Nařízení č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

   591/2006 Sb.

   NAŘÍZENÍ VLÁDY

   ze dne 12. prosince 2006

   o  bližších  minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při
   práci na staveništích

   Změna: 136/2016 Sb.

   Vláda  nařizuje podle § 21 písm. a) k provedení § 3 odst. 3, § 15, § 18
   odst. 1 písm. c) a § 18 odst. 2 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., kterým
   se  upravují  další  požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v
   pracovněprávních  vztazích  a  o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
   při  činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon
   o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci):

   § 1

   (1)  Toto  nařízení  zapracovává  příslušné předpisy Evropské unie^1) a
   upravuje

   a)  bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
   na staveništích,

   b) náležitosti oznámení o zahájení prací,

   c)  práce  a  činnosti  vystavující  fyzickou  osobu zvýšenému ohrožení
   života nebo poškození zdraví a

   d)  další  činnosti,  které je koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví
   při  práci  na staveništi (dále jen "koordinátor") povinen provádět při
   přípravě a realizaci stavby,

   e)  bližší  požadavky  na  obsah  a  rozsah plánu bezpečnosti a ochrany
   zdraví při práci na staveništi (dále jen "plán").

   (2)  Nařízení  se  nevztahuje  na  práce  na  staveništi  prováděné při
   hornické  činnosti  v podzemí a činnosti prováděné hornickým způsobem v
   podzemí^2)  a  na  zemní  práce prováděné za použití strojů a výbušnin,
   pokud  se  na  jedné lokalitě přemisťuje více než 100 000 m3 horniny, s
   výjimkou zakládání staveb.

   § 2

   (1)  Zhotovitel  při  uspořádání  staveniště  dbá,  aby  byly  dodrženy
   požadavky  na pracoviště stanovené zvláštním právním předpisem^3) a aby
   staveniště  vyhovovalo  obecným požadavkům na výstavbu podle zvláštního
   právního  předpisu^4)  a  dalším  požadavkům na staveniště stanoveným v
   příloze  č.  1  k tomuto nařízení; je-li pro staveniště zpracován plán,
   uspořádá  zhotovitel  staveniště  v souladu s plánem a ve lhůtách v něm
   uvedených.

   (2)  Zhotovitel  vymezí  pracoviště  pro  výkon  jednotlivých  prací  a
   činností;   přitom   postupuje   podle   zvláštních  právních  předpisů
   upravujících podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci^5).

   (3)  Za  uspořádání  staveniště, popřípadě vymezeného pracoviště, podle
   odstavců  1  a  2  odpovídá  zhotovitel,  kterému bylo toto staveniště,
   popřípadě  pracoviště, předáno a který je převzal. V zápise o předání a
   převzetí  se  uvedou  všechny  známé  skutečnosti,  jež jsou významné z
   hlediska   zajištění   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  fyzických  osob
   zdržujících se na staveništi, popřípadě pracovišti.

   § 3

   Zhotovitel zajistí, aby

   a)  při  provozu  a  používání  strojů a technických zařízení (dále jen
   "stroje"),  nářadí  a  dopravních  prostředků  na staveništi byly kromě
   požadavků  zvláštních  právních předpisů^6) dodržovány bližší minimální
   požadavky  na bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanovené v příloze
   č. 2 k tomuto nařízení,

   b)  byly  splněny  požadavky  na  organizaci  práce  a pracovní postupy
   stanovené  v  příloze č. 3 k tomuto nařízení, jestliže se na staveništi
   plánují nebo provádějí

   1.  práce  spojené s rozpojováním a přemisťováním zeminy, včetně jejího
   zhutňování  nebo  jiného  zpevňování,  nebo  spojené  s jinými úpravami
   souvisejícími  s  těmito  pracemi,  které  jsou prováděny při zakládání
   staveb  nebo  terénních  úpravách  za  podmínek  stanovených  zvláštním
   právním   předpisem^7)   a   které  zahrnují  vytýčení  tras  technické
   infrastruktury^8) (dále jen "zemní práce"),

   2.  práce  spojené  s  prováděním a demontáží bednění a jeho podpěrných
   konstrukcí,  výrobou,  přepravou a ukládáním ocelové výztuže a betonové
   směsi, včetně jejího zhutňování (dále jen "betonářské práce"),

   3.  práce spojené se zděním a úpravami konstrukcí ze zdicího materiálu,
   jakými  jsou  cihly,  tvárnice,  bloky,  tvarovky  nebo  kámen,  včetně
   osazování  prefabrikátů ve zděných konstrukcích, omítání stěn a stropů,
   spárování  zdiva,  zhotovování  podlah,  mazanin  nebo  dlažeb,  úpravy
   povrchu  stěn  například  sekáním  nebo  dlabáním  (dále  jen "zednické
   práce"),

   4.   práce  spojené  s  montáží  a  spojováním,  jakož  i  demontáží  a
   rozebíráním   ocelových,   dřevěných,   betonových,   železobetonových,
   popřípadě  jiných  prvků  různého  tvaru  a funkce, například tyčových,
   plošných  nebo prostorových, do stavebních objektů nebo technologických
   konstrukcí o požadovaném tvaru a provedení (dále jen "montážní práce"),

   5.   práce   spojené  s  rozrušením,  rozpojením,  popřípadě  demontáží
   konstrukce   stavby   nebo   její   části,  které  jsou  prováděny  při
   odstraňování,  popřípadě změně stavby za podmínek stanovených zvláštním
   právním předpisem^9) (dále jen "bourací práce"),

   6.  svařování  a  nahřívání  živic  v tavných nádobách podle zvláštního
   právního předpisu^10),

   7. lepení krytin na podlahy, stěny, stropy nebo jiné konstrukce,

   8.  práce  při  údržbě  stavby^11)  a  jejího  technického  vybavení  a
   zařízení,  jakými  jsou  například  malířské a natěračské práce, mytí a
   čištění  oken,  fasád  nebo  okapů,  dále prohlídky, zkoušky, kontroly,
   revize  a  opravy  technického  vybavení  a  zařízení, jakož i montáž a
   demontáž   jejich  částí  v  rozsahu  potřebném  pro  provedení  těchto
   prohlídek,  zkoušek,  kontrol,  revizí  nebo oprav (dále jen "udržovací
   práce"),

   9. sklenářské práce,

   10.  práce  spojené se skladováním a manipulací s materiálem, popřípadě
   výrobky,

   11. potápěčské práce a práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu,

   12.  práce  nad  vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s nebezpečím
   utonutí,

   13.   práce  spojené  s  využitím  letadla  podle  zvláštního  právního
   předpisu^12).

   § 4

   Jestliže po omezenou dobu, zejména v závislosti na postupu stavebních a
   montážních prací nebo při udržovacích pracích, není možno zajistit, aby
   práce   byly   prováděny   na  pracovištích,  která  splňují  požadavky
   zvláštního  právního  předpisu^3), a jestliže při jejich provádění nebo
   během  přístupu  na pracoviště hrozí nebezpečí pádu fyzických osob nebo
   předmětů z výšky nebo do hloubky, zajistí zhotovitel bezpečné provádění
   těchto  prací,  jakož  i  bezpečný  přístup  na  pracoviště v souladu s
   požadavky zvláštního právního předpisu^13).

   § 5

   Náležitosti  oznámení  o  zahájení prací při realizaci stavby, které je
   zadavatel stavby povinen doručit oblastnímu inspektorátu práce, stanoví
   příloha č. 4 k tomuto nařízení.

   § 6

   Práce  a  činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života
   nebo poškození zdraví, pro jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat
   plán, stanoví příloha č. 5 k tomuto nařízení. Bližší požadavky na obsah
   a rozsah plánu stanoví příloha č. 6 k tomuto nařízení.

   § 7

   Koordinátor během přípravy stavby

   a)   dává  podněty  a  doporučuje  technická  řešení  nebo  organizační
   opatření,   která   jsou  z  hlediska  zajištění  bezpečného  a  zdraví
   neohrožujícího  pracovního prostředí a podmínek výkonu práce vhodná pro
   plánování  jednotlivých  prací,  zejména  těch,  které  se  uskutečňují
   současně nebo v návaznosti; dbá, aby doporučované řešení bylo technicky
   realizovatelné  a v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při práci a aby bylo, s přihlédnutím k
   účelu stanovenému zadavatelem stavby, ekonomicky přiměřené,

   b)  poskytuje  odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na
   zajištění  bezpečné  a  zdraví  neohrožující  práce,  odhadu délky času
   potřebného pro provedení plánovaných prací nebo činností se zřetelem na
   specifická  opatření,  pracovní  nebo technologické postupy a procesy a
   potřebnou organizaci prací v průběhu realizace stavby,

   c) zpracovává plán tak, aby obsahoval přiměřeně povaze a rozsahu stavby
   a  místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy
   zpracované  v  podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví
   neohrožující  práce,  přehledné schematické znázornění časového trvání,
   posloupnosti  anebo  souběhu  a  věcné  vazby  jednotlivých  opatření k
   zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, a nechá
   odsouhlasit   a  podepsat  a  aby  byl  odsouhlasen  a  podepsán  všemi
   zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi,

   d)  zapracuje  do  plánu  požadavky  na bezpečnost a ochranu zdraví při
   práci při udržovacích pracích.

   § 8

   (1) Koordinátor během realizace stavby

   a)  koordinuje  přijímání  opatření  k  zajištění bezpečnosti a ochrany
   zdraví  při práci jednotlivými zhotoviteli nebo jimi pověřenými osobami
   se  zřetelem  na  povahu  stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a
   činnosti  prováděné  na  staveništi současně, popřípadě v návaznosti, s
   cílem  chránit  zdraví  fyzických  osob,  zabraňovat pracovním úrazům a
   předcházet vzniku nemocí z povolání,

   b)  dává  podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení
   nebo  opatření  k  zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro
   stanovení   pracovních   nebo   technologických   postupů  a  plánování
   bezpečného  provádění prací, které se s ohledem na věcné a časové vazby
   při   realizaci   stavby   uskuteční   současně   nebo  na  sebe  budou
   bezprostředně navazovat,

   c)  spolupracuje  při  stanovení času potřebného k bezpečnému provádění
   jednotlivých prací nebo činností,

   d) sleduje provádění prací na staveništi a ověřuje, zda jsou dodržovány
   požadavky  na  bezpečnost  a ochranu zdraví při práci s cílem zajištění
   bezpečného  provádění  prací  na  staveništi  a upozorňuje na konkrétně
   zjištěné nedostatky a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy,

   e)  kontroluje zabezpečení obvodu staveniště, včetně vstupu a vjezdu na
   staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaným fyzickým osobám,

   f)  spolupracuje  se  zástupci  zaměstnanců  pro  oblast  bezpečnosti a
   ochrany  zdraví  při práci a s příslušnými odborovými organizacemi^14),
   popřípadě s fyzickou osobou provádějící technický dozor stavebníka^7),

   g)  zúčastňuje  se  kontrolní  prohlídky  stavby,  k  níž  byl  přizván
   stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu^7),

   h)  v  součinnosti  se  všemi  zhotoviteli na dané stavbě aktualizuje a
   přizpůsobuje  plán  zpracovaný  při  přípravě stavby skutečnému průběhu
   prací  při  realizaci  stavby  na staveništi a nechá plán odsouhlasit a
   podepsat všemi zhotoviteli, pokud nebyli v době zpracování plánu známi.

   (2) Koordinátor během realizace stavby

   a)  navrhuje  termíny  kontrolních  dnů  k  dodržování  plánu za účasti
   zhotovitelů nebo osob jimi pověřených a organizuje jejich konání,

   b)  sleduje,  zda zhotovitelé dodržují plán a projednává s nimi přijetí
   opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků,

   c)  provádí  zápisy  o  zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně
   zdraví   při   práci  na  staveništi,  na  něž  prokazatelně  upozornil
   zhotovitele,  a  dále  zapisuje  údaje o tom, zda a jakým způsobem byly
   tyto nedostatky odstraněny.

   § 9

   Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

   Předseda vlády:

   Ing. Topolánek v. r.

   Místopředseda vlády

   a ministr práce a sociálních věcí:

   RNDr. Nečas v. r.

   Příl.1

   Další požadavky na staveniště

   Obecné požadavky

   I. Požadavky na zajištění staveniště

   1.  Stavby,  pracoviště  a  zařízení  staveniště musí být ohrazeny nebo
   jinak   zabezpečeny  proti  vstupu  nepovolaných  fyzických  osob,  při
   dodržení následujících zásad:

   a)  staveniště  v  zastavěném  území  musí být na jeho hranici souvisle
   oploceno  do výšky nejméně 1,8 m. Při vymezení staveniště se bere ohled
   na  související  přilehlé  prostory  a  pozemní komunikace s cílem tyto
   komunikace,  prostory  a  provoz  na  nich co nejméně narušit. Náhradní
   komunikace je nutno řádně vyznačit a osvětlit,

   b) u liniových staveb nebo u stavenišť, popřípadě pracovišť, na kterých
   se  provádějí  pouze  krátkodobé  práce, lze ohrazení provést zábradlím
   skládajícím  se  alespoň  z  horní  tyče  upevněné  ve  výši  1,1  m na
   stabilních  sloupcích  a  jedné  mezilehlé  střední  tyče; s ohledem na
   místní  a  provozní  podmínky může toto ohrazení být nahrazeno zábranou
   podle přílohy č. 3 části III., bodu 2. k tomuto nařízení,

   c)  nelze-li u prací prováděných na pozemních komunikacích z provozních
   nebo  technologických  důvodů  ohrazení  ani  zábrany provést, musí být
   bezpečnost  provozu  a osob zajištěna jiným způsobem, například řízením
   provozu nebo střežením,

   d)  nepoužívané  otvory,  prohlubně, jámy, propadliny a jiná místa, kde
   hrozí  nebezpečí  pádu fyzických osob, musí být zakryty, ohrazeny podle
   přílohy č. 3 části III. bodu 2. k tomuto nařízení nebo zasypány.

   2.   Zhotovitel   určí   způsob  zabezpečení  staveniště  proti  vstupu
   nepovolaných  fyzických  osob,  zajistí označení hranic staveniště tak,
   aby  byly  zřetelně  rozeznatelné  i za snížené viditelnosti, a stanoví
   lhůty  kontrol  tohoto  zabezpečení.  Zákaz vstupu nepovolaným fyzickým
   osobám  musí být vyznačen bezpečnostní značkou^15) na všech vstupech, a
   na přístupových komunikacích, které k nim vedou.

   3. Nejsou-li požadavky na zabezpečení staveniště pro zrakově a pohybově
   postižené  obsaženy  v  projektové dokumentaci, zajistí zhotovitel, aby
   náhradní  komunikace  a  oplocení,  popřípadě  ohrazení  staveniště  na
   veřejných  prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích umožňovalo
   bezpečný  pohyb  fyzických  osob  s  pohybovým  postižením,  jakož i se
   zrakovým postižením.

   4.  Vjezdy  na  staveniště  pro  vozidla  musí  být označeny dopravními
   značkami,^16)   provádějícími   místní   úpravu   provozu   vozidel  na
   staveništi.  Zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen
   bezpečnostní   značkou^15)   na   všech  vjezdech,  a  na  přístupových
   komunikacích, které k nim vedou.

   5.  Před  zahájením  prací  v  ochranných  pásmech  vedení, staveb nebo
   zařízení  technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření
   ke  splnění  podmínek  stanovených  provozovateli těchto vedení, staveb
   nebo zařízení,^17) a během provádění prací je dodržuje.

   6.  Po  celou  dobu  provádění  prací  na  staveništi musí být zajištěn
   bezpečný stav pracovišť a dopravních komunikací; požadavky na osvětlení
   stanoví zvláštní právní předpis.^5)

   7.  Přístup  na  jakoukoli  plochu,  která  není  dostatečně únosná, je
   povolen  pouze,  pokud  je  vhodným  technickým  zařízením  nebo jinými
   prostředky   zajištěno  bezpečné  provedení  práce,  popřípadě  umožněn
   bezpečný pohyb po této ploše.

