TZB-info / Právní předpisy / Zákon č. 183/2006 Sb. - stavební zákon a související předpisy
Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území
| se změnami: | 269/2009 Sb., 22/2010 Sb., 20/2011 Sb. |
| uveřejněno v: | č. 163/2006 Sbírky zákonů na straně 6953 |
| schváleno: | 10.11.2006 |
| účinnost od: | 01.01.2007 |
| [Textová verze] |
501/2006 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 10. listopadu 2006
o obecných požadavcích na využívání území
Změna: 269/2009 Sb.
Změna: 22/2010 Sb.
Změna: 20/2011 Sb.
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 193 a § 194 písm. a)
zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tato vyhláška stanoví obecné požadavky na využívání území při
vymezování ploch a pozemků, při stanovování podmínek jejich využití a
umisťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a o změně vlivu
stavby na využití území.
(2) Ustanovení části druhé této vyhlášky se použije při vymezování
ploch v územních plánech. Ustanovení částí třetí a čtvrté této vyhlášky
se použije při vymezování pozemků a umisťování staveb na nich; při
rozhodování o nástavbách, stavebních úpravách, změně vlivu stavby na
využití území, při vymezování pozemků veřejných prostranství a u
zastavěných stavebních pozemků stavbami, které jsou kulturními
památkami nebo jsou v památkových rezervacích nebo památkových zónách,
se podle vyhlášky postupuje, pokud to závažné územně technické nebo
stavebně technické důvody nevylučují.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) stavbou pro bydlení
1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá
požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá
požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena;
rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní
a jedno podzemní podlaží a podkroví,
b) stavbou pro rodinnou rekreaci stavba, jejíž objemové parametry a
vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto
účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě
nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví,
c) stavbou ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je
poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího
zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci;
ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií
1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro
hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím
spojených;
2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro
hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím
spojených pro motoristy;
3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro
hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s
ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem;
4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje,
svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené
pro poskytování přechodného ubytování.
ČÁST DRUHÁ
POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ PLOCH
(K § 43 stavebního zákona)
HLAVA I
OBECNÉ POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ PLOCH
§ 3
(1) K naplňování cílů a úkolů územního plánování (§ 18 a 19 stavebního
zákona) a s ohledem na rozdílné nároky na prostředí se území člení
územním plánem na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti
popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší
než 2 000 m2.
(2) Plochy se vymezují podle
a) stávajícího nebo požadovaného způsobu využití (dále jen "plochy s
rozdílným způsobem využití"); tyto plochy se vymezují ke stanovení
územních podmínek, zejména pro vzájemně se doplňující, podmiňující nebo
nekolidující činnosti, pro další členění ploch na pozemky a pro
stanovení ochrany veřejných zájmů v těchto plochách, jakými jsou
ochrana přírodního a kulturního dědictví, civilizačních,
architektonických a urbanistických hodnot,
b) významu; podle významu se rozlišují zejména plochy zastavitelné,
plochy územních rezerv (§ 36 odst. 1 stavebního zákona), plochy ke
změně stávající zástavby, plochy k obnově nebo opětovnému využití
znehodnoceného území a plochy rekonstrukčních a rekultivačních zásahů
do území [§ 43 odst. 1, § 19 odst. 1 písm. l) stavebního zákona]. Pro
tyto plochy se zpravidla určuje i způsob jejich využití.
(3) Plochy s rozdílným způsobem využití se vymezují s ohledem na
specifické podmínky a charakter území zejména z důvodů omezení střetů
vzájemně neslučitelných činností a požadavků na uspořádání a využívání
území.
(4) Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na specifické
podmínky a charakter území dále podrobněji členit. Ve zvlášť
odůvodněných případech a za předpokladu, že je to zdůvodněno v
odůvodnění opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán, lze
stanovit plochy s jiným způsobem využití, než je stanoveno v § 4 až 19.
