Požární ochrana elektrických instalací

Stavební předpisy, požární bezpečnost staveb
Datum: 30.3.2012  |  Autor: JUDr. Zbyněk Urban  |  Zdroj: Elektroinstalatér 1/2012

Problematika kabelových rozvodů v souvislosti s požární bezpečností je nově řešena podle ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody. Norma doplňuje a upřesňuje požadavky na požární bezpečnost kabelových rozvodů a dodávku elektrické energie, které jsou uvedeny v ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a v normách souvisejících.

JUDr. Zbyněk Urban

JUDr. Zbyněk Urban
Po absolvování průmyslové školy elektrotechnické v Praze pracoval do roku 1965 jako zkušební technik v EZÚ Praha. V následujících třiceti letech vykonával činnost experta znalce na úseku elektrotechniky pro potřeby vyšetřování a soudů. Při zaměstnání vystudoval práva a studium završil rigorozní zkouškou na Univerzitě Karlově v Praze. Je autorem řady článků a publikací v oblasti bezpečnosti v elektrotechnice.


 

Požární bezpečnost kabelových rozvodů

Problematika kabelových rozvodů v souvislosti s požární bezpečností je nově řešena podle ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody. Norma doplňuje a upřesňuje požadavky na požární bezpečnost kabelových rozvodů a dodávku elektrické energie, které jsou uvedeny v ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a v normách souvisejících. Vychází mimo jiné z požadavků stavebního zákona a na něj navazujících vyhlášek, zejména z hlediska dokumentace. Dále ze zákona o požární ochraně, vyhlášky o požární prevenci a vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb. Dalším z dokumentů je Rozhodnutí Komise 2006/751/ES ze dne 28. října 2006, kterým se mění rozhodnutí 2000/147/ES, kterým se provádí směrnice Rady 89/106/EHS, pokud jde o klasifikace reakce stavebních výrobků na oheň, a zkušební předpis ZP-27/2008 Pro stanovení třídy funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí – systémů – v případě požáru (PAVUS Praha a.s. 2008). Předpis byl vytvořen podle souboru harmonizovaných norem ČSN EN 1363 pro zkoušení požární odolnosti.

Využití normy by mělo být hlavně při projektování prostorů kabelových tras z hlediska požární bezpečnosti a stanovení cílových požadavků na funkčnost kabelových tras napájejících požárně bezpečnostní zařízení a elektrická zařízení, která musí zůstat v provozu v případě požáru – zachování provozuschopnosti za mimořádných podmínek. Podle normy by se mělo řídit projektování změn staveb, u nichž se vyskytují instalace kabelových tras, kde platí souběžně s ČSN 73 0834. Základním požadavkem zůstává, že změnou nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany.

V části pojmů a definic stojí za připomenutí pojem rozváděče (čl. 5.1): elektrický rozváděč, soubor řídicích a spínacích zařízení včetně všech vnitřních mechanických spojení (ČSN EN 60439-1 ed. 2) s napětím nad 200 V a 25 A (definováno pouze pro ČSN 73 0848). Další definice (čl. 5.26) volně vedené vodiče a kabely: za volně vedené kabely a vodiče nebo svazky kabelů a vodičů se považují stavebně neoddělené kabelové trasy (s metalickými nebo optickými vodiči), které jsou vystaveny možným účinkům požáru v posuzovaném požárním úseku. Výchozí požadavky na volně vedené vodiče a kabely jsou v ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a vyhlášce č. 23/2008 Sb.

Ze všeobecných požadavků uvádí norma problematiku napájení požárně bezpečnostních zařízení, která je zmíněna i v dalších předpisech. Zajištění dodávky elektrické energie (čl. 6.1.1) – Požárně bezpečnostní zařízení, technické a technologické zařízení, které musí zůstat v provozu i při požáru, musí mít zajištěnu dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů. Základní požadavky jsou uvedeny ve vyhlášce č. 23/2008 Sb., ČSN 73 0802, ČSN 73 0804. V kapitole 6.2 jsou stanoveny doby, po které musí zůstat kabelové trasy funkční.

Norma je především zaměřena na požární bezpečnost staveb a podmínky úspěšného hasebního zákroku požární jednotkou. V příloze normy je řešení poměrně důležitého problému, kterým jsou přepážky. Jedná se o hlavní požární přepážky, komunikační otvory v hlavních přepážkách, dílčí požární přepážky, podélné požární přepážky a požární dveře. Vše navazuje na požadavky pro prostupy kabelových vedení, jak je částečně uvádí i ČSN 33 2000-5-52. Norma vychází ze základního požadavku zpracované dokumentace odpovídající skutečnému stavu a vyhovující nárokům požární bezpečnosti v konkrétním případě a místě. Významné je řádné stanovení vnějších vlivů. Norma má uplatnění v elektrotechnické praxi a někdy i zásadní význam pro bezpečnost objektu.

