Vyhláška č. 306/2012 Sb. o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
se změnami: | 244/2017 Sb. |
uveřejněno v: | č. 109/2012 Sbírky zákonů na straně 3954 |
schváleno: | 12.09.2012 |
účinnost od: | 01.10.2012 |
[Textová verze] [PDF verze (153 kB)] |
306/2012 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 12. září 2012
o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o
hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů
sociální péče
Změna: 244/2017 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 108 odst. 1 zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 274/2001 Sb., zákona č.
320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č.
222/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb. a zákona č. 151/2011 Sb., (dále
jen „zákon“) k provedení § 16 odst. 2 písm. b), § 17 odst. 1 a odst. 5,
§ 18 odst. 1, § 20 písm. a), § 45 odst. 3, § 62 odst. 1, § 62 odst. 4
písm. a) a b), § 70 odst. 1 a § 72 odst. 1 písm. a) zákona:
§ 1
Způsob a rozsah hlášení infekčních onemocnění s výjimkou infekcí
spojených se zdravotní péčí
(K § 62 odst. 1 zákona)
(1) Infekční onemocnění jsou klasifikována pro potřebu hlášení na
a) možný případ infekčního onemocnění s klinickou symptomatologií
svědčící o onemocnění; nejedná se o potvrzený ani pravděpodobný případ,
b) pravděpodobný případ infekčního onemocnění s jasnou klinickou
symptomatologií nebo klinický případ v epidemiologické souvislosti s
potvrzeným případem infekčního onemocnění, případně laboratorní
kritéria definovaná pro pravděpodobný případ,
c) potvrzený případ infekčního onemocnění splňující klinická a
laboratorní kritéria.
(2) Hlášení
a) nově zjištěných onemocnění, včetně podezření nebo recidiv
tuberkulózy či jiných mykobakterióz, o úmrtí na tuberkulózu u osob
neevidovaných ve skupině aktivní tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy
(dále jen „tuberkulóza nebo jiná mykobakterióza podléhající hlášení“) a
o zjištění tuberkulózy nebo jiné mykobakteriózy u osob neevidovaných ve
skupině aktivní tuberkulózy, které zemřely z jiné příčiny, se podává na
tiskopise „Povinné hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz“,
b) u osob dispenzarizovaných ve skupině aktivní tuberkulózy se podává
jednou ročně na tiskopise „Kontrolní hlášení tuberkulózy a ostatních
mykobakterióz“; tento tiskopis se použije i při zjištění úmrtí osoby
dispenzarizované ve skupině aktivní tuberkulózy a dále při zjištění, že
fyzická osoba dispenzarizovaná v uvedené skupině aktivní tuberkulózu
nebo mykobakteriózu nemá, a po přeřazení takové osoby do skupiny
inaktivní tuberkulózy,
c) u osob zařazených do skupiny aktivní tuberkulózy a jiných
mykobakterióz podléhajících hlášení o změně příjmení, rodného čísla a
dispenzarizujícího zařízení se podává na tiskopise „Hlášení o změně
údajů u osob v Registru tuberkulózy“,
d) pozitivního výsledku mykobakteriologického vyšetření se podává na
tiskopise „Hlášení pozitivního výsledku mykobakteriologického
vyšetření“,
e) o pohlavní nemoci, včetně podezření na takové onemocnění [příjice
(syfilis), kapavka (gonorrhoea), měkký vřed (ulcus molle), čtvrtá
pohlavní nemoc (Lymphogranuloma venereum), Granuloma venereum
(Donovanosis) a pohlavní nemoci vyvolané původci virových akantomů] a o
úmrtí a podezření z úmrtí na ni se podává na tiskopise „Hlášení
pohlavní nemoci“,
f) počtů pozitivních vyšetření z laboratoří provádějících vyšetřování k
průkazu Chlamydia trachomatis sérovar D-K tyto laboratoře předávají
vždy do pátého dne následujícího měsíce po jejich sumarizaci místně
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, který je ihned zašle
Národní referenční laboratoři pro chlamydie,
g) o podezření, výskytu nebo úmrtí na ostatní infekční onemocnění, s
výjimkou infekčních onemocnění uvedených v příloze č. 1 k této
vyhlášce, se podává na tiskopise označeném „Hlášení infekční nemoci“.
(3) Hlášení o infekčních onemocněních jsou podávána osobou poskytující
péči orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa výskytu
infekčního onemocnění. Hlášení se podává podle jeho typu na tiskopisech
uvedených v odstavci 2.
(4) Infekční onemocnění, která se hlásí až při jejich hromadném
výskytu, jsou uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce. Hlášení jsou
podávána okamžitě telefonicky a následně bez zbytečného prodlení se
potvrdí faxem nebo elektronickou poštou.
(5) Hlášení život ohrožujícího nebo rychle se šířícího infekčního
onemocnění nebo podezření na takové infekční onemocnění nebo epidemický
výskyt podává ihned osoba poskytující péči orgánu ochrany veřejného
zdraví příslušnému podle místa výskytu infekčního onemocnění osobně,
telefonicky, faxem nebo elektronickou poštou. Aktuální seznam osob,
kterým je podáváno hlášení, je pravidelně uveřejňován na webových
stránkách orgánů ochrany veřejného zdraví.
(6) Hlášení infekčních onemocnění musí být v souladu se standardními
definicemi vybraných infekčních onemocnění podle předpisu Evropské
unie^1).
§ 2
Způsob hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí
(K § 16 odst. 2 zákona)
Hlášení infekcí spojených se zdravotní péčí se podává telefonicky,
faxem nebo elektronickou poštou opatřenou elektronickým podpisem. V
případě nebezpečí z prodlení se hlášení podává vždy telefonicky.
§ 3
Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace ve
zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a nemocí, jejichž léčení je
povinné
(K § 45 odst. 3 a § 70 odst. 1 zákona)
Seznam infekčních onemocnění, při jejichž výskytu musí být vždy
nařízena izolace a léčení na infekčním oddělení, popřípadě oddělení
tuberkulózy nebo venerologickém oddělení zdravotnického zařízení
lůžkové péče, a jejichž léčení jsou fyzické osoby povinny se podrobit,
je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.
§ 4
Lékařské prohlídky u fyzických osob vykonávajících činnosti
epidemiologicky závažné
[K § 20 písm. a) zákona]
Fyzická osoba vykonávající činnosti epidemiologicky závažné se podrobí
lékařským prohlídkám a vyšetřením,
a) je-li postižena průjmovým, hnisavým nebo horečnatým onemocněním nebo
jiným infekčním onemocněním a nebo je-li podezřelá z nákazy, nebo
b) pokud byla v epidemiologicky významném kontaktu s nemocným s
průjmovým onemocněním, virovou hepatitidou nebo jiným závažným
infekčním onemocněním na pracovišti, v domácnosti nebo v místě jejího
pobytu.
§ 5
Zásady pro odběr a vyšetření biologického materiálu a náležitosti
žádanky
[K § 62 odst. 4 písm. a) a b) zákona]
(1) Při odběru biologického materiálu a jeho vyšetření se postupuje
podle těchto hygienických požadavků:
a) odběry biologického materiálu u poskytovatele zdravotních služeb lze
provádět v místnostech nebo prostorech, určených pro manipulaci s
biologickým materiálem, splňujících základní hygienické požadavky pro
odběr biologického materiálu,
b) k odběru biologického materiálu se používají sterilní zdravotnické
prostředky včetně jednorázových rukavic, a to vždy pouze pro jednu
ošetřovanou fyzickou osobu; prostupnost rukavic musí odpovídat jejich
použití a míře rizika biologických činitelů,
c) biologický materiál se odebírá zpravidla před zahájením léčby
chemoterapeutiky nebo antimikrobiálními přípravky,
d) biologický materiál u infekčních onemocnění se odebírá s ohledem na
patogenezi infekčního onemocnění; ke stanovení diagnózy se materiál
odebírá zpravidla v akutním stadiu infekčního onemocnění; v případě
sérologických vyšetření se odebere ještě druhý vzorek za 2 až 3 týdny
po odběru prvního vzorku, jinak podle potřeby,
e) biologický materiál je nutno ukládat do standardizovaných nádob a do
dekontaminovatelných přepravek, s vyloučením rizika kontaminace
žádanek,
f) biologický materiál se transportuje tak, aby nedošlo k jeho
znehodnocení fyzikálními vlivy a k ohrožení fyzických osob.
(2) Žádanka o vyšetření biologického materiálu musí obsahovat jméno,
popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu vyšetřované
osoby v České republice, identifikační číslo poskytovatele zdravotních
služeb a jeho adresu, jmenovku, podpis a telefonní číslo lékaře
žádajícího o vyšetření biologického materiálu, číselný kód zdravotní
pojišťovny, u které je vyšetřovaná fyzická osoba pojištěna, druh
materiálu, datum a hodinu odběru, datum prvních příznaků infekčního
onemocnění, druh antibiotické terapie a její začátek, klinickou
diagnózu a požadovaný druh vyšetření.
(3) Hlášení o laboratorním nálezu se podává okamžitě poskytovateli
zdravotních služeb, který biologický materiál k vyšetření odeslal.