   8.  Materiály,  stroje,  dopravní  prostředky  a  břemena při dopravě a
   manipulaci  na  staveništi  nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických
   osob   zdržujících  se  na  staveništi,  popřípadě  jeho  bezprostřední
   blízkosti.

   II. Zařízení pro rozvod energie

   1. Dočasná zařízení pro rozvod energie na staveništi musí být navržena,
   provedena  a  používána  takovým způsobem, aby nebyla zdrojem nebezpečí
   vzniku  požáru nebo výbuchu; fyzické osoby musí být dostatečně chráněny
   před  nebezpečím  úrazu  elektrickým  proudem. Návrh, provedení a volba
   dočasného  zařízení  pro  rozvod  energie  a  ochranných  zařízení musí
   odpovídat  druhu a výkonu rozváděné energie, podmínkám vnějších vlivů a
   odborné  způsobilosti  fyzických  osob,  které mají přístup k součástem
   zařízení.  Rozvody  energie,  existující před zřízením staveniště, musí
   být identifikovány, zkontrolovány a viditelně označeny.

   2.  Dočasná  elektrická  zařízení  na  staveništi musí splňovat normové
   požadavky  a  musí  být  podrobována pravidelným kontrolám a revizím ve
   stanovených  intervalech. Hlavní vypínač elektrického zařízení musí být
   umístěn  tak,  aby  byl snadno přístupný, musí být označen a zabezpečen
   proti  neoprávněné  manipulaci  a  s  jeho umístěním musí být seznámeny
   všechny   fyzické  osoby  zdržující  se  na  staveništi.  Pokud  se  na
   staveništi nepracuje, musí být elektrická zařízení, která nemusí zůstat
   z  provozních  důvodů zapnuta, odpojena a zabezpečena proti neoprávněné
   manipulaci.

   3.  Pokud  nelze  nadzemní  elektrické vedení přesunout mimo staveniště
   nebo je odpojit od zdroje elektrického proudu, je nutno zabránit vjezdu
   dopravních prostředků a pojízdných strojů do ochranného pásma. Nelze-li
   provoz  dopravních prostředků a pojízdných strojů pod vedením vyloučit,
   je nutno umístit závěsné zábrany a náležitá upozornění.

   III. Požadavky na venkovní pracoviště na staveništi

   1. Pohyblivá nebo pevná pracoviště nacházející se ve výšce nebo hloubce
   musí být pevná a stabilní s ohledem na

   a) počet fyzických osob, které se na nich současně zdržují,

   b) maximální zatížení, které se může vyskytnout, a jeho rozložení,

   c) povětrnostní vlivy, kterým by mohla být vystavena.

   2.  Nejsou-li  podpěry nebo jiné součásti pracovišť dostatečně stabilní
   samy o sobě, je třeba stabilitu zajistit vhodným a bezpečným ukotvením,
   aby  se  vyloučil nežádoucí nebo samovolný pohyb celého pracoviště nebo
   jeho části.

   3.   Zhotovitel  zajišťuje  provádění  odborných  prohlídek  pracoviště
   způsobem  a v intervalech stanovených v průvodní dokumentaci, vždy však
   po  změně polohy a po mimořádných událostech, které mohly ovlivnit jeho
   stabilitu a pevnost.

   4.  Zhotovitel  skladuje  materiál,  nářadí a stroje podle přílohy č. 3
   části  I  k  tomuto  nařízení  a  podle  pokynů  výrobce  a v souladu s
   požadavky  zvláštních  právních  předpisů^18) a požadavky na organizaci
   práce a pracovních postupů stanovenými v příloze č. 3 k tomuto nařízení
   tak,  aby  nevzniklo  nebezpečí  ohrožení  fyzických osob, majetku nebo
   životního prostředí.

   5.  Zhotovitel přeruší práci, jakmile by její další pokračování vedlo k
   ohrožení  životů  nebo  zdraví fyzických osob na staveništi nebo v jeho
   okolí,  popřípadě  k  ohrožení  majetku nebo životního prostředí vlivem
   nepříznivých  povětrnostních  vlivů,  nevyhovujícího  technického stavu
   konstrukce  nebo  stroje,  živelné  události,  popřípadě  vlivem jiných
   nepředvídatelných  okolností.  Důvody  pro  přerušení práce posoudí a o
   přerušení práce rozhodne fyzická osoba pověřená zhotovitelem.

   6. Při přerušení práce zajistí zhotovitel provedení nezbytných opatření
   k  ochraně  bezpečnosti  a  zdraví fyzických osob a vyhotovení zápisu o
   provedených opatřeních.

   7.  Dojde-li  v  průběhu  prací  ke  změně  povětrnostní  situace  nebo
   geologických,  hydrogeologických,  popřípadě provozních podmínek, které
   by  mohly  nepříznivě ovlivnit bezpečnost práce zejména při používání a
   provozu  strojů,  zajistí  zhotovitel  bez zbytečného odkladu provedení
   nezbytné   změny   technologických  postupů  tak,  aby  byla  zajištěna
   bezpečnost   práce   a   ochrana   zdraví  fyzických  osob.  Se  změnou
   technologických postupů zhotovitel neprodleně seznámí příslušné fyzické
   osoby.

   8.  V  místech  s nebezpečím výbuchu, zasypání, otravy, utonutí, pádu z
   výšky nebo do hloubky zajišťuje zhotovitel, aby fyzické osoby pracující
   na  takovém pracovišti osamoceně byly seznámeny s pravidly dorozumívání
   pro  případ nehody a stanoví účinnou formu dohledu pro potřebu včasného
   poskytnutí první pomoci.

   Příl.2

   Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při provozu a
   používání strojů a nářadí na staveništi

   I. Obecné požadavky na obsluhu strojů

   1.   Před   použitím  stroje  zhotovitel  seznámí  obsluhu  s  místními
   provozními  a  pracovními podmínkami majícími vliv na bezpečnost práce,
   jimiž  jsou  zejména  únosnost půdy, přejezdů a mostů, sklony pojezdové
   roviny,  uložení  podzemních  vedení  technického  vybavení,  popřípadě
   jiných podzemních překážek, umístění nadzemních vedení a překážek.

   2.  Při  provozu  stroje  obsluha  zajišťuje stabilitu stroje v průběhu
   všech  pracovních  činností  stroje. Je-li stroj vybaven stabilizátory,
   táhly nebo závěsy, jsou v pracovní poloze nastaveny v souladu s návodem
   k používání a zajištěny proti zaboření, posunutí nebo uvolnění.

   3.  Pokud  je  u  stroje  předepsáno  zvláštní  výstražné  signalizační
   zařízení,  je  signalizováno uvedení stroje do chodu zvukovým, případně
   světelným  výstražným  signálem.  Po  výstražném  signálu uvádí obsluha
   stroj  do  chodu až tehdy, když všechny ohrožené fyzické osoby opustily
   ohrožený  prostor;  není-li  v  průvodní  dokumentaci  stroje stanoveno
   jinak,  je  prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem
   jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m. Na nepřehledných pracovištích
   smí  být  stroj  uveden  do  provozu  až po uplynutí doby postačující k
   opuštění ohroženého prostoru všemi fyzickými osobami.

   4. Pokud je stroj používán na pozemní komunikaci a je vybaven zvláštním
   výstražným  světlem  oranžové  barvy,  řídí  se jeho činnost zvláštními
   právními předpisy.^19)

   5.  Při  použití stroje za provozu na pozemních komunikacích zhotovitel
   postupuje  v souladu s podmínkami stanovenými podle zvláštních právních
   předpisů;^20)  dohled  a  podle  okolností  též  bezpečnost  provozu na
   pozemních   komunikacích   zajišťuje   dostatečným  počtem  způsobilých
   fyzických  osob,  které  při této činnosti užívají jako osobní ochranný
   pracovní prostředek výstražný oděv s vysokou viditelností. Při označení
   překážky   provozu  na  pozemních  komunikacích  se  řídí  ustanoveními
   zvláštních právních předpisů.^16)

   6.  Stroje,  při  jejichž  činnosti  vznikají vibrace, lze používat jen
   takovým  způsobem  a  na  takových staveništích, kde nehrozí nebezpečné
   přenášení  vibrací  působících  škody  na  blízkých stavbách, výkopech,
   podzemním vedení, zařízení, a podobně.

   II. Stroje pro zemní práce

   1. Stroj pojíždí nebo vykonává pracovní činnost v takové vzdálenosti od
   okraje  svahů  a  výkopů, aby s ohledem na únosnost půdy nedošlo k jeho
   zřícení. Pokud tato vzdálenost není stanovena v technologickém postupu,
   stanoví ji zhotovitelem pověřená fyzická osoba před zahájením prací.

   2.  Pod stěnou nebo svahem stroj pojíždí nebo vykonává pracovní činnost
   v takové vzdálenosti, aby nevzniklo nebezpečí jeho zasypání.

   3.  Při použití více strojů na jednom pracovišti je mezi nimi zachována
   taková vzdálenost, aby nedošlo ke vzájemnému ohrožení provozu strojů.

   4.  Při  jízdě  ze  svahu  a  při práci na svahu obsluha stroje používá
   bezpečnou  techniku  jízdy  tak,  aby  nedošlo  k nebezpečnému posunutí
   těžiště stroje a ztrátě jeho stability.

   5.  Při  nakládání  materiálu  na dopravní prostředek lze manipulovat s
   pracovním  zařízením  stroje  pouze  nad  ložnou  plochou a tak, aby do
   dopravního  prostředku  nenaráželo.  Nelze-li  se při nakládání vyhnout
   manipulaci   pracovním   zařízením   stroje   nad   kabinou  dopravního
   prostředku,  je  nutno  zajistit,  aby  se  během  nakládání  v  kabině
   nezdržovaly  žádné  fyzické  osoby.  Ložnou  plochu  je  nutno nakládat
   rovnoměrně.

   6.  Při  jízdě  stroje  s  naloženým  materiálem  je  pracovní zařízení
   ustaveno,  případně  zajištěno  v  přepravní  poloze tak, aby nedošlo k
   nebezpečné ztrátě stability stroje a omezení výhledu obsluhy.

   7.  Obsluha  stroje neopouští své místo, aniž by bylo pracovní zařízení
   stroje  spuštěno  na zem, popřípadě na podložku na zemi nebo umístěno v
   předepsané   přepravní  poloze  a  zajištěno  v  souladu  s  návodem  k
   používání.

   8. Při hrnutí horniny dozerem nepřesahuje břit jeho radlice nebo lopaty
   okraj svahu nebo výkopu; to neplatí při zahrnování výkopu.

   9. Výložník lanových rypadel je přestavován jen s nezatíženým pracovním
   zařízením, nestanoví-li výrobce v návodu k používání jinak.

   10.  Převisy,  které  při rýpání případně vzniknou, je nutno neprodleně
   odstranit.

   11.  Není-li  v  návodu  k  používání stanoveno jinak, není při provozu
   strojů dovoleno

   a) roztloukat horninu dnem lopaty,

   b) urovnávat terén otáčením lopaty,

   c) vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje.

   12.  Lopata  stroje smí být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na
   místě, kde nehrozí sesuv zeminy.

   13.  Při  použití  přídavného  zdvihacího  zařízení  dodaného ke stroji
   výrobcem   platí   vedle  podmínek  stanovených  výrobcem  přiměřeně  i
   požadavky  na  bezpečný  provoz  a  používání  zařízení  pro zdvihání a
   přemisťování zavěšených břemen.^6)

   14.   Před   zahájením   zemních  prací  se  skrejprem  jsou  provedena
   zhotovitelem  nebo  jinou fyzickou osobou nezbytná opatření k tomu, aby
   stroj  nenarazil  radlicí  na  vyčnívající  pevné  překážky,  jako jsou
   kameny,  pařezy  nebo  silné  kořeny,  které je nutno předem odstranit,
   narušit,  popřípadě  viditelně  označit. Zařízení technického vybavení,
   například  požární  hydranty,  uzávěry  vody  a  plynu nebo kanalizační
   poklopy, je nutno zabezpečit tak, aby nedošlo k jejich poškození.

   15.  Je-li  skrejpr  v  pohybu,  nesmí  se v jeho nebezpečném pracovním
   prostoru před strojem ve směru jeho jízdy zdržovat žádné fyzické osoby.

   16.  Není  dovoleno  vstupovat  do  prostoru  mezi  skrejpr  a  tahač a
   přecházet přes jakoukoli část taženého skrejpru.

   17.  Při  přesunu  naloženého  i prázdného skrejpru musí být korba vždy
   zvednuta a uzavřena.

   III. Míchačky

   1.  Před  uvedením  do  provozu  musí  být  míchačka  řádně  ustavena a
   zajištěna v horizontální poloze.

   2. Míchačka smí být plněna pouze při rotujícím bubnu.

   3.  Při  ručním  vhazování složek směsi do míchačky lopatou je zakázáno
   zasahovat do rotujícího bubnu.

   4.  Buben  míchačky není dovoleno čistit za chodu nářadím nebo předměty
   drženými  v ruce. Konce ručního nářadí nesmí být vkládány do rotujícího
   bubnu.

   5.  Obsluha  nevstupuje  do prostoru ohroženého pohybem násypného koše.
   Při  opravách,  údržbě  a čištění míchaček vybavených násypným košem je
   dovoleno  vstoupit  pod  koš  jen  tehdy, je-li koš bezpečně mechanicky
   zajištěn  v  horní  poloze řetězem, hákem, vzpěrou nebo jiným ochranným
   prostředkem.

   6.  Vstupovat  na  konstrukci  míchačky  se  smí jen tehdy, je-li stroj
   odpojen od přívodu elektrické energie.

   IV. Betonárny

   1.  Dráha  násypného  koše  musí být zajištěna ohrazením nebo zakrytím.
   Prohlídky,  údržbu  a  opravy,  popřípadě jiné nezbytné činnosti, lze v
   prostoru ohroženém pohybem koše provádět pouze tehdy, je-li násypný koš
   spolehlivě zablokován proti pohybu.

   2. Násypný koš nesmí být používán pro dopravu fyzických osob.

   3.  Zařízení na dopravu a skladování volně loženého cementu od plnícího
   potrubí, zásobníků až po místo odběru včetně míchačky je nutno používat
   a  udržovat  v  souladu  s průvodní dokumentací tak, aby bylo zabráněno
   nežádoucímu usazování a víření prachu.

   4.  Zavážení  i  vyprazdňování  jednotlivých sektorů hvězdicové skládky
   kameniva  se  provádí  rovnoměrně,  aby  nedocházelo  k  jednostrannému
   zatížení  přepážek.  Vstup  fyzických  osob  na  skládku  kameniva a do
   prostoru  ohroženého  pohybem  přihrnovače kameniva není dovolen; místa
   přístupu ke skládce se označí bezpečnostními značkami.^15)

   V. Dopravní prostředky pro přepravu betonových a jiných směsí

   1.   Před   jízdou,  zejména  po  ukončení  plnění  nebo  vyprazdňování
   přepravního zařízení, zkontroluje řidič dopravního prostředku, dále jen
   vozidla,  zajištění výsypného zařízení v přepravní poloze, popřípadě je
   v této poloze v souladu s návodem k používání zajistí.

   2.  Při  přejímce  a  při  ukládání  směsi musí být vozidlo umístěno na
   přehledném   a   dostatečně  únosném  místě  bez  překážek  ztěžujících
   manipulaci a potřebnou vizuální kontrolu.

   VI. Čerpadla směsi a strojní omítačky

   1.  Potrubí,  hadice,  dopravníky,  skluzné  a  vibrační  žlaby  a jiná
   zařízení  pro  dopravu  betonové směsi musí být vedeny a zajištěny tak,
   aby  nezpůsobily  přetížení  nebo  nadměrné namáhání, například lešení,
   bednění, stěny výkopu nebo konstrukčních částí stavby.

   2. Víko tlakové nádoby nelze otvírat, pokud nebyl přetlak uvnitř nádoby
   zrušen podle návodu k používání, například odvzdušňovacím ventilem.

   3. Vyústění potrubí na čerpání směsi musí být spolehlivě zajištěno tak,
   aby  riziko  zranění  fyzických  osob  následkem jeho nenadálého pohybu
   vlivem dynamických účinků dopravované směsi bylo minimalizováno.

