliny, dekorace, vnější vlivy (počasí, průvan, otevřená okna a dveře atd.). Maximální přijatelná hodnota tohoto typu poplachu je jeden za týden na detekční zónu.
  • Falešný poplach – je označován zkratkou FAR (False Alarm Rate). Tento typ poplachu není způsoben chybou obsluhy, ale neznámou technickou příčinou. Nejčastěji se jedná o selhání systému, které je způsobeno například vysokofrekvenčním rušením, vadou detektoru, závadou elektronické součástky atd. Maximální přijatelná hodnota tohoto typu poplachu je jeden za dva roky.
4. Spolehlivost poplachového zabezpečovacího systému

Charakterizuje spolehlivost detekce nebezpečí po celou dobu střežení i za případných negativních podmínek, kterým je vystaven.

Z uvedeného důvodu jsou PZTS konstruovány tak, aby byly schopny průběžně signalizovat, zda jsou provozuschopné či nikoliv a z jakého důvodu. V souvislosti s touto funkcí se vyskytuje i termín diskvalifikační poplach, který informuje obsluhu PZTS o změně vnějších podmínek, které omezují funkci detektorů do té míry, že je vyhlášen poplach bez nebezpečí ohrožení chráněného zájmu (mlha, sněžení, např. při vnější aplikaci infračervené závory nebo pasivního/aktivního infračerveného detektoru). [2]

Příčiny falešných poplachů [1]

U střežených objektů ovlivňuje funkci PZTS mnoho příčin, které je nutno nalézt a posoudit. Lze je rozdělit na příčiny:

  1. Působící na poplachový systém a mající původ ve střeženém objektu (zvířata, vodovodní potrubí, zdroje světla, průvan atd.)
  2. Působící na poplachový systém a mající původ vně střežených objektů (vlivy počasí, elektromagnetické rušení atd.)

Nejčastější příčiny falešných poplachů jsou zvířata, rostliny, dekorace, počasí, vada techniky a především uživatel, který je zodpovědný za téměř 60 % všech falešných poplachů.

Obecně lze omezit falešné poplachy dodržováním určitých zásad. Před každým zastřežením systému musí uživatel zkontrolovat, zda jsou všechna okna a dveře zavřené. Dále přesunout domácí zvířata do prostor, kde nemají vliv na pohybové detektory. Před umístěním rostlin, záclon a závěsů se ujistit, že neaktivují pohybový detektor. Jednou ročně technik vyzkouší spolehlivou funkčnost poplachového zabezpečovacího systému nebo kdykoliv, kdy dojde k vysoké četnosti falešných poplachů.

Zvířata

Několikrát za den se odešle falešný poplach, který způsobí rodinný mazlíček pohybující se v celé domácnosti. Hlodavci, pavouci a jiná domácí zvířata mají neblahý vliv svým lezením či jakýmkoliv pohybem především na pohybový detektor, který vyhlásí falešný poplach.

Existují kroky, kterými může uživatel PZTS snížit odesílání falešných poplachů tohoto typu:

  • Je nutné si promluvit se subjektem, který zprostředkovává PZTS, o instalaci „inteligentních“ bezpečnostních zařízení, které dokáží rozpoznat, zda se jedná o zvíře či narušitele. Pokud uživatel nechce investovat do „inteligentních“ zařízení požádá subjekt, aby upravil stávající poplachový zabezpečovací systém. Úpravou se rozumí náhrada detektoru, jež odesílá falešné poplachy za jiný. Obvykle investice do „inteligentních“zařízení je finančně méně náročná, než opakovaná změna PZTS.
  • Existuje možnost využití „Cross zoning“ neboli křížové detekce. DPPC nebude reagovat na poplach, dokud v určitém čase nereagují alespoň dva bezpečnostní prvky.
  • Další možností je telefonické ověření. Na DPPC se uvedou např. dvě telefonní čísla. Při vzniku poplachu operátor DPPC zavolá na uvedená čísla a ujistí se, zda se jedná o falešný poplach nebo je objekt skutečně napaden.
Prostředí

Než se začne přesouvat či umisťovat nábytek, záclony, závěsy, rostliny, dekorace atd., je nutné zjistit, zda tyto změny nebudou zasahovat do spolehlivého provozu PZTS. Na tyto změny negativně reagují především pohybové detektory, které vyhlásí falešný poplach například z důvodu zastínění zorného úhlu.