Instalace v hořlavých podkladech a na nich

Problematika je řešena v ČSN 33 2312 Elektrické zariadenie v horľavých látkach a na nich (1985). Jasným cílem normy je navrhovat a stavět elektrická zařízení ukládaná na hořlavé látky (hmoty) a do nich tak, aby se zabránilo vznícení hmoty a šíření požáru po vedení. S postupem doby a rozvojem techniky doznala norma změn. Tou nejpodstatnější je právě posuzování stupně hořlavosti (čl. 1.3), kde se nyní uplatňují zásady reakce na oheň podle ČSN EN 13501-1 ed. 2. Výsledná klasifikace je výsledkem čtyř zkoušek.

Některé základní údaje je třeba respektovat dosud a některé je třeba přizpůsobit novým požadavkům. Za podstatný krok k bezpečnosti je uplatnění proudových chráničů i v ochraně před požáry. Jedná se o proudové chrániče s vypínacím reziduálním proudem 300 mA a 500 mA. Jisticí prvek obvodu (jistič, pojistka) nebude ani zdaleka na svodový proud hodnot okolo 300 mA reagovat a přitom již existuje reálné nebezpečí zahoření. Poměry jsou patrny z tabulky 1, kde je vzata v úvahu skutečnost, že chránič může vypínat již od hodnoty poloviny jmenovitého vybavovacího proudu.

Tabulka 1
Vybavovací proud IΔn chrániče
[mA]
Maximální poruchový proud
[mA]
Výkon P při Un = 230 V
[W]
500250–50058–115,0
300150–30035–69,0
3015–303,5–6,9
Jistič 16 A18–23,2 A*4140–5336
*Jistič 16 A s charakteristikou B, C a uvedeným smluveným vypínacím proudem

Z podmínek montáže je možno rozdělit elektrické předměty na:

  • předměty určené na přímou montáž do hořlavých látek a na ně,
  • ostatní předměty s nutností oddělení od hořlavé látky.
značky předmětu pro montáž a) do, b) na hořlavé látky

Pro přímou montáž se jedná o předměty opatřené stanovenou značkou, jak ji uvádí norma, kde je:

  1. předmět pro montáž do hořlavých látek,
  2. předmět k montáži na hořlavé látky.
 

Označení svítidel pro montáž na běžně hořlavé látky je značkou značka F a předřadných přístrojů značkou značka P. Předměty vyžadující oddělení od hořlavé látky je možno upevnit se vzduchovou mezerou nebo s použitím tepelně izolující nehořlavé podložky, případně lůžkem na celé styčné ploše (tabulka 2).

Tabulka 2
Elektrický předmětIzolační podložka
[mm]
Vzduchová mezera
[mm]
Rozváděče, elektrické stroje, elektrické spotřebiče1050
Elektrické přístroje, instalační materiál a přístroje*530
Elektrická svítidla530
* Na a do hořlavých hmot B, C1 a C2 se dovoluje montovat elektrické přístroje do 16 A a 380 V, pokud jsou vyrobeny z materiálu odolného proti šíření plamene.

Stavební zákon a novela vyhlášek

Některé z vyhlášek vydaných podle stavebního zákona číslo 50/1976 Sb. byly zrušeny v souvislosti se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., v platném znění. Poslední změna je vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Vyhlášku vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, § 194 písm. a).

Pro uvedení bližších souvislostí je podle § 194 písm. a) v pravomoci ministerstva stanovit právním předpisem obecné povahy požadavky na výstavbu s odkazem na § 169, kde jsou uvedeny obecné požadavky na výstavbu. K pojmu obecných požadavků na výstavbu je odkaz na § 2 odst. 2 písm. e). Podstatnou částí ustanovení je, že obecnými požadavky na výstavbu se rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb vyjmenovanými osobami (bezbariérové užívání).

Podstatné pro používání vyhlášky jsou základní pojmy obsažené v § 3, kde je upřesněno, co se považuje za budovu, stavbu, ubytovací jednotku, stavbu pro zemědělství, byt nebo místnost. Poslední z ustanovení základních pojmů § 3 písm. k) uvádí normovou hodnotu, kterou je konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, navrhovaná metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky. U odvolání na technické normy je zmíněn zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění.