Laboratorní nález potvrzující etiologii infekčního onemocnění hlásí
laboratoř místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví podle
místa, kde se pacient v době odběru biologického materiálu nachází.
(4) V případě reaktivního výsledku vyšetření na syfilis, s výjimkou
pacientů s již léčenou syfilis a nebo bez podezření na relaps či
reinfekci, se biologický materiál zasílá do Národní referenční
laboratoře pro syfilis zřízené Ministerstvem zdravotnictví k zajištění
konfirmačního vyšetření.
§ 6
Požadavky na umístění a přístrojové a materiálové vybavení laboratoře
provádějící laboratorní vyšetření na virus lidského imunodeficitu
[K § 72 odst. 1 písm. a) zákona]
Pro detekci antigenů a protilátek proti viru lidského imunodeficitu při
použití standardních laboratorních metod se laboratoř vybavuje
certifikovanými laboratorními přístroji a pomůckami.
§ 7
Příjem a ošetřování fyzických osob ve zdravotnických zařízeních a
ústavech sociální péče
(K § 17 odst. 1 zákona)
(1) Hygienické požadavky na příjem a ošetřování fyzických osob v péči
poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče, jednodenní péče i
ambulantní péče jsou stanoveny v provozním řádu každého poskytovatele
zdravotních služeb vždy s přihlédnutím k charakteru a rozsahu činnosti
a formě poskytované zdravotní péče.
(2) Přijímající lékař poskytovatele zdravotních služeb poskytujícího
lůžkovou péči, jednodenní péči nebo lékař, který posuzuje zdravotní
stav fyzických osob přijímaných do týdenních stacionářů, domovů pro
osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory a domovů se
zvláštním režimem (dále jen "ústavy sociální péče"), zaznamenává
anamnestické údaje důležité pro možný vznik infekce spojené se
zdravotní péčí včetně zjištění cestovní a epidemiologické anamnézy,
popřípadě provádí příslušná vyšetření s ohledem na celkový zdravotní
stav fyzické osoby. U dětí se dále zjišťuje, zda se podrobily
stanoveným pravidelným očkováním nebo mají doklad, že jsou proti nákaze
imunní nebo že se nemohou očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.
(3) Lékař provádí klinické a sérologické vyšetření na syfilis s
použitím jedné nespecifické a jedné specifické reakce u
a) všech těhotných žen ve třetím a sedmém měsíci těhotenství,
b) pupečníkové krve každého novorozence,
c) každé ženy před provedením interrupce,
d) všech osob ve věku 15 až 65 let přijímaných k první hospitalizaci na
oddělení venerologické,
e) osob ve věku 15 až 65 let přijímaných na jiná než venerologická
oddělení, pokud to lékař považuje za odůvodněné.
(4) Při příjmu drogově závislých osob do péče poskytovatele zdravotních
služeb lůžkové péče k detoxikaci se provede vyšetření základních
markerů virových hepatitid.
(5) Pokud je s ohledem na zdravotní stav fyzické osoby přijetí nezbytné
i při podezření na počínající infekční onemocnění, je třeba provést
izolační a bariérová opatření, popřípadě přijímající lékař zajistí
přeložení na příslušné oddělení. Obdobná povinnost platí i pro
praktického lékaře, odborného lékaře a lékaře v poradně ambulantního
zařízení.
(6) Fyzické osoby se umisťují do péče poskytovatele zdravotních služeb
lůžkové péče především podle zdravotního stavu a způsobu nebo rozsahu
zdravotní péče při zvážení a realizaci epidemiologických hledisek,
zejména při riziku přenosu infekce, kolonizaci multirezistentními
mikroorganismy, nosičství patogenních mikroorganizmů nebo pobytu v
ohnisku infekce.
(7) Při příjmu fyzických osob do zdravotnických zařízení a ústavů
sociální péče a jejich ošetřování musí být dodrženy hygienické
požadavky uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce; v ústavech sociální
péče se postupuje podle charakteru a druhu poskytovaných služeb jako
při příjmu a ošetřování fyzických osob obdobně.
§ 8
Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, dezinfekce
(K § 17 odst. 1 a 5 zákona)
Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, metody dezinfekce, způsoby a
postupy při jejich vykonávání včetně jejich kontroly jsou uvedeny v
příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 9
Manipulace s prádlem
(K § 18 odst. 1 zákona)
(1) Výměna osobního prádla a lůžkovin pacienta ve zdravotnických
zařízeních se provádí podle potřeby, nejméně však jednou týdně, vždy po
kontaminaci a po operačním výkonu, popřípadě převazu a vždy po
propuštění nebo přeložení pacienta.
(2) V ústavech sociální péče se výměna lůžkovin provádí podle potřeby,
ale vždy po kontaminaci biologickým materiálem; frekvence obměny je
stanovena v provozním řádu zařízení.
(3) Při výměně lůžkovin se po propuštění nebo úmrtí pacienta
dezinfikuje lůžko a matrace. Nevypratelné, hrubě znečistěné a poškozené
matrace a lůžkoviny se vyřadí z používání.
(4) Použité prádlo se třídí, pokud je to nutné, bezprostředně pouze v
místnosti k tomu určené s přirozeným nebo nuceným větráním, odkládá se
přímo do vyčleněných obalů. Při třídění prádla jsou používány osobní
ochranné pracovní prostředky.
(5) Lůžko se po provedené dezinfekci a kompletaci lůžkovin přikryje
čistým prostěradlem nebo obalem do příchodu dalšího pacienta.
(6) Praní osobních ochranných prostředků je zajišťováno s přihlédnutím
k charakteru provozu zdravotnických zařízení a s přihlédnutím k
možnosti rizika přenosu infekčního onemocnění.
(7) Ve zdravotnických zařízeních se na pokrytí vyšetřovacích stolů a
lehátek, kde dochází ke styku s obnaženou částí těla pacienta, používá
jednorázový materiál, který je měněn po každém pacientovi.
(8) Způsob ukládání prádla z provozu zdravotnických zařízení, ústavů
sociální péče nebo provozoven pro příjem prádla, jeho převážení, praní
a zacházení s ním, jakož i vybavení prádelny stanoví příloha č. 5 k
této vyhlášce.
§ 10
Hygienické požadavky na úklid
(K § 17 odst. 1 zákona)
(1) Úklid všech prostor zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
se provádí denně navlhko, v případě potřeby i častěji. Tomuto způsobu
úklidu musí odpovídat podle charakteru provozu podlahová krytina. Na
operačních a zákrokových sálech, kde jsou prováděny invazivní výkony,
se úklid provádí vždy před začátkem operačního programu a vždy po
každém pacientovi. Na pracovištích akutní lůžkové péče intenzivní a v
místnostech, kde je prováděn odběr biologického materiálu, se úklid
provádí třikrát denně. Frekvence úklidu na ostatních pracovištích je
přizpůsobena charakteru provozu. V případě úklidu prováděného subjektem
odlišným od poskytovatele zdravotních služeb nebo ústavu sociální péče
postupuje pověřený odpovědný pracovník podle smlouvy a dezinfekčního
nebo úklidového řádu.
(2) Na pracovištích s akutní lůžkovou péčí standardní lze při úklidu
používat běžné čisticí prostředky. Na pracovištích akutní lůžkové péče
intenzivní, na operačních a zákrokových sálech, na chirurgických a
infekčních pracovištích, v laboratořích a tam, kde je prováděn odběr
biologického materiálu a invazivní výkony, na záchodech a v koupelnách
a na dalších pracovištích stanovených provozním řádem se používají
běžné čisticí prostředky a dezinfekční přípravky s virucidním účinkem.
(3) Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní úklidové
prostředky nebo úklidové stroje, výjimkou jsou pouze standardní
ambulantní a lůžková oddělení stejného typu a charakteru skladby
fyzických osob.
(4) Při kontaminaci ploch biologickým materiálem se provede okamžitá
dekontaminace potřísněného místa zejména překrytím buničitou vatou,
papírovou jednorázovou utěrkou navlhčenou virucidním dezinfekčním
roztokem nebo zasypáním absorpčními granulemi s dezinfekčním účinkem.
Kontaminované místo se očistí obvyklým způsobem. Použitá lůžka a
matrace jsou dezinfikovány buď v pokoji omytím dezinfekčním prostředkem
nebo v centrální úpravně lůžek po každém propuštění pacienta.
(5) Odpad se třídí v místě vzniku, nebezpečný odpad se ukládá do
označených, oddělených, krytých, uzaviratelných, nepropustných a
mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných bez nutnosti
další manipulace s odpadem. Ostrý odpad se ukládá do označených,
spalitelných, pevnostěnných, nepropichnutelných a nepropustných obalů.
Nebezpečné odpady, zejména ostré předměty, se neukládají do papírových
obalů. Nebezpečný odpad vznikající u lůžek pacientů se odstraňuje
bezprostředně, z pracoviště se odstraňuje průběžně, nejméně jednou za
24 hodin. Shromažďování tohoto odpadu se provádí podle provozního řádu
zařízení ve shromažďovacích nádobách, které musí odpovídat jiným
právním předpisům^2). Shromáždění odpadu před jeho konečným odstraněním
ve vyhrazeném uzavřeném prostoru je možné nejdéle 3 dny. Skladování
nebezpečného odpadu (anatomického a infekčního) je možné po dobu 1
měsíce v mrazicím nebo chlazeném prostoru při teplotě maximálně 8 °C.