Není vhodné přemisťovat předměty, jako jsou rostliny, záclony a závěsy do detekční zóny pohybového detektoru, jelikož svým pohybem způsobí falešný poplach.

Nově umístěné předměty či dekorace kolem dveří a oken nesmí negativně ovlivňovat dveřní, okenní, magnetické kontakty a pohybové detektory.

Přestěhování jakéhokoli nábytku nebo malování ve střeženém objektu způsobí odkrytí úlomků nebo vrstvu prachu. Aby detektory správně pracovaly, nesmí se v jejich blízkosti vyskytovat prach a pohybující se hmyz. Tento problém lze vyřešit pomocí snímačů prachu. Při konání těchto změn v životním prostředí je užitečné provést údržbu bezpečnostních zařízení.

Elektroinstalace ukrytá ve zdi, podlaze nebo stropu může být narušena remodelací (rozdělení objektu stěnami) projektu. Před touto činností je užitečné se poradit, zda je vhodné poplachový zabezpečovací systém odpojit. Nezapomeňte, že část systému v prostorech, kde se remodelace neprovádí, může zůstat aktivní.

Nově postavené stěny většinou blokují či výrazně omezují detekci pohybových detektorů. Mohou zkrátit dosah střežení, což způsobuje falešný poplach kvůli zvýšené citlivosti. Postavení určitých druhů stěn znemožňuje odeslání poplachové zprávy u bezdrátových detektorů.

Předmět, který zamezuje pohybovému detektoru v detekci, může být před detektor umístěn záměrně. Proto je vhodné, aby byl detektor doplněn funkcí antimasking. Díky této funkci je detektor schopen odhalit, zda nějaký předmět překáží v jeho detekční zóně.

Strhnutá stěna může způsobit, že na pohybový detektor budou negativně působit faktory jako je sluneční záření, pohybující se automobily za oknem nebo kdokoli procházející se venku. Detektor následně detekuje pohyb a vyhlásí falešný poplach.

Jakákoli venkovní práce, jako jsou obkládání domu, oprava střechy, oken a dveří, způsobí nepřijatelný hluk, vibrace a prach pro detektory. Nový obklad může způsobit narušení elektroinstalace. Takže pokud v interiéru máte falešné poplachy vyřešeny, je nutné řešit i venkovní vlivy. Tyto vlivy jsou často uživateli a zprostředkovateli PZTS opomíjeny.

Po dokončení jakýchkoli změn na objektu požádejte odborníky, aby si objekt prohlédli a ujistili vás, že PZTS bude fungovat spolehlivě.

Vlivy počasí
Obr. 1 Příklad použití zaváděcí tyče [3]
Obr. 1 Příklad použití zaváděcí tyče [3]

Vlivy počasí mají neblahý vliv na poplachové zabezpečovací systémy především v lokalitách s výskytem silných dešťů a větrů. Bezpečnostní agentury v České republice se nejvíce potýkají s četným výskytem blesků, jejichž vliv lze eliminovat kvalitním uzemněním nebo přepěťovou ochranou.

Blesk může poškodit mnoho částí PZTS. Dokáže např. svařit mechanické kontakty oken a dveří. Typický úder blesku má elektrický proud mezi 10 000 A a 40 000 A, generuje teploty vysoké kolem 50 000 °C, napětí se pohybuje mezi 6000 V a více než 100 000 V. Díky těmto parametrům způsobí každoročně škody za stamiliony korun. Během milisekund dokáže způsobit rozsáhlé poškození elektroinstalace či bezpečnostních zařízení.