Z jednotlivých ustanovení vyhlášky pro informaci jen výčet, u kterého lze předpokládat návaznost na výkon elektrotechnických činností. V § 11 je řešeno denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění, kdy problematika většinou souvisí i s hygienickými předpisy. V obecné poloze má svoji úlohu § 15 bezpečnost při provádění u užívání staveb. K § 28 výtahy je třeba připomenout, že se jedná o vyhrazené technické zařízení s obsáhlým a náročným výčtem požadavků a povinností.

Za nejpodstatnější lze označit z vyhlášky část pátou – požadavky na technická zařízení staveb. Jde o § 34 připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací a § 36 ochrana před bleskem. Zde k ochraně před bleskem připomenutí postupů podle souboru norem ČSN EN 62305. Návaznost na elektrické instalace a zařízení mají i § 37 vzduchotechnická zařízení a § 38 vytápění.

Část šestá vyhlášky řeší zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb, jako jsou bytové domy, shromažďovací prostory, obchody, ubytovací zařízení, stavby pro výrobu, garáže, servisy a opravny motorových vozidel, stavby škol a stavby podobného charakteru, stavby zemědělské, tj. pro hospodářská zvířata, pro skladování a úpravu produktů rostlinné výroby, skladování minerálních hnojiv a přípravků k ochraně rostlin.

K vyhlášce připomeňme, že ustanovení obsažená v části druhé až šesté platí pro všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů (§ 2 odst. 2). Zrušovací ustanovení § 57 zrušuje vyhlášku č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášek č. 491/2006 Sb. a č. 502/2006 Sb. a vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby v zemědělství.

Závěr

Požadavky požární bezpečnosti stanovené obecně závaznými právními předpisy lze v některých případech splnit dodržením normativních požadavků, resp. normových hodnot uvedených v technických normách. Tím není dotčena nezávaznost českých technických norem podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Uplatňuje se zde zásada použitelnosti dokumentů, které nejsou obecně závazné, ale poskytují pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice či charakteristiky činností, nebo jejich výsledky zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. Dodržet ustanovení obsažená v právních předpisech odlišně od příslušných normativních požadavků, resp. normových hodnot, je tedy možné. Podmínkou však je, že zvolené nebo navržené odlišné řešení zachová stejnou či vyšší úroveň bezpečnosti ve vztahu k normovým hodnotám a požadovaným limitům oprávněných chráněných zájmů společnosti.

V závěru příprav předkládaného textu došlo ke změně jednoho z citovaných předpisů. Dne 6. září 2011 byla vydána ve sbírce zákonů pod částkou 95/2011 vyhláška č. 268/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Autorem předpisu je Ministerstvo vnitra ČR, byl rozeslán 12. září 2011 s účinností od 27. září 2011.

Pro elektrotechniku je třeba připomenout § 9 Technická zařízení odst. 1 – Elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami uvedenými v Příloze 1 části 1, bodech 1 a 2 a části 4 bodu 1. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů jsou uvedeny v Příloze 2. K citovanému ustanovení je třeba připomenout, že by nemělo být aplikováno bez rozmyslu. Na rozvody elektrických zařízení, které nejsou nezbytné pro chod požárně bezpečnostního zařízení (PBZ) se zmíněná tabulka nevztahuje.

V nové vyhlášce jsou zmiňovány autonomní detekce a signalizace, které jsou obsahem Přílohy 5. Souvisí s § 15 Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci odst. 5 a nově zařazeným § 17 a) Prostory určené pro ubytování osob. Změna je rovněž v § 21 Stavba garáže, konkrétně v odst. 2 s ohledem na možný vznik výbušné atmosféry (řídí se souborem ČSN EN 60079). V § 28 Stavba zařízení staveniště je nyní odkaz na ČSN 73 0804 Výrobní objekty. Za připomenutí stojí rovněž Příloha 2 určující podmínky pro volně vedené kabely PBZ, a to včetně Přílohy 2 původní vyhlášky č. 23/2008 Sb. – Vysvětlení používaných názvů a značek.

 

Hodnotit:  

Datum: 30.3.2012
Autor: JUDr. Zbyněk Urban



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Požár. bezpečnost staveb

logo KNAUF
logo KINGSPAN

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

 
 

Aktuální články na ESTAV.czBylo otevřeno nové skladové centrum společnosti HellsteinNové bezrámové centrum v showroomu OKNA.EURekonstrukce? Nebojte se bílé, volte vhodné kontrastyAkce na prvotřídní rozvody vzduchu Zehnder