Elektrická požární signalizace

Ovládání požárně bezpečnostních zařízení
Datum: 1.2.2012  |  Autor: Ing. Slavomír Entler  |  Zdroj: Elektroinstalatér 6/2011

Úloha zpracovatele požárně bezpečnostního řešení stavby je legislativně ukotvena v odst. 2 § 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Alarmující je, pokud uživatel objektu připustil ve větším rozsahu režim manuálního ovládání požárně bezpečnostních zařízení.

Ing. Slavomír Entler
Autorizovaný inženýr pro techniku prostředí staveb (specializace elektrotechnická zařízení) a pro požární bezpečnost staveb. Do roku 1991 pracoval jako výzkumný a vývojový pracovník v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Od roku 1991 pracuje jako projektant EPS a řešitel požární bezpečnosti staveb.


Ovládání požárně bezpečnostních zařízení 2

Každý starší projektant elektrické požární signalizace (dále EPS) se bezpochyby dostal za dobu své praxe alespoň jednou do situace, že musel na kontrolním dnu stavby řešit otázku ovládání požárně bezpečnostních zařízení (dále PBZ). Investor, uživatel, HIP (hlavní inženýr projektu) i dodavatel měření a regulace (MaR) s pravidelnou jistotou prosazovali, aby se PBZ ovládaly systémem MaR. Jestliže nebylo o způsobu ovládání rozhodnuto dopředu v požárně bezpečnostním řešení stavby, mohl čekat projektanta EPS při prosazování ovládání PBZ přímo z EPS tvrdý boj.

Ovládání všech zařízení domovní technologie jedním centrálním systémem má svoji logiku, protože přináší správci objektu komfort jednoduché centrální kontroly a správy všech zařízení. Vyjmout něco z tohoto centralizovaného systému bylo proto vždy chápáno téměř jako zločin a především jako technologická anarchie. Pokud investor prosadil svou a PBZ byla ovládána systémem MaR, realizace protipožárních opatření spočívala především v získání signálu z EPS a naprogramování řídicích jednotek MaR. Systém MaR dostal informace o lokaci požárního poplachu od EPS, sám následně informaci distribuoval a zajistil aktivaci protipožárních zařízení. Argumentem pro využití MaR při řízení PBZ byla také možnost rychlého operativního zrušení protipožárních opatření přímo technikem MaR, když planý požární poplach blokoval životně důležitá zařízení, např. výtahy nebo výrobní technologie.

Hrůza a děs


Na kontrolní dny chodili požární specialisté pouze výjimečně a projektant EPS byl na jednání obvykle jediný, kdo alespoň z části vnímal nezbytnou podstatu požárně bezpečnostních opatření. Někdy se věci vyřešily samy – požární klapky byly nainstalovány s vlastním spouštěcím čidlem, obvykle s tepelnou tavnou pojistkou, a ovládání nepotřebovaly. Výrobci EPS postupně začlenili do sestav EPS vlastní elektromagnetické stavěče požárních dveří, které se tak staly součástí EPS. V případě ovládání technologií s významnou elektročástí, například posilovacích čerpadel požární vody nebo požárních výtahů, však byl boj vždy obtížný. Když projektant EPS nebojoval nebo prohrál, ovládání PBZ zajistil systém MaR, nebo dokonce obsluha MaR. V jednom konkrétním případě, který jsem měl možnost posuzovat, doposud jsou:

  • požární klapky ovládané ručně obsluhou MaR
  • únikové a požární dveře ovládané signálem z MaR do kartového systému
  • větrání únikových cest ovládané MaR

Laikovi a především elektrikářům mohou uvedené případy připadat v pořádku. Požárnímu specialistovi se ale musejí ježit vlasy na hlavě hrůzou. Je totiž zřejmé, že v takovém objektu může dojít v případě požáru k vysokým ztrátám na lidských životech. Systém MaR ani kartový systém nejsou konstruovány na funkci při požáru a pokud selžou, protipožární opatření se zhroutí. Únikové cesty nebudou průchodné, chráněné ani odvětrávané. Nebo se díky změně programového vybavení MaR požárně bezpečnostní opatření vůbec nespustí. V důsledku toho pak při požáru obyvatelé objektu uhoří, nebo se otráví zplodinami.