Pro kvalitní uzemnění nesmí přesáhnout impedance mezi systémem a zemí 10 Ω. Minimální tloušťka vodiče, který se užije pro uzemnění, je 10 mm. Délka musí být co nejkratší s hladkými ohyby, aby blesk „nepřeskočil“. Do země se zabudovává „zaváděcí tyč“ nejméně 30 cm hluboko, kvůli svedení blesku do terénu. Doporučený průměr tyče se udává 16 mm. Všechny užité součástky musí být nerezové, aby se zabránilo korozi.

Vodovodní potrubí

Voda pohybující se v potrubích, které jsou vyrobeny z plastu, má negativní vliv na mikrovlnné detektory. Tyto detektory pracují na principu Dopplerova jevu. Část vyzařované energie proniká plastovým potrubím a protékající voda změní frekvenci odražených vln. To znamená, že mikrovlnný detektor detekuje pohyb tekoucí vody, což má za následek vyhlášení falešného poplachu.

Vytápění, vzduchotechnické a klimatizační systémy

Pokud jsou ve střeženém objektu instalovány zmíněné zařízení, hrozí riziko falešných poplachů. Především rychlé teplotní změny, které vyvolají zdroje tepelné energie například podlahové topení, fény atd. negativně ovlivňují spolehlivou funkci PIR detektorů. Proto je nutné dbát na to, aby instalované detektory nesměřovaly na zdroje tepelné energie.

Zdroje světla

Je nutné posoudit možný vliv osvětlovacích zařízení, zvláště pak zářivek, které mohou rušit mikrovlnné detektory, a dále halogenových světel, jež mohou být zdrojem vysoké hladiny elektromagnetického rušení, a reflektorů, které mohou po nasměrování na čočky nebo zrcadla pasivního infračerveného detektoru pohybu způsobit falešný poplach. Při umístění infrapasivních detektorů pohybu je také třeba věnovat pozornost vlivu světlometů vozidel. [4]

Vadná elektroinstalace

Mnoho falešných poplachů způsobí vadná elektroinstalace. Jelikož je tento typ falešného poplachu obtížně odhalitelný, je téměř 50 procent těchto falešných poplachů zařazeno jako neznámá nebo nevyřešená příčina.

Při budování elektroinstalace se obvykle vyskytne otázka, zda použit pevný vodič nebo kroucený. Oba mají své výhody. Pevný vodič tvoří pouze jeden vodič, ale je málo flexibilní. Zatímco kroucený vodič tvoří tenké vlákna, která jsou flexibilnější, než pevný vodič.

Při odstraňování bužírky (ochrany vodiče) může dojít k porušení případně zlomení vodiče, což vede ke zkratu a následnému falešnému poplachu. Proto je nutné postupovat opatrně a užívat vhodné pomůcky.

Dále se doporučuje při montáži, aby se kabelové zakončení přiložilo k závitu šroubku ve směru přitahování šroubku, to znamená ve směru hodinových ručiček. Dojde pak k pevnému uchycení vodiče.

K narušení elektroinstalace dochází také při rekonstrukci objektů. Proto je vhodné, aby se kabely vkládaly do tzv. elektroinstalačních trubek. Nedochází tak k narušení, velkému mechanickému namáhání a případnému zlomení vodiče, což způsobí zkrat a následný falešný poplach.

Elektromagnetické rušení

Všechna elektrická zařízení mohou být, ať záměrně nebo z nedbalosti, zdrojem elektromagnetického rušení, které může ovlivnit provoz zařízení poplachového zabezpečovacího systému. Toto rušení může do zařízení vnikat prostřednictvím napájecích nebo signálních vedení, popřípadě mohou tato vedení působit jako antény pro vyzařované rušení. Kromě tohoto rušení šířeného po vedení a vyzařovaného rušení je nutné rovněž posoudit možné vlivy elektrostatických výbojů při manipulaci s elektronickými součástkami. [4]

Vnější zvuky

V případě použití ultrazvukových detektorů je nutné se vyvarovat zařízením, které jsou zdroji zvuků v přibližně stejném frekvenčním rozsahu.