(5) Obecným požadavkem na vymezování ploch je vytvářet a chránit
bezpečně přístupná veřejná prostranství^1) v zastavěném území a v
zastavitelných plochách, chránit stávající cesty umožňující bezpečný
průchod krajinou a vytvářet nové cesty, je-li to nezbytné.
HLAVA II
PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
§ 4
Plochy bydlení
(1) Plochy bydlení se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění
podmínek pro bydlení v kvalitním prostředí, umožňujícím nerušený a
bezpečný pobyt a každodenní rekreaci a relaxaci obyvatel, dostupnost
veřejných prostranství a občanského vybavení.
(2) Plochy bydlení zahrnují zpravidla pozemky bytových domů, pozemky
rodinných domů, pozemky související dopravní a technické infrastruktury
a pozemky veřejných prostranství. Pozemky staveb pro rodinnou rekreaci
lze do ploch bydlení zahrnout pouze tehdy, splňují-li podmínky podle §
20 odst. 4 a 5. Do ploch bydlení lze zahrnout pozemky souvisejícího
občanského vybavení s výjimkou pozemků pro budovy^2) obchodního prodeje
o výměře větší než 1 000 m2. Součástí plochy bydlení mohou být pozemky
dalších staveb a zařízení, které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu
bydlení ve vymezené ploše, jsou slučitelné s bydlením a slouží zejména
obyvatelům v takto vymezené ploše.
§ 5
Plochy rekreace
(1) Plochy rekreace se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění
podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí.
(2) Plochy rekreace zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinnou
rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou
slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského
vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť, rekreačních luk a
dalších pozemků související dopravní a technické infrastruktury, které
nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s
rekreačními aktivitami.
§ 6
Plochy občanského vybavení
(1) Plochy občanského vybavení se obvykle samostatně vymezují za účelem
zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání
staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek pro jejich užívání v
souladu s jejich účelem.
(2) Plochy občanského vybavení zahrnují zejména pozemky staveb a
zařízení občanského vybavení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby,
péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu
obyvatelstva. Dále zahrnují pozemky staveb a zařízení pro obchodní
prodej, tělovýchovu a sport, ubytování, stravování, služby, vědu a
výzkum, lázeňství a pozemky související dopravní a technické
infrastruktury a veřejných prostranství. Plochy občanského vybavení
musí být vymezeny v přímé návaznosti na kapacitně dostačující plochy
dopravní infrastruktury a být z nich přístupné.
§ 7
Plochy veřejných prostranství
(1) Plochy veřejných prostranství se obvykle samostatně vymezují za
účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, rozsah a dostupnost
pozemků veřejných prostranství^1) a k zajištění podmínek pro jejich
užívání v souladu s jejich významem a účelem.
(2) Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a
navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další
pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského
vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství. Pro každé dva
hektary zastavitelné plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení
anebo smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou
související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do
této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace.
§ 8
Plochy smíšené obytné
(1) Plochy smíšené obytné se obvykle samostatně vymezují v případech,
kdy s ohledem na charakter zástavby, její urbanistickou strukturu a
způsob jejího využití není účelné členit území na plochy bydlení a
občanského vybavení a je nezbytné vyloučit umisťování staveb a
zařízení, snižujících kvalitu prostředí v této ploše, například pro
těžbu, hutnictví, chemii, těžké strojírenství, asanační služby.
(2) Plochy smíšené obytné zahrnují zpravidla pozemky staveb pro
bydlení, případně staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky občanského
vybavení a veřejných prostranství a dále pozemky související dopravní a
technické infrastruktury. Do ploch smíšených obytných lze zahrnout
pouze pozemky staveb a zařízení, které svým provozováním a technickým
zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí a
nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území, například nerušící
výroba a služby, zemědělství, které svým charakterem a kapacitou
nezvyšují dopravní zátěž v území.
§ 9
Plochy dopravní infrastruktury
(1) Plochy dopravní infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v
případech, kdy využití pozemků dopravních staveb a zařízení, zejména z
důvodu intenzity dopravy a jejich negativních vlivů, vylučuje začlenění
takových pozemků do ploch jiného způsobu využití, a dále tehdy, kdy je
vymezení ploch dopravy nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti,
například ploch výroby, ploch občanského vybavení pro maloobchodní
prodej, ploch těžby nerostů.
