Problematika napájení vybraných požárně bezpečnostních zařízení

Datum: 29.8.2016  |  Autor: Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D., MV ČR, GŘ HZS ČR  |  Recenzent: doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., VŠB TU Ostrava, FBI - Fakulta bezpečnostního inženýrství

Každoroční celkové ztráty způsobené v České republice požáry (přímé i nepřímé) nejsou zanedbatelné. Na celkové výši těchto škod se do značné míry podílí také požáry způsobené při provozu elektrických rozvodů a zařízení. Z hlediska požární ochrany zůstává v těchto případech klíčovou otázkou míra dodržování požárně bezpečnostních požadavků při navrhování, výstavbě, ale zejména při provozu těchto zařízení. V současné době je navíc do soustavy českých technických norem zaváděna celá řada nových evropských norem, které přejímají mezinárodní požadavky pro zkoušení, navrhování, provoz i údržbu elektrických rozvodů a zařízení, což vyžaduje mnohdy i přímou úpravu stávajících ČSN, v těch částech, které jsou s nimi v rozporu. Tato situace logicky vyvolala společenskou potřebu řešit tuto problematiku v zájmu ochrany veřejných zájmů, a to komplexně, s využitím dostupných evropských technických dokumentů, specifikací a národních standardů členských států EU, způsobem odpovídajícím současnému stavu vědy a techniky.

1. Požární ochrana a požární bezpečnost staveb

Zajištění požadované úrovně požární bezpečnosti stavebních objektů a technologií patří k náročnějším úkolům požárněbezpečnostního inženýrství. U staveb jsou technické požadavky na jejich stavebně-technické provedení obecně upraveny zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a předpisy vydanými k jeho provedení.1 Z této obecné právní úpravy mimo jiné vyplývá, že elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat v souladu s normovými hodnotami požadavky na:

  • bezpečnost osob, zvířat a majetku,
  • provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu a vlivu prostředí,
  • dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při požáru.

Dále se zde stanoví, že každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie a že transformační stanice a náhradní zdroje elektrické energie umístěné v budovách musí vyhovět všem požadavkům na zajištění bezpečnosti, hygienickým požadavkům, požadavkům na ochranu životního prostředí a požárně bezpečnostním požadavkům.

Požární bezpečnost staveb však navíc zahrnuje konkrétní požadavky na dispoziční řešení, vnitřní uspořádání, na užitné vlastnosti nosných konstrukcí, stavebních výrobků, technických zařízení a požárně bezpečnostních zařízení v podmínkách požáru. Takové požadavky se běžně stanovují v závislosti na provozním charakteru objektů a účelu jejich užívání, s přihlédnutím ke specifickému riziku vyplývajícímu jednak z obsazení objektů osobami, a jednak z požárního rizika.

Zvláštní požadavky a podrobné technické podmínky na požární ochranu a požární bezpečnost v České republice stanoví zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PO“), a předpisy vydané k jeho provedení. Z tohoto pohledu se jedná zejména o vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. a o vyhlášku č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. Společným jmenovatelem těchto právních předpisů je, že se v podrobnostech odvolávají na dodržení normativních požadavků. Konkrétně se jedná o technické požadavky zakotvené zejména v českých technických normách řady ČSN 73 08xx, obecně známých pod pojmem „Kodex norem požární bezpečnosti staveb“.

2. Povinnosti právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob ve vztahu k elektrickým zařízením

Generální prevenční povinnost vyplývá všem fyzickým osobám z ustanovení § 2900 občanského zákoníku2 (původně § 415 předchozí právní úpravy):

„Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.“

Zvláštní prevenční povinnost na úseku požární ochrany vyplývá všem dotčeným subjektům z ustanovení § 1 odst. 2 zákona o PO:

„Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek.“

Zákon o PO dále konkretizuje tuto zvláštní prevenční povinnost pro právnické a podnikající fyzické osoby v ustanovení § 5, § 6 a § 6a a pro fyzické osoby v ustanovení § 17.

Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o PO zabezpečují právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnění povinností vyplývající pro ně ze zákona o požární ochraně a předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (předpisy o požární ochraně). Z těchto předpisů dále vyplývá, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou při užívání nebo provozování elektrických zařízení v závislosti na kategorii jimi provozované činnosti (bez zvýšeného, se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím) povinny:

  • udržovat volný přístup k rozvodným zařízením elektrické energie [§ 5 odst. 1 písm. b) zákona o PO],
  • dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností [§ 5 odst. 1 písm. c) zákona o PO], s přihlédnutím k ustanovení § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a k ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci),
  • označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně [§ 5 odst. 1 písm. d) zákona o PO],
  • pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady [§ 5 odst. 1 písm. e) zákona o PO], s přihlédnutím k podrobnostem obsaženým v § 12 odst. 1 písm. 3 vyhlášky o požární prevenci (vztahuje se k provádění požárních preventivních prohlídek, jejichž součástí má být též prověření dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně pro požární ochranu/bezpečnost elektrických zařízení),
  • umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany [§ 5 odst. 1 písm. f) zákona o PO]. Jedná se o poskytování dokladů, dokumentací a informací, které se týkají požární bezpečnosti elektrických zařízení.

Kromě shora uvedených povinností jsou právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám provozujícím činnosti se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím uloženy v dané oblasti ještě další povinnosti. Jedná se o zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení, které se prokazuje doklady o jejich revizích, kontrolách, údržbě a opravách provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o PO. Za doklady podle předešlých odstavců se považují:

  • výchozí revizní zpráva a zpráva o provedení pravidelné revize elektrických zařízení (v souladu s ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení) provedené ve stanoveném termínu osobou oprávněnou k této činnosti podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. Za splnění této povinnosti se považuje doložení platné zprávy o provedení pravidelné revize,
  • záznamy o provedené kontrole, údržbě a opravách elektrických zařízení. Jedná se mimo jiné o doklady o pravidelných kontrolách provozuschopnosti instalovaných požárně bezpečnostních zařízení uvedených v § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci (např. náhradní zdroje elektrické energie, požární a evakuační výtahy, nouzové osvětlení)
  • návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

Fyzické osoby jsou v souvislosti s užíváním elektrických zařízení nebo při provozování elektrických zařízení povinny plnit zejména následující povinnosti vyplývající z ustanovení § 17 zákona o PO:

  • počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů [§ 17 odst. 1 písm. a) zákona o PO],
  • zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie [§ 17 odst. 1 písm. b) zákona o PO],
  • plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech [§ 17 odst. 1 písm. c) zákona o PO],
  • dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností [§ 17 odst. 1 písm. c) zákona o PO].

I když zákon o PO nepřipouští (s výjimkou výkonu státního požárního dozoru při zjišťování příčin vzniku požárů) provedení požární kontroly v bytech a obydlích fyzických osob, nejsou tím tyto subjekty zproštěny dodržování zákonných povinností. Vychází se při tom z generální prevenční povinnosti fyzických osob a jednak z výše uvedených ustanovení zákona o PO.

Na tomto místě je však třeba upozornit na velmi často opomíjenou skutečnost, a to že návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, které jsou pro všechny povinné subjekty3 závazné, obsahují zpravidla i lhůty pravidelných revizí a kontrol elektrických zařízení, což málokterý povinný subjekt bere na vědomí. Rovněž lhůty revizí elektroinstalací a zařízení tvořících systém ochrany stavby před atmosférickými účinky statické elektřiny jsou pro povinné subjekty závazné. Zejména u fyzických osob vyjde většinou najevo nedodržování těchto základních pravidel bezpečného provozu elektrických zařízení a spotřebičů až po požáru.

3. Požární bezpečnost elektrických zařízení

Podrobné technické podmínky požární ochrany staveb a v nich instalovaných elektrických rozvodů a zařízení stanoví (v návaznosti na příslušná zmocnění zákona o PO) vyhláška č. 23/2008 Sb.

