Problematika rekonstrukcí stávajících bytových domů z hlediska požární bezpečnosti staveb

Datum: 18.2.2008  |  Autor: plk. Ing. Zdeněk Hošek  |  Organizace: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Rekonstrukce bytového domu jako např. nástavby, zateplení nebo výměny částí obvodových konstrukcí vyžadují dodržení nových požárních požadavků, než jaké byly požadovány v době výstavby.

Požáry v domácnostech a v bytových domech se podílí ne malým procentem na celkové výši veškerých škod způsobených požáry v České republice. I když užívání bytových domů lze z hlediska platné právní úpravy na úseku požární ochrany charakterizovat ve většině případů jako provozování činností bez zvýšeného požárního nebezpečí, nutno zmínit, že v průměru u každého osmého bytového požáru jsou evidovány následky na zdraví nebo úmrtí osob. Více než polovina požárů bytového domovního fondu vzniká přímo v bytech a necelá jedna sedmina pak ve sklepních prostorách bytových domů. Vzhledem k tomu, že nejrozšířenější skupinu bytových domů v ČR tvoří právě ty, které byly realizovány v minulosti a podle předpisů, ve kterých byla požární bezpečnost zakotvena pouze v rozsahu přiměřenému úrovni dobových poznatků vědy a techniky, je následující pojednání věnováno právě této skupině.

Stavby, jejich změny a udržovací práce na stavbách

Obecné požadavky na výstavbu v České republice upravuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb. a předpisy vydané k jeho provedení. Zmíněné předpisy stanoví, že stavby lze provádět jen podle stavebního zákona a v souladu s jeho prováděcími předpisy. Z tohoto pohledu lze rozdělit stavby na ty, jejichž provedení podléhá stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo na stavby, které lze realizovat bez ohlášení.

Stavební povolení se přitom vyžaduje u veškerých stavebních děl, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, účel využití a dobu trvání, které nejsou vymezeny ustanoveními § 103, § 104 a v § 105 stavebního zákona. Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.

U stavby obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zvláštního právního předpisu, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu včetně doby jeho trvání.

Ohlášení stavebnímu úřadu pak vyžadují stavby vymezené ustanovením § 104 stavebního zákona. Mimo jiné se jedná také o stavební úpravy a udržovací práce, jejichž provedení by mohlo negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby. U staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona se k ohlášení dále připojí projektová dokumentace. U staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 2 písm. e) až i) a n) stavebního zákona se k ohlášení připojí projektová dokumentace, kterou tvoří situační náčrt podle katastrální mapy s vyznačením jejich umístění, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb na nich a jednoduché stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu nebo terénní úpravy. Ohlášenou stavbu, terénní úpravy nebo zařízení podle § 104 odst. 2 stavebního zákona může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu; u dočasné stavby tento souhlas obsahuje dobu jejího trvání. Nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107 stavebního zákona, platí, že stavební úřad souhlas udělil.

Změny dokončených staveb z hlediska požární bezpečnosti

Změny ve způsobu užívání dokončené stavby, které mohou negativně ovlivnit požární bezpečnost, podléhají minimálně ohlášení stavebnímu úřadu. Předpisy o požární ochraně jakož i předpisy o obecných technických požadavcích na výstavbu se v případě změn staveb nebo změn užívání objektu, prostoru nebo provozu odvolávají na splnění tzv. normativních požadavků a normových hodnot, tj. na konkrétní technické požadavky obsažené v českých technických normách nebo v jiných veřejně dostupných normativních dokumentech.

Základní českou technickou normou upravující technické požadavky na změny staveb z hlediska požární bezpečnosti je ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb. Změny staveb: Červenec 2000 s uplatněním technických požadavků uvedených v ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení: Červen 2005. Tato norma platí pro projektování požární bezpečnosti dokončených staveb. Změny staveb se podle jejich rozsahu a závažnosti z hlediska požární bezpečnosti třídí do tří skupin:

  1. Změny staveb s uplatněním omezených požadavků požární bezpečnosti. Změny staveb skupiny I lze obecně aplikovat opakovaně (za definovaných podmínek), a to i v objektech, ve kterých je požární bezpečnost řešena podle platného kodexu norem požární bezpečnosti staveb. U změn staveb spočívajících ve změně užívání objektu, prostoru nebo provozu lze opětovné použití ČSN 73 0834 uplatnit pouze v případech, kdy je zpracováno nebo lze provést průkazné zhodnocení podmínek před první takto provedenou změnou. V opačném případě nelze takovouto změnu zatřídit do změny staveb skupiny I.
  2. Změny staveb s uplatněním specifických požadavků požární bezpečnosti. Změny staveb lze podle přílohy A této normy uplatnit i pro domy pro bydlení projektované podle typových podkladů (celostátních i krajských variant). Změny staveb skupiny II lze pro shromažďovací prostory (podle ČSN 73 0831), sklady (podle ČSN 73 0845), objekty spojů (podle ČSN 73 0843), sklady a provozovny s hořlavými kapalinami, plyny apod. (např. podle ČSN 65 0201, ČSN 65 0202, ČSN 73 5530) aplikovat pouze v rozsahu, v jakém se na ni příslušné technické předpisy nebo normy odvolávají.
  3. Změny staveb s plným uplatněním požadavků požární bezpečnosti daných zejména ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a přidruženými normami.

Nutno však zdůraznit, že zajištění požární bezpečnosti staveb projektovým řešením je sice nezbytným, ale pouze výchozím předpokladem pro celkové zajištění požární ochrany. Především však řádná údržba stavby a její využívání pouze k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí nebo ve stavebním povolení po celou dobu stanovené nebo předpokládané životnosti v souladu s bezpečnostními předpisy a s předpisy o požární ochraně, je základním předpokladem pro komplexní zajištění jejich bezpečného provozu.

Problematika rekonstrukcí stávajících bytových domů

Dodatečná vnější tepelná izolace obvodových stěn objektů

Tento problém se stává velmi aktuální jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska hygienického. Dodatečné zateplení obvodových stěn je však vedeno zejména snahou o dosažení příslušných úspor energie potřebné k vytápění objektů stávajícího bytového domovního fondu. Z hlediska požární bezpečnosti je situace v této oblasti komplikována vývojem nových fasádních obkladových sendvičových dílců obsahujících hořlavé materiály, které do jisté míry umožňují šíření plamene po jejich povrchu. Ukazuje se, že podstatný vliv na povrchové šíření plamene má konstrukční provedení dílců, ale zejména řešení detailů ve spárách. Požadavky na konstrukce dodatečných vnějších tepelných izolací (viz např. 8.4.11 a) ČSN 73 0802: Prosinec 2000, 9.4.7 ČSN 73 0804: Říjen 2002 a v dalších normách řady ČSN 73 08..) se zpřesňují podle čl. 3.1.3 ČSN 73 0810 takto:

  1. Konstrukce se hodnotí jako ucelený výrobek (povrchová úprava, tepelná izolace, nosné rošty, upevňovací prvky, popř. další specifikované součásti) a za vyhovující se považuje:
    1. třída reakce na oheň B, jde-li se o konstrukce s výškovou polohou do hp ≤ 22,5 m, přičemž tepelně izolační část musí odpovídat alespoň třídě reakce na oheň E a musí být kontaktně spojena se zateplovanou stěnou;
    2. třída reakce na oheň A1 nebo A2 v případech nekontaktního spojení s dutinami, které umožňují svislé proudění plynů, nebo jsou-li tyto konstrukce ve výškové poloze hp > 22,5 m;
  2. povrchová vrstva musí vykazovat index šíření plamene is = 0 mm.min-1.

Za kontaktní spojení se považují případy, kde mezi tepelnou izolací a povrchem obvodové stěny jsou i vertikální otvory (např. vlivem profilovaného povrchu obvodové stěny), jejichž průřezová plocha v horizontální úrovni není větší než 0,01 m2 na běžný metr. Úpravami podle 3.1.3 ČSN 73 0810 se nemění původní zatřídění druhu konstrukce obvodové stěny a tím ani původní konstrukční systém objektu.

1. stěrkové lepidlo
2. minerální izolační deska z nehořlavých hmot (třída reakce na oheň A1 nebo A2)
3. hmoždinka s příchytným talířem
4. výztužná síť
5. penetrační mezivrstva
6. omítka
7. fixační soklová lišta
8. spoj soklové fixační lišty
9. ukotvení soklové fixační soklové lišty

Obr. 1 Příklad dodatečného zateplení obvodových stěn u požárních úseků s výškovou polohou hp > 22,5 m

Závěrem je třeba zdůraznit, že dodatečné zateplení podle čl. 8.4.11 ČSN 73 0802 se týká úprav obvodových stěn stávajících staveb, nikoliv novostaveb.

