Otazníky nové normy pro elektrickou požární signalizaci ČSN 34 2710 (1. část)

Datum: 9.7.2012  |  Autor: Ing. Slavomír Entler

Vydání nové normy ČSN 34 2710 pro elektrickou požární signalizaci vyvolalo řadu otázek. Zrod normy byl velice obtížný a trval dlouhou dobu 5–6 let. Na zpracování se vystřídala řada odborníků a text normy byl několikrát přepracován. Přesto anebo právě proto norma obsahuje sporná ustanovení, která si zaslouží opravu nebo doplnění.

1. Komponenty EPS

Připojení kompatibilních komponent

Norma uvádí, že se požárně bezpečnostní zařízení připojují k ústředně EPS prostřednictvím NC či NO kontaktu nebo sběrnice. Toto ustanovení odpovídá stavu technologie cca před 15 lety. Kompatibilní komponenty jsou do systému EPS připojovány také prostřednictvím přímého datového propojení, například sériovým kanálem RS232, RS422, RS485 nebo síťovým kanálem TCP/IP. Pokud je datové propojení k dispozici, mělo by být upřednostněno před propojením prostřednictvím NC/NO kontaktu, protože umožňuje přenášet nesrovnatelně více informací než binární kontakty a může být v plné míře kontrolováno.
Čl. 6.1.2

Nasávací hlásiče

Norma označuje nasávací hlásiče jako „respirační“„aspirační“. Označení neodpovídá platné terminologii ČSN EN 54-20. Slovo „aspirační“ pravděpodobně dříve vzniklo zkomolením anglického slova „aspirating“, které je ale v praxi i normativně překládáno jako „nasávací“. Je zcela zbytečné zavádět nové počeštěné anglické slovo, pokud máme plně vyhovující české slovo.

Proč bylo použito slovo „respirační“ není zřejmé, „dýchací“ hlásiče jsou nesmysl.
Čl. 6.4.1.1
Čl. 6.5.3
ČSN EN 54-20 bod 3.1

Lineární teplotní hlásiče

Nesprávná definice lineárního teplotního hlásiče

V normě chybí definice pro metalický lineární teplotní hlásič. Normativní kapitola „Technické podmínky samočinných a tlačítkových hlásičů“ výslovně definuje lineární teplotní hlásiče jako hlásiče s optickým kabelem. Norma tím vyloučila použití všech metalických lineárních teplotních kabelů, které vyrábí řada výrobců, např. Protectowire, Proline, Kidde Deugra, Honeywell Alarmwire, Listec, Schrack Seconet ADW, Securiton MHD a mnoho dalších. V části 6.5.2.2 a v informativní části I.5 jsou ale lineární teplotní hlásiče s metalickým kabelem uvedeny.
Čl. 6.4.2.2

Nesprávná definice optického lineárního hlásiče

Požadavkem na Ramanův rozptyl norma bezdůvodně vyloučila řadu výrobců optických kabelů. Ramanův rozptyl používá jen část výrobců a například švédský výrobce Fiberson používá jinou technologii tzv. Rayleighův rozptyl. Jde o dva různé fyzikální principy, Ramanův rozptyl souvisí s posunem vlnové délky odraženého světla, zatímco Rayleighův rozptyl souvisí s fluktuacemi hustoty vlákna.
Čl. 6.4.2.2

Bezdůvodné stanovení maximální délky detekčního kabelu optického lineárního hlásiče

Pro stanovení maximální délky 4000 m není žádný důvod a norma tak vyloučila výrobce, kteří používají větší délky detekčních kabelů. Např. AP Sensing umožňuje použít detekční kabely o délce až 8000 m.
Čl. 6.4.2.2

Chybějící omezení délky neredundantního detekčního kabelu

Jediné poškození neredundantního detekčního kabelu vede k okamžitému vyřazení hlásiče z činnosti. Délka neredundantního detekčního kabelu by proto měla být omezena na jednu poplachovou zónu podle 3.58.
Čl. 6.4.2.2