Průvan

Činnost detektorů pohybu může být negativně ovlivněna prouděním vzduchu, a proto je nutno věnovat pozornost vzniku průvanu při jejich rozmisťování. Nejcitlivější na průvan jsou ultrazvukové a pasivní infračervené detektory. Ultrazvukové detektory využívají vzduchu jako média pro přenos ultrazvukové energie pro proces detekce (Dopplerův efekt), mohou být ovlivňovány prouděním vzduchu. PIR detektory mohou být ovlivňovány průvanem, pokud způsobí rychlou změnu teploty v blízkosti detektoru. Tato rychlá změna teploty vytvoří tepelný šok, který generuje falešný poplach. Průvany mohou vznikat i v důsledku špatně utěsněných dveří nebo oken. Průvanem mohou být nepřímo ovlivněny také detektory pohybu. [4]

Vliv záložní baterie

Téměř všechny PZTS mají záložní zdroj energie (akumulátory), které se aktivují v případě, že dojde k výpadku napájení. Pokud akumulátor při výpadku elektrické energie nepracuje například z důvodu vybití, tak při přepnutí na napájení z akumulátoru, dojde k odeslání falešné poplachové zprávy. I krátký výpadek napájení může být zdrojem falešných poplachů.

Proto by měla být záložní baterie pravidelně měněna v rozmezí 3 až 5 let. Kvůli výpadkům energie, které způsobují bouře, se životnost akumulátorů zkracuje. Dále musí být preventivně kontrolovány a zkratovány po uplynutí jednoho roku. Pokud nastane falešný poplach příčinou záložní baterie, technik by měl záložní baterii vyměnit.

Porucha zařízení

Falešné poplachy, které způsobí poruchy zařízení, se vyskytují zcela výjimečně. Statistiky udávají 2 % všech falešných poplachů. Těmto poruchám lze předejít kontrolou funkčnosti všech zařízení, výměnou baterií a bateriově napájených prvků. Výměna baterií se musí provádět maximálně do 4 let u objektů se zabezpečením 3–4.

Předání uživatelského kódu

Pro eliminaci falešných poplachů je nutné se ujistit, že každý kdo má přístup do střeženého objektu, zná kód pro odstřežení/zastřežení poplachový zabezpečovací systém. Nejedná se jen o úzkou rodinu, ale také širší rodinný okruh, uklízečky, domovníky, chůvy a blízké přátele.

Následující kroky pomáhají snížit odesílání falešných poplachů tohoto typu:

  • Ujistěte se, že každý, kdo má přístup do vašeho domu, je obeznámen s vaším PZTS. Naučte je jak systém zastřežit a kolik času mají na opuštění zastřeženého objektu. Před vstupem do objektu musí vědět, kolik času mají na odstřežení systému, než odešle falešnou poplachovou zprávu.
  • Kontaktujte subjekt, který provedl zabezpečení vašeho objektu. Požádejte jej o přiřazení uživatelského kódu osobě, která má povolený přístup do objektu. Přiřazené kódy můžete kdykoliv změnit či odstranit, pokud již nebudou zapotřebí (uklizečka dá výpověď).
  • Je důležité mít k dispozici kontakt, který užijete v případě potíží se systémem.
  • Zjistit zda, používané uživatelské kódy nejsou zastaralé a každý, kdo má povolený přístup užívá svůj platný kód.
  • Poučit zaměstnance či návštěvníky jak postupovat, pokud náhodně spustí poplach.
Neznámá příčina

Falešné poplachy způsobené neznámou příčinou se vyskytují poměrně často. Proto je velmi důležité, aby se po bezpečnostní analýze zvolil vhodný systém a jeho správná instalace pro tamní podmínky. U prostorových detektorů se musí eliminovat faktory, jako jsou zdroje tepla s rychle měnící se teplotou, na které detektory nesmí být nasměrovány. U magnetických kontaktů nemusí docházet k sepnutí z důvodu kroucení rámu nebo uzavíracího mechanizmu.