Vysoce infekční odpad^3) musí být bezprostředně v přímé návaznosti na
jeho vznik upraven dekontaminací certifikovaným technologickým
zařízením. Při odstraňování části těla a orgánů se postupuje podle
jiného právního předpisu^4). Evidence odpadu, jeho přeprava a předání
oprávněné osobě za účelem jeho odstranění upravují jiné právní
předpisy^5). Obdobným způsobem je postupováno při manipulaci s odpadem
i v dopravních prostředcích poskytovatele zdravotnické záchranné
služby, zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů
neodkladné péče a poskytovatele zdravotní péče, který poskytuje
zdravotní péči při návštěvní službě.
(6) Malování místností zdravotnických zařízení se provádí podle
charakteru činnosti; zákrokové a operační sály, pracoviště akutní
lůžkové péče intenzivní, odběrové místnosti, laboratoře, infekční
oddělení, dětská a novorozenecká oddělení se malují jedenkrát ročně,
ostatní s výjimkou prostor zdravotnických zařízení nesloužících k
poskytování zdravotních služeb jednou za 2 roky. Malování místností
zdravotnických zařízení se provádí vždy, dojde-li ke kontaminaci stěn a
stropů biologickým materiálem. V případě aplikace antibakteriálních
nátěrových hmot se postupuje podle návodu výrobce.
(7) V dopravních prostředcích poskytovatele zdravotnické záchranné
služby, zdravotnické dopravní služby a poskytovatele přepravy pacientů
neodkladné péče se provádí úklid a dezinfekce před zařazením do služby,
jedenkrát denně v kabině řidiče a v prostoru pro pacienta. V případě
kontaminace dopravního prostředku biologickým materiálem se provede
vždy dezinfekce a mechanická očista před dalším převozem. V případě
převozu fyzických osob s podezřením na infekční onemocnění nebo s
infekčním onemocněním se provede dezinfekce prostoru pro pacienta po
každém převozu dezinfekčním přípravkem minimálně s virucidním účinkem.
S ohledem na možné šíření infekčních nemocí provádějí poskytovatelé
zdravotních služeb běžnou ochrannou dezinsekci a deratizaci, jejíž
frekvence je stanovena v provozním řádu.
§ 11
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení
vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz
zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, se zrušuje.
§ 12
Přechodné ustanovení
Podle přílohy č. 4 části III bodu 2 písm. a) se postupuje do doby
vybavení pracoviště v oboru péče gastroenterologie podle přílohy č. 2
části II písm. B bodu 1.10. písm. i) vyhlášky č. 92/2012 Sb., o
požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických
zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve lhůtách stanovených v
§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 92/2012 Sb.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 2012.
Ministr:
doc. MUDr. Heger, CSc., v. r.
Příloha 1
Seznam infekčních onemocnění, které se hlásí orgánu ochrany veřejného
zdraví až při hromadném výskytu
1. Akutní respirační onemocnění včetně chřipky a chřipce podobným
(například dg. J00, J03, J04-J06, J10-J18, J20-J22),
2. Konjunktivitida (například dg. H10, B30)
3. Mastitida (například dg. 091)
4. Kožní zánětlivá infekční a mykotická onemocnění (například dg. L00 -
L08, B00, B07, B08, B09, B35 - B37),
a to podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených
zdravotních problémů, ve znění 10. Decenální revize.
Příloha 2
Seznam infekčních onemocnění, při nichž se nařizuje izolace na
lůžkových odděleních nemocnic nebo léčebných ústavů, a nemocí, jejichž
léčení je povinné
1. Akutní virové záněty jater
2. Antrax
3. Dengue
4. Hemoragické horečky
5. Cholera
6. Infekce CNS mezilidsky přenosné
7. Mor
8. Paratyfus
9. Syfilis v I. a II. stadiu
10. Přenosná dětská obrna
11. Pertuse v akutním stadiu
12. Ricketsiózy
13. SARS a febrilní stavy nezjištěné etiologie s pozitivní cestovní
anamnézou
14. Spalničky
15. Trachom
16. Tuberkulóza
17. Tyfus břišní
18. Úplavice amébová
19. Úplavice bacilární v akutním, stadiu onemocnění (v případě
bezpříznakového nosičství původce onemocnění je možné propustit
pacienta do domácího prostředí pouze se souhlasem orgánu ochrany
veřejného zdraví).
20. Záškrt
21. Další infekce podléhající hlášení Světové zdravotnické organizaci
22. Projevy nemocí nebo událost, která představuje možnost propuknutí
nemoci podle článku 1 Mezinárodního zdravotního řádu (IHR 2005), která
je podle přílohy rozhodnutí č. 2119/98/ES nemocí přenosnou.
Příloha 3
Hygienické požadavky na příjem a ošetřování pacientů do zdravotnického
zařízení a ústavu sociální péče
a) oděv a obuv fyzických osob umístěných do péče poskytovatele
zdravotních služeb lůžkové péče a ústavech sociální péče s výjimkou
pracovišť akutní lůžkové péče intenzivní se ukládají v centrální šatně,
do skříní v pokojích nebo do skříní v prostorách k tomu určených;
b) zdravotničtí pracovníci poskytovatelů zdravotních služeb jednodenní
nebo lůžkové péče včetně pracovníků laboratoří musí nosit čisté osobní
ochranné pracovní prostředky vyčleněné pouze pro vlastní oddělení.
Vyčleněnou pracovní obuv lze použít i pro další pracoviště obdobného
charakteru. Při práci na jiném pracovišti používají jen osobní ochranné
pracovní prostředky tohoto pracoviště. Zdravotnický pracovník nesmí v
osobních ochranných pracovních prostředcích opustit areál poskytovatele
zdravotních služeb. Zdravotničtí pracovníci u poskytovatelů zdravotních
služeb ambulantní péče používají vhodné osobní ochranné pracovní
prostředky, a to s přihlédnutím k charakteru jejich činnosti;
c) na pracovištích, kde je prováděna chirurgická nebo hygienická
dezinfekce rukou, nesmí zdravotničtí pracovníci nosit na rukou žádné
šperky. Zdravotničtí pracovníci v operačních provozech nesmí nosit na
rukou hodinky. Úprava nehtů nesmí ohrožovat zdravotní stav pacienta
zejména s ohledem na možné šíření infekcí spojených se zdravotní péčí a
nesmí bránit poskytování zdravotní péče v plném rozsahu. Přirozené
nehty musí být upravené, krátké, čisté;
d) pro operační výkony musí zdravotničtí pracovníci používat sterilní
ochranný oděv a sterilní rukavice, masku, čepici (ochranná ústní rouška
a čepice musí být používána tak, aby zakryla vlasy, vousy, bradu, nos a
ústa), obuv vyčleněnou pouze pro dané pracoviště; na operačních sálech
nesmí být používány a volně ukládány šperky, hodinky a jiné osobní
předměty, mobilní telefony lze používat pouze ve vyhrazených prostorech
operačních sálů;
e) u ostatních výkonů, při kterých je porušována nebo již porušena
integrita kůže a sliznic nebo provedena komunikace s tělesnými
dutinami, popřípadě nefyziologický vstup do organizmu, se ochranné
pomůcky volí ve vztahu k výkonu, zátěži a riziku pro pacienta; ochranné
pomůcky musí být individualizovány pro každou osobu a je nutno je
odkládat ihned po výkonu;
f) u poskytovatelů zdravotních služeb ambulantní péče je rozsah
opatření stanovený v písmenech b) až d) přizpůsoben charakteru
prováděného výkonu;
g) k vyšetřování a léčení mohou zdravotničtí pracovníci přistupovat až
po umytí rukou; hygienickou dezinfekci rukou musí provést vždy po
kontaktu s infekčním materiálem, a to po každém jednotlivém
zdravotnickém výkonu u jednotlivých fyzických osob, vždy před ošetřením
pacienta, vždy po manipulaci s biologickým materiálem a předměty a
pomůckami kontaminovanými biologickým materiálem včetně použitého
prádla a nebezpečného odpadu, a před každým parenterálním výkonem a
vždy při uplatňování bariérového ošetřovacího režimu k předcházení a
zabránění vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí; k utírání rukou
se musí používat jednorázový materiál, který je uložen v krytých
zásobnících;
h) při ošetřování pacientů musí zdravotničtí pracovníci využívat
bariérové ošetřovací techniky na všech pracovištích, musí být používány
pouze dekontaminované pomůcky; pracovní plochy na všech pracovištích
zdravotnických zařízení musí být vyčleněny podle charakteru vykonávané
činnosti. Bariérová ošetřovací technika musí být používána i při
překladu a převozu pacientů a při výkonech na společných vyšetřovacích
a léčebných pracovištích;
i) při zjištění infekce nebo kolonizace multirezistentními
mikroorganismy se toto zjištění vyznačí ve zdravotnické dokumentaci
pacienta a do propouštěcí zprávy. Kolonizace pacienta
multirezistentními mikroorganismy není důvodem k odmítnutí
hospitalizace pacienta nebo přijetí do ústavu sociální péče;
j) k parenterálním zákrokům včetně drenáže ran a tělních dutin,
zavádění močových katetrů musí zdravotničtí pracovníci používat pouze
sterilní zdravotnické prostředky a dodržovat při každém parenterálním
zákroku zásady asepse; při výměně sběrných vaků musí používat uzavřený
systém odvodu a sběru tekutin se zabezpečením před možným zpětným
tokem;
k) u endoskopů a jiných optických přístrojů zaváděných do sterilních
tělních dutin musí zajistit minimálně vyšší stupeň dezinfekce; pro