Chybějící omezení délky zón s jednou adresou

Norma by měla stanovit maximální přípustnou délku jednotlivých adresných úseků, aby byla zajištěna přesnost lokalizace požáru srovnatelná s bodovými hlásiči. Adresovatelné úseky by měly splňovat požadavky kladené na detekční zóny podle 6.2.2 a 6.2.3.
Čl. 6.4.2.2

Chybějící podmínka přenosu adresných informací do EPS

Všechny informace o detekčních zónách (adresovatelných úsecích) je nezbytné přenášet do systému EPS. Je zcela reálná situace, kdy se až 4 km kabelu přenášejí do EPS pouze přes několik výstupních relé. Výsledná lokalizace poplachu tak může být 400 m a více na jednu adresu EPS, což je z hlediska určení místa poplachu a následného rychlého požárního zásahu nevhodné. Norma by měla proto stanovit, že každý adresný úsek (detekční zóna) musí být samostatně přenášen do systému EPS.
Čl. 6.4.2.2

Bezdůvodné omezení počtu detekčních zón

Norma stanovuje rozdělení kabelu až na 128 úseků. Toto ustanovení je bezdůvodné a naopak může způsobit nedostatečnou lokalizaci vznikajícího požáru. 128 úseků znamená pro stanovenou maximální délku kabelu 4000 m lokalizaci poplachu s přesností 30 m (4000 m : 128 = 31 m), která může být pro některé instalace nedostatečná.
Příloha I.5

Požární videodetekce

Nedostatečná charakteristika funkce požární videodetekce

Charakteristika funkce, uvedená v bodě 6.4.7 uvádí, že „K detekci požáru dojde v případě změny intenzity a spektra záření v oblasti střežené kamerou.“. Tato definice je zcela nedostatečná a umožňuje vyhlásit požární poplach například při rozsvícení žárovky, protože ke „změnám intenzity a spektra záření“ přirozeně dochází z nejrůznějších důvodů a žádný z nich nemusí být požár.

Například FM Approvals uvádí definici, která vystihuje charakteristiku zařízení přesně: „Požární videodetekce využívá videokamer, které sledují chráněnou oblast, ke zjištění oblaků, vzorů, okrajů, pohybu a barev charakteristických pro oheň (kouř a plameny).“
Čl. 6.4.7

Nesprávná zkratka VSD

Norma uvádí zkratku VSD, která ale označuje videodetekci kouře (Video Smoke Detection). Požární videodetekce však také standardně zahrnuje videodetekci plamene VFD (Video Flame Detection).
Čl. 6.4.7

Chybějící technické podmínky

V normě chybí technická specifikace kamer a vyhodnocovacích jednotek, srovnatelná s popisem klasických čidel EPS. V důsledku je možné považovat za požární videodetekci širokou škálu zařízení, včetně například již instalovaných obyčejných kamer CCTV s jakýmkoliv videodetektorem pohybu. Podobně jako v zahraničních normách je nutné doplnit požadavek, aby videodetekce splnila podmínky norem standardních čidel, v případě videodetekce kouře ČSN EN 54-7 a v případě videodetekce plamene ČSN EN 54-10.
Čl. 6.4.7

Chybějící pravidla instalace a údržby

V normě chybí odpovídající pravidla instalace nebo údržby, vhodné pro kamery a vyhodnocovací jednotky. Požární videodetekce v sobě spojuje jak plamenný hlásič, tak kouřový. Proto by měli být používány sofistikované testery pro komplexní otestování videodetekce, které umožní podrobně prověřit vyhodnocovací algoritmy. Například zahraniční standardy obsahují požadavek, aby byla požární videodetekce testována na 4 různé požáry: požár papíru, požár dřeva, požár hořlavé tekutiny a doutnající požár.
Čl. 6.5
Příloha I. 4

Grafické nadstavby

V normě nejsou zařazeny definice a podmínky pro grafické nadstavby EPS. Norma tak ignoruje současnou realitu, kdy jsou nadstavby již na stovkách objektů. Podmínky jsou nutné právě vzhledem k vysokému rozšíření nadstaveb.