V ustanovení § 9 odst. 1 cit. vyhlášky se stanoví, že elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 12 a části 4 bodu 1. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů jsou uvedeny v příloze č. 2. Volně vedenými vodiči a kabely se ve smyslu vyhlášky rozumí nechráněné elektrické rozvody (nikoli pohyblivé), které jsou vystaveny možným účinkům požáru a jejichž uložení a ochrana neodpovídá podmínkám stanoveným českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bod 1, 2, 14 a 15 a části 4. Jedná se o následující ČSN:

  • ČSN 73 0802+Z2 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty,
  • ČSN 73 0804+Z2 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty,
  • ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení,
  • ČSN 73 0818+Z1 Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektů osobami,
  • ČSN 73 0821 ed. 2 Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí,
  • ČSN 73 0831+Z1 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory,
  • ČSN 73 0833+Z1 Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování,
  • ČSN 73 0834+Z2 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb,
  • ČSN 73 0835+Z1 Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče,
  • ČSN 73 0842 Požární bezpečnost staveb – Objekty pro zemědělskou výrobu,
  • ČSN 73 0843+Z1 Požární bezpečnost staveb – Objekty spojů a poštovních provozů,
  • ČSN 73 0845 Požární bezpečnost staveb – Sklady,
  • ČSN 73 0848+Z1 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody,
  • ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou,
  • ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení,
  • ČSN 34 2710+Z1 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba,
  • ČSN 65 0201+Z1 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci,
  • ČSN 27 4014+Z1 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů – Evakuační výtahy.
3.1 Požárně bezpečnostní požadavky na elektrická zařízení a rozvody podle ČSN 73 0810 a ČSN 73 0848
3.1.1 Rozvaděče elektrické energie

Rozvaděče elektrické energie se ve smyslu 6.1.7 ČSN 73 0810 posuzují podle 5.6 a 6.2 ČSN 73 0848 takto:

Elektrické rozvaděče umístěné v chráněných únikových cestách musejí tvořit samostatné požární úseky.

Elektrické rozvaděče sloužící pro napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat funkční v případě požáru umístěné v rozvodnách, šachtách apod. se vždy posuzují jako samostatné požární úseky s požadovanou požární odolností požárně dělicích konstrukcí EI 30 DP1 a s požárními uzávěry v provedení EI 15 DP1.

Umístění elektrických rozvaděčů v prostoru chráněných únikových cest a částečně chráněných únikových cest, nahrazujících chráněnou únikovou cestu v rekonstruovaných objektech, se řídí ČSN 73 0834:

  1. elektrické rozvaděče s napětím nad 200 V a elektrickým proudem nad 25 A umístěné v chráněné únikové cestě musejí tvořit samostatné požární úseky zařazené do I. stupně požární bezpečnosti za předpokladu, že jsou sestaveny z výrobků třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B a obsahují kabely třídy reakce na oheň B2ca, pak požadovaná požární odolnost požárně dělicích konstrukcí je E 15 DP1,
  2. rozvaděče sestavené z jiných výrobků třídy reakce na oheň a z jiných kabelů a vodičů než podle bodu a), musejí tvořit samostatné požární úseky, které se zatřiďují do II. stupně požární bezpečnosti s požární odolností požárně dělicích konstrukcí EI 30 DP1 a požárními uzávěry v provedení EI 15 DP1. V případě vybavení těchto elektrických rozvaděčů stabilním hasicím zařízením je postačující požární odolnost konstrukcí E 15 DP1.

Nově instalované nebo rozšiřované elektrické rozvaděče sloužící pro požárně bezpečnostní zařízení v objektech projektovaných podle ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804 a norem navazujících se posuzují takto:

  • nově instalované elektrické rozvaděče sloužící pro požárně bezpečnostní zařízení mají být řešeny jako samostatné požární úseky nebo musí být prokázáno, že budou mít takovou úpravu (odolají působení požáru v daném prostoru), že zůstanou v provozu při požáru v objektu po požadovanou dobu,
  • rozšiřování a doplnění stávajících elektrických rozvaděčů sloužících pro požárně bezpečnostní zařízení může být provedeno podle původních požadavků uvedených v ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804 případně v normách navazujících, ale musí být prokázáno, že zůstanou při požáru v provozu po požadovanou dobu.

U objektů neprojektovaných podle ČSN 73 0802 nebo ČSN 73 0804 a norem navazujících musí elektrické rozvaděče sloužící pro požárně bezpečnostní zařízení splňovat následující podmínky:

  • nově instalované elektrické rozvaděče sloužící pro požárně bezpečnostní zařízení mají být umístěny v samostatném požárním úseku nebo musí být prokázáno, že budou mít takovou úpravu (odolají působení požáru v daném prostoru), že zůstanou funkční po požadovanou dobu. Požární odolnost konstrukcí se stanoví podle zásad ČSN 73 0834.