Při použití bezdrátového přenosu mezi prvky poplachového zabezpečovacího systému je nutné volit pouze systém, který je dostatečně odolný proti rušení vnějšími radiovými signály, zejména při použití v městských aglomeracích, kde se vyskytuje velké množství nejrůznějších zdrojů elektromagnetického rušní. Rovněž při zřizování udržování a provozu antén nesmí docházet k rušení ani poškozování telekomunikační sítě (drátové i bezdrátové, veřejné i neveřejné), ani sítě energetické. [2]

Možnosti řešení falešných poplachů [1]

Možností řešení falešných poplachů existuje mnoho. Avšak ne každá možnost je sama o sobě účinná, a proto je vhodné užít kombinaci následujících možností pro odhalení, snížení či eliminaci falešných poplachů.

1. Ověřování

Ověřování je obecný název pro mnohé používané techniky, které umožní DPPC určit, zda se jedná o falešný poplach. Ověřování pomáhá bezpečnostním agenturám reagovat pouze na situace, kdy se jedná o skutečný poplach. Signály odesílané ze střežených objektů jsou vyhodnocovány v DPPC s cílem potvrdit nebo popřít detekovaný poplach.

1.1 Standardní ověřování

Standardní ověřování je metoda DPPC, pomocí níž ověřují (při odeslání poplachové zprávy), zda se jedná o falešný poplach. Standardní ověřování se provádí prostřednictvím telefonického hovoru, audio ověřování nebo jinými elektronickými metodami.

1.2 Rozšířené ověřování

Rozšířené ověřování je metoda DPPC, pomocí níž ověřují, že se v zabezpečených objektech neděje žádná mimořádná situace. Provádí se prostřednictvím důkladnějších postupů, jako je kombinace alespoň dvou metod, jako jsou ověření telefonickým hovorem na alespoň dvě čísla, živé audio ověřování a video ověřování, jiné prostředky nebo kombinace těchto postupů.

1.3 Metody ověřování

Metod ověřování falešných poplachů se v bezpečnostním průmyslu užívá mnoho. Ne každá metoda je však sama o sobě účinná a proto je vhodné užít kombinaci těchto metod pro spolehlivější ověřování.

1.3.1 Ověření voláním

Po odeslání poplachové zprávy na DPPC vyškolený operátor telefonicky kontaktuje uživatele PZTS, aby si ověřil, zda se nejedná o falešný poplach.

Neexistuje žádná záruka, že uživatel bude moci určit, zda se jedná o falešný poplach nebo střežený objekt napadl „šikovný zloděj“. Tato technologie je spolehlivá pro snižování falešných poplachů pouze v případě, že uživatel sám vygeneroval poplach a je si toho vědom.

1.3.2 Video ověřování

Po odeslání poplachové zprávy DPPC přepne na video spojení, které je ve střeženém objektu realizováno prostřednictvím kamery. Vyškolený operátor v DPPC určí na základě živého vysílání z kamery, zda se jedná o falešný poplach nebo o skutečné narušení střeženého objektu.

Tento typ ověřování je poměrně nákladný a neexistuje žádná záruka, že operátor spolehlivě určí příčinu vyhlášení poplachu.

1.3.3 Audio ověřování

Audio ověřování funguje na podobném principu jako video ověřování. Po obdržení poplachové zprávy se operátor spojí telefonicky se střeženým objektem a na základě zvuků v objektu určí, zda se jedná o falešný poplach (ticho = falešný poplach, hlas = skutečný poplach).

Stejně jako u video ověřování, je tato metoda poměrně nákladná a neexistuje žádná záruka spolehlivého určení falešného poplachu.

2. Křížová detekce (Cross zoning)

Tato metoda se považuje za jednu z nejúčinnějších, co se týče eliminace falešných poplachů. Pokud je aplikována křížová detekce, poplachová zpráva se odešle na DPPC pouze tehdy, když jedna nebo více zón (detektorů) detekuje poplach během nadefinované doby.