digestivní flexibilní a rigidní endoskopy (kromě operačních) a
laryngoskopy musí zajistit dvoustupňovou dezinfekci;
l) pro každého pacienta je nutno používat vždy samostatnou sterilní
jehlu a sterilní stříkačku; u insulinových per se postupuje podle
návodu výrobce;
m) ošetřování stomatologických souprav i další přístrojové techniky se
provádí vždy podle návodu výrobce;
n) při vyšetřování sterilních tělních dutin se musí používat sterilní
tekutiny, pokud je indikováno jejich použití;
o) podávky pro manipulaci se sterilním materiálem se ukládají v
konzervačním nebo dezinfekčním roztoku k tomu účelu určeném a vyměňují
maximálně do 24 hodin;
p) opakovaně používané zdravotnické prostředky se dezinfikují, čistí a
sterilizují podle návodu výrobce. Jednorázové pomůcky se nesmí
opakovaně používat ani po jejich sterilizaci;
q) použité nástroje a pomůcky kontaminované biologickým materiálem
nesmí zdravotničtí pracovníci ručně čistit bez předchozí dekontaminace
dezinfekčními přípravky s virucidním účinkem;
r) jednorázové stříkačky a jehly se likvidují bez ručního oddělování; k
oddělení jehly od stříkačky může sloužit pouze speciální pomůcka nebo
přístroj. Vracení krytů na použité jehly je s výjimkou inzulinových per
nepřípustné;
s) u osob v péči poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče a
ústavech sociální péče musí být zajištěn dohled nad dodržováním zásad
osobní hygieny; před výkony a operacemi a i po nich musí být zajištěna
řádná hygienická očista;
t) pobyt a pohyb osob ve zdravotnických zařízeních a v ústavech
sociální péče musí být zabezpečen i z protiepidemického hlediska, a to
odděleným umístěním fyzických osob podle rizika vzniku, popřípadě
přenosu infekčního onemocnění;
u) návštěvy u pacientů musí být řízeny s ohledem na provoz, zaměření
pracoviště a stav pacienta v době, kterou určí lékař. Návštěvy
používají ochranný oděv při vstupu na pracoviště akutní lůžkové péče
intenzivní;
v) na pracovištích akutní lůžkové péče intenzivní a operačních oborů se
neumisťují žádné květiny a jiné rostliny;
w) při manipulaci se stravou a při její přípravě se postupuje podle
jiného právního předpisu^6).
Příloha 4
Sterilizace, vyšší stupeň dezinfekce, metody dezinfekce, způsoby a
postupy při jejich vykonávání včetně jejich kontroly
I. MECHANICKÁ OČISTA
1. Mechanická očista patří mezi dekontaminační postupy, které
odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganizmů. Pokud došlo ke
kontaminaci biologickým materiálem, je nutné zařadit před mechanickou
očistu proces dezinfekce.
2. Čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem se aplikují buď ručně,
nebo pomocí mycích a čisticích strojů, tlakových pistolí,
ultrazvukových přístrojů apod. Všechny pomůcky a přístroje se udržují v
čistotě.
3. Čisticí stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce
včetně kontroly čisticího procesu.
II. DEZINFEKCE
Při volbě postupu dezinfekce se vychází ze znalostí cest a mechanizmů
přenosu infekce a z možnosti ovlivnění účinnosti dezinfekce faktory
vnějšího prostředí a odolností mikroorganizmů.
II.I. Způsoby dezinfekce
1. Fyzikální dezinfekce
a) Var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut.
b) Var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut.
c) Dezinfekce v přístrojích při teplotě, která se řídí parametrem A0.
Přístroje musí zaručit při dané teplotě snížení počtu životaschopných
mikroorganismů na dezinfikovaném předmětu na předem stanovenou úroveň,
která je vhodná pro jeho další použití. Tyto požadavky se považují za
splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem^7).
d) Nízkoteplotní dezinfekce v dezinfekčních zařízeních se provádí podle
návodu výrobce.
e) Ultrafialové záření se používá podle návodu výrobce.
f) Filtrace, žíhání, spalování.
g) Pasterizace (zahřátí na 62,5 °C v délce trvání 30 minut).
2. Chemická dezinfekce
Při ředění a způsobu použití chemických přípravků se postupuje podle
návodu výrobce. K chemické dezinfekci se používají oznámené biocidní
přípravky nebo dezinfekční přípravky deklarované jako zdravotnické
prostředky^8) nebo přípravky registrované jako léčiva pro použití ve
zdravotnictví.
Při provádění chemické dezinfekce se dodržují tyto základní zásady:
a) dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného
(odváženého) dezinfekčního přípravku ve vodě. Připravují se pro každou
směnu (8 nebo 12 hodin) čerstvé, podle stupně zatížení biologickým
materiálem i častěji. Vícedenní dezinfekční přípravky lze použít pouze
pro dvoustupňovou dezinfekci a vyšší stupeň dezinfekce podle návodu
výrobce,
b) při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich
názvy jsou slovní známky a přípravky se považují za 100 %,
c) po spotřebování dezinfekčního přípravku v dávkovačích je nutné
dávkovač mechanicky omýt, doplnit dezinfekčním přípravkem a označit
datem doplnění a expirace a názvem dezinfekčního přípravku,
d) předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se
dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem. Při použití dezinfekčních
přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a
dezinfekce,
e) k zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči
přípravku dlouhodobě používanému se střídají dezinfekční přípravky s
různými aktivními látkami,
f) při práci s dezinfekčními přípravky se dodržují zásady ochrany
zdraví a bezpečnosti při práci a používají se osobní ochranné pracovní
prostředky. Pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci,
g) předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po
dezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodou a
h) průběžná kontrola parametrů a ověřování účinnosti mycího a
dezinfekčního procesu v mycích a dezinfekčních zařízeních se provádí a
dokladuje průběžně, nejméně jednou za 3 měsíce pomocí záznamu ze
zařízení nebo fyzikálních nebo chemických indikátorů nebo
bioindikátorů. Parametry mycího a dezinfekčního zařízení jsou
rozhodující pro výběr testu; uživatel zajistí, že výběr typu mycího a
dezinfekčního zařízení, provozní cyklus, kvalita provozních médií a
chemikálií bude odpovídat příslušné vsázce. Způsoby kontroly parametrů
a účinnosti mycího a dezinfekčního procesu v mycích a dezinfekčních
zařízeních musí dokladovat, že mycí a dezinfekční proces zajistí
snížení počtu životaschopných mikroorganismů na dezinfikovaném předmětu
na předem stanovenou úroveň, která je vhodná pro jeho další zpracování
nebo použití. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je
postupováno alespoň podle určených norem^7).
3. Fyzikálně-chemická dezinfekce
a) Paroformaldehydová komora - slouží k dezinfekci textilu, výrobků z
umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45 až 75 °C.
b) Prací, mycí a čistící stroje - dezinfekce probíhá při teplotě do 60
°C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků. Časový parametr se
řídí návodem výrobce.
II.II. Kontrola dezinfekce
Při kontrole dezinfekce se používají metody:
a) chemické - kvalitativní a kvantitativní ke stanovení aktivních látek
a jejich obsahu v dezinfekčních roztocích,
b) mikrobiologické - zjištění účinnosti dezinfekčních roztoků nebo
mikrobiální kontaminace vydezinfikovaných povrchů (stěry, otisky,
oplachy, aj.).
II.III. Dokumentace dezinfekce
a) Dokumentace kontroly procesu přístrojové dezinfekce invazivních a
neinvazivních zdravotnických prostředků je doložena automatickým
výpisem hodnot přístroje nebo fyzikálním nebo chemickým indikátorem
nebo bioindikátorem. Všechny typy těchto přístrojů zařazuje výrobce do
třídy zdravotnických prostředků IIb.
b) Dokumentace procesu pasterizace je doložena výpisem nebo záznamem
fyzikálních parametrů.
c) Písemná, popř. elektronická dokumentace mycích a dezinfekčních
zařízení se archivuje minimálně 5 let od provedení kontroly procesu.
III. VYŠŠÍ STUPEŇ DEZINFEKCE, DVOUSTUPŇOVÁ DEZINFEKCE
1. Vyšší stupeň dezinfekce je určen pro zdravotnické prostředky, které
nemohou být dostupnými metodami sterilizovány a používají se k výkonům
a vyšetřování mikrobiálně fyziologicky neosídlených tělních dutin
(např. operační a vyšetřovací endoskopy jiné než digestivní). Před
vyšším stupněm dezinfekce se předměty očistí (strojně nebo ručně) a
osuší. Pokud jsou kontaminovány biologickým materiálem, zařadí se před
etapu čištění dezinfekce přípravkem s virucidním účinkem. Metoda otření
endoskopu se nepovažuje za první stupeň dezinfekce. Do dezinfekčních
roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce (dezinfekční přípravek s
širokým spektrem účinnosti, vždy se sporicidní a tuberkulocidní
účinností) se ponoří suché zdravotnické prostředky tak, aby byly
naplněny všechny duté části. Při ředění a způsobu použití dezinfekčních
přípravků se postupuje podle návodu výrobce. Po vyšším stupni
dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou k odstranění reziduí
chemických látek.