Norma neposkytuje žádnou podporu pro příslušné ustanovení 4.13 ČSN 73 0875. Pokud zpracovatel PBŘ v souladu s ČSN 73 0875 a v souladu s praxí navrhne instalaci nadstavby, není v normě žádný předpis, jaká pravidla tato nadstavba musí splňovat.
ČSN 73 0875 čl. 4.13

2. Kabely

Bez opodstatnění doporučený průměr vodiče pro dlouhá vedení

Ustanovení „U delších vedení se z důvodů zachování kapacity nedoporučuje použití vodičů o průřezu menším než 1 mm2 je neopodstatněné.

Je běžně dostupná technologie EPS o délce kruhu až 3,5 km s kabely 0,5 mm2.
Čl. 6.11.1

Chybějící výklad kritické cesty s funkční integritou při požáru

V příloze C chybí vysvětlení a meze termínu „kritická cesta signálu“. To může způsobit odlišný výklad požadavků na funkční integritu kabelů při požáru. Pokud například bude stanoveno, že kritická cesta je od čidla k siréně, pak by podle přílohy C měla být kompletně celá kabeláž EPS provedena s funkční odolností při požáru.

Chybějící redundantní trasy

Chybí také implementace zajištění kritické cesty pomocí redundantních tras. Redundantní trasy poskytují vyšší funkčnost a spolehlivost, než jediná trasa s funkční odolností při požáru. Redundantní trasa umožňuje činnost systému při požáru, na rozdíl od trasy s funkční odolností při požáru, nepřetržitě, bez omezení a bez rizik poškození vedení při nesprávně provedené trase. Současně zvyšuje spolehlivost systému i mimo požár. Ze všech hledisek by redundantní cesty měly být upřednostňovány a pro kritické cesty signálu doporučeny.
Příloha C. 1.1

3. Projektová dokumentace

Nekoncepční stanovení požadavků na požární dokumentaci

Norma stanuje požadavky na požární dokumentaci, ačkoliv jde o elektrotechnickou normu. Požadavky přitom zahrnují z jedné strany standardní součástí PBŘ podle ČSN řady 73 08xx, a jsou tak zbytečné. Z druhé strany jsou některé požadavky naopak neoprávněně přenášeny na PBŘ, například bod g), protože vnitřní struktura systému EPS je čistě elektrotechnickou záležitostí a liší se podle výrobce EPS. Bod c) pak vyžaduje údaje, které v případě novostavby vůbec nebudou k dispozici.
Čl. 5.4.1

Výpočty, vyžadované bez souvislosti se současnou praxí

Norma v části obsahu projektové dokumentace vyžaduje, aby povinnou součástí dokumentace EPS byly „výpočty“. Není zřejmé, jaké výpočty by měly být součástí PD. Podle staré normy se v rámci EPS počítalo požární zatížení, nyní ale požadavek na rozmístění čidel stanovuje PBŘ. Dokumentace EPS až na výjimky standardně žádné výpočty neobsahuje. Samotná norma žádné výpočty v žádné kapitole nepředepisuje.

Ustanovení vychází z Přílohy 2 zákona č. 499/2006 Sb., odkud byly rigidně převzaty obecná ustanovení bez potřebné implementace do praxe EPS.
Čl.7.2. c) Čl.7.2.3

Nesmyslná regulační schémata

Norma v části obsahu projektové dokumentace vyžaduje, aby povinnou součástí dokumentace EPS byla „regulační schémata … s vyznačenými datovými body a fyzikálními hodnotami.“. Regulační schémata ani datové body nemají v technologii EPS žádný význam a neodpovídají ČSN EN 54 ani ČSN ISO 8421.