(2) Plochy dopravní infrastruktury zahrnují zpravidla pozemky staveb a
zařízení pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a jiných
druhů dopravy. Plochy dopravní infrastruktury se zpravidla člení na
a) plochy silniční dopravy,
b) plochy drážní dopravy,
c) plochy letecké dopravy,
d) plochy vodní dopravy,
e) logistická centra jako plochy kombinované dopravy.
(3) Plochy silniční dopravy zahrnují zpravidla silniční pozemky^3)
dálnic, silnic I., II. a III. třídy a místních komunikací I. a II.
třídy, výjimečně též místních komunikací III. třídy, které nejsou
zahrnuty do jiných ploch, včetně pozemků, na kterých jsou umístěny
součásti komunikace, například náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty a
doprovodné a izolační zeleně, a dále pozemky staveb dopravních zařízení
a dopravního vybavení, například autobusová nádraží, terminály,
odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a řadové
garáže a odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních
komunikací, čerpací stanice pohonných hmot.
(4) Plochy drážní dopravy zahrnují zpravidla obvod dráhy^4), včetně
náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů, kolejišť a doprovodné zeleně, dále
pozemky zařízení pro drážní dopravu, například stanice, zastávky,
nástupiště a přístupové cesty, provozní budovy a pozemky dep, opraven,
vozoven, překladišť a správních budov.
(5) Plochy letecké dopravy zahrnují zpravidla pozemky letišť^5),
pozemky obslužných komunikací, garáží, parkovišť a odstavných stání.
(6) Plochy vodní dopravy zahrnují zpravidla pozemky vodních ploch,
určené pro vodní cesty, například kanály a splavněné úseky řek, pozemky
nábřeží pro vodní dopravu, pozemky přístavů, zdymadel, překladišť a
související pozemky dopravní a technické infrastruktury.
(7) Logistická centra jako plochy kombinované dopravy zahrnují
zpravidla pozemky zařízení a staveb terminálů kombinované dopravy a
pozemky pro související výrobu a skladování.
§ 10
Plochy technické infrastruktury
(1) Plochy technické infrastruktury se obvykle samostatně vymezují v
případech, kdy využití pozemků pro tuto infrastrukturu vylučuje jejich
začlenění do ploch jiného způsobu využití a kdy jiné využití těchto
pozemků není možné. V ostatních případech se v plochách jiného způsobu
využití vymezují pouze trasy vedení technické infrastruktury.
(2) Plochy technické infrastruktury zahrnují zejména pozemky vedení,
staveb a s nimi provozně související zařízení technického vybavení,
například vodovodů, vodojemů, kanalizace, čistíren odpadních vod,
staveb a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanic, energetických
vedení, komunikačních vedení veřejné komunikační sítě, elektronických
komunikačních zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody.
Součástí těchto ploch mohou být i pozemky související dopravní
infrastruktury.
§ 11
Plochy výroby a skladování
(1) Plochy výroby a skladování se obvykle samostatně vymezují v
případech, kdy využití pozemků například staveb pro výrobu a skladování
a zemědělských staveb^2) z důvodu negativních vlivů za hranicí těchto
pozemků vylučuje začlenění pozemků s těmito vlivy do ploch jiného
způsobu využití.
(2) Plochy výroby a skladování zahrnují zpravidla pozemky staveb a
zařízení pro výrobu a skladování^2), například pro těžbu, hutnictví,
těžké strojírenství, chemii, skladové areály, pozemky zemědělských
staveb^2) a pozemky související veřejné infrastruktury. Plochy výroby a
skladování se vymezují v přímé návaznosti na plochy dopravní
infrastruktury a musí být z nich přístupné.