2. Pro zdravotnické prostředky, které se používají k výkonům ve
fyziologicky mikrobiálně osídlených částech těla (digestivní flexibilní
a rigidní endoskopy) a které nelze sterilizovat, je určena dvoustupňová
dezinfekce, která se provádí podle postupu uvedeného v bodě 1 s
použitím dezinfekčních přípravků se širším spektrem dezinfekční
účinnosti (alespoň baktericidní, virucidní a na mikroskopické vláknité
houby) s následným oplachem
a) pitnou vodou, jejíž kvalita bude doložena minimálně dvakrát ročně na
výstupu u poskytovatele zdravotní péče podle jiného právního předpisu
pro pitnou vodu^9), nebo
b) vodou čištěnou (Aqua purificata^10)).
3. Pracovní dezinfekční roztoky se musí ukládat do uzavřených a
označených nádob s uvedením data použitelnosti roztoku. Frekvence
výměny vícedenních dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití
jednotlivých přípravků.
4. Zdravotnické prostředky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou
určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují 8 hodin kryté
sterilní rouškou, v uzavřených a označených kazetách nebo ve
speciálních skříních. Zdravotnické prostředky podrobené dvoustupňové
dezinfekci jsou uloženy shodným způsobem. Po expiraci se provede
poslední stupeň dezinfekce.
5. Úspěšnost vyššího stupně dezinfekce se dokládá deníkem vyššího
stupně dezinfekce pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže být
klasickou metodou sterilizován. V deníku vyššího stupně dezinfekce je
uvedeno datum přípravy dezinfekčního roztoku, jméno, příjmení pacienta,
název použitého dezinfekčního přípravku, koncentrace, expozice, jméno a
podpis provádějícího zdravotnického pracovníka, identifikační číslo
použitého zdravotnického prostředku. O dezinfekčních přípravcích
používaných pro dvoustupňovou dezinfekci se vede zápis v deníku s datem
přípravy pracovního roztoku, jménem pracovníka, koncentrací a expozicí,
identifikačním číslem použitého zdravotnického prostředku. Písemná nebo
elektronická dokumentace se archivuje minimálně 5 let od provedení
vyššího stupně dezinfekce.
IV. STERILIZACE
IV.I. Všeobecné postupy:
1. Přístroje, pomůcky a předměty určené ke sterilizaci a k
předsterilizační přípravě se používají v souladu s návodem výrobce.
2. Pro sterilizování zdravotnických prostředků poskytovatel zdravotních
služeb vytvoří, dokumentuje, zavede a udržuje certifikovaný systém
zabezpečení kvality sterilizace včetně systému řízeného uvolňování
zdravotnických prostředků.
3. Nedílnou součástí sterilizace jsou předsterilizační příprava
předmětů, kontrola sterilizačního procesu a sterilizovaného materiálu,
monitorování a záznam nastavených parametrů ukazovacími a registračními
přístroji zabudovanými ve sterilizátoru a kontrola účinnosti
sterilizace nebiologickými a biologickými indikátory. Každý
sterilizační cyklus se dokumentuje.
4. Uvedení sterilizačních přístrojů do provozu, jejich opravy a
periodický servis provádějí pouze pověření servisní pracovníci.
Technická kontrola sterilizačních přístrojů se provádí v rozsahu
stanoveném výrobcem, u přístrojů bez technické dokumentace jednou
ročně. Poskytovatel zdravotních služeb zodpovídá za kvalitu
sterilizačních médií požadovaných výrobcem přístrojů, správnost
sterilizačního procesu a jeho monitorování, proškolení zdravotnických
pracovníků vykonávajících sterilizaci, kontrolu sterilizace proškoleným
zaměstnancem, kontrolu účinnosti sterilizátorů.
5. Sterilizaci provádějí proškolení zdravotničtí pracovníci. Na
centrální sterilizaci zodpovídá za provoz a kvalitu zdravotnický
pracovník, který absolvoval specializační studium nebo certifikační
kurz^11), případně jiný zaškolený zdravotnický pracovník lékařského
oboru.
6. Při sterilizaci léčiv a pomocných látek se postupuje podle Českého
lékopisu.
IV.II. Předsterilizační příprava:
1. Předsterilizační příprava je soubor činností, který se skládá z
dezinfekce, mechanické očisty, sušení, setování a balení, předcházející
vlastní sterilizaci, jehož výsledkem je čistý, suchý, funkční a
zabalený zdravotnický prostředek určený ke sterilizaci. Shodný postup
je platný pro flash sterilizaci s výjimkou požadavku na zabalení
zdravotnického prostředku.
2. Přípravky a postupy pro dezinfekci a mytí se volí tak, aby
nepoškozovaly ošetřovaný materiál.
3. Všechny použité nástroje a pomůcky se považují za kontaminované, a
jsou-li určeny k opakovanému použití, dekontaminují se ihned po
použití.
4. Způsoby dekontaminace:
a) dekontaminace v mycím a dezinfekčním zařízení probíhá způsobem
termickým nebo termochemickým při teplotě, která zaručuje snížení počtu
životaschopných mikroorganismů na dezinfikovaném předmětu na předem
stanovenou úroveň, která je rozhodující pro jeho další použití. Tyto
požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle
určených norem^7),
b) průběžná kontrola parametrů mycího a dezinfekčního procesu v mycích
zařízeních se provádí pravidelně pomocí fyzikálních nebo chemických
testů nebo bioindikátorů, minimálně jedenkrát týdně, v centrálních
sterilizacích, sterilizačních centrech a při přípravě zdravotnických
prostředků pro sterilizační centra jednou denně. Obsluha mycích
zařízení na ukazatelích kontroluje, zda mycí a dezinfekční cyklus
probíhá podle zvoleného programu,
c) kontrola dezinfekčního a mycího procesu se dokládá výpisem teplot
nebo chemickým testem nebo biologickým indikátorem. Parametry mycího a
dezinfekčního zařízení jsou rozhodující pro výběr testu. Při ručních
postupech vyššího stupně dezinfekce a dvoustupňové dezinfekce se
účinnost dezinfekčního roztoku kontroluje metodou, která garantuje
minimální hladinu účinné látky pro účinnou dezinfekci zdravotnického
prostředku,
d) písemná nebo elektronická dokumentace mycích a dezinfekčních
zařízení se archivuje minimálně 5 let od provedení kontroly procesu,
e) všechny typy mycích a dezinfekčních zařízení patří do třídy
zdravotnických prostředků IIb, dokládá se certifikátem. Validace
dezinfekčního procesu se provádí v centrálních sterilizacích minimálně
jednou ročně,
f) po ručním mytí nástrojů a pomůcek po jejich dezinfekci v prostředku
s virucidní účinností je nutný následný oplach vodou k odstranění
případných reziduí použitých látek.
5. Čištění ultrazvukem se používá k doplnění očisty po předchozím
ručním nebo strojovém mytí a dezinfekci.
6. Po provedené dekontaminaci se zdravotnické prostředky před zabalením
důkladně osuší, prohlédnou a poškozené vyřadí. Řádné vysušení je
důležitým předpokladem požadovaného účinku každého sterilizačního
způsobu.
7. Poslední fází předsterilizační přípravy je vložení předmětů určených
ke sterilizaci do vhodných obalů (s výjimkou flash sterilizace), které
je chrání před mikrobiální kontaminací po sterilizaci. Materiál se do
sterilizační komory ukládá tak, aby se umožnilo co nejsnazší pronikání
sterilizačního média. Při sterilizaci se komora zaplňuje pouze do 3/4
objemu a materiál se ukládá tak, aby se nedotýkal stěn. Plnění je
shodné pro všechny typy sterilizace.
8. Pro dekontaminaci použitých nástrojů a pomůcek u operačních sálů
musí být k dispozici stavebně oddělený prostor.
IV.III. Sterilizace
1. Ke sterilizaci zdravotnických prostředků se smí používat pouze
sterilizační přístroje za podmínek stanovených pro zdravotnické
prostředky. Sterilizace se provádí fyzikálními nebo chemickými metodami
nebo jejich kombinací.
2. Sterilizační jednotka (STJ) je kvádr o obsahu 54 litrů.
3. Tlakem (kPa, bar) se rozumí tlak absolutní, vztažený k vakuu
(normální atmosférický tlak činí 100 kPa, 1 bar).
4. Sytá pára je vodní pára, jejíž teplota a tlak přesně odpovídají
křivce sytosti páry.
5. Úroveň bezpečné sterility-SAL /Sterility Assurance Level/ SAL ≤
10-6 je pravděpodobnost výskytu maximálně jednoho nesterilního předmětu
mezi jedním miliónem sterilizovaných.
