Vyhláška č. 150/2001 Sb. kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 08.12.2010

se změnami:478/2005 Sb., zrušeno 349/2010 Sb.
uveřejněno v: č. 60/2001 Sbírky zákonů na straně 3458
schváleno:12.04.2001
účinnost od:03.05.2001
zrušeno:08.12.2010
[Textová verze]

150/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 12. dubna 2001, kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie Změna: 478/2005 Sb. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 1 zákona: § 1 Předmět úpravy (1) Vyhláška stanoví minimální účinnost užití energie při a) výrobě tepelné energie v kotlích, b) dodávce tepelné energie na výstupu z kotelny, c) výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí, d) kombinované výrobě elektřiny a tepla v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem, e) kombinované výrobě elektřiny a tepla v souboru s plynovou a parní turbínou a spalinovým kotlem (dále jen "paroplynový cyklus"), f) kombinované výrobě elektřiny a tepla v kogenerační jednotce s pístovým motorem, g) kombinované výrobě elektřiny a tepla v palivovém článku. (2) Vyhláška dále určuje způsob stanovení skutečně dosažené účinnosti užití energie v zařízeních pro výrobu elektřiny a tepelné energie. § 2 Rozsah úpravy (1) Vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb (dále jen "rekonstrukce zařízení"), s výjimkou zařízení pro výrobu tepelné energie s celkovým tepelným výkonem do 200 kW, kogeneračních jednotek s pístovými motory do celkového elektrického výkonu výrobny 90 kW a kotlů využívajících teplo odpadních spalin z technologických procesů, a to i v případě, že jsou vybaveny přitápěním. (2) Vyhláška se vztahuje na nově zřizovaná zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie a na rekonstrukce zařízení, k nimž bylo vydáno stavební povolení^1) po dni nabytí účinnosti této vyhlášky. § 3 Minimální účinnost užití energie při výrobě tepelné energie v kotlích (1) Účinností užití energie při výrobě tepelné energie v kotlích je účinnost výroby tepelné energie v kotli éta v podle přílohy č. 1 a účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie éta d podle přílohy č. 4. (2) Minimální účinnost výroby tepelné energie při provozu kotlů v závislosti na druhu spalovaného paliva a jmenovitém výkonu kotle je uvedena v příloze č. 2, při provozu spalinových kotlů za plynovou turbínou v příloze č. 3. Minimální účinnost dodávky tepelné energie z kotelny je uvedena v příloze č. 5. (3) Minimální účinnost výroby tepelné energie a minimální účinnost dodávky tepelné energie se vztahuje jak na samostatný zdroj tepelné energie, tak na kotelnu, která je součástí výrobny elektřiny. (4) Jestliže je v kotelně více kotlů, vztahuje se minimální účinnost výroby tepelné energie éta v na každý kotel, s výjimkou kotle, který byl v daném roce z vážných provozních důvodů využíván jen v krátkých intervalech, popř. s podstatně sníženým výkonem. Tím není dotčeno dodržení minimální účinnosti dodávky tepelné energie éta d uvedené v příloze č. 5. (5) Není-li v kotelně instalováno měření výroby tepelné energie a spotřeby paliva na všech kotlích, zjišťuje se splnění minimální účinnosti výroby u kotlů, které jsou měřením vybaveny. U ostatních kotlů se splnění minimální účinnosti výroby zjišťuje za část roku, kdy to provozní podmínky umožňují, zejména za dobu, kdy byl kotel v provozu samostatně. Vždy se zjišťuje dodržení minimální účinnosti dodávky z kotelny éta d uvedené v příloze č. 5. (6) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu tepelné energie v kotli nemusí být splněna minimální účinnost výroby tepelné energie podle přílohy č. 2 nebo 3 nebo účinnost dodávky tepelné energie podle přílohy č. 5, prokáže-li energetický audit, že její splnění není technicky možné nebo je ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení. § 4 Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí (1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí je účinnost výroby elektřiny éta el podle přílohy č. 6. (2) Minimální účinnost výroby elektřiny při provozu turbosoustrojí je uvedena v příloze č. 7. (3) Minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 se nevztahuje na parní turbosoustrojí s kondenzačním provozem, které odebírá páru z rozvodu o nižším tlaku a slouží zpravidla k regulaci kolísavého odběru páry průmyslového závodu. (4) Je-li ve výrobně elektřiny více turbosoustrojí, vztahuje se minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7 na průměrnou hodnotu celé výrobny. (5) Při rekonstrukci zařízení pro výrobu elektřiny v parním kondenzačním turbosoustrojí nemusí být splněna minimální účinnost výroby elektřiny podle přílohy č. 7, prokáže-li energetický audit, že pro její splnění nelze zajistit dostatečný odběr tepelné energie nebo zavedení kombinované výroby tepla a elektřiny je technicky nevhodné nebo ekonomicky neefektivní. V takovém případě se realizují technická opatření a úpravy provozního režimu vedoucí ke zlepšení dosud dosahované účinnosti užití energie. Takto stanovená hodnota účinnosti se stává závaznou pro dodržování při provozu zařízení. § 5 Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem (1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem je účinnost výroby energie éta et podle přílohy č. 8. (2) Minimální účinnost výroby energie při provozu soustrojí vztažená na výsledné produkty, tj. elektrickou a tepelnou energii, je uvedena v příloze č. 9. (3) Špičkovým provozem soustrojí v příloze č. 9 je provoz nejvýše 500 hodin ročně. (4) Je-li ve výrobně elektřiny více soustrojí s plynovou turbínou, vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti podle přílohy č. 9 na průměrnou hodnotu celé výrobny. § 6 Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v paroplynovém cyklu (1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v paroplynovém cyklu je účinnost výroby energie éta et podle přílohy č. 10. (2) Minimální účinnost výroby energie při provozu paroplynového cyklu vztažená na výsledné produkty, tj. elektřinu a tepelnou energii, je uvedena v příloze č. 9. (3) Je-li ve výrobně elektřiny více soustrojí s plynovou, popř. s parní turbínou, vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti podle přílohy č. 9 na průměrnou hodnotu celé výrobny. § 7 Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem (1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem je účinnost výroby elektřiny éta kj podle přílohy č. 11 a účinnost výroby energie ve výrobně éta et podle přílohy č. 12. (2) Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem vztažená na výsledné produkty, tj. elektřinu a tepelnou energii, je uvedena v příloze č. 13. (3) Špičkovým provozem soustrojí se v příloze č. 13 rozumí provoz nejvýše 500 hodin ročně. (4) Je-li ve výrobně více kogeneračních jednotek a výroba elektrické a tepelné energie je měřena souhrnně za celou výrobnu, vztahuje se požadavek dodržení hodnoty minimální účinnosti podle přílohy č. 13 na celou výrobnu. (5) Minimální účinnost výroby energie při kombinaci kogeneračních jednotek a kotlů ve výrobně je uvedena v příloze č. 13. § 8 Minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v palivovém článku (1) Účinností užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie v palivovém článku je účinnost výroby elektřiny éta pc a tepelné energie podle přílohy č. 14 a účinnost výroby energie ve výrobně éta et podle přílohy č. 15. (2) Minimální účinnost výroby energie v palivovém článku bude stanovena po získání potřebných provozních zkušeností a po ověření prakticky dosažitelných hodnot. (3) Je-li ve výrobně více palivových článků a výroba elektřiny a tepelné energie je měřena souhrnně za celou výrobnu, vztahuje se požadavek