§ 12
Plochy smíšené výrobní
(1) Plochy smíšené výrobní se obvykle samostatně vymezují v případech,
kdy s ohledem na charakter území není účelné jeho členění například na
plochy výroby a skladování, plochy dopravní a technické infrastruktury,
plochy těžby nerostů a plochy specifické.
(2) Plochy smíšené výrobní zahrnují pozemky staveb pro bydlení pouze ve
výjimečných a zvlášť odůvodněných případech.
§ 13
Plochy vodní a vodohospodářské
(1) Plochy vodní a vodohospodářské se vymezují za účelem zajištění
podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky
a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů
stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod a
ochrany přírody a krajiny.
(2) Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují pozemky vodních ploch,
koryt vodních toků^6) a jiné pozemky určené pro převažující
vodohospodářské využití.
§ 14
Plochy zemědělské
(1) Plochy zemědělské se obvykle samostatně vymezují za účelem
zajištění podmínek pro převažující zemědělské využití.
(2) Plochy zemědělské zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního
fondu^7), pozemky staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství a
pozemky související dopravní a technické infrastruktury.
§ 15
Plochy lesní
(1) Plochy lesní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění
podmínek využití pozemků pro les^8).
(2) Plochy lesní zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkcí
lesa^9), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky
související dopravní a technické infrastruktury.
§ 16
Plochy přírodní
(1) Plochy přírodní se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění
podmínek pro ochranu přírody a krajiny^10).
(2) Plochy přírodní zahrnují zpravidla pozemky národního parku, pozemky
v 1. a 2. zóně chráněné krajinné oblasti, pozemky v ostatních zvláště
chráněných územích, pozemky evropsky významných lokalit včetně pozemků
smluvně chráněných, pozemky biocenter^11) a výjimečně pozemky
související dopravní a technické infrastruktury.
§ 17
Plochy smíšené nezastavěného území
(1) Plochy smíšené nezastavěného území se obvykle samostatně vymezují v
případech, kdy s ohledem na charakter nezastavěného území nebo jeho
ochranu není účelné jeho členění, například na plochy vodní a
vodohospodářské, zemědělské a lesní.
(2) Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují zpravidla pozemky
určené k plnění funkcí lesa, pozemky zemědělského půdního fondu,
případně pozemky vodních ploch a koryt vodních toků bez rozlišení
převažujícího způsobu využití. Do plochy smíšené nezastavěného území
lze zahrnout i pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů^10) a
pozemky související dopravní a technické infrastruktury.
§ 18
Plochy těžby nerostů
(1) Plochy těžby nerostů se obvykle samostatně vymezují za účelem
zajištění podmínek pro hospodárné využívání nerostů a pro ochranu
životního prostředí při těžební činnosti a úpravě nerostů.
(2) Plochy těžby nerostů zahrnují zpravidla pozemky povrchových dolů,
lomů a pískoven, pozemky pro ukládání dočasně nevyužívaných nerostů a
odpadů, kterými jsou výsypky, odvaly a kaliště, dále pozemky
rekultivací a pozemky staveb a technologických zařízení pro těžbu. Do
plochy těžby nerostů lze zahrnout i pozemky související dopravní a
technické infrastruktury.
§ 19
Plochy specifické
Plochy specifické se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění
zvláštních podmínek, které vyžadují zejména pozemky staveb a zařízení
pro obranu a bezpečnost státu, civilní ochranu, vězeňství, sklady
nebezpečných látek; do těchto ploch lze zahrnout pozemky související
technické a dopravní infrastruktury.
ČÁST TŘETÍ
POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ POZEMKŮ A UMISŤOVÁNÍ STAVEB NA NICH
HLAVA I
POŽADAVKY NA VYMEZOVÁNÍ
§ 20
(1) V souladu s cíli a úkoly územního plánování a s ohledem na
souvislosti a charakter území je obecným požadavkem takové vymezování
pozemků, stanovování podmínek jejich využívání a umisťování staveb na
nich, které nezhoršuje kvalitu prostředí a hodnotu území.