Tato metoda umožňuje jakoukoli kombinaci bezpečnostních prvků. Například se může „křížit“ PIR detektor a s ním dva jiné PIR detektory, dveřní kontakt s mikrovlnným detektorem atd.

Nastavení křížové detekce se provádí při prvotním programování ústředny. Pro správnou funkčnost se při programování musí dbát na správné nastavení „swinger bypass“ (vyřazení zóny), včasnému varování na klávesnici a hlavně nastavení časového zpoždění mezi jednotlivými zónami (detektory) při narušení. Obvykle se zpoždění nastavuje mezi 1 až 250 sekundami.

Pokud je PZTS zastřežen a dojde k narušení (detekci) ve střežené oblasti, ústředna začne vydávat akustickou signalizaci (zvonění, siréna), že došlo k narušení zóny (detektoru) a začne odpočítávat naprogramovaný čas zadaný při instalaci (1 až 250 s). Pokud během této doby nenastane další narušení (detekce), ústředna odešle chybnou zprávu o zóně (detektoru).

Poplachová zpráva je odeslána na DPPC, pokud je během odpočítávání opakovaně narušena původní narušená zóna (detektor) nebo další zóny (detektory).

Níže je uveden obrázek pro typické použití křížové detekce.

Obr. 2 Schéma komerční budovy [5]
Obr. 2 Schéma komerční budovy [5]

Ve schématu této malé komerční budovy (Obr. 2.) je uvedeno, že je zabezpečena pomocí dveřních kontaktů a PIR detektoru. Dveřní kontakty „Front door“, „Rear doors“ a pohybový detektor „Interior PIR“ jsou naprogramovány do „Křížové detekce“.

Pachatel po překonání „Front nebo Rear doors“ spustí akustický signál (siréna, zvonění). Ústředna začne odpočítávat naprogramovaný čas. Pokud jej do této doby detekuje „Interior PIR“, odešle se na DPPC poplachová zpráva, že byl objekt narušen.

Pokud dveřní kontakty způsobují falešné poplachy kvůli větru nebo problémy s elektroinstalací, ústředna spustí akustický signál (po naprogramovanou dobu) a na DPPC je odeslána pouze chybná zpráva. Obdobnou funkčnost má i PIR, pokud detekuje pohybující se rostliny, hmyz atd.

3. Vstupní a výstupní zpoždění

Vstupní a výstupní zpoždění jsou funkce ústředny, které řeší problémy falešných poplachů při zastřežení a odstřežení PZTS.

Vstupní zpoždění znamená čas na odstřežení systému, než systém vyhlásí poplach (v případě, že je uživatel systémem detekován). Výstupní zpoždění znamená čas, který má uživatel na opuštění objektu po zastřežení. Pokud uživatel nestihne opustit objekt během doby zpoždění, systém vyhlásí poplach. Dobu vstupního a výstupního zpoždení lze nastavit libovolně. Záleží na uživateli, kolik času potřebuje na opuštění objektu či odstřežení svého poplachového zabezpečovacího systému. Samozřejmě, že čas na zastřežení, či odstřežení nesmí být příliš dlouhý (maximálně 45 sekund), aby nedošlo k překonání systému pachatelem.

4. Vynechání zóny (Swinger zone bypassing)

Tato funkce umožňuje ústředně vynechat (ignorovat) zónu v případě, že daná zóna odešle během nadefinovaného časového období určitý počet falešných poplachů.

Pokud je naprogramována tato funkce, ústředna monitoruje, kolikrát daná zóna detekuje poplach a zároveň toto číslo (počet detekcí) porovnává s číslem, které naprogramoval technik při instalaci pro odpojení zóny. Když je tento počet dosažen, ústředna automaticky vynechá (ignoruje) zónu.