Poznámka:

Obvodové konstrukce splňující požadavky na požární pásy nebo stěny v požárně nebezpečném prostoru, které jsou opatřeny dodatečnou tepelnou izolaci se považují za vyhovující i s touto dodatečnou úpravou. V případě pochybnosti o objektivním prokázáni šíření plamene podle ČSN 73 0863, může být šíření požáru vně fasády ověřeno podle IS0/DIS 5658-4 Vertikální šíření plamene.

U budov skupiny OB 1 podle ČSN 73 0833 (rodinné domy a rodinné rekreační objekty s nejvýše třemi obytnými buňkami a třemi užitnými nadzemními podlažími) nejsou kladeny na konstrukce dodatečného zateplení žádné požadavky. Pokud jsou použity na tyto konstrukce hořlavé hmoty, musí se vymezit požárně nebezpečný prostor. Odchylně od ustanovení ČSN 73 0802 i ČSN 73 0810 nesmí mít objekty, ve kterých jsou umístěna zdravotnická zařízení skupiny LZ 2 podle ČSN 73 0835 (lůžková zdravotnická zařízení s jednou a více lůžkovými jednotkami), vnější tepelnou izolaci obvodových stěn provedenu z materiálů třídy reakce na oheň F až B, a to včetně konstrukcí dodatečných vnějších tepelných izolací. Nezávisle na hodnotě indexu šíření plamene nesmí být, kromě nášlapných vrstev podlah nebo lemovacích lišt keramických obkladů či podlahových krytin, použito plastických hmot.

Jedná-li se v případě dodatečného zateplení obvodových stěn objektu o změnu staveb skupiny II podle ČSN 73 0834: Červenec 2000 (viz 6.2), musí být splněny následující technické požadavky:

  • při celkové výměně obvodových stěn musí jejich konstrukce (především požárních pásů) odpovídat požadavkům ČSN 73 0810,
  • pokud se nástavbou zvětší výsledná výška objektu h nad 22,5 m, lze dodatečnou vnější tepelnou izolaci obvodových stěn provést jako u objektu s výškou h ≤ 22,5 m,
  • při dodatečné vnější tepelné izolaci obvodových stěn provedené podle ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 nebo přidružených norem a při úpravě lodžií, balkonů nebo pavlačí zasklením nehořlavou hmotou (třídy reakce na oheň A1 nebo A2) nedochází ke zhoršení druhu konstrukcí ani ke zvětšení požárně otevřených ploch a nevznikají ani nové požadavky na požární pásy.
Nástavby a vestavby

Nástavby a vestavby jsou dalším druhem běžných stavebních úprav, kterými se zlepšuje užitná hodnota stávajících staveb. Z hlediska požární bezpečnosti se jedná v závislosti na jejich rozsahu o změny staveb skupiny II s uplatněním specifických požadavků ČSN 73 0834 nebo o změny staveb skupiny III s plným uplatněním požadavků ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a přidružených norem.

Jedná-li se v případě nástaveb nebo vestaveb o změnu staveb skupiny II podle ČSN 73 0834: Červenec 2000, musí být splněny následující technické požadavky:

  • konstrukční systém nástaveb nebo půdních vestaveb se posuzuje vždy samostatně s přihlédnutím k použitým konstrukcím v této části objektu. Konstrukční systém nástavby nebo vestavby z konstrukcí druhu DP1 nemůže být posuzován jako nehořlavý, pokud je umístěn na objektu s konstrukčním systémem smíšeným (DP2) nebo hořlavým (DP3). Stejně tak nemůže být konstrukční sytém nástavby nebo vestavby posuzován jako smíšený (DP2), je-li umístěn na objektu s konstrukčním systémem hořlavým (DP3).

V jednopodlažních vestavbách, půdních vestavbách s dvoupodlažními byty a jednopodlažních nástavbách (i s dvoupodlažními byty) umístěných v nevýrobních objektech se bez dalšího průkazu dovoluje použití stavebních konstrukcí i na bázi dřeva, dimenzovaných pro III. stupeň požární bezpečnosti za následujících podmínek:

  • nástavba nebo půdní vestavba tvoří samostatný požární úsek nebo úseky, pod nimiž je požární strop s požární odolností minimálně 30 minut,
  • požární úseky nástavby nebo vestavby nejsou určeny pro trvalý pobyt osob s omezenou schopností pohybu, vyjma náhodného nebo jednotlivého pobytu těchto osob (např. byty, restaurace, ubytovací zařízení) a kromě případů, kdy je současně přítomno 90 % osob schopných samostatného pohybu,
  • výsledná výška objektu h měřená k úrovni podlahy užitného podlaží půdní vestavby nebo nástavby se vstupem do požárního úseku a při nosných konstrukcích zajišťujících stabilitu původního objektu z nehořlavých hmot nepřekročí 30,0 m, ze smíšených konstrukcí 22,5 m a z hořlavých hmot 9,0 m,
  • na povrchové úpravy stavebních konstrukcí nejsou použity hmoty s indexem šíření plamene is > 100 mm.min-1 (podle ČSN 73 0863) a plasty s tloušťkou nad 1 mm, vyjma krytin tvořících nášlapnou vrstvu podlah.

Stávající instalační a výtahové šachty lze prodloužit do nástavby nebo vestavby. Navrhování vnitřních a vnějších míst pro zásobování požární vodou podle ČSN 73 0873: Červen 2003 se vztahuje pouze k požárním úsekům dotčeným změnou stavby. Nově instalované vnitřní hydrantové systémy v těchto prostorách však musí umožňovat účinné obsluhování jednou osobou. V neměněné části lze ponechat stávající vnitřní hydranty se stávající funkční výzbrojí.

Jedná-li se v případě nástaveb nebo vestaveb o změnu staveb skupiny III podle ČSN 73 0834: Červenec 2000, musí být plně uplatněny požadavky požární bezpečnosti staveb podle ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a přidružených norem.

U objektů bytových domů řešených podle typových podkladů s nástavbou, kde výsledná výška h k poslednímu užitnému podlaží je větší než 12 m, se musí zřídit nástupní plochy, pokud objekt nemá vnitřní zásahové cesty.

Balkony, lodžie

Úprava lodžií a balkonů bytových domů řešených podle typových podkladů se považuje za vyhovující z hlediska dodržení požárních pásů pouze za předpokladu, že se takovou úpravou nezvětšuje velikost požárně otevřených ploch a zasklení je provedeno na bázi nehořlavých hmot (třídy reakce na oheň A1 a A2).

Pokud se při úpravě lodžií nebo balkonů u objektu s výškou nad 9 m nebo s více než čtyřmi nadzemními podlažími současně vyplňují otevřené části parapetu lodžie nebo balkonu, musí být také pro tyto části konstrukce použito nehořlavých hmot (třídy reakce na oheň A1 a A2), kromě běžného tabulového skla (použít lze například sklo s drátěnou vložkou, plech atd.).

Meziokenní vložky

Při celkové výměně obvodového pláště u bytových domů řešených podle typových podkladů (celostátní i krajské varianty) je nutné v případech, kde jsou na rozhraní požárních úseků u objektů vyšších než 9 m hořlavé meziokenní vložky, tyto části obvodových stěn nahradit alespoň konstrukcemi druhu DP2.


Obr. 2 Hořlavé meziokenní vložky u stávajících bytových domů

Výše uvedené neplatí za předpokladu, že se obvodová stěna upravuje pouze dodatečnou tepelnou izolací, kdy je celá tepelně izolační vrstva provedena ze stavebních hmot třídy reakce na oheň nejvýše B (podle ČSN EN 13501-1), aniž by se jednalo o plast.

Obvodové stěny

Obvodové stěny se posuzují při změnách staveb, jimiž se zhoršuje druh konstrukcí (např. z DP1 na DP2) použitých pro obvodové stěny, přičemž za vyhovující pro požární pásy lze hodnotit i stávající konstrukce druhu DP2. Posouzení mimo jiné vyžadují i takové změny staveb, jimiž se zvětšují rozměry požárně otevřených částí obvodových stěn o více než 10 % nebo se zmenšuje šířka požárního pásu pod rozměr požadovaný ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 nebo přidruženými normami (čl. 5.5.2 ČSN 73 0834).


Obr. 3 Nebezpečný zásah do obvodové stěny (zmenšení výšky požárního pásu)

Požární uzávěry otvorů

Při rekonstrukci bytů bytových domů řešených podle typových podkladů s nejvýše pěti nadzemními podlažími včetně nástavby, mohou být ponechány stávající vstupní dveře bytů, pokud komunikační prostor vyhoví požadavkům na evakuaci osob podle čl. A 3.2a) nebo A 3.2b) ČSN 73 0834.