(2) V zastavěném území obce, která nemá územní plán, územní plán obce,
regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo
zóny, lze vymezovat pozemky a umisťovat stavby pro bydlení, pro
rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a
slučitelného s bydlením a rekreací, a pro stavby dopravní a technické
infrastruktury a pozemky veřejných prostranství; vymezování jiných
pozemků a umisťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud tyto
stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty
stanovené jinými právními předpisy.
(3) Pozemek se vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména
velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval
využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně
přístupnou pozemní komunikaci^12).
(4) Stavební pozemek [§ 2 odst. 1 písm. b) stavebního zákona] se vždy
vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou,
plošným a prostorovým uspořádáním a základovými poměry, umožňoval
umístění, realizaci a užívání stavby pro navrhovaný účel a aby byl
dopravně napojen na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní
komunikaci^12).
(5) Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno
a) umístění odstavných a parkovacích stání pro účel využití pozemku a
užívání staveb na něm umístěných v rozsahu požadavků příslušné české
technické normy pro navrhování místních komunikací, což zaručuje
splnění požadavků této vyhlášky,
b) nakládání s odpady a odpadními vodami podle zvláštních předpisů^13),
které na pozemku vznikají jeho užíváním nebo užíváním staveb na něm
umístěných,
c) vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo
zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí
být řešeno
1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se
závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, není-li možné
vsakování,
2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k
odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného
smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo
3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich
regulované vypouštění do jednotné kanalizace.
(6) Při vymezování stavebního pozemku nebo při změně využití
zastavěného stavebního pozemku lze prokázat splnění požadavků odstavce
5 regulačním plánem nebo dokumentací pro vydání územního rozhodnutí i s
využitím dalších pozemků.
(7) Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci
nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní
komunikace^3) široká nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
§ 21
Pozemky staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci
(1) Odstavná a parkovací stání pozemků staveb pro bydlení nebo rodinnou
rekreaci podle § 20 odst. 5 a 6 musejí být umístěna ve skutečné
docházkové vzdálenosti do 300 m, je-li to technicky možné.
(2) U staveb pro rodinnou rekreaci je nutno umístit odstavné stání v
počtu 1 stání pro jednu stavbu.
(3) Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno
[§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné
vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě
a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci
nejméně 0,4,
b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.
(4) Na pozemcích staveb pro bydlení lze umístit stavbu bytovného nebo
rodinného domu a dále stavby, terénní úpravy a zařízení, nezbytné k
bezpečnému užívání pozemků, bezprostředně související a podmiňující
bydlení.
(5) Na pozemku bytového domu lze dále umístit garáž a stavby a zařízení
uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 5, písm. d) bodě 5
stavebního zákona.
(6) Na pozemku rodinného domu lze dále umístit garáž a stavby a
zařízení uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1, 4 a 5, písm. d)
bodě 5 stavebního zákona. Dále lze na pozemku rodinného domu umístit
jednu stavbu pro podnikatelskou činnost, odpovídající svými parametry §
104 odst. 2 písm. d) stavebního zákona, není-li z prostorových a
provozních důvodů možno zabezpečit uvedené funkce v rodinném domě.
(7) Na pozemku stavby rodinné rekreace lze umístit stavby a zařízení
uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bodech 1, 4 a 5, písm. d) bodě 5
stavebního zákona.
§ 22
Pozemky veřejných prostranství
(1) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní
komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při
jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m.
(2) Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní
komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při
jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m.
HLAVA II
POŽADAVKY NA UMISŤOVÁNÍ STAVEB
§ 23
Obecné požadavky na umisťování staveb
(1) Stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno
jejich napojení na sítě technické infrastruktury^2) a pozemní
komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná
pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení
jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými
parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům
bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na
přilehlých pozemních komunikacích^15). Podle druhu a charakteru stavby
musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování
a přístup požární techniky.
(2) Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na
sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici
pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna
zástavba sousedního pozemku.