   4.  Při používání stříkací pistole strojní omítačky má obsluha stabilní
   postavení.  Při  strojním čerpání malty musí být zajištěn vhodný způsob
   dorozumívání  mezi  fyzickými  osobami  provádějícími  nanášení malty a
   obsluhou čerpadla.

   5.  Strojní  zařízení  pro  povrchové  úpravy  není  dovoleno  čistit a
   rozebírat pod tlakem.

   6.  Pro  dopravu  směsí  k  čerpadlu musí být zajištěn bezpečný příjezd
   nevyžadující složité a opakované couvání vozidel.

   7. Při provozu čerpadel není dovoleno

   a) přehýbat hadice,

   b)  manipulovat  se  spojkami  a  ručně  přemisťovat  hadice a potrubí,
   nejsou-li pro to konstruovány,

   c)  vstupovat  na  konstrukci  čerpadla  a  do  nebezpečného prostoru u
   koncovky hadice.

   8.  Pojízdné  čerpadlo (dále jen "autočerpadlo") musí být umístěno tak,
   aby  obslužné místo bylo přehledné a v prostoru manipulace s výložníkem
   a potrubím se nenacházely překážky ztěžující tuto manipulaci.

   9.  Při  použití děleného výložníku musí být autočerpadlo umístěno tak,
   aby  je  nebylo nutno zbytečně přemísťovat a aby byla dodržena bezpečná
   vzdálenost od okrajů výkopů, podpěr lešení a jiných překážek.

   10. V pracovním prostoru výložníku autočerpadla se nikdo nezdržuje.

   11.  Výložník  autočerpadla  nelze  používat ke zdvihání a přemísťování
   břemen.

   12. Manipulace s rozvinutým výložníkem (výložníková ramena s potrubím a
   hadicemi)  smí  být  prováděna jen při zajištění stability autočerpadla
   sklápěcími  a  výsuvnými  opěrami (stabilizátory) v souladu s návodem k
   používání.

   13.  Přemisťovat autočerpadlo lze jen s výložníkem složeným v přepravní
   poloze.

   VII. Přepravníky a stabilní skladovací zařízení sypkých hmot

   1.  Před připojením dopravních hadic nebo potrubí k potrubnímu řadu pro
   tlakové zásobníky, jako volně loženého cementu a podobných sypkých hmot
   (dále  jen  "volně  ložený cement"), se obsluha přesvědčí, zda řad není
   pod tlakem.

   2. Dopravní hadice a potrubí je nutno před přečerpáváním volně loženého
   cementu prohlédnout. Funkčně poškozené zařízení není dovoleno používat.

   3.  Spojovat  hadice  mezi  sebou  navzájem a s pevným potrubím lze jen
   nepoškozenými a k tomu určenými spojkami a koncovkami.

   4.  V  průběhu  přečerpávání  obsluha  sleduje stavoznak zásobníku, aby
   nedošlo k jeho přeplnění.

   5. Při provozu a údržbě přepravníků volně loženého cementu se postupuje
   podle   návodu   k   používání,  popřípadě  podle  místního  provozního
   bezpečnostního   předpisu;   přiměřeně   se  přitom  uplatní  požadavky
   zvláštního  právního  předpisu^6)  vztahující se na stabilní skladovací
   zařízení sypkých hmot.

   VIII. Mechanické lopaty

   1.  Povrch  terénu,  popřípadě  konstrukce,  po kterém jsou sypké hmoty
   přihrnovány  mechanickou  lopatou,  musí  být  upraven tak, aby nemohlo
   dojít  k  zachycení  lopaty  o  nerovnosti,  pevné  překážky nebo větší
   předměty.

   2. Spojení tažného lana lopaty s navíjecím zařízením musí být zajištěno
   pojistkou proti přetížení.

   3.  Přemisťování  prázdné  lopaty  do  záběru provádí obsluha jen jejím
   tažením, nikoliv tlačením nebo přenášením před sebou.

   4.  Při  provozu  stroje se nikdo nezdržuje v prostoru mezi navijákem a
   lopatou.  Obsluha  dbá,  aby  se  na  tažném laně nevytvořila smyčka, a
   lopatu v záběru přidržuje oběma rukama. Při odebírání sypkých hmot musí
   být provedeno opatření k zabránění zasypání obsluhy lopaty.

   5.  Spojování  tažného  lana  uzly  není dovoleno. Spojení lana v místě
   uchycení  lopaty musí být provedeno spolehlivě minimálně dvěma lanovými
   spojkami.

   IX. Vibrátory

   1. Délka pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a částí vibrátoru,
   která  je  držena v ruce nebo je ručně provozována, musí být nejméně 10
   m.  Totéž  platí  o délce pohyblivého přívodu mezi napájecí jednotkou a
   motorovou  jednotkou,  jestliže  motorová  jednotka  je  mezi  napájecí
   jednotkou a částí vibrátoru drženou v ruce.

   2.  Ponoření  vibrační  hlavice  ponorného vibrátoru a její vytažení ze
   zhutňovaného  betonu  se  provádí jen za chodu vibrátoru. Ohebný hřídel
   vibrátoru  nesmí  být  ohýbán  v  oblouku  o  menším  poloměru,  než je
   stanoveno v návodu k používání.

   X. Beranidla a vibrační beranidla - strojní

   1.  Při beranění prvků, jako jsou štětovnice nebo piloty, nesmějí být v
   okruhu odpovídajícím 1,5 násobku výšky věže nebo výložníku jeřábu (dále
   jen "nosič") prováděny jiné práce.

   2.   Příprava   prvků  pro  beranění  musí  být  prováděna  v  bezpečné
   vzdálenosti od místa beranění.

   3.  Pro nosič musí být zajištěna zpevněná a vyrovnaná pracovní plocha o
   dostatečné velikosti odpovídající rozměrům a typu beranidla.

   4. Nosič musí být zajištěn proti převržení.

   5. Přitahování nebo stavění prvku šikmým tahem je dovoleno pouze k tomu
   určeným zařízením.

   6.  Zarážený  prvek  musí být při zarážení spolehlivě stabilizován tak,
   aby byla zaručena jeho správná poloha a nemohlo dojít k jeho vychýlení.

   7.  K  navádění  prvků  musí  být  používány  jen bezpečné a spolehlivé
   přípravky.  Ruční  navádění  je  dovoleno  pouze  u zdvihacího zařízení
   vybaveného mikrozdvihem.

   8. Při beranění se nevstupuje pod zavěšené prvky. U zavěšeného prvku se
   může po dobu nezbytně nutnou zdržovat pouze fyzická osoba určená k jeho
   navádění a stabilizování jeho polohy.

   9. Pro použití volně zavěšeného beranidla, například pneumatického nebo
   vibračního,   zpracuje   zhotovitel   podrobný   technologický   postup
   zahrnující požadavky k zajištění bezpečnosti práce.

   10.  Pokud  není  fyzická osoba vystupující na nosič jištěna proti pádu
   technickou   konstrukcí,   musí   být   zajištěna  osobními  ochrannými
   pracovními prostředky pro zachycení pádu.

   XI. Stavební elektrické vrátky

   1.  Stanoviště  obsluhy  musí  být  umístěno  tak,  aby nebylo ohroženo
   břemenem nebo nosným lanem a aby z něho bylo vidět na všechna nakládací
   a  vykládací  místa,  není-li  vzájemné  dorozumívání  mezi  obsluhou a
   fyzickou  osobou  na  nakládacím,  popřípadě vykládacím místě zajištěno
   signalizačním zařízením.

   2.  Vrátek  musí  být  umístěn  v  bezpečné vzdálenosti od svislé dráhy
   přepravovaného  břemene, chráněn před ostatním provozem na staveništi a
   řádně  ukotven, popřípadě stabilizován. Nestanoví-li výrobce v návodu k
   používání  jinak,  nesmí  být  hmotnost  zátěže použité pro stabilizaci
   vrátku menší než dvojnásobek jeho nosnosti.

   3. Kladku je nutno osadit tak, aby její osa byla kolmá na směr navíjení
   lana,  a  nejvýše  do  takové  polohy,  aby při nejnižší poloze břemene
   zůstaly na bubnu vrátku ještě nejméně 3 závity lana.

   4.  Vrátek  nelze používat, není-li zajištěno že se jeho chod samočinně
   zastaví,  jakmile  se  závěsný  hák  svou  nejvyšší  částí  přiblíží na
   stanovenou bezpečnou vzdálenost k pevné překážce, například kladce nebo
   tělesu  vrátku.  Nestanoví-li  výrobce  jinak, nastaví se tato bezpečná
   vzdálenost na 0,3 m.

   5.  V  místě  odebírání  nebo nakládání materiálu ve výšce je zajištěna
   ochrana  fyzických  osob  proti  pádu z výšky.^13) Pokud by střední tyč
   zábradlí  nebo  zarážka  u  podlahy znemožňovaly bezpečnou manipulaci s
   přepravovaným  břemenem, lze je v nezbytném rozsahu vynechat, popřípadě
   odstranit.   Postup   podle   zvláštního  právního  předpisu  tím  není
   dotčen.^21)

   6.  Vrátek  nelze  uvést  do  provozu,  dokud  nebyl  po dokončení jeho
   montáže,  včetně  závěsné  konstrukce  kladky,  předán  a  zhotovitelem
   převzat  do  provozu  a  dokud  o tomto předání a převzetí nebyl učiněn
   zápis.

   7.  Před  uvedením  vrátku  do chodu se obsluha přesvědčí, zda se nikdo
   nezdržuje v prostoru ohroženém pádem břemene.

   8. Při provozu vrátku není dovoleno

   a) zatěžovat vrátek nad jeho nosnost,

   b)  přepravovat  břemena,  která  svými  rozměry  ohrožují okolí, pokud
   nejsou provedena náležitá bezpečnostní opatření,

   c) zdvihat břemena šikmým tahem,

   d) opustit stanoviště obsluhy vrátku, je-li břemeno zavěšeno na háku,

   e) zavěšovat břemeno na špičku háku,

   f) zdržovat se pod zavěšeným břemenem a v jeho nebezpečné blízkosti,

   g) usměrňovat rukama nebo nohama navíjení lana na buben vrátku,

   h)  pokračovat v práci s vrátkem, utvoří-li se na laně smyčka nebo uzel
   a dojde-li k vysmeknutí lana z drážky kladky,

   i)  dopravovat  břemena, hrozí-li nebezpečí poškození nosného lana nebo
   vázacích prostředků,

   j) způsobovat rázy při spouštění nebo tahu břemene,

   k) zdvihat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá,

   l)  provádět  změny  na  brzdách,  které  by  mohly  ohrozit bezpečnost
   fyzických osob,

   m)   používat  elektrický  vrátek  pro  zdvihání  výtahové  plošiny  ve
   vodítkách,  pokud nejsou splněny technické požadavky platné pro uvedení
   stavebních plošinových výtahů do provozu.

   9.  Vrátek  smí  být  použit pro vlečení, jen pokud je k tomu upraven a
   pokud je

   a) tomu přizpůsoben kryt navíjecího bubnu,

   b)  instalováno  zařízení  pro  správné  ukládání  lana při navíjení na
   buben,

   c)  ovládání vrátku zařízeno tak, že při uvolnění tlačítka určeného pro
   uvedení vrátku do chodu se chod vrátku zastaví.

   10.  Ve  zhotovitelem  určených intervalech provede obsluha vrátku nebo
   fyzická osoba určená zhotovitelem prohlídku vrátku, lana a úvazku podle
   návodu k používání nebo pokynů pro obsluhu.

   XII. Jednoduché kladky pro ruční zvedání břemen

   1. Nosné textilní lano musí mít průměr nejméně 10 mm. Poškozené lano je
   vyloučeno z používání.

   2.   Provedení   nosné   konstrukce  kladky  je  před  prvním  použitím
   prokazatelně schváleno fyzickou osobou určenou zhotovitelem.

   XIII. Stavební výtahy

   Stavební  plošinové  výtahy  musí  být v průběhu provozu ve stanovených
   intervalech kontrolovány s cílem zajistit jejich bezpečný provoz.

   XIV.  Společná ustanovení o zabezpečení strojů při přerušení a ukončení
   práce

   1.  Obsluha  stroje  zaznamenává  závady  stroje nebo provozní odchylky
   zjištěné  v  průběhu  předchozího  provozu  nebo  používání  stroje a s
   případnými závadami je řádně seznámena i střídající obsluha.

   2. Proti samovolnému pohybu musí být stroj po ukončení práce zajištěn v
   souladu  s  návodem k používání, například zakládacími klíny, pracovním
   zařízením  spuštěným  na  zem  nebo  zařazením  nejnižšího rychlostního
   stupně  a  zabrzděním  parkovací brzdy. Rovněž při přerušení práce musí
   být   stroj   zajištěn  proti  samovolnému  pohybu  alespoň  zabrzděním
   parkovací brzdy nebo pracovním zařízením spuštěným na zem.

   3.  Po  ukončení práce a při jejím přerušení musí být proti samovolnému
   pohybu  zajištěno i pracovní zařízení stroje jeho spuštěním na zem nebo
   umístěním  do přepravní polohy, ve které se zajistí v souladu s návodem
   k používání.

   4.  Obsluha  stroje,  která se hodlá vzdálit od stroje tak, že nemůže v
   případě  potřeby  okamžitě  zasáhnout,  učiní  v  souladu  s  návodem k
   používání  opatření,  která  zabrání samovolnému spuštění stroje a jeho
   neoprávněnému užití jinou fyzickou osobou, jako jsou uzamknutí kabiny a
   vyjmutí klíče ze spínací skříňky nebo uzamknutí ovládání stroje.

   5.  Stroj  musí  být  odstaven  na vhodné stanoviště, kde nezasahuje do
   komunikací, kde není ohrožena stabilita stroje a kde stroj není ohrožen
   padajícími předměty ani činností prováděnou v jeho okolí.

   XV. Přeprava strojů

   1. Přeprava, nakládání, skládání, zajištění a upevnění stroje nebo jeho
   pracovního  zařízení  se  provádí  podle  pokynů  a postupů uvedených v
   návodu   k  používání.  Není-li  postup  při  přepravě  stroje  a  jeho
   pracovního zařízení uveden v návodu k používání, stanoví jej zhotovitel
   v místním provozním bezpečnostním předpise.

   2.  Při nakládání, skládání a přepravě stroje na ložné ploše dopravního
   prostředku,  jakož i při vlečení stroje a jeho připojování a odpojování
   od  tažného  vozidla  musí  být  dodrženy požadavky zvláštního právního
   předpisu^22) a dále uvedené bližší požadavky.

   3. Při přepravě stroje na ložné ploše dopravního prostředku se v kabině
   přepravovaného   stroje,  na  stroji  ani  na  ložné  ploše  dopravního
   prostředku  nezdržují  fyzické osoby, pokud není v návodech k používání
   stanoveno jinak.

   4.  Při  přepravě  stroje  na  ložné  ploše  dopravního prostředku jsou
   pracovní  zařízení,  popřípadě  jiná  pohyblivá  zařízení  zajištěna  v
   přepravní poloze podle návodu k používání a spolu se strojem upevněna a
   mechanicky   zajištěna   proti  podélnému  i  bočnímu  posuvu  a  proti
   převržení,  popřípadě  na  ložné  ploše dopravního prostředku uložena a
   upevněna samostatně.

   5.  Dopravní  prostředek  musí  být  při  nakládání  a  skládání stroje
   postaven  na  pevném  podkladu, bezpečně zabržděn a mechanicky zajištěn
   proti nežádoucímu pohybu.

   6.  Při  najíždění  stroje  na  ložnou  plochu  dopravního prostředku a
   sjíždění z ní se všechny fyzické osoby s výjimkou obsluhy stroje vzdálí
   z  prostoru,  v  němž  by  mohly  být  ohroženy při pádu nebo převržení
   stroje, přetržení tažného lana nebo jiné nehodě.

   7.  Fyzická  osoba, navádějící stroj na dopravní prostředek, stojí vždy
   mimo stroj i mimo dopravní prostředek a v zorném poli obsluhy stroje po
   celou dobu najíždění a sjíždění stroje.