Hlavní roli hrají následující skutečnosti:

  • MaR ani kartový systém nejsou PBZ
  • MaR ani kartový systém nemusejí mít zajištěnou funkčnost při požáru
  • MaR ani kartový systém nemusejí mít pravidelné kontroly provozuschopnosti a koordinační zkoušky
  • obsluha MaR nemusí být vyškolena pro činnost při požáru
  • ovládání lze kdykoliv odprogramovat, zablokovat nebo zrušit

Pokud MaR nebo jiné nepožární zařízení zajišťuje ovládání PBZ, není nijak garantována jeho správná funkce při požáru a požárně bezpečnostní opatření mohou být aktivována zmatečně, nebo nemusí být aktivována vůbec. Například pro odblokování únikových východů obsahuje vazba EPS → MaR → kartový systém → únikové dveře hned dva nevhodné články, které nezaručují funkčnost při požáru a hrozí, že dveře zůstanou při požáru uzamčeny se všemi důsledky pro prchající osoby. Pravidelné revize se přitom provádějí pouze na EPS a jen málokde se do revize zahrnují ostatní články cesty ovládacího signálu k ovládaným PBZ, ačkoliv to legislativa vyžaduje. Takzvaná „zkouška na relátka“ je v revizích častým jevem, přestože je bezcenná a nijak nezaručuje, že se potřebné požárně bezpečnostní opatření skutečně provede.


Zvláště alarmující je, pokud uživatel objektu připustil ve větším rozsahu režim manuálního ovládání PBZ. Manuální režim ovládání má svůj důležitý význam pro lokální ovládání PBZ jednotkou požární ochrany v místě požárního poplachu. Avšak v případě centrálního manuálního ovládání více PBZ, např. desítek požárních klapek, strmě narůstá negativní vliv lidského faktoru. Pravidlo „chybovat je lidské“ zde může způsobit uzavření nesprávných klapek nebo nesprávných požárních dveří, a tím umožnit rychlé rozšíření požáru.

Významnou roli v řešení uvedených problémů by mělo hrát požárně bezpečnostní řešení stavby (PBŘS). Úloha zpracovatele PBŘS je legislativně ukotvena v odst. 2 § 5 vyhlášky č. 246/2001 Sb. Pokud v minulosti PBŘS předepsalo závazné řešení součinnosti PBZ, obvykle je stavba dodržela. Kolik takových řešení ale bylo? Podrobná PBŘS se zpracovávala pouze na rozsáhlé objekty a většina PBŘS byla povrchní a formální. Někteří zpracovatelé PBŘS ignorovali i základní požadavky na součinnost PBZ stanovené v ČSN. Projektant EPS se pak dostával do sporů, které mu vlastně ani nepříslušely.

ČSN 730875:2011

V průběhu uplynulých let došlo k významnému posílení protipožární ochrany. Vyhlášky č. 246/2001 Sb. a č. 23/2008 Sb. uzákonily soubor organizačních, stavebních a technických opatření požární ochrany. Konkretizaci podmínek ovládání PBZ přineslo nové vydání ČSN 730875 v dubnu tohoto roku. Norma zásadním způsobem upravuje způsob ovládání PBZ. Výslovně stanovuje, že vazby PBZ musejí být řešeny v požárně bezpečnostním řešení a odpovědný za součinnost PBZ je zpracovatel PBŘS bez ohledu na jednotlivá konkrétní PBZ.