dodržení minimální účinnosti na celou výrobnu. § 9 Stanovení minimální účinnosti užití energie (1) Ve zdrojích tepelné energie s celkovým tepelným výkonem nad 200 kW a ve výrobnách elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 90 kW se vede provozní evidence o instalovaném zařízení a využívá se k vyhodnocování účinnosti užití energie a k porovnání provozních hodnot s minimální účinností podle příloh č. 2, 3, 7, 9 a 13. (2) Na vyžádání se předkládá provozní evidence a výpočet účinnosti užití energie Státní energetické inspekci podle zvláštního právního předpisu.^2) (3) Účinnost dodávky tepelné energie ze zdroje éta d a účinnost výroby tepelné energie éta v u každého kotle vybaveného měřením výroby tepla a spotřeby paliva se ve zdroji tepelné energie s celkovým výkonem nad 200 kW vyhodnocuje a eviduje 1x měsíčně. Pro ostatní kotle platí ustanovení § 3 odst. 6. (4) Účinnost výroby elektřiny éta el se vyhodnocuje pro každé parní turbosoustrojí, pro každé soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a pro celou výrobnu elektřiny 1x měsíčně. (5) Účinnost užití energie éta et se ve výrobně elektřiny s celkovým instalovaným elektrickým výkonem nad 90 kW u každé kogenerační jednotky nebo palivového článku, pokud jsou vybaveny samostatným měřením výroby elektřiny a spotřeby paliva, a pro celou výrobnu elektřiny vyhodnocuje 1x měsíčně. (6) Hodnocení minimální účinnosti užití energie podle příloh č. 2, 3, 7, 9 a 13 se provádí vždy jednou ročně a je rozhodující splnění průměrné roční hodnoty dosahované za provozních podmínek zdroje tepelné energie a výrobny elektřiny. § 10 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, s výjimkou § 9 odst. 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002. Ministr: doc. Ing. Grégr v. r. Příl.1 Stanovení účinnosti výroby tepelné energie v kotlích (1) Účinnost výroby tepelné energie éta v se stanoví jako poměr tepelné energie vyrobené v kotli Qv a energie paliva spáleného v kotli za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %: Q x 100 Q x 100 v v éta = -------- = --------- (%) v Q r pal M x Q pal i (2) Tepelná energie vyrobená v kotli Qv se stanoví podle druhu teplonosné látky a) pro teplovodní a horkovodní kotle M x (i - i ) v vy vs Q = ---------------- (GJ) v 1000 b) pro parní kotle s výrobou přehřáté páry M x (i - i ) p p nv Q = ---------------- (GJ) v 1000 c) pro parní kotle s výrobou syté páry M x (i - i x i ) nv p p nv Q = --------------------- (GJ) v 1000 (3) Není-li možno použít postup podle odstavce 2, protože nejsou pro kotle o jmenovitém výkonu do 2,5 MW či při součtovém výkonu kotelny do 4 MW s automatickými hořáky na plynné nebo kapalné palivo k dispozici spolehlivá, technicky vhodná měřidla nebo by jejich pořízení bylo ekonomicky neefektivní, nebo není instalováno měření výroby tepelné energie na kotlích ani měření dodávky na výstupu z kotelny vzhledem k tomu, že vlastník je jediným konečným spotřebitelem tepelné energie či z jiných závažných důvodů, stanoví se účinnost výroby tepelné energie éta v s využitím měření provedeného v příslušném roce např. servisním technikem: éta = 100 - Z - 4 (%) v k (4) Postup podle odstavce 3 lze použít též u teplovodních kotlů do výkonu 400 kW, pokud prokazatelně splňují požadavky na účinnost podle zvláštního právního předpisu (Nařízení vlády č. 180/1999 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva). (5) U kotlů výkonového rozsahu podle odstavce 3, spalujících tuhá paliva nebo vybavených hořáky na plynné či kapalné palivo bez plně automatické regulace, které nejsou vybaveny měřením z důvodů uvedených v odstavci 3, může kontrolní orgán1) ve zdůvodněných případech požadovat, aby splnění minimální účinnosti výroby nebo dodávky tepelné energie bylo prokázáno topnou zkouškou. (6) Účinnost výroby tepelné energie ve spalinovém kotli