Žádné schéma EPS neobsahuje regulátor, aby naplnilo podstatu „regulačního“ schématu. Ustanovení vychází z Přílohy 2 zákona 499/2006 Sb., odkud byly rigidně převzaty obecná ustanovení bez potřebné implementace do praxe EPS. V tomto případě by stačilo z ustanovení vypustit slovo „regulační“.
Čl. 7.2.2

Nesplnitelná adresace hlásičů

Informativní příloha H. 2 obsahuje v záhlaví správný požadavek, aby označování hlásičů/prvků bylo shodné s indikací ústředny. Následující dvě varianty formátu adres ale obsahují pouze hardwarové adresy. Protože hardwarové adresy zobrazují jen některé ústředny a řada ústředen zobrazuje pouze logické adresy, je požadavek často nesplnitelný.
Příloha H. 2

Chybějící definice logických (softwarových) adres

Logické (softwarové) adresy jsou v současnosti nejpoužívanější a nejsrozumitelnější formou označení detektorů, protože jsou krátké a vyjadřují příslušnost hlásiče ke konkrétní lokalitě a typu hlásiče. Někteří výrobci EPS používají pouze logické (softwarové) adresy. Tyto adresy v popisu adresace chybí.
Příloha H. 2

4. Zkoušky

Neopodstatněné půlroční zkoušky SHZ, pokud získává signál z EPS

V rámci půlročních zkoušek EPS norma vyžaduje zkoušet zařízení ovládaná z EPS. Pokud EPS posílá spouštěcí signál do SHZ, musí pak být tato SHZ zkoušena každých půl roku spolu se zkouškou EPS. Díky tomu SHZ s vlastními čidly musí být zkoušeno 1× ročně, zatímco SHZ bez vlastních čidel ovládané signálem z EPS musí být zkoušeno 2× ročně.

Tento požadavek je v rozporu s obecným pojetím vyhlášky č. 246/2001 Sb. Také je v rozporu s pojetím ČSN 73 0875, která stanoví povinnost provádět koordinační zkoušky EPS-SHZ 1× ročně.

Ustanovení bylo rigidně opsáno z vyhlášky č. 246/2001 Sb. bez potřebné implementace do praxe. Tam se dostalo z původní ČSN 342710:1977, §434 b) a následné změny 4 z roku 1994. Jedná se o požadavek starý 35 let a odpovídající tehdejším technickým podmínkám, kdy ještě žádná integrace PBZ neexistovala.
Čl. 12.2 pol.b)
Čl. 6.10.1
ČSN 73 0875 čl. 4.8

Nesprávné stanovení zkoušek

Norma stanovuje, že před uvedením EPS do provozu „…musí být provedena jeho funkční případně koordinační funkční zkouška, …“. Koordinační funkční zkouška však ani rozsahem ani obsahem nenahrazuje funkční zkoušku a příslovce „případně“ je použito nesprávně.

Před uvedením systému EPS do provozu musí být vždy provedena jeho funkční zkouška. V případě, že jsou na systém EPS napojena další ovládaná nebo monitorovaná požárně bezpečnostní zařízení, pak musí být provedena také koordinační funkční zkouška všech propojených zařízení.
Čl. 9.1.3

Nesprávné dokladování funkčních a koordinačních funkčních zkoušek

Součástí předávací dokumentace má být „doklad o funkční anebo koordinační funkční zkoušce“. Požadavek na jeden doklad není správný, protože funkční zkouška se podle vyhlášky o požární prevenci týká všech čidel a komponent EPS, zatímco koordinační funkční zkouška se týká pouze čidel a komponent EPS ovládajících požárně bezpečnostní zařízení.

Na rozdíl od standardní funkční zkoušky se koordinační funkční zkoušky musí zúčastnit technici ostatních systémů PBZ a mohou se zúčastnit zástupci HZS. Díky různým účastníkům se zkoušky obvykle konají v jiných termínech. Jde o dva různé doklady s různým obsahem a s různými účastníky.