6. Způsoby sterilizace
6.1. Fyzikální sterilizace se provádí vlhkým teplem, proudícím horkým
vzduchem, plazmatem, popřípadě jiným způsobem sterilizace).
6.1.1 Sterilizace vlhkým teplem (sytou vodní parou) v parních
přístrojích je vhodná pro zdravotnické prostředky z kovu, skla,
porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů a dalších materiálů odolných
k těmto parametrům sterilizace:
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jmenovitá
sterilizační Tlak Přetlak Doba
teplota (zaokrouhleno) (zaokrouhleno) sterilizační Poznámka
(teplota syté expozice
vodní páry)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
°C kPa bar kPa bar min
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
121 205 2,05 105 1,05 20 Povinný BD test a případně vakuový test.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
134 304 3,04 204 2,04 4 Pouze pro nebalené kovové nástroje k okamžitému použití
sterilizované v přístrojích, kde se provádí vakuový
a BD test a které dosahují ve fázi odvzdušňování
tlaku alespoň 13 kPa - flash sterilizace.
Nepoužívá se v CS a SC.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
134 304 3,04 204 2,04 7 Pouze v přístrojích, kde se provádí vakuový a BD test a
které dosahují ve fázi odvzdušňování tlaku alespoň 13 kPa
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
134 304 3,04 204 2,04 10 Povinný BD test a případně vakuový test.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
134 304 3,04 204 2,04 60 Proinaktivaci prionů ve spojení s alkalickým mytím ^+
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
+ Nástroje, které byly v kontaktu s tkáněmi pacientů s prokázaným onemocněním CJD, musí být zničeny, nesmí se resterilizovat,
sterilizace je určena pouze pro nástroje použité u pacientů se suspektním onemocněním.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vysvětlivky:
CS - centrální sterilizace - provádí kompletní předsterilizační přípravu a sterilizace zdravotnických prostředků
SC - sterilizační centrum - provádí pouze sterilizaci zdravotnických prostředků
BD - Bowie-Dick test nebo alternativní test
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
6.1.1.1. Sterilizace vlhkým teplem musí zaručit při použití daných
parametrů bezpečný zdravotnický prostředek prostý všech životaschopných
agens, případně v určeném/ předepsaném druhu obalu, který zajistí
sterilní bariéru. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je
postupováno alespoň podle určených norem^7) .
6.1.1.2. Poskytovatel zdravotní péče je odpovědný za správnou volbu
sterilizačního přístroje, sterilizačního programu a jim odpovídajícího
zkušebního tělesa při provádění denního Bowie-Dick testu.
6.1.1.3. Parní sterilizátory musí být vybaveny antibakteriálním
filtrem. Výjimku lze připustit u malých stolních sterilizátorů
vybavených pouze sterilizačními cykly typu N. Filtr se pravidelně
obměňuje podle návodu výrobce.
6.1.1.4. Odchylka skutečné teploty ve sterilizačním prostoru od
nastavené se v průběhu sterilizační expozice pohybuje u přístrojů do 1
sterilizační jednotky v rozmezí 0°C až +4°C, u přístrojů větších než 1
sterilizační jednotka v rozmezí 0°C až + 3°C.
6.1.1.5. Flash sterilizační cyklus nesmí být používán pro zdravotnické
prostředky s dutinou.
6.1.2.Sterilizace cirkulujícím (proudícím) horkým vzduchem je určena
pro zdravotnické prostředky z kovu, skla, porcelánu, keramiky a
kameniny. Horkovzdušná sterilizace se provádí v přístrojích s nucenou
cirkulací vzduchu při parametrech dle návodu výrobce:
---------------------------------------------
Teplota (°C) Čas (min)
---------------------------------------------
160 60
---------------------------------------------
170 30
---------------------------------------------
180 20
---------------------------------------------
Odchylka skutečné teploty ve sterilizačním prostoru od nastavené se v
průběhu sterilizační expozice pohybuje v rozmezí -1 °C až +5 °C.
6.1.3. Sterilizace plazmatem - využívá plazmatu vznikajícího ve
vysokofrekvenčním nebo vysokonapěťovém elektromagnetickém poli, které
ve vysokém vakuu působí na páry peroxidu vodíku nebo jiné chemické
látky při parametrech podle návodu výrobce.
6.1.4. Sterilizace radiační musí zaručit při použití daných parametrů
pro gama záření bezpečný zdravotnický prostředek prostý všech
životaschopných agens v určeném/ předepsaném druhu obalu, který zajistí
sterilní bariéru. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je
postupováno alespoň podle určených norem^7).
Používá se při průmyslové výrobě sterilních zdravotnických prostředků,
případně ke sterilizaci expirovaného zdravotnického materiálu
sterilizovaného shodnou metodou.
6.2. Chemická sterilizace - je určena pro materiál, který nelze
sterilizovat fyzikálními způsoby.
6.2.1. Sterilizačním médiem jsou plyny předepsaného složení a
koncentrace.
6.2.2. Sterilizace probíhá v přístrojích za stanoveného přetlaku nebo
podtlaku při teplotě do 80 °C. Pracuje-li přístroj v podtlaku,
zavzdušnění komory na konci sterilizačního cyklu probíhá přes
antibakteriální filtr. Přístroje jsou vybaveny programem
6.2.3. Po sterilizaci ethylenoxidem se materiál odvětrává ve zvláštních
skříních (aerátorech) nebo alespoň ve vyčleněném uzavřeném dobře
odvětrávaném prostoru. Doba odvětrávání záleží na době a kvalitě
proplachovací fáze po skončení sterilizační expozice, na druhu
sterilizačního média sterilizovaného materiálu, na teplotě a na
technickém vybavení odvětrávacího prostoru.kontrolujícím jeho těsnost
před každým sterilizačním cyklem.
6.2.4. Při zřizování nové centrální sterilizace nebo sterilizačního
centra se chemická sterilizace stavebně odděluje od sterilizace
fyzikální (kromě provozů s kombinovanými přístroji). Stavební oddělení
se nevyžaduje v případě, že nejsou prokazatelně překročeny hodnoty
přípustného expozičního limitu (NPEL) a nejvyšší přípustné koncentrace
(NPK-P) chemických látek jako sterilizačních médií podle nařízení vlády
č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
Ve stávajících objektech musí být oddělena alespoň čistá strana.
6.2.5. Z hlediska použitého sterilizačního média se rozeznává:
a) sterilizace formaldehydem musí zaručit při použití daných parametrů
při působení plynné směsi formaldehydu s vodní párou v podtlaku
bezpečný zdravotnický prostředek prostý všech životaschopných agens v
určeném/ předepsaném druhu obalu, který zajistí sterilní bariéru; tyto
požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle
určených norem^7),
b) sterilizace ethylenoxidem musí zaručit při použití daných parametrů
a působení ethylenoxidu v podtlaku nebo přetlaku bezpečný zdravotnický
prostředek prostý všech životaschopných agens v určeném/ předepsaném
obalu, který zajistí sterilní bariéru; tyto požadavky se považují za
splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem^7),
c) sterilizační systémy v přístrojích za použití chemických látek
(například perkyselin) - musí být dodržen postup daný výrobcem.
IV.IV. Obaly
1. Obaly slouží k ochraně vysterilizovaných předmětů před sekundární
kontaminací až do jejich použití. Každý obal je systém sterilní bariéry
vyžadovaný k realizaci specifických funkcí, vyžadovaných pro
zdravotnický obal. Musí umožnit proces sterilizace, poskytnout
mikrobiální bariéru a umožnit aseptickou manipulaci. Tyto požadavky se
považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených
norem^7).
2. Jednorázové obaly papírové, polyamidové, polypropylénové a
kombinované papír - fólie a jiné obaly opatřené procesovým testem se
zatavují svárem širokým alespoň 8 mm nebo 2 x 3 mm, není-li vzdálenost
svárů od sebe větší než 5 mm, nebo lepením originálního spoje na obalu.
Materiál do přířezů se balí standardním způsobem a přelepuje se páskou
s procesovým testem. Zdravotnická pomůcka balená do archů papíru nebo
netkané textilie obálkovým způsobem do dvojitého obalu se přelepuje
lepící páskou s procesovým indikátorem.
3. Pevné, opakovaně používané sterilizační obaly jsou kazety a
kontejnery, které jsou výrobcem označeny jako zdravotnický prostředek.
Na každý pevný sterilizační obal je nutno umístit procesový test,
kontejnery se používají podle návodu výrobce.
4. Obal s vysterilizovaným materiálem se označuje datem sterilizace,
datem expirace vysterilizovaného materiálu dle způsobu uložení a v
centrální sterilizaci a sterilizačním centru kódem pracovníka
odpovídajícího také za neporušenost obalu a kontrolu procesového testu
a šarží sterilizace.
5. Typy obalů:
1. Primární obal (jednotkový) - utěsněný nebo uzavřený systém obalu,
který vytváří mikrobiální bariéru a uzavírá zdravotnický prostředek,
vybavený procesovým indikátorem.
2. Sekundární obal - obal obsahující jeden nebo více zdravotnických
prostředků, z nichž každý je zabalen ve svém primárním obalu.