za plynovou turbinou éta v se stanoví jako poměr rozdílu průměrných ročních teplot spalin na vstupu do kotle a na výstupu z něho a průměrné roční teploty na vstupu, s odečtením ztráty tepla z kotle do okolí: +- -+ | t - t Z | | s k ss | éta = | ------- - --- | x 100 (%) v | t 100 | | s | +- -+ kde Mnv (t) množství napájecí vody na vstupu do kotle Mp (t) množství páry na výstupu z kotle Mpal (t, tis.m3) množství spáleného paliva Mv (t) množství oběhové vody proteklé kotlem Qri (MJ/kg, MJ/m3) výhřevnost paliva Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně Qv (GJ) teplo vyrobené v kotli Zk (%) Ztráta citelným teplem spalin (komínová) zjištěná na základě měření teploty a analýzy spalin za kotlem (při větším počtu měření průměrná hodnota v příslušném roce) Zss (%) Ztráta sdílením tepla z kotle do okolí (pokud není známa z dokumentace, dosadí se Zss = 1 %) inv (kJ/kg) průměrná roční entalpie napájecí vody na vstupu do kotle ip (kJ/kg) průměrná roční entalpie páry na výstupu z kotle ivs (kJ/kg) průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na vstupu do kotle ivy (kJ/kg) průměrná roční entalpie horké nebo teplé vody na výstupu z kotle tk (st. C) průměrná roční teplota spalin na výstupu z kotle do komína ts (st. C) průměrná roční teplota spalin z turbiny na vstupu do kotle éta v (%) účinnost výroby tepla v kotli Příl.2 Minimální účinnost výroby tepelné energie éta v pro palivové kotle +---------------+-----------------------------------------------------+ | | účinnost při použití paliva (%) | +---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+ |výkon kotle |koks|černé|brikety|hnědé |topný |mazut |zemní| |ve zdroji | |uhlí | |uhlí |olej leh.|(top. olej|plyn | |tepelné energie| | | |tříděné|LTO |TTO) | | +---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+ | do 0,5 MW | 69 | 68 | 67 | 66 | 62 | - | 85 | +---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+ | 0,51 - 3 MW | - | 70 | 69 | 68 | 63 | - | 86 | +---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+ | 3,1 - 6 MW | - | 75 | - | 72 | 65 | 81 | 87 | +---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+ | 6,1 - 20 MW | - | 77 | - | 75 | 70 | 82 | 90 | +---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+ |20,1 - 50 MW | - | 80 | - | - | 77 | 85 | 92 | +---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+ | nad 50 MW | - | 82 | - | - | 82 | 86 | 93 | +---------------+----+-----+-------+-------+---------+----------+-----+ Poznámka: V úvahu se nebere palivo zapalovací a stabilizační. U kotlů určených pro spalování dvou druhů paliva záměnným způsobem platí minimální účinnost vztažená na palivo, které se skutečně v daném období spaluje. U kotlů určených ke spalování více druhů paliva se minimální účinnost stanoví váženým průměrem pro jednotlivé druhy paliva. Pro netypická paliva jako dřevní hmota, průmyslové odpady, městské odpadky, kalový a vysokopecní plyn apod. se minimální účinnost nestanovuje. Příl.3 Minimální účinnost výroby tepelné energie éta v pro spalinové kotle za plynovou turbínou +-----------------+---------------+----------------+ |teplota spalin na|účinnost výroby|měrná spotřeba | |vstupu do kotle |tepelné energie|energie v paliv | | | | et | | t | éta | S | | s | et | pal | +-----------------+---------------+----------------+ |st. C |% |GJ/GJ | +-----------------+---------------+----------------+ |do 400 |74 |1,35 | +-----------------+---------------+----------------+ |401 - 450 |76 |1,32 | +-----------------+---------------+----------------+ |451 - 500 |78 |1,28 | +-----------------+---------------+----------------+ |501 - 550 |80 |1,25 | +-----------------+---------------+----------------+ |nad 550 |81 |1,25 | +-----------------+---------------+----------------+ Příl.4 Stanovení účinnosti dodávky tepelné energie z kotelny, popř. ze