   8.  Při přepravě stroje po vlastní ose musí být jeho pracovní zařízení,
   popřípadě  jiná  pohyblivá zařízení, zajištěna v přepravní poloze podle
   návodu k používání.

   9.  Přípojný  stroj musí být při připojování k tažnému vozidlu bezpečně
   zabržděn   a   mechanicky   zajištěn   proti  nežádoucímu  pohybu.  Při
   připojování  přípojného  stroje,  jehož  maximální  přípustná  hmotnost
   nepřevyšuje 750 kg, se smí najíždět přípojným strojem na tažné vozidlo,
   pokud  jsou  provedena opatření k ochraně zdraví při ruční manipulaci s
   břemeny.^5)

   10.  Řidič tažného vozidla zacouvá na doraz závěsného zařízení a umožní
   fyzické  osobě,  která  připojování  provádí,  provést všechny nezbytné
   manipulace  se  závěsným  zařízením  stroje  teprve  na  pokyn náležitě
   poučené navádějící fyzické osoby. Po dorazu je tažné vozidlo zabržděno.

   Příl.3

   Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

   I. Skladování a manipulace s materiálem

   1.  Bezpečný  přísun  a  odběr  materiálu musí být zajištěn v souladu s
   postupem  prací. Materiál musí být skladován podle podmínek stanovených
   výrobcem,  přednostně  v  takové  poloze,  ve  které  bude zabudován do
   stavby.

   2.  Zařízení pro vybavení skládek, jakými jsou opěrné nebo stabilizační
   konstrukce,  musí  být řešena tak, aby umožňovala skladování, odebírání
   nebo  doplňování  prvků  a  dílců  v souladu s průvodní dokumentací bez
   nebezpečí  jejich  poškození.  Místa  určená  k  vázání,  odvěšování  a
   manipulaci s materiálem musí být bezpečně přístupná.

   3.  Skladovací  plochy musí být rovné, odvodněné a zpevněné. Rozmístění
   skladovaných  materiálů,  rozměry  a únosnost skladovacích ploch včetně
   dopravních  komunikací musí odpovídat rozměrům a hmotnosti skladovaného
   materiálu a použitých strojů.

   4.  Materiál  musí  být  uložen  tak, aby po celou dobu skladování byla
   zajištěna  jeho  stabilita  a nedocházelo k jeho poškození. Podložkami,
   zarážkami,  opěrami,  stojany, klíny nebo provázáním musí být zajištěny
   všechny  prvky,  dílce  nebo  sestavy, které by jinak byly nestabilní a
   mohly se například převrátit, sklopit, posunout nebo kutálet.

   5. Prvky, které na sebe při skladování těsně doléhají a nejsou vybaveny
   pro  bezpečné  uchopení například oky, háky nebo držadly, musí být vždy
   vzájemně  proloženy  podklady.  Jako  podkladů  není  dovoleno používat
   kulatinu  ani  vrstvené  podklady  tvořené  dvěma nebo více prvky volně
   položenými na sebe.

   6.  Sypké  hmoty  mohou  být při plně mechanizovaném způsobu ukládání a
   odběru  skladovány  do  jakékoli  výšky.  Při  odebírání  hmot je nutno
   zabránit  vytváření  převisů. Vytvoří-li se stěna, upraví se odběr tak,
   aby   výška   stěny   nepřesáhla   9/10  maximálního  dosahu  použitého
   nakládacího stroje.

   7.  Při  ručním  ukládání a odebírání smějí být sypké hmoty navršeny do
   výšky  nejvýše  2  m.  Pokud  je  nezbytné odebírat je ručně, popřípadě
   mechanickou  lopatou  z  hromad  vyšších  než  2 metry, upraví se místo
   odběru tak, aby nevznikaly převisy a výška stěny nepřesáhla 1,5 m.

   8.   Skládka   sypkých  hmot  se  spodním  odběrem  musí  být  označena
   bezpečnostní  značkou se zákazem vstupu nepovolaných fyzických osob.15)
   Fyzické  osoby, které zabezpečují provádění odběru, se nesmějí zdržovat
   v ohroženém prostoru místa odběru.

   9. Sypké hmoty v pytlích se ručně ukládají do výšky nejvýše 1,5 m a při
   mechanizovaném  skladování,  jsou-li na paletách, do výšky nejvýše 3 m.
   Nejsou-li  okraje hromad zajištěny například opěrami nebo stěnami, musí
   být  pytle  uloženy v bezpečném sklonu a vazbě tak, aby nemohlo dojít k
   jejich sesuvu.

   10.  Tekutý  materiál musí být skladován v uzavřených nádobách tak, aby
   otvor  pro  plnění, popřípadě vyprazdňování byl nahoře. Otevřené nádrže
   musí  být  zajištěny  proti pádu fyzických osob do nich. Sudy, barely a
   podobné  nádoby,  jsou-li skladovány naležato, musí být zajištěny proti
   rozvalení.  Při  skladování ve více vrstvách musí být jednotlivé vrstvy
   mezi  sebou  proloženy  podklady,  pokud  sudy, barely a podobné nádoby
   nejsou uloženy v konstrukcích zajišťujících jejich stabilitu.

   11.  Tabulové  sklo  musí  být  skladováno nastojato v rámech s měkkými
   podložkami a zajištěno proti sklopení.

   12.  Nebezpečné  chemické  látky a chemické směsi musí být skladovány v
   obalech s označením druhu a způsobu skladování, který určuje výrobce, a
   označeny v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.^23)

   13.  Plechovky  a  jiné  oblé  předměty  smějí  být při ručním ukládání
   stavěny  nejvýše  do  výšky 2 m při zajištění jejich stability. Trubky,
   kulatina a předměty podobného tvaru musí být zajištěny proti rozvalení.

   14.  Prvky  a  dílce  pravidelných  tvarů  mohou být při mechanizovaném
   ukládání  a  odběru  ukládány  nejvýše však do výšky 4 m, pokud výrobce
   nestanoví jinak a za podmínky, že není překročena únosnost podloží a že
   je zajištěna bezpečná manipulace s nimi.

   15.  Upínání  a  odepínání  prvků, dílců a sestav musí být prováděno ze
   země  nebo z bezpečných podlah tak, že nejsou upínány nebo odepínány ve
   větší  pracovní  výšce  než  1,5  m. Upínání a odepínání prvků, dílců a
   sestav  ze žebříků lze provádět pouze podle stanoveného technologického
   postupu.

   16.  S  odpady  je  nutno  nakládat  v  souladu s požadavky stanovenými
   zvláštním právním předpisem.^24)

   II. Příprava před zahájením zemních prací

   1.  Na  základě  údajů  uvedených  v  projektové  dokumentaci  musí být
   vytýčeny  trasy  technické  infrastruktury,^25) zejména energetických a
   komunikačních  vedení,  vodovodní a stokové sítě, v místě jejich střetu
   se  stavbou, popřípadě jiné podzemní a nadzemní překážky nacházející se
   na  staveništi.  Pokud  se projektová dokumentace nezpracovává, zajistí
   zadavatel  stavby  vytýčení  a  vyznačení  tras  a  jiných podzemních a
   nadzemních překážek jiným vhodným způsobem.

   2.  Před  zahájením zemních prací musí být určeno rozmístění stavebních
   výkopů a jam a jejich rozměry a určeny způsoby těžení zeminy, zajištění
   stěn  výkopů  proti  sesutí, zejména druh pažení a sklony svahů výkopů,
   zabezpečení   okolních   staveb  ohrožených  prováděním  zemních  prací
   odpovídající  třídám  hornin  ve  výkopech  a  stanoven způsob a rozsah
   opatření k zabránění přítoku vody na staveniště.

   3.  Jestliže  podle  projektové  dokumentace  zasahují  zemní práce pod
   hladinu  povrchové  nebo  podzemní vody, musí být předem určen rozsah a
   způsob  snížení hladiny vody, za podmínek stanovených zvláštním právním
   předpisem,^26)  zejména jejím odvedením nebo odčerpáním, ledaže použité
   technologie  umožňují  provedení  plánovaných prací pod hladinou vody a
   současně jsou přijata opatření proti pádům fyzických osob do vody.

   4.  Před zahájením zemních prací musí být na terénu vyznačeny polohově,
   popřípadě   též   výškově   trasy   technické  infrastruktury,  zejména
   podzemních  vedení  technického  vybavení,  podle  zvláštního  právního
   předpisu^27) a jiných podzemních překážek.

   5.  S  druhy  vedení  technického  vybavení,  jejich trasami, popřípadě
   hloubkou  uložení  v  obvodu  staveniště,  s  jejich ochrannými pásmy a
   podmínkami  provádění  zemních  prací  v  těchto  pásmech musí být před
   zahájením prací prokazatelně seznámeny obsluhy strojů a ostatní fyzické
   osoby, které budou zemní práce provádět.

   6.  Při  odstraňování  poruch  při  haváriích, při jednoduchých ručních
   pracích  určí  fyzická osoba pověřená zhotovitelem před zahájením prací
   způsob  zajištění  technické  infrastruktury  a  opatření  k  zajištění
   bezpečnosti práce.

   III. Zajištění výkopových prací

   1.  Před  zahájením  zemních  prací  musí být zabezpečeny okolní stavby
   ohrožené výkopem.

   2.   Výkopy  v  zastavěném  území,  na  veřejných  prostranstvích  a  v
   uzavřených  objektech, kde probíhají současně i jiné činnosti, musí být
   zakryty,  nebo  u  okraje,  kde  hrozí nebezpečí pádu fyzických osob do
   výkopu,  zajištěny  zábradlím  podle  zvláštního právního předpisu,^28)
   přičemž  prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy je nutno zajistit
   proti  propadnutí  osob  způsobem  odpovídajícím  místním  a  provozním
   podmínkám  bez ohledu na hloubku výkopu. Ve vzdálenosti větší než 1,5 m
   od  hrany  výkopu  lze  zajištění  provést  vhodnou zábranou zamezující
   přístupu  osob  do  prostoru  ohroženého  pádem  do hloubky. Za vhodnou
   zábranu  se považuje zábradlí, u něhož nemusí být dodrženy požadavky na
   pevnost  ani  na  zajištění  prostoru  pod horní tyčí proti propadnutí,
   přenosné  dílcové zábradlí, bezpečnostní značení označující riziko pádu
   osob  upevněné  ve  výšce  horní  tyče zábradlí, překážka nejméně 0,6 m
   vysoká nebo zemina z výkopu, uložená v sypkém stavu do výše nejméně 0,9
   m.  Zábradlí  a zábrany smí být přerušeny pouze v místech přechodů nebo
   přejezdů.  Pokud  výkop  tvoří překážku na veřejně přístupné komunikaci
   pro  pěší,  musí  být zajištěn vždy zábradlím podle věty první, přičemž
   zarážka u podlahy slouží zároveň jako zarážka pro slepeckou hůl.

   3.  Na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musí
   být  přes výkopy zřízeny přechody nebo přejezdy, kapacitně odpovídající
   danému  provozu, dostatečně únosné a bezpečné. Přechody o šířce nejméně
   1,5  m  musí  být  opatřeny  zábradlím podle bodu 2. včetně zarážky pro
   slepeckou hůl na obou stranách.

   4.  Na  staveništi,  kde  je zamezen vstup nepovolaným osobám, musí být
   proti pádu fyzických osob do hloubky^13) zajištěny okraje výkopů v těch
   místech,  kde  se  vnější okraj dopravní komunikace přibližuje k okraji
   výkopu  na  vzdálenost  menší než 1,5 m. Přechod o šířce nejméně 0,75 m
   musí  být  zřízen  přes  výkop hlubší než 0,5 m; nepřesahuje-li hloubka
   výkopu  1,5  m,  musí  být  přechod  opatřen zábradlím alespoň po jedné
   straně, v ostatních případech po obou stranách.

   5.  Okraje  výkopu  nesmí  být zatěžovány do vzdálenosti 0,5 m od hrany
   výkopu.  Povrch  terénu v pásu od okraje výkopu nebo jámy až po hranici
   smykového   klínu   stanovenou   v   projektové  dokumentaci,  ohrožený
   usmýknutím,  nesmí  být  zatěžován zejména stavebním provozem, stavbami
   zařízení  staveniště,  stroji  nebo materiálem, s výjimkou případů, kdy
   stabilita  stěny výkopu je zabezpečena způsobem stanoveným v projektové
   dokumentaci.

   6.  Pro  fyzické  osoby  pracující ve výkopech musí být zřízen bezpečný
   sestup  a  výstup  pomocí  žebříků,  schodů  nebo  šikmých ramp. Povrch
   šikmých  ramp o sklonu větším než 1:5 musí být upraven proti uklouznutí
   náležitě upevněnými příčnými lištami nebo zarážkami.

   IV. Provádění výkopových prací

   1.  Prováděním  výkopových  prací  nesmí  být ohrožena stabilita jiných
   staveb  a  jejich  částí.  Jestliže při provádění zemních prací dojde k
   nepředvídanému  ohrožení  stability  okolních  staveb  anebo k porušení
   některých  jejich  částí,  musí  být  zhotovitelem  neprodleně  přijata
   opatření k zajištění jejich stability.

   2. Před prvním vstupem fyzických osob do výkopu nebo po přerušení práce
   delším  než  24 hodin prohlédne zhotovitel nebo osoba jím pověřená stav
   stěn  výkopu,  pažení  a přístupů; hrozí-li ve výkopu nebezpečí výskytu
   nebezpečných par nebo plynů, zajistí měření jejich koncentrace.

   3.   V  ochranných  pásmech  vedení,  popřípadě  staveb  nebo  zařízení
   technického  vybavení,  lze  provádět výkopové práce pouze při dodržení
   podmínek   stanovených   jejich   vlastníky  nebo  provozovateli  podle
   zvláštního právního předpisu.^17) Zhotovitel přijme, v souladu s těmito
   podmínkami,   nezbytná  opatření  zabraňující  nebezpečnému  přiblížení
   fyzických  osob  nebo  strojů  k  těmto vedením, popřípadě stavbám nebo
   zařízením.

   4.  Použití strojů nebo pneumatického a elektrického nářadí v blízkosti
   podzemních vedení, popřípadě staveb nebo zařízení technického vybavení,
   projedná  zhotovitel  s  provozovatelem,  popřípadě  vlastníkem vedení,
   pokud  podmínky  použití  těchto  strojů  a  nářadí  nejsou  obsaženy v
   podmínkách podle bodu 3.

   5.  Zhotovitel  při  provádění výkopových prací, při nichž jsou dotčena
   podzemní vedení technického vybavení, dodržuje zejména tato opatření:

   a)  vedení,  která mohou být prováděním výkopových prací ohrožena, jsou
   náležitě zajištěna,

   b)  obnažené potrubní vedení ve stěně výkopu je ihned zajišťováno proti
   průhybu, vybočení nebo rozpojení.

   6.  Při  provádění výkopových prací se nikdo nesmí zdržovat v ohroženém
   prostoru,  zejména při souběžném strojním a ručním provádění výkopových
   prací,  při  ručním  začišťování  výkopu nebo při přepravě materiálu do
   výkopu  a  z  výkopu.  Není-li  v průvodní dokumentaci stroje stanoveno
   jinak,  je  prostor ohrožený činností stroje vymezen maximálním dosahem
   jeho pracovního zařízení zvětšeným o 2 m.

   7.  Nemá-li  obsluha  stroje  při souběžném strojním a ručním provádění
   výkopových  prací  na  jednom  pracovním  záběru  dostatečný  výhled na
   všechna místa ohroženého prostoru, nepokračuje v práci se strojem.

   8.  Při  ručním  provádění  výkopových prací musí být fyzické osoby při
   práci rozmístěny tak, aby se vzájemně neohrožovaly.

   9.   Větší   balvany,  zbytky  stavebních  konstrukcí  nebo  nesoudržné
   materiály ve stěnách výkopů, které by mohly svým tlakem uvolnit zeminu,
   musí   být   neprodleně   zajištěny  proti  uvolnění  nebo  odstraněny.
   Nahromaděná  zemina,  spadlý  materiál  a nežádoucí překážky musí být z
   výkopu odstraňovány bez zbytečného odkladu.