Mechanismus spouštění PBZ definuje ČSN 73 0875 explicitně v odst. 4.9.4: „Ovládání EPS musí být provedeno přímo. Není dovoleno využívat jiné softwarem řízené systémy (např. software systému měření a regulace) pro ovládání zařízení. Jiné řešení je možné pouze na základě studie spolehlivosti s průkazem, že ovládané zařízení přes jiný systém bude bezpečné a bude zajištěno i v případě požáru (např. řídicí systémy tunelů).“ Tím, že normotvůrci výslovně vyloučili systém MaR z ovládání PBZ, zásadním způsobem vyřešili výše popisované spory na stavbách. Přitom ponechali možnost individuálního řešení pro komplikované projekty.

Problematiky se okrajově dotýká i nové vydání ČSN 342710:2011, které v odst. 4 vyžaduje navržení a výstavbu systému EPS provést tak, aby nemohla být jeho funkce narušena ostatními technickými zařízeními včetně systémů měření a regulace.

Suum cuique – každému, co jeho jest

Citovaná ČSN 730875 obsahuje zcela nový přístup k rozdělení úloh mezi projektanta PBŘS a projektanta EPS. Projektant PBŘS se stává projektantem požární bezpečnosti jako celku a projektant EPS se stává čistokrevným projektantem elektrického zařízení. Je odstraněna dosavadní chudokrevnost požárně bezpečnostních řešení, které se omezovaly na strohé vyrovnání se s jednotlivými odstavci ČSN 7308xx na jedné straně, a dvojakost projektování EPS na straně druhé, kdy projektant EPS musel řešit otázky návrhu elektrického zařízení a současně počítat požární rizika.

Zpracovatel PBŘS nyní musí stanovit, co se má střežit, jakým způsobem se má střežit a jaká se mají aktivovat protipožární opatření. Následně musí koordinovat a kontrolovat, aby jednotlivá PBZ v součinnosti skutečně poskytla jím požadovanou funkční ochranu. Stanovení mechanismu ovládání PBZ a jeho kontroly není nyní závislé na libovůli investora, uživatele, projektanta MaR nebo projektanta EPS a je svěřeno do rukou nejpovolanějšího – zpracovatele požárně bezpečnostního řešení.

Projektant EPS musí pouze zajistit, aby byly splněny požadavky PBŘS. Již nebude nucen typovat požární nebezpečí podle tabulek a odhadovat vhodný způsob součinnosti PBZ. Stanovení součinnosti a popis ovládání PBZ musí být do budoucna součástí PBŘS a nová norma stanovuje minimální rozsah tohoto popisu.

Současně je zpracovateli PBŘS stanovena povinnost koordinovat společné zkoušky PBZ jako celku. Je tak vytvořena příležitost, při které může zpracovatel PBŘS kontrolovat, jak je jeho řešení v praxi naplňováno, a může zakročit, pokud zjistí porušení požadavků PBŘS. Normou jsou ustanoveny jak povinné výchozí koordinační zkoušky PBZ, tak povinné periodické koordinační zkoušky a základní pravidla jejich provádění. Znehodnocení požárně bezpečnostních opatření proto bude v budoucnu mnohem obtížnější. To je revoluce, se kterou se ale ne každý zpracovatel PBŘS vyrovná.

Shrnutí

Pokud jsou PBZ ovládána z EPS, pak musejí být ovládána přímo EPS bez jakýchkoliv mezičlánků. PBŘS bude obsahovat kompletní návrh ovládání všech PBZ, zpracovatel PBŘS musí stanovit způsob ovládání, pravidla i rozsah součinnosti PBZ. Při provozu pak zpracovatel PBŘS koordinuje povinné společné zkoušky PBZ.

 

Hodnotit:  

Datum: 1.2.2012
Autor: Ing. Slavomír Entler   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Požár. bezpečnost staveb

logo SIEMENS
logo KINGSPAN
logo KNAUF

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Redakce TZB-info natočila

Vybrali jsme z konference Požární bezpečnost staveb 2016

 
 

Aktuální články na ESTAV.czMěsto pro kaktusy: Budova na místě staré skládky využívá průhledné fotovoltaické skloCeny nemovitostí: Rodinné domy zdražují rychleji než bytyCentral Group: Nová možnost financování, která pomáhá řešit dostupnost bydleníRekuperace není jen pro moderní domy