zdroje tepelné energie (1) Účinnost dodávky tepelné energie éta d se stanoví jako poměr tepelné energie dodané z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd (GJ) a energie paliva spáleného ve všech kotlích za stejnou dobu Qpal (GJ), vyjádřený v %: Q x 100 Q x 100 d d éta = -------- = --------- (%) d Q r pal M x Q pal i (2) Tepelná energie dodaná z kotelny, popř. ze zdroje tepla Qd se stanoví podle druhu teplonosné látky a) tepelná energie dodávaná v teplé nebo horké vodě M x (i - i ) vd dv dz Q = ----------------- (GJ) d 1000 b) tepelná energie dodávaná v páře M x (i - i ) pd pd k Q = ---------------- (GJ) d 1000 c) tepelná energie dodávaná v páře při zahrnutí ztráty kondenzátu v rozvodu tepla a u odběratele (mimo zdroj tepla) M x (i - M x i ) pd pd k k Q = --------------------- (GJ) d 1000 d) tepelná energie dodávaná v páře několika výstupy s různými parametry je součtem ze součinů měřeného množství a jemu odpovídající entalpie pro jednotlivé parametry páry a vratného kondenzátu kde Mk (t) množství vratného kondenzátu na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie Mnv (t) množství napájecí vody na vstupu do kotle Mpal (t, tis. m3) množství spáleného paliva Mpd (t, tis. m3) množství páry měřené na výstupu z kotelny, resp. na výstupu ze zdroje tepelné energie Mpdi (t) množství páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny Mvd (t) množství oběhové vody měřené na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie Qd (GJ) teplo dodané z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie Qri (MJ/kg, MJ/m3) výhřevnost paliva Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kotli, resp. v kotelně idv (kJ/kg) průměrná roční entalpie oběhové vody na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie idz (kJ/kg) průměrná roční entalpie oběhové vody na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie ik (kJ/kg) průměrná roční entalpie vratného kondenzátu iki (kJ/kg) roční entalpie vratného kondenzátu jednotlivých parametrů na vstupu do kotelny, resp. do zdroje tepelné energie ipd (kJ/kg) průměrná roční entalpie páry v místě měření průtoku ipdi (kJ/kg) roční entalpie páry jednotlivých parametrů na výstupu z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie éta d (%) účinnost dodávky tepelné energie z kotelny, resp. ze zdroje Příl.5 Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie Minimální účinnost dodávky tepla z kotelny, resp. ze zdroje tepelné energie éta d může být oproti účinnosti výroby tepelné energie éta v podle tabulek v přílohách 2 a 3 nižší až o 2 % u teplovodních kotlů a horkovodních kotlů a až o 4 % nižší u parních kotlů. Snížení kompenzuje vlastní spotřebu a ztráty vznikající při provozu kotlů a jejich příslušenství, s výjimkou stáčení mazutu, ohřevu zásobních nádrží, rozmrazování uhlí v tunelu nebo trvalého provozu parních turbonapaječek. Příl.6 Stanovení účinnosti výroby elektřiny v parním turbosoustrojí (1) Účinnost výroby elektřiny v parním turbosoustrojí se stanoví jako poměr fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru Esv (MWh) k energii paliva připadajícího na její výrobu Qepal (GJ) za stejnou dobu: (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí kde E sv (MWh) výroba elektřiny měřená na svorkách generátoru Q el (GJ) tepelná energie páry spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí Q pal (GJ) energie paliva spotřebovaného v kotlích ke krytí výroby elektřiny a tepla Q e pal (GJ) energie paliva spotřebovaného v kotlích připadajícího na výrobu elektřiny Q tep (GJ) tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) S ev pal (GJ/MWh) měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v parním turbosoustrojí éta el (%) účinnost výroby elektřiny v parním turbosoustrojí (3) Tepelná energie páry spotřebovaná k výrobě elektřiny v parním