Vynechaná zóna se zpětně aktivuje resetem (klávesnicí či na dálku) nebo pokud nedetekuje falešné poplachy po dobu jedné hodiny.

Vynechání zóny je ideální používat v prostředích, kde je systém vystavován velkému působení okolních vlivů, což zapříčiňuje četné falešné poplachy.

5. Školení a vzdělávání

Rozhodující metodou jakéhokoli snížení falešných poplachů je školení a vzdělávání uživatelů PZTS už jen z toho důvodu, že většina falešných poplachů vzniká uživatelskou chybou (neznalost systému, zapomenuté heslo atd.). Právě školení a vzdělávání poskytuje uživateli a bezpečnostní agentuře pevný základ k zamezení falešných poplachů.

V zahraničí dokonce vznikají tzv.on-line kurzy, kde se uživatelé mohou seznámit s informacemi týkající se správného užívání PZTS a jak správně postupovat při signalizaci poplachu. Také bezpečnostní agentury, které se zabývají problematikou falešných poplachů, pořádají školení přístupné všem zájemcům.

Litratura

  • [1] CAHLÍK, Marek. Metodika zjišťování falešných poplachů s využitím moderních technologií. Zlín, 2009. bakalářská práce (Bc.). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta aplikované informatiky
  • [2] UHLÁŘ, J. Technická ochrana objektů II. díl – Elektrické zabezpečovací systémy. Praha: Policejní akademie ČR, 2001. ISBN 80-7251-076-2
  • [3] ŠALANSKÝ, Dalibor, HÁJEK, Jan. DEHN: Tipy a triky – Jak uzemnit hromosvod [online]. c1998-2009 [cit. 2009-05-04]. Dostupný z WWW: http://elektrika.cz/data/clanky/dehn-tipy-a-triky-jak-uzemnit-hromosvod/view.
  • [4] ČSN EN 50 131-7 DODATEK A
  • [5] Understanding Cross Zoning [online]. 2007 [cit. 2009-05-04]. Dostupný z WWW: http://www.guardianalarms.net/home_security_manuals/DMP/CROSZONE.PDF.
  • [6] EFAR 100 – Installation Instruction [online]. 2006 [cit. 2009-05-04]. Dostupný z WWW: http://www.eefar.com/doc/DIG.pdf.
  • [7] EFAR-Digital Verification Control (DVC) Technology [online]. 2006 [cit. 2009-05-04]. Dostupný z WWW: http://www.eefar.com/doc/DPD.pdf.
  • [8] FAAP manual [online]. c2008 [cit. 2009-05-04]. Dostupný z WWW: http://siacinc.org/faap_software.aspx.
  • [9] HOLÝ, David. Elektronický informační a zabezpečovací systém ochrany vstupu, schodiště a bytového prostoru ve velkokapacitních bytových domech. [s.l.], 2007. 65 s. Bakalářská práce.
  • [10] Automatizace budov v pojetí Siemens Building Technologies. Technický týdeník [online]. 2006, č. 16 [cit. 2009-05-04]. Dostupný z WWW: http://www.techtydenik.cz/detail.php?action=show&id=1131&mark=sistore.
  • [11] Detektor pohybu Eyetec společnosti Siemens získal prestižní ocenění na veletrhu IFSEC. Elektro – časopisy a knihy navazující na tradici české odborné literatury [online]. 2006, č. 7 [cit. 2009-05-04]. Dostupný z WWW: http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=26899.
 
Komentář recenzenta
Jiří Bartoš, Product Portfolio Manager EZS, Siemens, s.r.o.

Článek velmi zevrubně a správně popisuje problematiku vzniku a eliminace nežádoucích poplachů. Cílem výrobců bezpečnostních technologií je tyto poplachy v maximální míře omezit pomocí technologií a postupů, uvedených v článku. Zásadní je podle mého názoru a zkušeností volba správných typů detektorů, vhodných do prostředí, ve kterém budou instalovány a volba srávného umístění těchto detektorů.