3. Přepravní obal (transportní) - obal obsahující jednu nebo více
jednotek primárních a/nebo sekundárních obalů určený k poskytnutí
potřebné ochrany při dopravě a skladování.
Chráněný vysterilizovaný materiál je materiál uskladněný způsobem
zabraňujícím zvlhnutí, zaprášení, mechanickému poškození.
IV.V. Skladování a transport vysterilizovaného materiálu
1. Obaly s vysterilizovaným materiálem se skladují v odděleních
centrální sterilizace a ve sterilizačních centrech v aseptickém
prostoru nejlépe v uzavřených skříních. Na zdravotnickém pracovišti se
skladují buď volně s krátkou expirační dobou nebo s delší expirací
chráněny před prachem v uzavřené skříni, skladovacím kontejneru,
zásuvce nebo v dalším obalu. Pro dlouhodobou expiraci se použije
dvojitý obal, který se po sterilizaci vkládá do uzavíratelného
skladovacího obalu.
2. Obaly s vysterilizovaným materiálem se převáží ve vyčleněných
uzavřených přepravkách nebo skříních, aby byly chráněny před poškozením
a znečištěním.
IV.VI. Expirace sterilního materiálu
Obaly pro jednotlivé způsoby sterilizace a jim odpovídající expirace
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Druh obalu Způsob sterilizace Expirace pro materiál
-----------------------------------------------------------------------------
PS 1) HS 2 PLS 3) FS 4) ES 5 Volně uložený Chráněný
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Kazeta - + - - - 24 hod. 48 hod.
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Kontejner + +* +** - - 6 dnů 12 týdnů
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Papír/přířez# + - - - - 6 dnů 12 týdnů
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Papír-fólie + - - + + 6 dnů 12 týdnů
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Polyamid - + - - - 6 dnů 12 týdnů
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Polypropylen - + + - - 6 dnů 12 týdnů
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Tyvek - - + + + 6 dnů 12 týdnů
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Netkaná textilie + - - *** *** 6 dnů 12 týdnů
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Dvojitý obal## 12 týdnů 6 měsíců
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Dvojitý obal 1 rok 1 rok
a skladovací obal
-----------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky:
* kontejner s filtrem z termostabilního materiálu
** speciální kontejner podle doporučení výrobce sterilizátorů
*** dle doporučení výrobce
# vždy dvojité balení do přířezů
## uzavřít svárem či lepením obě vrstvy
Vysvětlivky:
1) = sterilizace vlhkým teplem
2) = sterilizace proudícím horkým vzduchem
3) = sterilizace plazmatem
4) = sterilizace formaldehydem
5) = sterilizace ethylenoxidem
IV.VII. Kontrola sterilizace
1. Kontrola sterilizace zahrnuje monitorování sterilizačního cyklu,
kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů a kontrolu sterility
vysterilizovaného materiálu. Kontrolu sterilizace provádí zdravotnický
pracovník nebo osoby uvedené pod bodem 3.
2. O kontrole sterilizace se vede dokumentace procesu sterilizace a
záznamy o tom, že prostředek byl vystaven sterilizačnímu procesu.
Dokumentace spočívá v záznamu každé sterilizace (druh sterilizovaného
materiálu, parametry, datum, jméno, příjmení a podpis fyzické osoby,
která sterilizaci provedla, včetně písemného vyhodnocení nebiologických
systémů).
3. Kontrolu sterilizace provádějí pověřené osoby (orgány ochrany
veřejného zdraví, zdravotní ústavy, držitelé autorizace).
IV.VIII. Dokumentace sterilizace
1. Monitorování sterilizačního cyklu:
Fyzická osoba zodpovědná za sterilizaci
a) sleduje na zabudovaných měřicích přístrojích, zda sterilizační
cyklus probíhá podle zvoleného programu; pro splnění této podmínky
nelze provádět sterilizaci po pracovní době, kdy personál není
přítomen,
b) kontroluje zaznamenávané hodnoty a vyhodnocuje je po skončení
sterilizačního cyklu, pokud je sterilizátor vybaven zapisovačem nebo
tiskárnou.
2. Úspěšnost sterilizace se dokládá:
a) zápisem do sterilizačního deníku nebo podepsaným záznamem
registračního přístroje nebo podepsaným výstupem z tiskárny,
b) datovaným písemným vyhodnocením chemického indikátoru sterilizace v
každé vsázce,
c) datovaným písemným denním vyhodnocením Bowie-Dick testu, je-li v
programovém vybavení přístroje a uložením testu do dokumentace, s
výjimkou ambulantních zdravotnických zařízení jednotlivých lékařů
(netýká se chirurgických oborů), kde se test průniku páry provádí
jednou týdně včetně dokumentace,
d) datovaným písemným vyhodnocením denního vakuového testu, je-li v
programovém vybavení přístroje.
3. Písemná dokumentace sterilizace se archivuje minimálně 5 let od
provedení sterilizačního cyklu.
IV.IX. Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů
1. Za kontrolu účinnosti sterilizačních přístrojů odpovídá
provozovatel.
2. Kontrola se provádí biologickými systémy, nebiologickými systémy,
fyzikálními systémy. Všechny systémy musí zaručit kontrolu účinnosti
sterilizačního cyklu, dosažení sterility vysterilizovaných
zdravotnických prostředků a tím jejich bezpečnost při dalším použití.
Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň
podle určených norem^7).
a) Biologické systémy upravují požadavky na sterilizaci produktů pro
zdravotní péči a uvádí specifické požadavky na zkušební organizmy,
suspenze, naočkované nosiče v požadované kvalitě, biologické indikátory
a metody kultivace bioindikátorů, určené pro použití při hodnocení
účinnosti sterilizačních procesů, využívajících různá sterilizační
media. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno
alespoň podle určených norem^7).
Zkušební systémy procesu a biologické indikátory se používají podle
návodu výrobce.
Postup při zkoušení účinnosti parních, horkovzdušných a plynových
sterilizátorů biologickými indikátory se řídí příslušnou standardní
metodikou pro porézní a pevné zdravotnické prostředky podle aktuálního
Metodického návodu k provádění kontroly účinnosti sterilizačních
přístrojů zveřejněného v AHEM. U plazmových sterilizátorů se postupuje
stejně jako u plynových. Pro zdravotnické prostředky s dutinou se musí
kontrola provádět přes testovací těleso, které ztěžuje přístup
sterilizačního média do dutiny zdravotnického prostředku. Tyto
požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň podle
určených norem^7).
Průkaz sterilizační účinnosti pomocí multiparametrových zkušebních
systémů procesu minimálně třídy 4 nebo biologických indikátorů se vždy
provádí při současném sledování fyzikálních a chemických parametrů
sterilizace. Pokud je kterýkoliv parametr mimo stanovenou mez,
sterilizační cyklus se vždy hodnotí jako nevyhovující bez ohledu na
výsledky zkušebních systémů procesu nebo biologických indikátorů.
Frekvence použití biologických indikátorů:
1. u nových přístrojů a přístrojů po opravě nebo přemístění před jejich
uvedením do provozu,
2. ihned při jakékoliv pochybnosti o sterilizační účinnosti přístroje,
3. jedenkrát za měsíc - u sterilizátorů, které jsou umístěny na
odděleních centrální sterilizace či sterilizačních centrech, operačních
sálech, operačním traktu a na pracovištích, která sterilizují materiál
pro jiná pracoviště,
4. u všech ostatních sterilizátorů ne starších 10 let ode dne výroby
nejpozději po 200 sterilizačních cyklech, nejméně však jedenkrát za
rok, sterilizátorů starších 10 let nejpozději po 100 sterilizačních
cyklech, nejméně však jedenkrát za půl roku,
b) Nebiologické systémy upravují požadavky na sterilizaci prostředků
pro zdravotní péči.. Všeobecné požadavky a zkušební metody procesu pro
chemické indikátory, pomocí fyzikální a/nebo chemické změny látek ve
sterilizačním procesu se používají k monitorování dosažení jednoho nebo
více proměnných parametrů vyžadovaných pro sterilizační cyklus. Jejich
funkce není závislá na přítomnosti nebo nepřítomnosti živých organismů.
Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno alespoň
podle určených norem^7).
Používají se v souladu s návodem k použití jejich výrobce. Parametry
musí odpovídat zvolenému programu. Pro všechny zdravotnické prostředky
s dutinou se musí kontrola vždy provádět zkušebním tělesem, které
ztěžuje přístup sterilizačního média do dutiny zdravotnického
prostředku. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud je postupováno
alespoň podle určených norem^7).
Používají se:
1. Bowie-Dick test - je testem správného odvzdušnění a pronikavosti
páry. Provádí se před zahájením prvního sterilizačního cyklu, a to při
sterilizačním cyklu bez vsázky. V případě sterilizace zdravotnických
předmětů s dutinou se musí kontrola provádět vždy s použitím zkušebního
tělesa podle určené normy, které ztěžuje přístup sterilizačního media.
2. Chemické testy procesové - barevnou změnou reagují již jen na
přítomnost sterilizačního média. Slouží k rozlišení materiálu
připraveného ke sterilizaci a již vysterilizovaného. Tímto testem se
označuje každý jednotkový obal.