   10.  Při zjištění nebezpečných předmětů, munice nebo výbušniny musí být
   práce  ve  výkopu přerušena až do doby odstranění nebo zajištění těchto
   předmětů.

   11. Po dobu přerušení výkopových prací zhotovitel zajišťuje pravidelnou
   odbornou  kontrolu  a  nezbytnou  údržbu  zábran,  popřípadě  zábradlí,
   pažení,  lávek,  přechodů,  přejezdů,  bezpečnostních značek, značení a
   signálů,  popřípadě dalších zařízení zajišťujících bezpečnost fyzických
   osob u výkopů.

   12.  Mechanické  zhutňování  zeminy  pomocí  válců,  pěchů  nebo jiných
   zhutňovacích  prostředků musí být prováděno tak, aby nedošlo k ohrožení
   stability stěn výkopů ani sousedních staveb.

   13.  Na  odlehlých  pracovištích,  kde  není zajištěn dohled, nesmí být
   výkopové práce od hloubky 1,3 m prováděny osamoceně.

   V. Zajištění stability stěn výkopů

   1. Stěny výkopu musí být zajištěny proti sesutí.

   2.  Svislé boční stěny ručně kopaných výkopů musí být zajištěny pažením
   při  hloubce  výkopu  větší  než  1,3  m  v  zastavěném území a 1,5 m v
   nezastavěném  území.  V  zeminách  nesoudržných, podmáčených nebo jinak
   náchylných  k  sesutí  a  v místech, kde je nutno počítat s opakovanými
   otřesy,  musí  být  stěny  těchto  výkopů zabezpečeny podle stanoveného
   technologického  postupu  i  při hloubkách menších, než je stanoveno ve
   větě první.

   3. Pažení stěn výkopu musí být navrženo a provedeno tak, aby spolehlivě
   zachytilo  tlak  zeminy  a zajišťovalo tak bezpečnost fyzických osob ve
   výkopech,  zabránilo  poklesu  okolního terénu a sesouvání stěn výkopu,
   popřípadě  vyloučilo  nebezpečí  ohrožení stability staveb v sousedství
   výkopu.

   4.  Do  strojem  vyhloubených  nezapažených  výkopů se nesmí vstupovat,
   pokud  jejich  stěny  nejsou  zajištěny  proti  sesutí ochranným rámem,
   bezpečnostní   klecí,   rozpěrnou   konstrukcí  nebo  jinou  technickou
   konstrukcí.  Strojně  hloubené  výkopy a jámy se svislými nezajištěnými
   stěnami,  do  kterých  nebudou  v  souladu  s  technologickým  postupem
   vstupovat  fyzické  osoby,  lze  ponechat nezapažené po dobu stanovenou
   technologickým postupem.

   5.  Nejmenší  světlá  šířka  výkopů  se  svislými  stěnami,  do kterých
   vstupují fyzické osoby, činí 0,8 m. Rozměry výkopů musí být voleny tak,
   aby  umožňovaly  bezpečné  provedení  všech  návazných montážních prací
   spojených  zejména  s  uložením  potrubí,  osazením tvarovek a armatur,
   napojením přípojek, provedením spojů nebo svařováním.

   6.  Při  ručním  odstraňování  pažení  stěn  výkopu  se musí postupovat
   zespodu  za  současného  zasypávání  odpaženého  výkopu  tak,  aby byla
   zajištěna bezpečnost práce.

   7.  Hrozí-li  při přepažování nebo odstraňování pažení nebezpečí sesutí
   stěn  výkopu  nebo  poškození  staveb v jeho blízkosti, musí být pažení
   ponecháno v potřebné výšce ve výkopu.

   VI. Svahování výkopů

   1.  Sklony  svahů  výkopů  určuje  zhotovitel  se  zřetelem  zejména na
   geologické  a  provozní  podmínky tak, aby během provádění prací nebyly
   fyzické  osoby  ve  výkopu  a  jeho  blízkosti ohroženy sesuvem zeminy.
   Přibližné sklony svahů výkopů o hloubce do 3 m, které budou po ukončení
   stavebních  prací zasypány, a podmínky, které přitom mají být dodrženy,
   jsou pro některé druhy zemin stanoveny normovými požadavky.

   2.  Fyzická  osoba  určená  zhotovitelem  k řízení provádění výkopových
   prací

   a)   při   změně   geologických  a  hydrogeologických  podmínek  oproti
   projektové dokumentaci upřesní určený sklon stěn svahovaných výkopů,

   b)  vzniknou-li pochybnosti o stabilitě svahu, určí a zajistí provedení
   opatření  k  zamezení  sesuvu svahu a k zajištění bezpečnosti fyzických
   osob.

   3. Podkopávání svahů je nepřípustné.

   4.  Za  nepříznivé  povětrnostní  situace,  při které může být ohrožena
   stabilita svahu, se nikdo nesmí zdržovat na svahu ani pod svahem.

   5.  Při  práci na svazích se sklonem strmějším než 1:1 a ve výšce větší
   než  3 m je nutno provést opatření proti sklouznutí fyzických osob nebo
   sesunutí materiálu.

   6.  Pracovat  současně  na  více stupních ve svahu nad sebou lze tehdy,
   jestliže  jsou  realizací opatření stanovených v technologickém postupu
   vytvořeny podmínky pro zajištění bezpečnosti fyzických osob zdržujících
   se na nižších stupních.

   VII. Zvláštní požadavky na zemní práce ovlivněné zmrzlou zeminou

   1.  Způsob  těžby,  dopravy  a  případného  rozmrazování  zmrzlé zeminy
   stanoví  zhotovitel  v  technologickém  postupu tak, aby byla zajištěna
   bezpečnost   fyzických   osob   a  ochrana  dotčených  podzemních  sítí
   technického vybavení území.

   2.  Prostor,  v  němž  se  provádí  rozmrazování  a kde by mohlo v jeho
   důsledku  vzniknout  nebezpečí popálení nebo propadnutí fyzických osob,
   musí být zřetelně vymezen.

   VIII. Ruční přeprava zemin

   1. Konstrukce pracovní plošiny pro dočasné uložení vykopané zeminy musí
   být   upevněna  tak,  aby  neohrožovala  bezpečnost  fyzických  osob  a
   stabilitu  pažení  nebo  stěny  výkopu.  Na  části  pažení lze uvedenou
   plošinu   připevňovat   pouze   tehdy,  je-li  pažení  k  tomuto  účelu
   přizpůsobeno.

   2.  Pro  přepravu  zeminy kolečkem musí být zřízena dostatečně široká a
   únosná  komunikace  ve  sklonu nejvýše 1:5, bez prudkých přechodů; její
   povrch nesmí být kluzký a podle okolností musí být zpevněn.

   3.  Přepravuje-li  se  zemina  pro  zásyp  výkopu  hlubšího  než  1,5 m
   kolečkem,  musí být při okraji výkopu zřízena pevná zarážka zabraňující
   sjetí  kolečka  do výkopu. Vyžaduje-li manipulace s kolečkem odstranění
   části zábradlí, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.^26)

   IX. Betonářské práce a práce související

   IX.1 Bednění

   1. Bednění musí být těsné, únosné a prostorově tuhé. Bednění musí být v
   každém  stadiu  montáže  i  demontáže zajištěno proti pádu jeho prvků a
   částí. Při jeho montáži, demontáži a používání se postupuje v souladu s
   průvodní  dokumentací  výrobce  a  s  ohledem  na  bezpečný  přístup  a
   zajištění  proti pádu fyzických osob. Podpěrné konstrukce bednění, jako
   jsou  stojky  a  rámové  podpěry,  musí  mít dostatečnou únosnost a být
   úhlopříčně ztuženy v podélné, příčné i vodorovné rovině.

   2.  Podpěrné  konstrukce musí být navrženy a montovány tak, aby je bylo
   možno při odbedňování postupně odstraňovat a uvolňovat bez nebezpečí.

   3. Únosnost podpěrných konstrukcí a bednění musí být doložena statickým
   výpočtem s výjimkou prvků bez konstrukčního rizika.

   4. Před zahájením betonářských prací musí být bednění jako celek a jeho
   části, zejména podpěry, řádně prohlédnuty a zjištěné závady odstraněny.
   O  předání a převzetí hotové konstrukce bednění a její kontrole provede
   fyzická osoba pověřená zhotovitelem k řízení betonářských prací písemný
   záznam.

   IX.2 Přeprava a ukládání betonové směsi

   1.  Při přečerpávání betonové směsi do přepravníků nebo zásobníků a při
   jejím  ukládání do konstrukce je nutno pracovat z bezpečných pracovních
   podlah,  popřípadě  plošin,  aby  byla zajištěna ochrana fyzických osob
   zejména  proti  pádu  z  výšky nebo do hloubky, proti zavalení a zalití
   betonovou  směsí.  Nelze-li  taková  místa  zřídit,  zajistí zhotovitel
   ochranu  fyzických  osob jinými prostředky stanovenými v technologickém
   postupu,  jako jsou osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu nebo
   ochranný koš.

   2.  Pro přístup a pro ruční přepravu betonové směsi musí být vybudovány
   bezpečné  přístupové komunikace,^13) například pracovní nebo přístupová
   lešení,  popřípadě podlahy tak, aby byla vyloučena chůze fyzických osob
   bezprostředně po uložené výztuži.

   3.  Zhotovitel  zajistí  provádění  kontroly  stavu podpěrné konstrukce
   bednění  v  průběhu  betonáže.  Zjištěné  závady  musí  být bezodkladně
   odstraňovány.

   4.   Dopravuje-li   se  betonová  směs  do  místa  ukládání  čerpadlem,
   zhotovitel  stanoví  a zajistí způsob dorozumívání mezi fyzickou osobou
   provádějící ukládání a obsluhou čerpadla.

   IX.3 Odbedňování

   1.  Odbedňování nosných prvků konstrukcí nebo jejich částí, u nichž při
   předčasném odbednění hrozí nebezpečí zřícení nebo poškození konstrukce,
   smí být zahájeno jen na pokyn fyzické osoby určené zhotovitelem.

   2.  Hrozí-li  při odbedňování konstrukcí nebezpečí pádu z výšky nebo do
   hloubky,  dodržuje  zhotovitel  bližší  požadavky  zvláštního  právního
   předpisu.^13)  Žebřík  lze  při odbedňovacích pracích používat pouze do
   výšky   3   m   odbedňované  konstrukce  nad  pracovní  podlahou  a  za
   předpokladu,  že  se  neuvolňují ani neodstraňují nosné části bednění a
   stabilita  žebříku  není  závislá  na  demontovaných  částech bednění a
   podpěr.

   3.  Ohrožený prostor odbedňovacích prací je nutno zajistit proti vstupu
   nepovolaných fyzických osob.

   4.  Součásti  bednění  se bezprostředně po odbednění ukládají na určená
   místa   tak,   aby  nebyly  zdrojem  nebezpečí  úrazu  a  nepřetěžovaly
   konstrukci.

   IX.4 Předpínání výztuže

   1.  Pracovní  prostor předpínacího zařízení musí být vyznačen. Vstup do
   tohoto   prostoru   je  povolen  pouze  fyzickým  osobám  vykonávajícím
   předpínací práce nebo dohled.

   2.  Stanoviště  obsluhy  musí být umístěno vedle předpínacího zařízení,
   mimo  směr  tahu  napínacího  drátu  a  s  možností bezpečně ustoupit v
   případě jeho vychýlení.

   3.  Obsluha vrátku, kterým se provádí vytahování trubek nebo zatahování
   kabelů,  musí  být chráněna zástěnou pro případ poškození tažného lana,
   závěsu kabelu nebo trubky.

   4.  Čerpadla,  hadice,  trysky,  spoje  a  manometry musí být vždy před
   zahájením  pracovní  směny kontrolovány zhotovitelem pověřenou fyzickou
   osobou.

   5.  Prasklé  nebo  vytržené dráty nebo pruty, pruty s důlkovou korozí a
   prvky   mechanicky   poškozené   nesmí   být   napínány.  Při  odvíjení
   předpínacího  drátu,  dodávaného  ve  svazcích nebo kotoučích, musí být
   používáno zařízení vylučující vylétnutí konce odvíjeného drátu.

   6.  Po  ukončení  napínání  a  po  odstranění napínací pistole musí být
   odstraněny přečnívající konce předpínané výztuže.

   7.  Při  ovíjení  výztuže nesmí být současně prováděna ochrana ovíjení,
   například torkretováním.

   IX.5 Práce železářské

   1. Prostory, stroje, přípravky a jiná zařízení pro výrobu armatury musí
   být uspořádány tak, aby fyzické osoby nebyly ohroženy pohybem materiálu
   a jeho ukládáním.

   2.  Při  stříhání  několika  prutů  současně musí být pruty zajištěny v
   pevné poloze konstrukcí stroje nebo vhodnými přípravky.

   3.  Při stříhání a ohýbání prutů nesmí být stroj přetěžován. Pruty musí
   být upevněny nebo zajištěny tak, aby nemohlo dojít k ohrožení fyzických
   osob.

   X. Zednické práce

   1.  Stroje  pro  výrobu,  zpracování  a přepravu malty se na staveništi
   umísťují tak, aby při provozu nemohlo dojít k ohrožení fyzických osob.

   2.  Při  strojním  čerpání  malty  musí  být  zabezpečen  účinný způsob
   dorozumívání mezi fyzickou osobou provádějící nanášení (ukládání) malty
   a obsluhou čerpadla.

   3. Při činnostech spojených s nebezpečím odstříknutí vápenné malty nebo
   mléka  je  nutno  používat  vhodné osobní ochranné pracovní prostředky.
   Vápno se nesmí hasit v úzkých a hlubokých nádobách.

   4.  Materiál  připravený  pro  zdění musí být uložen tak, aby pro práci
   zůstal volný pracovní prostor široký nejméně 0,6 m.

   5.  K dopravě materiálu lze používat pomocné skluzové žlaby, pokud jsou
   umístěny  a  zabezpečeny  tak,  aby přepravou materiálu nemohlo dojít k
   ohrožení fyzických osob.

   6.  Na  právě  vyzdívanou  stěnu  se  nesmí  vstupovat  nebo  ji  jinak
   zatěžovat,  a  to  ani  při provádění kontroly svislosti zdiva a vázání
   rohů.

   7.  Osazování  konstrukcí, předmětů a technologických zařízení do zdiva
   musí  být  z  hlediska stability zdiva řešeno v projektové dokumentaci,
   nejedná-li  se  o předměty malé hmotnosti, které stabilitu zdiva zjevně
   nemohou  narušit.  Osazené  předměty  musí být připevněny nebo ukotveny
   tak, aby se nemohly uvolnit ani posunout.

   8.  Na  pracovištích a přístupových komunikacích, na nichž jsou fyzické
   osoby vykonávající zednické práce vystaveny nebezpečí pádu z výšky nebo
   do   hloubky,   popřípadě  nebezpečí  propadnutí  nedostatečně  únosnou
   konstrukcí,  zajistí zhotovitel dodržení bližších požadavků stanovených
   zvláštním právním předpisem.^13)

   9.  Vstupovat  na  osazené prefabrikované vodorovné nosné konstrukce se
   smí jen tehdy, jsou-li zabezpečeny proti uvolnění a sesunutí.

   XI. Montážní práce

   1.  Montážní  práce  smí  být  zahájeny  pouze  po  náležitém  převzetí
   montážního pracoviště fyzickou osobou určenou k řízení montážních prací
   a  odpovědnou  za  jejich provádění. O předání montážního pracoviště se
   vyhotoví  písemný  záznam.  Zhotovitel  montážních  prací  zajistí, aby
   montážní  pracoviště umožňovalo bezpečné provádění montážních prací bez
   ohrožení  fyzických osob a konstrukcí a splňovalo požadavky stanovené v
   příloze č. 1 k tomuto nařízení.

   2.  Fyzické  osoby  provádějící  montáž  při  ní  používají  montážní a
   bezpečnostní pomůcky a přípravky stanovené v technologickém postupu.

   3.  Montážní a bezpečnostní přípravky, sloužící k zajištění bezpečnosti
   fyzických  osob  při  montáži,  zejména  při  práci  ve výšce, je nutno
   upevnit k dílcům ještě před jejich vyzdvižením k osazení, nevylučuje-li
   to technologický postup montáže.