turbosoustrojí kde M ad (t) celkové množství páry na vstupu do turbíny (admisní) M oi (t) množství páry do jednotlivých odběrů M vt (t) množství páry na výstupu z vysokotlakého dílu turbíny do mezipřehříváku M e (t) množství páry do protitlaku nebo množství turbinového kondenzátu (podle druhu turbíny) M u (t) množství ucpávkové páry, pokud je její teplo využíváno (není-li využíváno, člen M u x i u odpadá) M v (t) množství vody (vstřiku) pro regulaci teploty páry na výstupu z mezipřehříváku i ad (kJ/kg) průměrná roční entalpie páry na vstupu do turbíny (admisní) i oi (kJ/kg) průměrné roční entalpie páry na výstupu z turbíny do jednotlivých odběrů i nt (kJ/kg) průměrná roční entalpie páry na vstupu do nízkotlakého dílu turbíny i e (kJ/kg) průměrná roční entalpie páry vystupující z turbíny do protitlaku nebo entalpie kondenzátu (podle druhu turbíny) i u (kJ/kg) průměrná roční entalpie ucpávkové páry (pokud je využívána) i vt (kJ/kg) průměrná roční entalpie páry na výstupu z vysokotlakého dílu turbíny do mezipřehříváku. Příl.7 Minimální účinnost výroby elektrické energie v parním turbosoustrojí éta el příloha 7 Poznámky: * platí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ** platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E sv (MWh)/Q tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla); v případě zdrojů s kotli na spalování biomasy bude minimální účinnost stanovena odborným posudkem obsahujícím rovněž zhodnocení možností využití tepla. Příl.8 Stanovení účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem (1) Účinnost výroby energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem (včetně přitápění) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektřiny měřené na svorkách generátoru a užitečného tepla dodaného z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli, vyjádřený v %: (2) Měrná spotřeba energie v palivu k výrobě energie v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem kde o Esv (MWh) elektrická energie vyrobená v plynovém turbosoustrojí při provozu do obchodu (bez využití odpadního tepla) s Esv (MWh) elektrická energie vyrobená v plynovém turbosoustrojí při provozu se spalinovým kotlem d Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kotli pomocí přitápěcího hořáku o Qpal (GJ) energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu do obchozu (bez využití tepla) s Qpal (GJ) energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu s kotlem Qtep (GJ) tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) ov Qv (GJ) tepelná energie dodaná vodě v nízkoteplotním ohříváku spalinového kotle (ve vychlazovací smyčce) pro vytápění nebo jiné účely, nikoliv pro napájení spalinového kotle et Spal (GJ/GJ) měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepla) vztažená na výrobu elektřiny na svorkách generátoru a na dodávku tepelné energie ze zdroje éta et (%) účinnost výroby energie (elektřiny a tepelné energie) v soustrojí s plynovou turbínou a spalinovým kotlem Příl.9 Minimální účinnost výroby energie v kombinovaném cyklu s plynovou turbínou a spalinovým kotlem a v paroplynovém cyklu éta et příloha 9 Poznámka: * platí pro výrobny elektřiny s kondenzačním provozem a s dodávkou užitečného tepla v poměru vyrobené elektřiny a dodávky užitečného tepla E sv (MWh)/Q tep (MWh) rovným nebo větším než 4,4 (elektrárny s dodávkou tepla). Příl.10 Stanovení účinnosti výroby energie v paroplynovém cyklu (1) Účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách generátorů a užitečné tepelné energie dodané z výrobny k celkové energii paliva spáleného v plynové turbíně a ve spalinovém kotli (popř. také v palivovém kotli, je-li instalován), vyjádřený v %: (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie v paroplynovém cyklu kde E sv (MWh) elektřina vyrobená v parním turbosoustrojí E o sv (MWh) elektrická