Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Nařízení č. 195/2001 Sb. kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce

PŘEDPIS BYL ZRUŠEN 29.09.2015

se změnami:zrušeno 232/2015 Sb.
uveřejněno v: č. 73/2001 Sbírky zákonů na straně 4205
schváleno:21.05.2001
účinnost od:18.06.2001
zrušeno:29.09.2015
[Textová verze] [PDF verze (199 kB)]

195/2001 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 21. května 2001, kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce Vláda nařizuje podle § 4 odst. 7 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií: § 1 (1) Toto nařízení stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce na úrovni krajů, hlavního města Prahy a statutárních měst. (2) Pokud obec využije svého práva pořídit územní energetickou koncepci pro svůj územní obvod nebo jeho část, může postupovat podle tohoto nařízení obdobně s přihlédnutím k dostupnosti vstupních údajů. § 2 (1) Rozbor trendů vývoje poptávky po energii obsahuje a) analýzu území, jejímž cílem je shromáždit údaje o počtu obyvatel a sídelní struktuře včetně výhledu, dále geografické a klimatické údaje, na základě kterých je možno provádět tepelně technické výpočty a analyzovat budoucí výrobu a spotřebu energie, b) analýzu spotřebitelských systémů a jejich nároků v dalších letech, jejímž cílem je určení spotřebitelů a spotřebitelských systémů v tomto členění: bytová sféra, občanská vybavenost, podnikatelský sektor a provedení kvantifikace jejich energetické náročnosti. (2) Rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií obsahuje a) analýzu dostupnosti paliv a energie, jejímž cílem je určit strukturální rozdělení užitých klasických, netradičních a obnovitelných zdrojů energie a jejich podíl a dostupnost při zásobování řešeného územního obvodu, b) zhodnocení, zda byla dodržena závazná část územního plánu obsahující plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, podmínky vývoje obce a jejího členění a koncepci technického vybavení. (3) Hodnocení využitelnosti obnovitelných zdrojů energie obsahuje a) analýzu možnosti užití obnovitelných zdrojů energie zaměřené na regionální a místní cíle a snížení ekologické zátěže, b) zjištění a možnosti využívání případného výskytu druhotných energetických zdrojů na území. (4) Hodnocení ekonomicky využitelných úspor se provede podle tabulkových a grafických výstupů územní energetické koncepce uvedených v příloze k tomuto nařízení; toto hodnocení obsahuje a) potenciál úspor a jejich realizaci u spotřebitelských systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých spotřebitelských systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých spotřebitelských systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie, b) potenciál úspor a jejich realizaci u výrobních a distribučních systémů, kde se určují příležitosti pro získání úspor energie v jednotlivých výrobních a distribučních systémech a vyjádří se potenciální množství energie, které lze uspořit u jednotlivých výrobních a distribučních systémů realizací úsporných opatření; úsporná opatření se rozčlení z hlediska realizovatelnosti na dostupný a ekonomicky nadějný potenciál úspor energie včetně posouzení využití nejlépe dostupných technologií. (5) Řešení energetického hospodářství území obsahuje a) zabezpečení energetických potřeb územních obvodů s podílem využívání obnovitelných a druhotných zdrojů a úspor energie a s ekonomickou efektivností při respektování státní energetické koncepce, regionálních omezujících podmínek a se zabezpečením spolehlivosti dodávek jednotlivých forem energie, b) formulaci variant technického řešení rozvoje místního energetického systému vedoucích k uspokojení požadavků definovaných prognózou vývoje energetické poptávky řešeného územního obvodu a požadavků na kvalitu ovzduší a ochranu klimatu. Při formulaci variant se může uplatnit princip dvoucestného zásobování energií. Varianty technického řešení musí především 1. vycházet z principů metody integrovaného plánování zdrojů, vytvářet vyváženou strategii rozvoje mezi spotřebitelskou poptávkou a výrobními zdroji na bázi rovnocenného hodnocení opatření ve zdrojové a spotřební straně energetické bilance územního obvodu s preferencí územní soběstačnosti před dálkovými přenosy spojenými se ztrátami v rozvodech, 2. zajišťovat spolehlivou dodávku energie, 3. maximalizovat energetickou efektivnost užití primárních energetických zdrojů, 4. využívat co nejšířeji potenciál úspor energie a obnovitelných a druhotných zdrojů energie, 5. splňovat požadavky na ochranu ovzduší a klimatu, 6. být technicky i ekonomicky proveditelné, c) vyčíslení účinků a nároků variant, přitom se posuzují zejména 1. energetická bilance nového stavu a podíl ztrát v rozvodech na výrobě, 2. investiční náklady vyvolané navrženým technickým řešením, 3. provozní náklady, zejména náklady na palivo a energii, 4. výrobní náklady spojené se zabezpečením území energií, 5. plošné nároky na zábor půdy, 6. výrobní energetický efekt zdrojové části systému, 7. množství produkovaných znečišťujících látek a jejich porovnání s emisními stropy a imisními limity, 8. úspora primárních energetických zdrojů, 9. vytvořené nové pracovní příležitosti, d) komplexní vyhodnocení variant rozvoje územního energetického systému, čímž se rozumí rozhodovací proces o optimální variantě budoucího způsobu výroby, distribuce a užití energie v územním obvodu pomocí více kritérií respektujících zejména ekonomické a ekologické cíle. Hodnocení se proto přednostně provádí na základě metod vícekriteriálního rozhodování a analýzy rizika. Výběr dílčích rozhodovacích kritérií vychází z cílů státní ekologické a energetické koncepce a cílů pořizovatele územní koncepce. Ekonomické cíle se kvantifikují pomocí kritérií ekonomické efektivnosti zahrnujících systémový přístup a korektní metody ekonomického hodnocení. Použitá metoda musí respektovat časovou hodnotu peněz a toky nákladů vyvolaných realizací a provozem hodnocené varianty řešení. V rámci komplexního hodnocení se rovněž provede analýza rizika s cílem vyhodnocení míry rizika spojeného s realizací jednotlivých variant rozvoje místního energetického systému, e) stanovení pořadí výhodnosti variant z hlediska nejvyššího stupně efektivnosti dosažení stanovených cílů místního energetického systému a doporučené nejvhodnější varianty rozvoje energetického systému v předmětném územním obvodu. Souhrn vah vyhodnocovacích ekologických a ekonomických kritérií musí být shodný. § 3 Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Předseda vlády: Ing. Zeman v. r. Ministr průmyslu a obchodu: doc. Ing. Grégr v. r. Příl. Tabulkové a grafické výstupy řešení územní energetické koncepce

 
 
Reklama