   4. Zvolené vázací prostředky musí umožnit zavěšení dílce podle průvodní
   dokumentace výrobce.

   5.  Způsob  a  místo  upevnění stejně jako seřízení vázacích prostředků
   musí  být voleno tak, aby upevnění i uvolnění vázacích prostředků mohlo
   být provedeno bezpečně.

   6.  Pro  přístup na montážní pracoviště a pro zřízení bezpečné pracovní
   podlahy  se využívají trvalé konstrukce, které jsou současně s postupem
   montáže  do  stavby  zabudovávány,  jako  jsou  schodiště  nebo stropní
   panely. Podmínky stanoví technologický postup montáže.

   7.  Svislá doprava osob na pracoviště ležící výše než 30 m se zajišťuje
   výtahem  nebo závěsným košem, pokud to charakter konstrukce nebo postup
   práce nevylučuje.

   8.  Dopravovat  fyzické  osoby  pomocí  závěsného  koše lze pouze podle
   zpracovaného  technologického  postupu a v souladu s bližšími požadavky
   zvláštního  právního  předpisu,^11)  jestliže  k tomu dala prokazatelně
   souhlas odborně způsobilá fyzická osoba pověřená zhotovitelem.

   9. Při odebírání dílců ze skládky nebo z dopravního prostředku musí být
   zajištěno  bezpečné  skladování  zbývajících  dílců podle části I. této
   přílohy.

   10.  Zdvihání a přemisťování zavěšených břemen nebo přemísťování pomocí
   pojízdných   zařízení   se  provádí  v  souladu  s  bližšími  požadavky
   zvláštního  právního  předpisu.^6) Je zakázáno zdvihat nebo přemísťovat
   břemena  zasypaná,  upevněná,  přimrzlá,  přilnutá  nebo jiným způsobem
   znemožňující  stanovení  síly  potřebné  k jejich zdvihnutí, pokud není
   zajištěno, že nebude překročena nosnost použitého zařízení.

   11.  Během  zdvihání  a  přemisťování  dílce se fyzické osoby zdržují v
   bezpečné vzdálenosti. Teprve po ustálení dílce nad místem montáže mohou
   z bezpečné plošiny nebo podlahy provádět jeho osazení a zajištění proti
   vychýlení.  Dílec se odvěšuje od závěsu zdvihacího prostředku teprve po
   tomto zajištění.

   12.  Svislé  dílce se po osazení musí zajistit proti překlopení šrouby,
   montážními  stolicemi,  vzpěrami,  zaklínováním  v základové patce nebo
   jiným   vhodným  způsobem.  Způsob  uvolňování  vázacích  prostředků  z
   osazovaných  dílců,  zejména  svislých,  stanoví  technologický  postup
   montáže   tak,   aby   bezpečnost   osob  nebyla  podmíněna  stabilitou
   osazovaných dílců a aby stabilita dílců nebyla touto činností ohrožena.

   13. Následující dílec se smí osazovat teprve tehdy, až je předcházející
   dílec bezpečně uložen a upevněn podle technologického postupu.

   14. Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců smí být odstraňovány
   až  po  upevnění  dílců  a  prostorovém ztužení konstrukce stanoveném v
   projektové dokumentaci.

   15.  Technologický  postup  stanoví  způsob  vyztužení  těch dílců, při
   jejichž  osazení  je  bezpečnost  fyzických  osob  ohrožena  v důsledku
   rozkmitání těchto dílců působením větru.

   16. Ocelové konstrukce musí být po dobu jejich montáže trvale uzemněny.

   XII. Bourací práce

   1.   Bourací  práce,  při  nichž  jsou  dotčeny  nosné  prvky  stavební
   konstrukce,   se  smí  provádět  pouze  podle  technologického  postupu
   stanoveného  v  dokumentaci bouracích prací.^12) Při bouracích pracích,
   pro  něž  se  dokumentace  bouracích  prací  podle  zvláštního právního
   předpisu  nezpracovává,  zajistí  zhotovitel zpracování technologického
   postupu  na  základě  provedeného  průzkumu  stávajícího  stavu bourané
   stavby, jejího statického posouzení a zjištění vedení, popřípadě staveb
   a  zařízení technického vybavení a stavu dotčených sousedních staveb. K
   průzkumu  se  využijí  stávající dostupné dokumentace o stavbě samé a o
   stavbách  sousedních,  vyjádření vlastníků, popřípadě správců technické
   infrastruktury  a  vlastní  ohledání  staveniště. Na základě statického
   posouzení  se zajišťuje, aby v průběhu prací nedošlo k nekontrolovanému
   porušení  stability  stavby  nebo  její  části.  O  provedeném průzkumu
   vyhotoví zhotovitel zápis.

   2.  Průzkumem zjištěné podzemní prostory, například dutiny, studně nebo
   jiné podzemní objekty, musí být před zahájením bouracích prací zasypány
   nebo jiným způsobem zajištěny.

   3.  Bourání  staveb  vyšších  než  přízemních,  strhávání  nebo bourání
   svislých  konstrukcí od výšky 3 m, bourání schodišť a vysunutých částí,
   rekonstrukce  a  bourání,  při  kterých  dochází  ke  změně konstrukční
   bezpečnosti  stavby,  strojní  bourání,  bourání specifickými metodami,
   jako  je  řezání  kyslíkem,  a  bourací práce podle bodu 26., smějí být
   prováděny  pouze  fyzickými osobami k tomu určenými zhotovitelem, pokud
   je  zajištěn stálý dozor vykonávaný fyzickou osobou k tomu zhotovitelem
   pověřenou;  fyzická  osoba pověřená stálým dozorem po celou dobu výkonu
   stálého  dozoru  sleduje  určené  pracoviště,  provádění  prací a pohyb
   fyzických  osob  na něm, z tohoto pracoviště se nevzdaluje a nevykonává
   jinou činnost než dozor.

   4.  Stálý dozor podle předchozího bodu je dále nutno zajistit, jestliže
   bourací práce probíhají na dvou nebo více místech v rámci jedné bourané
   stavby současně.

   5. Jsou-li v průběhu bouracích prací zjištěny skutečnosti, které nebyly
   průzkumem  podle  bodu  1  odhaleny,  zajistí zhotovitel bez zbytečného
   odkladu  přizpůsobení  technologického  postupu těmto skutečnostem tak,
   aby vždy byla zajištěna bezpečnost prováděných prací.

   6.  Před  zahájením bouracích prací je nutno vymezit ohrožený prostor a
   zajistit  jej  proti  vstupu nepovolaných fyzických osob, dále je nutno
   bezpečně  zajistit  vstupy  do  bourané  stavby,  jakož i na jednotlivá
   pracoviště a přijmout nezbytná opatření k ochraně veřejného zájmu, jenž
   by mohl být těmito pracemi ohrožen.

   7.  Ohrožený  prostor  musí  být v zastavěném území vymezen oplocením o
   výšce  nejméně  1,8  m, pokud tomu použitá technologie bourání nebrání.
   Není-li   možno  prostor  oplotit,  musí  být  zajištěn  jiným  vhodným
   způsobem, například střežením nebo vyloučením provozu.

   8.  Vnitřní  rozvody  a  instalace zabudované v bourané stavbě musí být
   před   zahájením  prací  odpojeny  a  zajištěny  proti  použití.  Podle
   okolností  se proti poškození zajistí i vedení technického vybavení, do
   nichž   je   stavba   prostřednictvím   přípojek   napojena.   Pokud  u
   rekonstruované  stavby  nelze  z  provozních  důvodů  vnitřní rozvody a
   instalace  odpojit,  stanoví  zhotovitel  opatření  k  zajištění jejího
   bezpečného provozu během provádění bouracích prací.

   9. K zajištění dodávky elektrické energie pro provádění bouracích prací
   je   nutno   zřídit   dočasné  elektrické  zařízení  splňující  normové
   požadavky. Toto zařízení, stejně jako dočasný přívod vody pro kropení k
   omezení  prašnosti, je nutno v průběhu bouracích prací zabezpečit proti
   poškození.

   10. Bourací práce nesmí být zahájeny, pokud k tomu nebyl osobou určenou
   zhotovitelem  vydán  písemný  příkaz a pokud nebylo pracoviště vybaveno
   pomocnými   konstrukcemi,   materiálem   a   pomůckami   stanovenými  v
   technologickém postupu.

   11.  Před  zahájením bouracích prací je nutno stanovit signál, kterým v
   naléhavém případě bezprostředního ohrožení dá osoba určená zhotovitelem
   k  řízení  bouracích  prací  pokyn  k neprodlenému opuštění pracoviště.
   Zhotovitel  zajistí,  aby  všechny  fyzické osoby zdržující se na tomto
   pracovišti byly s tímto signálem prokazatelně seznámeny.

   12.   Zhotovitel  zajistí,  aby  při  provádění  bouracích  prací  bylo
   provedeno  statické  zajištění  sousedních staveb způsobem stanoveným v
   dokumentaci  bouracích  prací,  popřípadě v technologickém postupu tak,
   aby nebyla ohrožena jejich stabilita.

   13.  Dočasné  stavební konstrukce zřízené uvnitř bourané stavby nebo na
   jejích  vnějších  stranách nesmějí být zatěžovány vybouraným materiálem
   ani  nesmí být přes ně strháván materiál z bourané stavby, pokud nejsou
   k tomu účelu navrženy.

   14.  Materiál z bourané části stavby je nutno průběžně odstraňovat, aby
   nedošlo  k  přetížení  podlah  nebo stropních konstrukcí následkem jeho
   nahromadění.

   15.  Bourací  práce nesmí být přerušeny, pokud není zajištěna stabilita
   těch  částí  bourané  konstrukce,  které  nebyly  dosud  strženy. Tento
   požadavek  platí  i  v případě neplánovaného přerušení bouracích prací,
   například z důvodu náhlého zhoršení povětrnostní situace.

   16.  Jestliže  v  průběhu  bouracích nebo rekonstrukčních prací je část
   stavby  nadále  užívána, musí být v technologických postupech stanoveno
   bezpečnostní  zajištění  a  kontroly pracovišť se zřetelem na zajištění
   ochrany života a zdraví fyzických osob, které stavbu užívají.

   17.  Bourání  střešní  konstrukce  nebo  krovů  strháváním pomocí lan a
   tažných  strojů  smí  být  prováděny pouze tehdy, jestliže byla učiněna
   opatření k zajištění stability zbývajících konstrukcí a částí stavby.

   18.  Není-li  zajištěna  dostatečná únosnost konstrukcí bourané stavby,
   provádějí se bourací práce ze samostatné pomocné konstrukce.

   19.  Při  ručním  bourání  smějí být konstrukční prvky odstraněny pouze
   tehdy, nejsou-li zatíženy.

   20.   Při   bourání  zdí,  které  stabilizují  vystupující  konstrukce,
   například  balkony  nebo arkýře, je nutno zajistit tyto konstrukce tak,
   aby nedošlo k nežádoucí ztrátě jejich stability.

   21.  Při  ručním  bourání nosných konstrukcí se musí postupovat zásadně
   vertikálním směrem shora dolů.

   22.  Postupné  bourání  staveb postavených panelovou technologií se smí
   provádět  až po rozpojení jednotlivých panelů a po předchozím zajištění
   jejich stability.

   23.  Ruční  bourání stropů s dřevěnou nosnou konstrukcí se smí provádět
   tehdy,  jsou-li  zdi  nad  ní odstraněny, nosné prvky jsou odkryty a ze
   stropů je odklizen vybouraný materiál.

   24.  Stropní  prvky je nutno před uvázáním na zdvihací zařízení uvolnit
   od ostatních konstrukcí.

   25.  Bourání klenby uvolněním části konstrukce, která ji zajišťuje, lze
   provádět  pouze strojním způsobem a je-li zajištěno, že zřícením klenby
   nedojde k ohrožení fyzických osob.

   26.  Bourací  práce  na pracovištích uspořádaných tak, že fyzické osoby
   provádějící  tyto  práce  mohou  být  ohroženy padajícími předměty nebo
   materiálem  z pracoviště nad nimi, se smí provádět pouze tehdy, jsou-li
   provedena  opatření  stanovená  v  technologickém  postupu  k zajištění
   bezpečnosti fyzických osob při takovém způsobu práce.

   XIII. Svařování a nahřívání živic v tavných nádobách

   1.  Při  svařování,  včetně  natavování  izolačních  materiálů,  a  při
   nahřívání živic v tavných nádobách zhotovitel zajistí dodržení podmínek
   požární bezpečnosti stanovených zvláštním právním předpisem.^10)

   2.  Svářečské  pracoviště,  včetně  ochranného pásma pod pracovištěm ve
   výšce  stanoveného  podle  zvláštního  právního  předpisu,^29) je nutno
   zabezpečit   proti   vstupu   nepovolaných  fyzických  osob  a  označit
   bezpečnostními   značkami;   při   svařování  elektrickým  obloukem  na
   přechodném  pracovišti  je  nutno přijmout opatření k ochraně fyzických
   osob v jeho okolí před účinky záření oblouku.

   3.  Nelze-li při pracích ve výšce zajistit svářeči stabilní a bezpečnou
   polohu  jiným  způsobem  než  osobními ochrannými pracovními prostředky
   proti pádu, musí tyto prostředky být chráněny proti propálení.

   4.  Zhotovitel  zajistí,  aby  pracovní  postup, při němž fyzická osoba
   provádějící  natavování  izolačních  materiálů  postupuje  směrem vzad,
   nebyl  použit  ve  vzdálenosti  menší  než  1,5  m  od  volného  okraje
   pracoviště ve výšce.^30)

   5.  Opatření  k  ochraně  proti  popálení při práci se živicemi stanoví
   zhotovitel v technologickém postupu.

   6.  Zhotovitel  zajistí, aby svařování neprováděly fyzické osoby, které
   nejsou  odborně způsobilé podle zvláštního právního předpisu,^31) a aby
   práce  spojené  s  rozehříváním  živic neprováděly fyzické osoby, které
   nejsou  seznámeny  s  technologickým  postupem a s návodem na používání
   příslušného zařízení.

   XIV. Lepení krytin na podlahy, stěny, stropy a jiné konstrukce

   Za  splnění požadavků bezpečnosti práce při lepení krytin z plastových,
   pryžových, korkových a obdobných materiálů se považuje:

   1.  dodržování stanoveného technologického postupu a návodů k používání
   lepidel,  vyrovnávacích  hmot  a  krytin,  popřípadě  dalšího použitého
   materiálu,

   2. při lepení v uzavřených prostorách zajištění účinného větrání, které
   zabrání  překročení  nejvyšších  přípustných  limitů chemických látek v
   pracovním ovzduší,^5)

   3.  v  případě  použití lepidel, které uvolňují hořlavé páry, zajištění
   ochrany před výbuchem podle zvláštního právního předpisu,^32) zejména

   a)  vymezení  pracoviště  včetně  ohroženého prostoru a jejich označení
   bezpečnostními značkami,

   b)  zamezení  vstupu  nepovolaných fyzických osob do takto vymezeného a
   označeného   prostoru;   ohrožený  prostor  zahrnuje  v  tomto  případě
   zpravidla  podlaží,  kde  se lepení provádí, podlaží pod ním a nad ním,
   popřípadě  další  přilehlé  prostory,  do  nichž  by mohly hořlavé páry
   pronikat,

   c)  zajištění intenzivního nepřerušovaného větrání k předcházení vzniku
   výbušné atmosféry, a to po celou dobu lepení a nejméně 24 hodin po jeho
   ukončení,

   d) vyloučení manipulace s otevřeným ohněm, například kouření, svařování
   nebo topení lokálními topidly, a podle okolností uzavření přívodu plynu
   a odpojení elektrického zařízení po celou tuto dobu,

   4. seznámení všech fyzických osob, které se zdržují ve stavbách, kde se
   budou  tyto  práce  provádět, s dobou konání prací a se způsobem jejich
   bezpečného chování během nich,

   5.  bezpečné  shromažďování  zbytků  hořlavin  a  použitých materiálů a
   zajištění  jejich  odstraňování  předem stanoveným postupem v souladu s
   ustanoveními zvláštních právních předpisů.^24)

   XV. Malířské a natěračské práce

   Za  splnění  požadavků  bezpečnosti práce při malířských a natěračských
   pracích se považuje:

   1.  při  provádění úprav povrchů stavebních a jiných konstrukcí nátěrem
   nebo   nástřikem   dodržení   stanovených   technologických  postupů  s
   přihlédnutím  k  návodům  k používání a k určenému způsobu ochrany osob
   před škodlivinami vznikajícími při provádění těchto prací,

   2.   používání  žebříků  v  souladu  s  požadavky  zvláštního  právního
   předpisu,^13)

   3.  provádění  těchto  prací  ve  schodišťových prostorách z pracovních
   podlah nebo ze žebříků k tomu upravených.