energie vyrobená v plynovém turbosoustrojí při provozu do obchozu (bez využití odpadního tepla) E s sv (MWh) elektrická energie vyrobená v plynovém turbosoustrojí při provozu se spalinovým kotlem Q d pal GJ) energie paliva spáleného v kotli pomocí přitápěcího hořáku Q k pal (GJ) energie paliva spáleného v palivovém kotli, který dodává další páru do parního turbosoustrojí, pokud je ve výrobně instalován Q o pal (GJ) energie paliva spáleného v plynovém turbosoustrojí při provozu do obchozu Q s pal (GJ) energie paliva spáleného v plynové turbíně při provozu s kotlem Q tep (GJ) tepelná energie dodaná z výrobny (užitečné teplo) Q ov v (GJ) tepelná energie dodaná vodě v nízkoteplotním ohříváku spalinového kotle (ve vychlazovací smyčce) pro vytápění nebo jiné účely, nikoliv pro napájení spalinového kotle S et pal (GJ/GJ) měrná spotřeba energie v palivu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů a na dodávku tepelné energie ze zdroje éta et (%) účinnost výroby energie v paroplynovém cyklu vztažená na výrobu elektřiny na svorkách všech generátorů a na dodávku tepelné energie ze zdroje. Příl.11 Stanovení účinnosti výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem (1) Účinnost výroby energie v soustrojí s pístovým motorem éta kj se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektrické energie měřené na svorkách generátoru Ekj (MWh) a tepelné energie dodané z kogenerační jednotky Qkj (GJ) k energii paliva spáleného v této jednotce Qkjpal (GJ), vyjádřený v %: (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v kogenerační jednotce kde Ekj (MWh) elektřina vyrobená v kogenerační jednotce, měřená na svorkách generátoru Qkj (GJ) tepelná energie vyrobená v kogenerační jednotce kj Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kogenerační jednotce ev Spal (GJ/MWh) měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny v kogenerační jednotce éta kj (%) účinnost výroby energie (elektrické a tepelné) v kogenerační jednotce Příl.12 Stanovení účinnosti výroby energie ve výrobně (kotelně) s kogeneračními jednotkami (1) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jednu nebo více kogeneračních jednotek a jeden nebo více kotlů, obvykle teplovodních, se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách generátorů a tepelné energie dodané z kogeneračních jednotek a z kotlů k celkové energii paliva spáleného v kogeneračních jednotkách a v kotlích, vyjádřených v %: (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektrické a tepelné) ve výrobně kde Ekj (MWh) elektřina vyrobená v kogenerační jednotce, měřená na svorkách generátoru kj Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kogenerační jednotce ko Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kotlích Qvyt (GJ) tepelná energie dodaná z výrobny (z kogeneračních jednotek a kotlů) et Spal (GJ/GJ) měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie ve výrobně éta et (%) účinnost výroby energie (elektrické a tepelné) ve výrobně Příl.13 Minimální účinnost výroby energie v kogenerační jednotce s pístovým motorem éta kj a minimální účinnost výroby energie ve výrobně s kogeneračními jednotkami a kotli éta et +-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+ |Jmenovitý |teplota vody |účinnost výroby |měrná spotřeba |účinnost výroby | |elektr. výkon|na výstupu |energie v kogen.|energie v palivu |energie (tep.+el.)| |kogenerační |z kogenerační|jednotce |na výrobu elektř.