3. Chemické testy sterilizace - jsou určeny k průkazu splnění všech
parametrů sterilizačního cyklu. U parních sterilizátorů do 1 STJ se na
každou vsázku používá minimálně jeden takovýto test, od 2 do 5 STJ
minimálně 2 testy, od 6 do 10 STJ minimálně 3 testy a nad 10 STJ
minimálně 4 testy, které se ukládají do míst, kam sterilizační médium
nejhůře proniká. U plynových a plazmových sterilizátorů se na každých
10 balení používá jeden chemický test sterilizace. U horkovzdušných
sterilizátorů do objemu komory 60 litrů se používá jeden test, nad 60
litrů 2 testy, nad 120 litrů 3 testy.
c) Fyzikální systémy
1. Denní vakuový test je testem těsnosti přístroje a je zabudován v
programovém vybavení přístroje.
2. Aparatury ukazovací nebo zapisovací k měření teploty mají čidla s
odporovými teploměry, termistory či termočlánky a (nebo) čidla tlaku
nebo elektronickými systémy a slouží k průběžnému měření těchto veličin
během sterilizačního cyklu, popřípadě ke kontrole vestavěných měřících
přístrojů.
Pokud je opakovaně kontrola účinnosti sterilizačního přístroje
nevyhovující bez ohledu na druh sterilizačního media, provede se
technická kontrola přístroje v rozsahu přejímací zkoušky, která potvrdí
nebo vyvrátí jeho provozní způsobilost. Tyto požadavky se považují za
splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem^7).
IV.X. Validace
1. Pojmem validace se rozumí sestavení jednotlivých fází sterilizačního
cyklu, jeho dokumentace a potvrzení, že při správné obsluze je zaručena
reprodukovatelnost sterilizačního cyklu.
2. Validace sterilizačního procesu musí zaručit, že každý sterilizační
cyklus poskytne prostředky pro zdravotní péči, které se budou shodovat
s předem stanovenými specifikacemi. Tyto požadavky se považují za
splněné, pokud je postupováno alespoň podle určených norem.
3. Frekvence validace je minimálně jednou ročně pro sterilizační
přístroje umístěné na pracovišti centrální sterilizace, sterilizačním
centru nebo pracovišti, které sterilizuje pro více subjektů.
IV.XI. Kontrola sterility
Kontrola sterility materiálu se provádí standardními mikrobiologickými
metodami za aseptických podmínek.
Příloha 5
Zacházení s prádlem a praní prádla ze zdravotnických zařízení a ústavů
sociální péče
A. Charakter prádla
Prádlo má obdobný charakter jako zdravotnický materiál určený pro
opakované použití. Výsledkem pracího postupu a procesu musí být prádlo
prosté chemické a bakteriální kontaminace. Materiály, které přicházejí
do přímého styku s operační ránou, se nesmí klasifikovat jako prádlo.
B. Z hlediska zdravotního rizika se rozděluje prádlo na:
a) infekční - to je prádlo kontaminované biologickým materiálem a
prádlo používané na infekčních odděleních, odděleních TBC a ve
veškerých laboratorních provozech (mimo zubní laboratoře),
b) operační - to je prádlo z operačních sálů, gynekologicko-porodních
sálů, novorozeneckých oddělení, JIP a CHIP,
c) ostatní prádlo neuvedené v bodech a) a b).
Prádlo kontaminované zářiči (radionuklidy) a cytostatiky, zařazenými
jako chemické karcinogeny, podléhá jinému režimu^12).
Prádlo uvedené v písmenech a) a b) ze zdravotnických zařízení z lůžkové
i ambulantní složky se pere výhradně v provozovnách, které mají k
tomuto účelu uzpůsobený režim a nedochází ke křížení zdravotnického
prádla s prádlem ostatním.
Praní osobních ochranných pracovních pomůcek z ambulantních zařízení je
zajišťováno s přihlédnutím k charakteru provozu, stavební dispozici a k
možnosti rizika přenosu infekčního onemocnění ve vlastní vyčleněné
pračce.
C. Zacházení s použitým prádlem uvedeným v části B písmenech a) a b)
1. Mezi poskytovatelem zdravotních služeb a prádelnou se smluvně
dohodne systém třídění a značení obalů podle obsahu (např. barevně,
číselně) a dokumentuje se postup definující množství, termíny a způsob
předávání prádla.
2. Prádlo se třídí v místě použití a nepočítá se. Před uložením do
obalů na odděleních se prádlo neroztřepává. Odkládá se do pytlů podle
stupně znečištění, druhu prádla a zbarvení.
3. Počítání prádla je možné ve vyčleněném prostoru za použití osobních
ochranných pracovních pomůcek.
4. Použité prádlo se ukládá do obalů, které zabraňují kontaminaci okolí
nečistotami z tohoto prádla. Používají se obaly vhodné k praní nebo
omyvatelné a dezinfikovatelné nebo na 1 použití.
5. Použité prádlo v obalech se skladuje ve vyčleněném větratelném
prostoru. V místnostech pro skladování použitého prádla jsou podlaha a
stěny do výše 150 cm omyvatelné a dezinfikovatelné.
6. Personál manipulující s použitým prádlem používá ochranný oděv,
rukavice a ústenku a dodržuje zásady hygieny. Při manipulaci s prádlem
u lůžka pacienta se používají pouze základní ochranné pomůcky, a to
ochranný oděv a rukavice. Po skončení práce provede hygienickou
dezinfekci rukou.
7. Prádlo, které bylo v kontaktu s tělními parazity, se ošetří vhodným
insekticidem a po 24 hodinách se předá do prádelny. K ošetření je možné
použít dezinfekční komoru.
8. Použité prádlo se odváží do prádelny v kontejnerech nebo ve vozech s
uzavřeným ložným prostorem. Vnitřní povrch kontejneru (ložný prostor
vozu) je snadno omyvatelný, čistí a dezinfikuje se vždy po dopravě
použitého prádla a vždy před použitím pro jiný účel.
D. Vybavení prádelny
1. Prádelna, ve které se pere prádlo, je umístěna, vybavena a
provozována tak, aby zabezpečila požadovanou kvalitu vypraného prádla.
2. Čistá a nečistá strana prádelny se stavebně a funkčně odděluje.
Ochranný oděv pracovníků čisté a nečisté strany je odlišen. Pohyb osob
je možný jen přes hygienický filtr.
E. Podmínky praní prádla
1. Při manipulaci s prádlem v prádelně i při transportu se dopravní a
manipulační cesty čistého a použitého prádla nesmí křížit.
2. Prádlo opouští zdravotnické zařízení jen v ochranných obalech.
3. Prádlo se pere procesem termodezinfekce nebo chemotermodezinfekce
podle návodu výrobce. U chemotermodezinfekce se koncentrace, teplota a
doba působení řídí návodem k použití dezinfekčního prostředku.
4. Dezinfekční proces se ukončuje před fází máchání.
5. Prádlo v mokrém stavu se dále bezprostředně tepelně zpracovává
postupy na principu fyzikální dezinfekce, a to sušení, mandlování,
tvarování.
6. Čisté prádlo neobsahuje rezidua pracích a dezinfekčních prostředků,
která by mohla ohrozit zdraví osob používajících prádlo.
7. Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, pokud
se používají opakovaně, splňují požadavky kladené na jednorázové
roušky. Perou se odděleně ve zvláštním technologickém režimu.
8. Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor,
používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, personál a
zařízení musí splňovat všechna kriteria zaručující sterilitu
zdravotnických prostředků. Tyto požadavky se považují za splněné, pokud
je postupováno alespoň podle určených norem^7).
F. Manipulace s čistým prádlem
1. Čisté prádlo se při přepravě chrání před znečištěním a druhotnou
kontaminací vhodným obalem. Použít lze obaly vhodné k praní nebo obaly
na jedno použití. Prádlo se přepravuje v přepravních kovových vozících
nebo klecových kontejnerech. Přepravníky a zásobníky se čistí a
dezinfikují vždy před použitím nejméně jedenkrát denně. Prádlo se
převáží tak, aby nedošlo k poškození obalu a ke křížení čistého a
nečistého provozu.
2. Čisté prádlo se skladuje v čistých a pravidelně dezinfikovaných
skříních nebo regálech v uzavřených skladech čistého prádla.
1) Rozhodnutí Komise 2002/253/EC, kterým se stanoví definice případů
pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí
Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES, v platném znění.
2) Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve
znění pozdějších předpisů.
3) Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování
prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních
testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění
biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a
biologickými činiteli.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a nařízení
vlády č. 93/2012 Sb.
4) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich
poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012
Sb.
5) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční
přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění pozdějších předpisů.
6) Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací
služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech
epidemiologicjky závažných, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna
20004 o hygieně potravin.
7) § 4a zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o
změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.,
zákona č. 205/2002 Sb. a zákona č. 277/2003 Sb.
8) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
9) Český lékopis 2003, Věstník MZ ČR č. 4/2004, ve znění pozdějších
předpisů.
10) Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na
pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění
vyhlášky č. 187/2005 Sb. a vyhlášky č. 193/2006 Sb.
11) Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávaní
způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání, ve znění
pozdějších předpisů.
12) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví při práci, ve znění nařízení vlády č. 68/2010 Sb. a nařízení
vlády č. 93/2012 Sb.