(3) Nástavba staveb [§ 2 odst. 5 písm. a) stavebního zákona] je
nepřípustná tam, kde by mohlo navrhovanými úpravami dojít k narušení
dochovaných historických, urbanistických a architektonických hodnot
daného místa nebo k narušení architektonické jednoty celku, například
souvislé zástavby v ulici.
(4) Změnou stavby [§ 2 odst. 5 stavebního zákona] nesmí být narušeny
urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby.
(5) Mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby zařízení staveniště a
připojení staveb na sítě technické infrastruktury^2) a pozemní
komunikace.
§ 24
Zvláštní požadavky na umisťování staveb
(1) Rozvodná energetická vedení a vedení elektronických komunikací se v
zastavěném území obcí umisťují pod zem.
(2) U staveb pro shromažďování většího počtu osob^2), staveb pro
obchod^2), staveb ubytovacích zařízení, staveb pro výrobu a
skladování^2) a zemědělských staveb^2) se musí zajistit prostor pro
příjezd vozidel pro zásobování a prostor pro stání těchto vozidel při
nakládání a vykládání.
(3) Garáže, odstavná a parkovací stání, zejména pro nákladní
automobily, autobusy, traktory a jiné dopravní prostředky, se umisťují
mimo plochy bydlení, rekreace, občanského vybavení, smíšené obytné,
kromě staveb garáží, odstavných a parkovacích ploch pro ně určených v
uzavřených prostorech zemědělských staveb^2) a kromě odstavných a
parkovacích stání pro speciální automobily policejní, požární techniky,
lékařské pomoci, automobily obytné a obytné přívěsy, pokud tomu nebrání
omezení vyplývající ze zvláštních předpisů^16).
(4) Servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení
pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí rampy,
odpařovací stanice, další stavby, zejména dílny, sklady, nádrže topných
olejů, sběrny, skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami,
které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, například jedovaté a
žíravé látky, radioaktivní látky, se nesmí umisťovat v ochranných
pásmech I. a II. stupně vodních zdrojů sloužících pro zásobování pitnou
vodou^17), v ochranných pásmech prvního stupně nebo v užším prozatímním
ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů anebo zdrojů přírodních
minerálních vod stolních^16).
(5) Čerpací stanice pohonných hmot^18) se umisťují mimo plochy bydlení,
rekreace a veřejných prostranství.
§ 24a
Studny individuálního zásobování vodou
(1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen "studna") musí být
situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani
ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla
ovlivněna vydatnost sousedních studní.
(2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je
stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné
prostředí takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné
budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých
kusů hospodářských zvířat 10 m,
d) veřejné pozemní komunikace 12 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí
odtokové potrubí a strouhy 15 m.
(3) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je
stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí
takto:
a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m,
b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné
budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,
c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých
kusů hospodářských zvířat 25 m,
d) veřejné pozemní komunikace 30 m,
e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí
odtokové potrubí a strouhy 40 m.
§ 24b
Žumpy a malé čistírny
(1) Žumpy se budují pouze tam, kde splaškové odpadní vody nelze odvádět
do kanalizace nebo kde vyčištěné odpadní vody v malé čistírně odpadních
vod do ekvivalentu 500 obyvatel (dále jen "malá čistírna") není možné
vypouštět do vodního toku nebo do vod podzemních.
(2) Žumpa nebo malá čistírna musí být umístěna a řešena tak, aby bylo
umožněno výhledové připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou
odpadních vod. Po připojení stavby na kanalizaci ukončenou čistírnou
odpadních vod musí být u žumpy nebo malé čistírny zajištěno ukončení
jejich užívání.
(3) Žumpa nebo malá čistírna se umisťují tak, aby k nim byl umožněn
přístup nebo příjezd pro vybírání jejich obsahu.
§ 24c
Oplocení pozemků
Oploceny musí být pozemky se stavbami,
a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby
pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační
podniky,
b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat,
c) které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro
výrobu potravin,
d) které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména
jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice.
§ 24d
Stavby pro reklamu a reklamní zařízení
(1) Stavby pro reklamu a reklamní zařízení se nesmí umisťovat tak, aby
narušovaly architektonický a urbanistický nebo pietní charakter
prostředí, ohrožovaly bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a
dráhách, obtěžovaly okolí, zejména obytné prostředí, hlukem nebo
světlem nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy.