|v kotelně | |jednotky |jednotky | | ev | * | | | | éta kj | Spal | éta et | +-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+ | KW | st. C | % | GJ/MWh | % | +-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+ |do 100 |do 90 | 75 | 4,8 |75 + 9xK/(1+K) | +-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+ |nad 100 |do 90 | 80 | 4,5 |80 + 5xK/(1+K) | +-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+ |nad 100 | 91 - 100 | 75 | 4,8 |75 + 10xK/(1+K) | +-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+ |nad 100 |101 - 110 | 69 | 5,22 |69 + 16xK/(1+K) | +-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+ |nad 100 |111 - 120 | 64 | 5,62 |64 + 21xK/(1+K) | +-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+ |nad 100 |121 - 130 | 59 | 6,1 |59 + 26xK/(1+K) | +-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+ |nad 100 |nad 130 | 54 | 6,67 |54 + 31xK/(1+K) | +-------------+-------------+----------------+-----------------+------------------+ ko Q pal * K = ------- kj Q pal kde kj Q (GJ) energie paliva spáleného v kogenerační jednotce pal ko Q (GJ) energie paliva spáleného v kotlích pal Minimální účinnost výroby elektřiny v kogenerační jednotce s pístovým motorem pro špičkový provoz Účinnost výroby elektřiny éta kj při špičkovém provozu bez využití tepelné energie se stanoví stejně jako v příloze č. 11 s tím, že veličina Qkj má nulovou hodnotu. +--------------------+------------------+------------------------+ |jmenovitý elektrický|účinnost výroby |měrná spotř. energie | |výkon kogenerační |elektrické energie|v palivu na výr. elektř.| |jednotky | | ev | | | éta kj | S | | | | pal | +--------------------+------------------+------------------------+ | kW | % | GJ/MWh | +--------------------+------------------+------------------------+ | do 30 | 26 | 13,85 | +--------------------+------------------+------------------------+ | 31 - 100 | 30 | 12,0 | +--------------------+------------------+------------------------+ | nad 100 | 32 | 11,25 | +--------------------+------------------+------------------------+ Příl.14 Stanovení účinnosti výroby energie (elektrické a tepelné) éta pc v palivovém článku (1) Účinnost výroby energie v palivovém článku éta pc se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu elektřiny měřené na svorkách palivového článku Epc (MWh) a tepelné energie dodané z palivového článku Qpc (GJ) k energii paliva (nosiče energie) spáleného v této jednotce, vyjádřený v %: (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu elektrické energie v palivovém článku kde Epc (MWh) elektřina vyrobená v palivovém článku, měřená na jeho svorkách Qpc (GJ) tepelná energie vyrobená v palivovém článku pc Qpal (GJ) energie paliva (nosiče energie spáleného v palivovém článku ev Spal (GJ/MWh) energie paliva (nosiče energie) spotřebovaného v palivovém článku éta pc (%) účinnost výroby elektřiny v palivovém článku Příl.15 Stanovení účinnosti výroby energie éta et ve výrobně (kotelně) s palivovými články a kotli (1) Účinnost výroby energie ve výrobně zahrnující jeden nebo více palivových článků a jeden nebo více kotlů (obvykle teplovodních) se stanoví jako poměr součtu fyzikálního ekvivalentu vyrobené elektrické energie měřené na svorkách palivových článků a tepelné energie dodané z palivových článků a z kotlů k celkové energii paliva spáleného v palivových článcích a v kotlích, vyjádřených v %: (2) Měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepelné energie) ve výrobně kde Epc (MW) elektřina vyrobená v palivovém článku, měřená na jeho svorkách ko Qpal (GJ) energie paliva spáleného v kotlích pc Qpal (GJ) energie paliva (nosiče) energie) spáleného v palivových článcích Qvyt (GJ) tepelná energie dodaná z výrobny (z palivových článků a z kotlů) et Spal (GJ/GJ) měrná spotřeba energie v palivu na výrobu energie (elektřiny a tepelné energie) ve výrobně (v palivových článcích a v kotlích) éta et (%) účinnost výroby energie (elektrické a tepelné) ve výrobně 1) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 2) § 93 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czNa průměrný nový byt vydělává Pražan 11,5 rokuJak se bydlí v typovém domě?FOTOGALERIE: Inspirativní ohlédnutí za For arch 2016