Pro vstupní dveře do jednotlivých obytných buněk se mohou použít požární uzávěry bránící šíření požáru EI 30 DP3 nebo omezující šíření požáru EW 30 DP3 (podle vyhlášky č. 202/1999 Sb. a ČSN 73 0810) i v případech, kdy jsou požadavky na jejich požární odolnost podle ČSN 73 0802 vyšší.

Pokud se u původního objektu provádí nástavba na uvedený počet podlaží, musí být vstupní dveře do prostoru této nástavby požárním uzávěrem odpovídajícího typu, neboť se jedná o nově vytvořený požární úsek.

Zařízení pro zásobování požární vodou

Navrhování vnějších i vnitřních odběrných míst pro zásobování požární vodou podle ČSN 73 0873: Červen 2003 se vztahuje pouze požárním úsekům dotčeným změnou stavby. Rozvodná potrubí k dodávce vody do vnitřních odběrných míst mohou být provedena i z hořlavých hmot, a pokud jsou trvale zavodněna, mohou volně (bez další ochrany) procházet také prostory s požárním rizikem podle čl. 6.9 ČSN 73 0873. Nově instalované vnitřní hydrantové systémy (podle zásad ČSN 73 0873) v požárních úsecích dotčených změnou stavby musí umožňovat účinné obsluhování jednou osobou. V neměněné části lze ponechat ve smyslu čl. 5.10.7 ČSN 73 0834 stávající vnitřní hydranty se stávající funkční výzbrojí.

Stávající vnitřní hydrantový systém bytových domů řešených podle typových podkladů není třeba prodlužovat do nástaveb nebo vestaveb objektu, pokud lze v kterémkoli místě požárního úseku nástavby nebo vestavby provést účinný zásah z hydrantového systému umístěného v neměněné části.

Prostupy instalací požárně dělicími konstrukcemi

Pokud instalační šachta u bytových domů řešených podle typových podkladů netvoří (nebo z ní nelze vytvořit) samostatný požární úsek, musí se v úrovni každého stropu předělit stavební konstrukcí alespoň EI-30 DP1 (podle ČSN 73 0810) s dotěsněnými prostupy všech rozvodů podle ČSN 73 0802.

Podle článku 11.1.1 ČSN 73 0802 mohou rozvodná potrubí a jejich příslušenství, sloužící k rozvodu nehořlavých látek pro technická zařízení stavebních objektů nebo pro technologické účely, prostupovat požárně dělicí konstrukcí při dodržení podmínek článku 8.6.1 téže normy, a to potrubí světlého průřezu do 40 000 mm2 (bez ohledu na stupeň hořlavosti použitého materiálu) bez dalších opatření. Potrubí podle bodů, která prostupují požárně dělicími konstrukcemi do shromažďovacího prostoru podle ČSN 73 0831, nebo do zdravotnického zařízení LZ 2 podle ČSN 73 0835, nebo která se nacházejí v objektech s více než 20 nadzemními podlažími, musí být utěsněno podle 7.5.8 ČSN EN 13501-2: 2004 i v případech, kde mají větší světlou průřezovou plochu než je polovina hodnot uvedených v bodech a), b) čl. 6.2.1 ČSN 73 0810 [např. potrubí podle aa) o větším průřezu než 4 000 mm2].

Článek 8.6.1 dále stanoví, že prostupy rozvodů a instalací (např. vodovodů, plynovodů), technologických zařízení a elektrických rozvodů (kabelů, vodičů) požárně dělicími konstrukcemi musí být utěsněny. Hmoty použité pro utěsnění smějí mít třídu reakce na oheň nejvýše C (v přechodném období do 31. 12. 2007 bylo možno požadovanou třídu reakce na oheň stupeň hořlavosti C1 podle dnes již zrušené ČSN 73 0862). Těsnící konstrukce musí vykazovat požární odolnost shodnou s požární odolností konstrukce, kterou rozvody prostupují, nepožaduje se však vyšší požární odolnost než 60 minut (podle ČSN EN 1363-1).

 

Hodnotit:  

Datum: 18.2.2008
Autor: plk. Ing. Zdeněk Hošek   všechny články autora
Organizace: Ministerstvo vnitra - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partner - Požární bezpečnost staveb

logo KNAUF

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

 
 

Aktuální články na ESTAV.czMONETA Money Bank přichází s novým architektonickým řešením pobočekNahlédněte do nepřístupných budov v rámci festivalu Open house Praha 2017Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo nový program DešťovkaNejužší dům světa stojí ve Varšavě, bydlení v něm připomíná pohyb po lešení