   XVI. Sklenářské práce

   Za   splnění   požadavků   bezpečnosti   práce  a  ochrany  zdraví  při
   sklenářských pracích se považuje:

   1.  stav,  kdy  je při ruční manipulaci se sklem pracovní plocha rovná,
   upravená a zpevněná,

   2.  při  odebírání skla z přepravníků je zajištěno, že nedojde k jejich
   převržení a nežádoucímu pohybu,

   3.  dodržení zákazu manipulovat na venkovních prostranstvích s tabulemi
   skla,  jejichž plocha je větší než 1 m2, při silném větru a při teplotě
   během směny nižší než -5 st. C,

   4.  zasklívání  oken, výkladů, světlíků a podobných konstrukcí ve výšce
   jen   z   pevných  a  bezpečných  pracovních  podlah  nebo  pohyblivých
   pracovních plošin,

   5.  zasklívání  a  manipulace  s tabulemi skla o ploše přesahující 3 m2
   nejméně třemi fyzickými osobami,

   6. přenášení tabulí skla delších než 2 m pomocí přípravků,

   7. dodržení požadavků na skladování podle části I. této přílohy,

   8. shromažďování skleněného odpadu do nádob výhradně k tomu určených.

   XVII. Práce na údržbě a opravách staveb a jejich technického vybavení

   Za  splnění požadavků bezpečnosti práce a ochrany zdraví při pracích na
   údržbě a opravách staveb a jejich vybavení se považuje:

   1.  provádění  prací  podle  stanovených  pracovních  a technologických
   postupů fyzickými osobami odborně způsobilými pro výkon určité činnosti
   a určenými k jejich obsluze,

   2.  provádění  prací  a  činností  vystavující fyzickou osobu zvýšenému
   ohrožení života nebo poškození zdraví uvedených v příloze č. 5 k tomuto
   nařízení  osobami  k  tomu  určenými  zhotovitelem  a  za  podmínek  jí
   stanovených.

   XVIII. Potápěčské práce

   1.  Pracoviště  pro  provádění  potápěčských  prací musí být předáno ve
   stavu dohodnutém mezi zadavatelem a zhotovitelem a o předání pracoviště
   se vyhotoví písemný záznam.

   2. Potápěčské práce lze provádět pouze podle předem písemně stanoveného
   technologického  a  pracovního  postupu  a tyto práce smí vykonávat jen
   zdravotně  a  odborně  způsobilá  fyzická  osoba  podle jiného právního
   předpisu^38)  (dále  jen "potápěč"), určená odborně způsobilou fyzickou
   osobou  odpovědnou  za  řízení  potápěčských  prací  (dále jen "vedoucí
   potápěč").

   3.  V  závislosti  na  složitosti  a  druhu  vykonávaných prací stanoví
   vedoucí  potápěč konkrétní postup a způsob provádění těchto prací, a to
   na  základě  průzkumu stavu pracoviště, klimatických podmínek, hloubky,
   proudění,  teploty  a  složení  vody.  Postup a způsob provádění těchto
   prací  musí  zohlednit  též možnosti bezpečného vstupu a výstupu z vody
   při záchranných a likvidačních pracích.

   4.  Za  splnění požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při potápěčských
   pracích se považuje

   a)  stanovení  podmínek  pro  potápění  a  určení  potápěčské výstroje,
   přístrojů  a  osobních  ochranných  pracovních  prostředků podle povahy
   vykonávané  práce  a  podmínek  pro  potápění vedoucím potápěčem; mokré
   potápěčské  obleky  se nepoužijí pro práce ve vodě, jejíž teplota anebo
   složení ohrožuje zdraví potápěče,

   b) stanovení a zajištění způsobu dorozumívání a spojení s potápěčem při
   pobytu   pod   hladinou  technickými  prostředky,  zejména  potápěčským
   kabelovým  telefonem  s  minimální  pevností  lana  stanovenou normovou
   hodnotou  v  příslušné  české  technické normě^39), nebo jiným hlasovým
   zařízením  tak,  aby nemohlo dojít ke ztrátě orientace potápěče nebo ke
   ztrátě  jeho spojení s pracovištěm nad hladinou; v případě sestupu dvou
   a  více  potápěčů  na  jedno  pracoviště  pod hladinou bez komunikace s
   pracovištěm  nad  hladinou  se  zajistí bezpečný způsob jejich vzájemné
   komunikace  pod  hladinou.  Při ztrátě vzájemné komunikace potápěčů pod
   hladinou  se snahy o opětovné obnovení komunikace omezí nejvýše na dobu
   30  vteřin,  následně  jsou  potápěči  povinni  vynořit  se předepsaným
   způsobem s ohledem na případné dekompresní procedury,

   c)  zákaz  výkonu  jiných  činností  v  ohroženém prostoru potápěčských
   prací,

   d)  před  zahájením  prací  pod hladinou stanovení maximální délky doby
   ponoru  potápěče  a celkové doby jeho pobytu pod hladinou během směny s
   ohledem  na  množství  a  způsob  dodávky  dýchacích plynů, dekompresní
   procedury, povahu vykonávané práce a podmínky sestupu,

   e)  stanovení  dekompresních  časů  na  dekompresních zastávkách včetně
   zabezpečení těchto zastávek náhradním zdrojem dýchacích plynů,

   f)  zákaz opakovaných sestupů potápěče do hloubek větších než 9 m během
   směny s výjimkou záchranných zásahů,

   g)  provádění prací pod ledem pouze z otvoru v pevném ledu o dostatečné
   velikosti  a s okraji zabezpečenými proti prolomení ledu; po celou dobu
   provádění  potápěčských  prací  je potápěč ve spojení s pracovištěm nad
   hladinou potápěčským kabelovým telefonem s minimální pevností lana 3500
   N,

   h)   trvalé  zajištění  potápěče,  který  sestupuje  pod  hladinu  sám,
   potápěčským  kabelovým  telefonem  s minimální pevností lana stanovenou
   normovou  hodnotou  v  příslušné  české technické normě^39), nebo jiným
   hlasovým  zařízením  a  lanem  s  minimální  pevností  lana  stanovenou
   normovou  hodnotou  v příslušné české technické normě^39), a stanovením
   signálů lanem pro dorozumívání před zanořením mezi potápěčem a pomocnou
   osobou zaškolenou zejména k manipulaci s hadicovými svazky, potápěčským
   kabelovým telefonem a lanem,

   i)  zajištění každého sestupu potápěče jistícím potápěčem nad hladinou;
   stupeň pohotovosti k zásahu určí vedoucí potápěč s ohledem na podmínky,
   za kterých jsou práce prováděny,

   j)  pro  případ  zdolávání  mimořádných  událostí  vybavení  pracoviště
   prostředky  první  pomoci  včetně  oživovacího  přístroje s dostatečnou
   zásobou   kyslíku,   a   záložním  dýchacím  přístrojem  a  technickými
   prostředky   na   přivolání  zdravotnické  záchranné  služby,  a  to  v
   bezprostřední blízkosti pracoviště,

   k)  pro  práce  v  hloubce  větší  než 13 m a při sestupech, které jsou
   spojeny  s  více  než  jednou dekompresní zastávkou, zajištění vybavení
   pracoviště vícemístnou dekompresní komorou v pohotovostním stavu, jejíž
   obsluha  je  vyškolena  pro  její  používání,  umístěnou  s  ohledem na
   technickou  proveditelnost  co nejblíže místu sestupu; pro tyto práce a
   práce  s  vysokou  fyzickou  námahou potápěče je nutné zajistit dodávku
   dýchacích  plynů  hadicovým  systémem  vedeným  z  místa nad hladinou s
   výjimkou průzkumných činností,

   l)  vybavení  pracoviště vytápěným uzavřeným prostorem pro odpočinek od
   nepříznivých   vlivů   práce  (ohřívárnou)  podle  zvláštního  právního
   předpisu,^5)

   m) stanovení doby provádění potápěčských prací s použitím pneumatického
   nářadí  s  ohledem  na  dodržování  nejvyšších  přípustných expozičních
   limitů vibrací podle zvláštního právního předpisu,^33)

   n)  provádění  potápěčských  prací, jako jsou vázání břemen na zdvihací
   zařízení  svařování,  řezání  kyslíkem nebo trhací práce, jen potápěčem
   odborně   způsobilým   pro  danou  činnost  podle  zvláštních  právních
   předpisů,

   o)  při  provádění  potápěčských  prací  za použití zdvihacího zařízení
   zahájit  sestup  potápěče  až poté, kdy nebude zdvihacím zařízením nebo
   břemenem  ohrožen; jakákoliv manipulace se zdvihacím zařízením může být
   zahájena  až  na  potápěčův  pokyn. Po celou dobu manipulace zdvihacího
   zařízení  s  břemenem  nebo  bez  něj  pod hladinou musí být potápěč ve
   spojení  potápěčským kabelovým telefonem s fyzickou osobou řídící práce
   se zdvihacím řízením nad hladinou,

   p)  použití  plavidel  nebo plovoucích těles^34) vhodných pro provádění
   prací  a  umožňujících potápěči bezpečný vstup do vody a výstup z ní, v
   případě potřeby vybavených záchranným člunem,

   q)  pro  potápěčské  práce v hloubkách větších než 40 m zajistit vhodné
   složení   dýchacích  plynů  s  ohledem  na  druh  práce  a  dekompresní
   proceduru; pro potápěčské práce v hloubkách větších než 50 m nepoužívat
   jako  dýchací  plyn  vzduch a zajistit vhodné složení dýchacích plynů v
   souladu  s  dekompresními  procedurami  pro  použití  umělých dýchacích
   plynů.

   XIX. Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti

   1.  Zhotovitel  zajišťuje  ochranu  proti pádu do vody podle zvláštního
   právního předpisu.^13)

   2.  Nelze-li  výjimečně  ochranu  proti  pádu  do  vody  podle  bodu 1.
   spolehlivě  zajistit  prostředky  kolektivní  ochrany, musí být fyzické
   osoby,  které  jsou  vystaveny nebezpečí pádu do vody, vybaveny vhodným
   osobním  ochranným  pracovním  prostředkem  určeným  pro  ochranu  před
   utonutím;  s ohledem na místní podmínky, zejména hloubku vody, rychlost
   proudu  a  výšku  nad  hladinou,  musí  tento  osobní ochranný pracovní
   prostředek  umožnit  zachycení,  popřípadě  vyzdvižení jeho uživatele z
   vody.

   3. Během provádění prací za podmínek podle předchozího bodu musí být na
   pracovišti zajištěny prostředky pro poskytnutí první pomoci při utonutí
   a  zajištěna  trvalá  přítomnost  fyzické osoby, která je v poskytování
   této pomoci prokazatelně vyškolena.

   4.   Není-li   pracoviště  nad  vodou  dosažitelné  ze  břehu,  zajistí
   zhotovitel  bezpečnou  přepravu  zaměstnanců  na  pracoviště  a  z něho
   vhodným   plavidlem   v   souladu   s   požadavky  zvláštního  právního
   předpisu.^34)

   XX. Letecké práce ve stavebnictví

   1.  Práce s použitím letadla^35) lze provádět podle předem zpracovaného
   technologického  postupu  a za podmínek stanovených zvláštními právními
   předpisy.^36)

   2. Práce podle bodu 1. nelze zahájit, pokud není zajištěno dorozumívání
   mezi posádkou letadla a fyzickými osobami zapojenými do leteckých prací
   na zemi.

   3.  Bližší požadavky na zavěšování, zdvihání, přemísťování, osazování a
   odvěšování  břemen,  stanovené  v  části  XI.  této přílohy, se uplatní
   přiměřeně,  s  přihlédnutím  k  působení  povětrnostních  a  provozních
   podmínek.

   Příl.4

   Náležitosti oznámení o zahájení prací

   1. Datum odeslání oznámení.

   2. Jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, sídlo/adresa
   místa bydliště zadavatele stavby (stavebníka).

   3. Přesná adresa, popřípadě popis umístění staveniště.

   4.  Druh  stavby,  její  stručný  popis včetně uvedení prací a činností
   podle  přílohy  č.  5  k  tomuto  nařízení,  pokud  mají  být na stavbě
   prováděny.

   5. Jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, sídlo/adresa
   místa bydliště zhotovitele a fyzické osoby zabezpečující odborné vedení
   provádění   stavby,   popřípadě   osoby  vykonávající  technický  dozor
   stavebníka.

   6.   Jméno,   identifikační   číslo  osoby,  bylo-li  jí  přiděleno,  a
   sídlo/adresa  místa bydliště, číslo platného osvědčení koordinátora při
   přípravě stavby.

   7.   Jméno,   identifikační   číslo  osoby,  bylo-li  jí  přiděleno,  a
   sídlo/adresa  místa bydliště, číslo platného osvědčení koordinátora při
   realizaci stavby.

   8.  Datum  předání  staveniště zhotoviteli a datum plánovaného ukončení
   prací.

   9. Odhadovaný maximální počet fyzických osob na staveništi.

   10. Plánovaný počet zhotovitelů na staveništi.

   11. Identifikační údaje o zhotovitelích na staveništi.

   12. Jméno, příjmení a podpis zadavatele stavby, popřípadě fyzické osoby
   oprávněné jednat jeho jménem.

   Příl.5

   Práce  a  činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života
   nebo poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat
   plán

   1.  Práce  vystavující  zaměstnance  riziku poškození zdraví nebo smrti
   sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m.

   2. Práce související s používáním nebezpečných chemických látek a směsí
   klasifikovaných  podle  přímo  použitelného předpisu Evropské unie jako
   akutně  toxické  kategorie 1 a 2 nebo při výskytu biologických činitelů
   podle zvláštních právních předpisů.

   3.  Práce  se  zdroji  ionizujícího  záření,  pokud se na ně nevztahují
   zvláštní právní předpisy.^37)

   4. Práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním
   nebezpečím utonutí.

   5.  Práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než
   10 m.

   6.   Práce   vykonávané  v  ochranných  pásmech  energetických  vedení,
   popřípadě zařízení technického vybavení.

   7.   Studnařské   práce,   zemní  práce  prováděné  protlačováním  nebo
   mikrotunelováním  z  podzemního  díla,  práce  při stavbě tunelů, pokud
   nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy.^7)

   8. Potápěčské práce.

   9. Práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu).

   10. Práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů.^2)

   11.   Práce   spojené  s  montáží  a  demontáží  těžkých  konstrukčních
   stavebních  dílů  kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé
   zabudování do staveb.

   Příl.6

   Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

   I. Rozsah plánu

   1. Plán obsahuje

   a)  identifikační  údaje  o  stavbě,  zadavateli  stavby,  zpracovateli
   projektové dokumentace a koordinátorovi,

   b) situační výkres stavby,

   c) obsah podle části II. písmene C této přílohy.

   2.  Obsah  jednotlivých  částí  plánu  musí  být  přizpůsoben  druhu  a
   velikosti  stavby, stavebně technickému provedení stavby, účelu využití
   a  době  trvání  stavby  v  souladu  s  § 15 zákona o zajištění dalších
   podmínek  bezpečnosti  a ochrany zdraví při práci; plán se zpracovává v
   podrobnostech  umožňujících koordinátorovi využívat plánu jako hlavního
   nástroje  koordinace  opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
   při  práci  na  dané  stavbě  v  souladu s jeho povinnostmi stanovenými
   zákonem  o  zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
   práci.