Vždy se předkládá doklad o funkční zkoušce. V případě, že jsou na systém EPS napojena další ovládaná nebo monitorovaná požárně bezpečnostní zařízení, pak se předkládá také doklad o koordinační funkční zkoušce.
Čl. 8.5. pol.3.
Čl. 10.1
Čl.10.4. pol.d)

Chybějící kontrola provádění koordinačních zkoušek

V současnosti neexistuje zastřešující dokument, obsahující údaje o tom, kdy byly koordinační zkoušky vykonány a vzhledem k nízkému povědomí o těchto zkouškách ani není taková kontrola prováděna. Proto je žádoucí vyžadovat uvedení údajů o provedených koordinačních zkouškách přímo v dokladu o kontrole provozuschopnosti.
Čl. 12.2.1

Nevysvětlená koordinační kontrola provozuschopnosti

Předmluva uvádí ve třetím odstavci změnu „– zpřesnění požadavků ... pro koordinační kontroly provozuschopnosti“. Koordinační kontrola provozuschopnosti ale není nikde v normě popsána.
Předmluva

Neplatná vyhláška

V příloze J se norma odvolává na zrušenou vyhlášku č. 20/1979 Sb..
Příloha J. 1

Použitá literatura

  • [1] ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba, 9/2011, 100 stran, vydal ÚNMZ, zpracovatel: AGA, Centrum technické normalizace pro bezpečnostní služby, ve spolupráci s Cechem EPS ČR, ve spolupráci s pracovním kolektivem ve složení (řazeno abecedně): Miroslav Budín, Ing. Milan Holas, plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ing. Jan Jiskra, Jiří Juhaňák, František Krejčí, Ing. Jiří Laifr, Václav Levíček, Martin Motyčka, TNK 124 EPS a poplachové systémy, pracovník ÚNMZ Ing. Radek Špaček
    Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
  • [2] ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení, 4/2011, 20 stran, vydal ÚNMZ, zpracovatel: PAVUS, a.s.,Ing. Petr Boháč, TNK 27 Požární bezpečnost staveb, pracovník ÚNMZ Ing. Radek Špaček
    Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
  • [3] ČSN EN 54-20 Elektrická požární signalizace – Část 20: Nasávací hlásiče, 1/2007, 60 stran, vydal ČNI , zpracovatel: LITES FIRE, Ing. Jiří Laifr, TNK 124 Elektrická požární signalizace a poplachové systémy, pracovník ČNI Jan Škrdle
    Odkaz: http://csnonline.unmz.cz/
  • [4] Product sheet ULRICA Fiber-Optic Distributed Heat Detection Systém, Fiberson AB Sweden
    Odkaz: http://www.fiberson.se
  • [5] FM Approvals 3232 Approval Standard for Video Image Fire Detectors for Automatic Fire Alarm Signaling, 12/2011, 22 stran, vydal FM Approvals LLC, zpracovatel: kolektiv autorů
  • [6] NFPA 72 National Fire Alarm and Signaling Code 2010 Edition, 8/2009, 361 stran, vydal American National Standards Institute, zpracovatel: National Fire Protection Association, kolektiv autorů
  • [7] ANSI/UL 268 Smoke Detectors for Fire Protective Signaling, 8/2009, 168 stran, vydal American National Standards Institute, zpracovatel: Underwriters Laboratories, kolektiv autorů
 
English Synopsis
Question marks of a new standard for electric fire alarm ČSN 34 2710 (Part 1)

Issue of the new standard ČSN 34 2710 for an electric fire alarm raised many questions. The birth of standard was very difficult issue and took a long time (5-6 years). A number of experts was replaced during the process and standard text has been revised several times. Despite or perhaps because of that the standard includes a controversial provision that deserves correction or completion.

 

Hodnotit:  

Datum: 9.7.2012
Autor: Ing. Slavomír Entler   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2014

Aktuálně

Normy

Odkazy

Ve světě: IFMA (International Facility Management Association) Global FM (sdružuje všechny FM asociace na světě) V Evropě: EuroFM
(partner Evropské komise a Evropského parlamentu pro oblast FM)
V ČR: IFMA CZ (Česká pobočka IFMA) v SR: SAFM (Slovenská asociace FM)

Spolupráce

Česká pobočka mezinárodní asociace Facility managementu (IFMA CZ) www.ifma.cz

Odborný garant

Petra Gütterová

Reklama


Partneři oboru

logo ATALIAN logo WILO logo SIEMENS

E-mailový zpravodaj

Nejnovější články