Rád bych pouze uvedl na pravou míru zkratky NAR a FAR v popisu planých a falešných poplachů. Jedná se o parametr Nuisance Alarm Rate a False Alarm Rate, tedy četnost těchto nežádoucích poplachů („Rate“ = počet nebo podíl), která může být sledována a evidována, a ne o zkratky těchto druhů poplachu.

V současné době jsou již na trhu běžně k dispozici detektory, které eliminují vliv pohybu domácích zvířat až do cca 40 kg. Tyto detektory používají multikriteriální zpracování signálu, pomocí kterého dokáží spolehlivě odlišit pohyb zvířete od pohybu člověka podle typických průběhů signálu, tělesné teploty, rychlosti pohybu, velikosti pohybujícího se předmětu atd. Všechny tyto parametry jsou porovnávány v reálném čase a pro vyhlášení poplachu je třeba aby všechny podmínky byly splněny současně. Díky tomu jsou tyto detektory odolné i proti falešným poplachům, způsobeným vlivem např. průvanu, odrazu slunečního záření apod.

K dispozici jsou i systémy s integrovaným ověřováním poplachu od nejjednodušších variant, využívajících „křížení zón“, jak je popsáno v článku, až po ústředny nabízející další pokročilé funkce včetně např. sledování směru pohybu případného narušitele nebo vytváření dalších pokročilejších vazeb a závislostí mezi jednotlivými detektory. Tyto systémy také často umožňují v článku zmíněné audio a video ověřování poplachu, včetně nahrávání zvukové sekvence a/nebo videozáznamu včetně doby těsně předcházející poplachu. Ostraha nebo uživatel má v takovém případě možnost získat souvislý záznam o délce až několik desítek vteřin, který ukazuje nejen aktuální situaci v objektu, ale zahrnuje i nastavenou dobu před poplachem, samotný poplach i události, které následovali po jeho vyhlášení. Tímto způsobem lze mnohem lépe určit, zda se jednalo o falešný poplach nebo došlo ke skutečnému narušení objektu.

English Synopsis
Characteristics of false positives in terms of causes invocation and description of possible solutions, Part 1

This article aims to analyze false positives in terms of causes and possible solutions to this problem. Following are described equipment and software programs that are suitable to detect, reduce, or eliminate false alarms.

 

Hodnotit:  

Datum: 30.12.2013
Autor: Ing. Marek Cahlík, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Fakulta aplikované informatiky Ústav bezpečnostního inženýrství   všechny články autora
Recenzent: Jiří Bartoš, Product Portfolio Manager EZS, Siemens, s.r.o.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2016

Normy

Knihovna FM

Reklama


Partneři oboru

logo ATALIAN logo Mark2 Corporation

Odborné semináře

Odborné semináře Správa a provoz nemovitostí, FM v praxi
Správa budov, úspory energií a správa technického zařízení od předních odborníků. Témata přizpůsobíme vašim potřebám. Školení vícedenní i na 1 den na vybrané téma. Máte dotazy nebo zájem o školení?
Přečtěte si reakce účastníků 5 denních seminářů 3+ 2 dny s certifikátem:
Podzim 2013: Praha 6 Petřiny
Únor 2014: Hotel Golf, Praha
Podzim 2014: Aquapalace Hotel Prague
Podzim 2015: Aquapalace Hotel Prague, Čestlice


účastníci semináře FM

Spolupráce

Česká pobočka mezinárodní asociace Facility managementu (IFMA CZ) www.ifma.cz

Odborný garant

Petra Gütterová

Odkazy

Ve světě: IFMA (International Facility Management Association) Global FM (sdružuje všechny FM asociace na světě) V Evropě: EuroFM
(partner Evropské komise a Evropského parlamentu pro oblast FM)
V ČR: IFMA CZ (Česká pobočka IFMA) v SR: SAFM (Slovenská asociace FM)

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czFascinující fasáda jako splněný senJak se staví srub svépomocíRozmanitost a design s novou škálou interiérových skel Lacobel a Matelac 2020