   3.  Plán  obsahuje  postupy  navrhované pro jednotlivé práce a pracovní
   činnosti,  které  se  týkají  stavby,  pro  niž  se  plán zpracovává, a
   zahrnuje   konkrétní  požadavky  pro  bezpečné  a  zdraví  neohrožující
   provádění všech uvedených postupů a pracovních činností.

   II. Obsah plánu

   A.  Identifikační  údaje  o  stavbě,  zadavateli  stavby,  zpracovateli
   projektové dokumentace a koordinátorovi

   1. údaje o stavbě

   a) základní údaje o druhu stavby,

   b) název stavby,

   c) místo stavby,

   d)  charakter  stavby  (zejména  zda  je  stavba nová, jedná se o změnu
   dokončené stavby, nebo o odstraňování stavby),

   e) účel užívání stavby,

   f)  základní  předpoklady  výstavby  (časové  údaje o realizaci stavby,
   členění na etapy),

   g) vnější vazby stavby na okolí včetně jejího vlivu na okolí stavby.

   2.  odůvodnění  pro  zpracování  plánu  s  uvedením odkazu na příslušné
   právní   předpisy  a  soupis  dokumentů  sloužících  jako  podklad  pro
   zpracování plánu.

   3. údaje o zpracovateli projektové dokumentace

   a)  jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a sídlo/adresa
   místa bydliště,

   b)  jméno  hlavního  projektanta  včetně  čísla, pod kterým je zapsán v
   evidenci  autorizovaných  osob  vedené  Českou  komorou architektů nebo
   Českou  komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,
   s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace.

   B. Situační výkres stavby

   Situační výkres širších vztahů dané stavby obsahuje požadavky stanovené
   zvláštním právním předpisem^40).

   C. Požadavky na obsah plánu

   Pro splnění požadavků na obsah plánu se v něm uvádí:

   1.  základní informace o rozhodnutích týkajících se stavby a podmínkách
   stanovených  v  rozhodnutích a v projektové dokumentaci stavby pro její
   provádění  z  hlediska  bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  na
   staveništi a soupis dokumentů, týkajících se stavby, na základě kterých
   byla stavba povolena, včetně označení příslušného stavebního úřadu nebo
   autorizovaného inspektora, a

   2.  postupy  na  staveništi  řešící a specifikující jednotlivá opatření
   vyplývající  z platných právních předpisů, s ohledem na místní podmínky
   ve  vazbě  na  předpokládaný  časový  průběh  prací  při realizaci dané
   stavby, jedná se o:

   a)  zajištění oplocení, ohrazení stavby, vstupů a vjezdů na staveniště,
   prostor pro skladování a manipulaci s materiálem,

   b) zajištění osvětlení stavenišť a pracovišť,

   c)  stanovení ochranných a kontrolovaných pásem a opatření proti jejich
   poškození,

   d) řešení opatření při nebezpečí výbuchu nebo požáru,

   e)  zajištění  komunikace na staveništi, včetně podjíždění elektrického
   vedení  a  dalších  médií  (plyn,  pára,  voda aj.), prozatímní rozvody
   elektřiny po staveništi, čerpání vody, noční osvětlení,

   f)  posouzení  vnějších  vlivů  na  stavbu,  zejména otřesů od dopravy,
   nebezpečí  povodně,  sesuvu  zeminy, a konkretizace opatření pro případ
   krizové situace,

   g)  opatření  vztahující  se  k  umístění a řešení zařízení staveniště,
   včetně  situačního  výkresu  širších vztahů staveniště, řešení svislé a
   vodorovné dopravy osob a materiálu,

   h)  postupy  pro zemní práce řešící zajištění provádění výkopů, zejména
   riziko  zasypání  osob, s ohledem na druhy pažení, šířku výkopu, sklony
   svahu,  technologii  ukládání  sítí  do  výkopu,  zabezpečení  okolních
   staveb, snižování a odvádění povrchové a podzemní vody,

   i)  způsob  zajištění  bezbariérového  řešení  na  veřejných  pozemních
   komunikacích   a  veřejných  plochách,  zejména  s  ohledem  na  způsob
   zajištění proti pádu do výkopu osob se zrakovým postižením,

   j)  postupy  pro betonářské práce řešící způsob dopravy betonové směsi,
   zajištění  všech fyzických osob zdržujících se na staveništi proti pádu
   do  směsi,  pohyb  po výztuži, přístup k místům betonáže, předpokládané
   provedení bednění,

   k) postupy pro zednické práce řešící základní technologie zdění zevnitř
   objektu,   zejména  ochranné  zábradlí  zvenku,  z  obvodového  lešení,
   zajišťování  otvorů  ve  svislém  zdivu,  dopravu  materiálu pro zdění,
   zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí,

   l)   postupy  pro  montážní  práce  řešící  bezpečnostní  opatření  při
   jednotlivých  montážních  operacích  a  s  tím spojených opatřeních pro
   zajištění  pomocných  stavebních konstrukcí, přístupy na místo montáže,
   způsob   zajišťování  otvorů  vzniklých  s  postupem  montáže,  doprava
   stavebních dílů a jejich upevňování a stabilizace,

   m)   postupy   pro   bourací  a  rekonstrukční  práce  řešící  základní
   technologie  bourání, zejména ruční, strojní, kombinované, a za využití
   výbušnin, zajištění pracovišť s bouracími pracemi, podchycení bouraných
   konstrukcí,  odvoz sutin, zajištění všech fyzických osob zdržujících se
   na  staveništi ve výšce, zabezpečení inženýrských sítí, jejich náhradní
   vedení, zabezpečení okolních objektů a prostor,

   n)   řešení  montáže  stropů,  včetně  pomocných  konstrukcí,  opatření
   zajištění  bezpečné  a zdraví neohrožující práce ve výšce po obvodu a v
   místě montáže, doprava materiálu, zajištění pod prací ve výšce,

   o)  postupy  pro práci ve výškách řešící způsob zajištění proti pádu na
   volném  okraji,  proti sklouznutí, proti propadnutí střešní konstrukcí,
   dopravu  materiálu,  konkrétní  způsob  zajištění  prací  ve výšce; při
   navrhování  osobního  zajištění osob určit systém zachycení proti pádu,
   včetně  určení  způsobu  kotvení pro zajištění osob proti pádu osobními
   ochrannými  pracovními  prostředky,  pokud nebylo možné přednostně užít
   prostředků kolektivní ochrany před prostředky osobní ochrany,

   p)  zajištění  dalších  požadavků  na bezpečnost práce, zejména dopravu
   materiálu,  jeho  skladování  na  pracovišti,  zajištění  pracoviště  z
   hlediska  požadavků  při  práci  ve  výšce,  opatření  vztahující  se k
   pomocným  stavebním  konstrukcím použitým pro jednotlivé práce, použití
   strojů,

   q)  postupy řešící jednotlivé práce a činnosti a stanovící opatření pro
   prolínání  a  souběh jednotlivých prací, zejména využití více jeřábů na
   jednom  staveništi  a  práce za současného provozu veřejných dopravních
   prostředků,

   r)  zajištění  organizace a časové posloupnosti nebo souslednosti prací
   vykonávaných  při realizaci stavby s prováděním tunelářských a podzemní
   prací,  pro  které  jsou  požadavky  na bezpečnostní opatření stanoveny
   zvláštním právním předpisem^41),

   s)  zajištění bezpečnostních opatření ve spojení s prací ve výšce a nad
   volnou  hloubkou,  při  provádění  dokončovacích  prací a prací pomocné
   stavební  výroby,  zejména  při  montáži  antén a hromosvodů, osazování
   oken,  montáži zábradlí, vodorovné izolace balkónů, teras a střech, při
   montáži  výtahů,  vzduchotechniky,  klimatizací,  při  provádění nátěrů
   konstrukcí  a  fasád  a  při dokončovacích pracích kolem objektu, např.
   chodníky, osvětlení, a při provádění udržovacích prací,

   t)  postupy  pro  specifická  opatření vyplývající z podmínek provádění
   stavebních  a  dalších  prací a činností v objektech za jejich provozu,
   včetně časového harmonogramu těchto prací a činností,

   u)  postupy  pro  opatření  vyplývající  ze  specifických  požadavků na
   stavbu,  například  z  konzultací  s  orgány inspekce práce, stavebními
   úřady,   orgány   ochrany  veřejného  zdraví  a  dalšími  orgány  podle
   zvláštních právních předpisů,

   v)  postupy pro opatření vyplývající ze specifických požadavků na práce
   a  činnosti  spojené  zejména  s používáním toxických chemických látek,
   chemických  látek klasifikovaných jako toxické kategorie 3 nebo toxické
   pro  specifické  cílové  orgány  po jednorázové nebo opakované expozici
   kategorie   1   podle   přímo   použitelného   předpisu  Evropské  unie
   upravujícího  klasifikaci,  označování  a  balení  látek  a  směsí^23),
   ionizujícího záření a výbušnin a s výskytem azbestu.

   1)  Směrnice  Rady  92/57/EHS  ze  dne  24.  června  1992 o minimálních
   požadavcích  na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních
   staveništích  (osmá  samostatná  směrnice  ve  smyslu  čl.  16  odst. 1
   směrnice 89/391/EHS).

   2)  Zákon  č.  61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní
   báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb.,
   zákona  č. 169/1993 Sb., zákona č. 128/1999 Sb., zákona č. 71/2000 Sb.,
   zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 206/2002 Sb.,
   zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 227/2003 Sb.,
   zákona č. 3/2005 Sb. a zákona č. 386/2005 Sb.

   3)  Nařízení  vlády  č.  101/2005  Sb.,  o podrobnějších požadavcích na
   pracoviště a pracovní prostředí.

   4)  Vyhláška  č.  137/1998  Sb.,  o obecných technických požadavcích na
   výstavbu.

   5)  Nařízení  vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
   zdraví zaměstnanců při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb. a
   nařízení vlády č. 441/2004 Sb.

   6)  Nařízení  vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky
   na  bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů
   a nářadí.

   7) Stavební zákon.

   8) § 2 odst. 1 písm. k) bod 2 a § 153 odst. 1 stavebního zákona.

   9) § 128 a 130 stavebního zákona.

   10)  Vyhláška  č.  87/2000  Sb.,  kterou  se  stanoví  podmínky požární
   bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách.

   11) § 3 odst. 4 stavebního zákona.

   12)  Zákon  č.  49/1997  Sb.,  o civilním letectví a o změně a doplnění
   zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
   ve  znění  pozdějších  předpisů,  vyhláška  č.  108/1997 Sb., kterou se
   provádí  zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění
   zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
   ve znění pozdějších předpisů.

   13)   Nařízení  vlády  č.  362/2005  Sb.,  o  bližších  požadavcích  na
   bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu
   z výšky nebo do hloubky.

   14) § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.

   15)  Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění
   bezpečnostních  značek  a  zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č.
   405/2004 Sb.

   16)  Vyhláška  č.  30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na
   pozemních   komunikacích   a  úprava  a  řízení  provozu  na  pozemních
   komunikacích,  ve  znění vyhlášky č. 153/2003 Sb., vyhlášky č. 176/2004
   Sb. a vyhlášky č. 193/2006 Sb.

   17)  Například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
   státní  správy  v  energetických  odvětvích  a o změně některých zákonů
   (energetický  zákon),  ve  znění  zákona  č.  262/2002  Sb.,  zákona č.
   151/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č.
   670/2004  Sb.,  zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona
   č. 186/2006 Sb., zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a
   o   změně   některých  souvisejících  zákonů  (zákon  o  elektronických
   komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb.,
   zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb.

   18)  Zákon  č.  258/2000  Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví a o změně
   některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona
   č.  274/2001  Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona
   č.  76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
   č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona
   č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona
   č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona
   č.  444/2005  Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona
   č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona
   č. 342/2006 Sb. a zákona č. 264/2006 Sb.

   Zákon  č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a
   o  změně  některých  zákonů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č.
   125/2005 Sb., zákona č. 345/2005 Sb. a zákona č. 222/2006 Sb.

   Nařízení   vlády  č.  101/2005  Sb.,  o  podrobnějších  požadavcích  na
   pracoviště a pracovní prostředí.

   Nařízení  vlády  č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na
   bezpečný  provoz  a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a
   nářadí.

   Vyhláška   č.   231/2004   Sb.,   kterou   se  stanoví  podrobný  obsah
   bezpečnostního   listu   k   nebezpečné  chemické  látce  a  chemickému
   přípravku, ve znění vyhlášky č. 460/2005 Sb.

   19)  Zákon  č.  361/2000  Sb.,  o provozu na pozemních komunikacích a o
   změnách  některých  zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona
   č.  60/2001  Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona
   č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona
   č.  53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona
   č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona
   č. 342/2006 Sb.

   20)  Například  stavební  zákon,  zákon  č.  361/2000  Sb., o silničním
   provozu,  ve  znění  pozdějších  předpisů,  a  zákon  č. 13/1997 Sb., o
   pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

   21) Část I. bod 5 přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.

   22) Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace
   práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při
   provozování dopravy dopravními prostředky.

   23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16.
   prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně
   a  zrušení  směrnic  67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č.
   1907/2006, v platném znění.

   24)  Zákon  č.  185/2001  Sb.,  o  odpadech a o změně některých dalších
   zákonů,  ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona
   č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona
   č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona
   č.  7/2005  Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona
   č. 222/2006 Sb. a zákona č. 314/2006 Sb.

   25) § 2 odst. 1 písm. k) bod 2. a § 153 odst. 1 stavebního zákona.

   26)  Zákon  č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
   zákon),  ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona
   č.  274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona
   č.  444/2005  Sb.,  zákona  č.  186/2006  Sb., zákona č. 222/2006 Sb. a
   zákona č. 342/2006 Sb.

   27) § 153 odst. 1 stavebního zákona.

   28) Část I body 2. a 4. přílohy k nařízení vlády č. 362/2005 Sb.

   29)  §  5  odst.  8 vyhlášky č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky
   požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách.

   30) § 3 nařízení vlády č. 362/2005 Sb.

   31) § 3 odst. 10 písm. d) vyhlášky č. 87/2000 Sb.

   32) Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  v  prostředí  s nebezpečím
   výbuchu.

   33)  Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
   účinky hluku a vibrací.

   34) Vyhláška č. 344/1991 Sb., kterou se vydává Řád plavební bezpečnosti
   na   vnitrozemských  vodních  cestách  České  a  Slovenské  Federativní
   Republiky, ve znění vyhlášky č. 223/1995 Sb.

   35)  § 2 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a
   doplnění   zákona   č.   455/1991   Sb.,   o   živnostenském  podnikání
   (živnostenský  zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č.
   225/2006 Sb.

   36)  Například  zákon  č.  49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a
   doplnění   zákona   č.   455/1991   Sb.,   o   živnostenském  podnikání
   (živnostenský   zákon),  ve  znění  pozdějších  předpisů,  vyhláška  č.
   108/1997  Sb.,  kterou  se  provádí  zákon  č.  49/1997 Sb., o civilním
   letectví  a  o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském
   podnikání  (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška
   č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě.

   37)  Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání  jaderné energie a
   ionizujícího  záření  (atomový  zákon)  a  o změně a doplnění některých
   zákonů,  ve  znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona
   č.  132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona
   č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona
   č. 1/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb.

   38)  Zákon  č.  179/2006  Sb.,  o ověřování a uznávání výsledků dalšího
   vzdělávání  a  o  změně  některých  zákonů  (zákon  o uznávání výsledků
   dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.

   39)  Například  ČSN EN 15333-1 - Dýchací přístroje - Potápěčské dýchací
   přístroje  s otevřeným okruhem na tlakový plyn s přívodní hadicí - Část
   1:  Přístroje s plicní automatikou a ČSN EN 15333-2 - Dýchací přístroje
   -  Potápěčské  dýchací  přístroje s otevřeným okruhem na tlakový plyn s
   přívodní hadicí - Část 2: Přístroje s volným průtokem.

   40) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších
   předpisů.

   41) § 16 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění
   bezpečnosti  a  ochrany  zdraví  při  práci  a  bezpečnosti provozu při
   činnosti  prováděné  hornickým  způsobem v podzemí, ve znění pozdějších
   předpisů.