(2) Při umisťování většího počtu staveb pro reklamu a reklamních
zařízení v území musí být zajištěn jejich vzájemný soulad z hlediska
jejich stavebně technického řešení a urbanistického a architektonického
charakteru prostředí.
(3) Umístěním a provozem staveb pro reklamu a reklamních zařízení
nesmějí na pozemních komunikacích^3), v obvodu drah^4) a na veřejných
prostranstvích vznikat překážky pro osoby s omezenou schopností pohybu
nebo orientace^18a).
(4) Stavby pro reklamu a reklamní zařízení umístěné
a) na budovách musí odpovídat jejich architektonickému charakteru a
nesmí narušovat základní členění průčelí budov a jeho významné detaily
a nesmí narušit stabilitu těchto budov,
b) na střechách budov nesmí přesahovat hřeben střechy a jejich celková
výška nesmí přesahovat 2 m,
c) na oplocení nebo vedle něho do vzdálenosti rovnající se výšce
zařízení či stavby pro informace, reklamu a propagaci nesmí přesahovat
výšku oplocení o více než 20 %.
§ 24e
Staveniště
(1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými trasami
pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně
provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména
hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními
předpisy, k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích,
ke znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování
přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického
vybavení a požárním zařízením. Staveniště musí být oploceno.
(2) Na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v památkových
rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích a zvláště
chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze
takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným
základem, nebo zařízení pojízdná.
(3) Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely provádění staveb
nebo udržovacích prací, musí být povolovány jako dočasné.
(4) Zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště musí být
zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy^18b). Přitom je nutné
předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř
staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení
pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých
nesmí být způsobeno jejich podmáčení.
(5) Stávající podzemní energetické sítě, sítě elektronických
komunikací, vodovody a kanalizace v prostoru staveniště musí být
polohově a výškově zaměřeny a vytýčeny před zahájením stavby.
(6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro
staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po
dobu společného užívání bezpečně chránit před poškozením stavební
činností a udržovat. Ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci na staveništích tím nejsou dotčena. Veřejná
prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště mohou použít jen ve
stanoveném nezbytném rozsahu a době a po ukončení užívání pro tento
účel musí být uvedeny do původního stavu.
§ 25
Vzájemné odstupy staveb
(1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické,
architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany
povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany,
bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií^19), požadavky
na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy
musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro
technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou
infrastrukturu.
(2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí
být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků
nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může
být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z
protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se
odstavec 4 nepoužije.
(3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor,
vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m.
(4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro
bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň
výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb
rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro
bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně
se určují odstupy od staveb nebytových.
(5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a
podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od
společných hranic pozemků menší než 2 m.
(6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici
pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s
užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na
hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory;
musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na
sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední
pozemek.
(7) Vzdálenost průčelí budov^2), v nichž jsou okna obytných místností,
musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace;
tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních
prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná
územně plánovací dokumentace.
(8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi
vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od
hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 26
Výjimky
Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z
ustanovení § 20 odst. 3, 5 a 7, § 21 odst. 5 až 7, § 23 odst. 2, § 24
odst. 1 a 3, § 24a odst. 2 a 3 , § 25 odst. 2 až 7.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 27
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Ministr:
Mgr. Gandalovič v. r.
1) § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů.
2) § 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na
výstavbu.
3) Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších
předpisů.
4) Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění
zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve
znění pozdějších předpisů.
8) § 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých
zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
9) § 3 zákona č. 289/1995 Sb.
10) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů.
11) § 1 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá
ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 13/1997 Sb.
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních
komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
16) Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah
hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních
vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní
prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného
posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických
podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních
minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných
lázní (vyhláška o zdrojích a lázních).
17) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách.
19) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky.