Rozšíření a doplnění stávajících rozvaděčů pro elektrická zařízení sloužící pro požárně bezpečnostní zařízení má být provedeno podle původních požadavků, ale musí být prokázáno, že zůstanou při požáru v provozu po požadovanou dobu.

3.1.2 Požadavky na další prostory, které musí tvořit samostatné požární úseky

Podle 5.1 ČSN 73 0848 musí samostatné požární úseky tvořit:

  • prostory kabelového rozvodu (kromě případů, že kabelový rozvod je z hlediska požární bezpečnosti řešen jako součást technologie),
  • elektrické rozvody, ve kterých jsou umístěny rozvaděče pro PBZ,4
  • zdvojené podlahy podle požadavků ČSN 73 0810,
  • agregáty pro výrobu elektrické energie a rozvodny sloužící pro napájení PBZ,
  • elektrické rozvaděče sloužící pro napájení PBZ,
  • elektrické rozvaděče s napětím větším než 200 V a 25 A, které se nacházejí v CHÚC,
  • rozvodny elektrické energie podle ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804.

Poznámka:
ČSN 73 0848 neplatí pro instalaci elektrických zařízení

  • pro ochranu vod a ochranu životního prostředí, pokud přímo nesouvisí s požární bezpečností staveb,
  • pro instalaci bezpečnostních elektrických zařízení sloužících pro automatické ochrany proti elektrickému přetížení, vnitřním i vnějším poruchám,
  • pro instalaci vedení kabelových tras v hořlavých materiálech a na hořlavých materiálech,
  • pro kolektory a technické chodby, pro sdružené trasy městských podzemních komunikací,
  • pro instalaci vedení kabelových tras železničních tratí,
  • pro výrobny elektřiny a tepla, přenosové soustavy a distribuční soustavy s licencí podle zvláštního předpisu (energetický zákon).
3.1.3 Požárně bezpečnostní požadavky na výtahy, výtahové šachty, instalační šachty a kabelové kanály

Výtah, jako výrobek uváděný na trh ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů, se posuzuje jako celek, tedy jako stroj, do něhož je zabudováno elektrické, strojní a další zařízení. Elektrická zařízení a rozvody, které jsou vlastní součástí výtahu dodávaného na trh (např. vlečné a ovládací kabely, osvětlení kabiny, elektromotory) musí splňovat výlučně technické podmínky uvedené v příslušných harmonizovaných evropských normách řady EN 81-xx, a to v závislosti na druhu výtahu (např. elektrický, hydraulický) a v případě evakuačních výtahů, které doposud nejsou řešeny na evropské úrovni, požadavky ČSN 27 4014, která je obsahově v souladu s výše uvedenými evropskými normami.

Národní předpisy členských států pro elektrická zařízení a rozvody (v ČR vyhláška č. 23/2008 Sb.) lze tedy z dikce výše uvedené evropské směrnice a navazujících harmonizačních dokumentů uplatnit pouze po vstupní svorky vypínačů výtahů (například u rozvodů osvětlení strojovny výtahů, osvětlení prostorů kladek, výtahových šachet a prohlubní). V tomto smyslu byly provedeny nezbytné úpravy českých technických norem řady ČSN 73 08xx, upravujících technické podmínky výtahů.

Uzávěry otvorů v požárně dělicích konstrukcích šachet výtahů, instalačních a jiných šachet, spalinových cest, nebo kabelových a jiných kanálů, se posuzují jako požární uzávěry, a to podle 6.1.2 ČSN 73 0810:

  1. uzávěry otvorů vedoucí do chráněných únikových cest musí vykazovat charakteristické vlastnosti
    1. EW – u šachetních dveří výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů nebo malých nákladních výtahů, stejně tak i výtahů požárních a výtahů evakuačních, které ústí do chráněné únikové cesty;
    2. v ostatních případech EI-Sm,
  2. v případě evakuačních nebo požárních výtahů tvořících samostatné požární úseky a ústících mimo chráněné únikové cesty musí podle ČSN 73 0802 i podle ČSN 73 0804 tyto výtahy ústit do požárního úseku bez požárního rizika. Požadavky na požární uzávěry v požárně dělicích konstrukcích tohoto přilehlého požárního úseku bez požárního rizika jsou následující:
    1. dveře z ostatních požárních úseků ústících do požárního úseku bez požárního rizika musí být požární a současně kouřotěsné (klasifikace EI-Sm-C);
    2. dveře mezi požárním úsekem bez požárního rizika a chráněnou únikovou cestou musí mít klasifikaci alespoň EW-C,
    3. dveře šachty evakuačního nebo požárního výtahu mohou být klasifikovány EW;
  3. jiné uzávěry otvorů než podle bodů a), b) musí vykazovat třídu požární odolnosti EW.

Poznámka:
Požární uzávěry otvorů šachet, kanálů apod. se hodnotí shodně jako požární uzávěry podle 5.5.3 ČSN 73 0810; kritérium izolace postačuje I2. Dveře výtahových šachet se zkouší jako požární uzávěry podle ČSN EN 81-58 (viz 6.1.6 ČSN 73 0810), popř. jako požární uzávěry podle ČSN EN 1634-1.

3.1.4 Těsnění prostupů kabelů

Prostupy rozvodů a instalací (např. vodovodů, kanalizací, plynovodů), technických a technologických zařízení, elektrických rozvodů (kabelů, vodičů) apod., mají být navrženy tak, aby co nejméně prostupovaly požárně dělicími konstrukcemi. Konstrukce, ve kterých se vyskytují tyto prostupy, musí být dotaženy až k vnějším povrchům prostupujících zařízení a to ve stejné skladbě a se stejnou požární odolností jakou má požárně dělicí konstrukce.

Požárně dělicí konstrukce může být případně i zaměněna (nebo upravena) v dotahované části k vnějším povrchům prostupů za předpokladu, že nedojde ke snížení požární odolnosti a ani ke změně druhu konstrukce (DP1 apod.).

Těsnění prostupů se zajišťuje pomocí manžet, tmelů a jiných výrobků (dále jen manžet) jejichž požární odolnost je určena požadovanou odolností požárně dělicí konstrukce, za postačující se považuje odolnost do 90 minut; těsnění prostupů se hodnotí podle 7.5.8 ČSN EN 13501-2+A1, a to v těchto případech:

  1. požární odolnosti EI u kabelových a jiných elektrických rozvodů tvořených svazkem vodičů, pokud tyto rozvody prostupují jedním otvorem, mají izolace (povrchové úpravy) šířící požár a jejich celková hmotnost je větší než 1,0 kg‧m−1 (ustanovení se netýká vodičů a kabelů podle ČSN 73 0802 či ČSN 73 0804, vodičů a kabelů, které nešíří požár podle norem řady ČSN EN 50266 a zařízení navrhovaných podle ČSN 73 0848),
  2. při hodnocení hmotnosti s limitem 1,0 kg‧m−1 podle písm. a) se započítávají jen látky (izolace), které mohou hořet.
3.2 Dodávka elektrické energie podle ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a ČSN 73 0848

Elektrické rozvody zajišťující funkci nebo ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů (např. požární výtah, evakuační výtah, posilovací čerpadlo požární vody, nouzové osvětlení) musí mít zajištěnou dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z nichž každý musí mít takový výkon, aby při přerušení dodávky z jednoho zdroje byly dodávky plně zajištěny po dobu předpokládané funkce zařízení ze zdroje druhého.

Přepnutí na druhý napájecí zdroj musí být samočinné, nebo musí být zabezpečeno zásahem obsluhy stálé služby; v tomto případě musí být porucha na kterékoliv napájecí soustavě signalizována do požární ústředny nebo jiného místa se stálou službou. Trvalou dodávku elektrické energie z druhého zdroje lze zajistit nezávislým záložním zdrojem – samostatným generátorem, akumulátorovými bateriemi nebo připojením na veřejnou síť NN popř. VN smyčkou.

Projektovým řešením se musí prokázat, že napájení elektrickou energií těmito větvemi až na úroveň uzlů 110/22 kV je oddělené a systémově nezávislé.

Připojení na distribuční síť NN nebo VN smyčkou se nesmí použít pro zajištění dodávky elektrické energie pro protipožární zařízení:

  1. CHÚC typu C,
  2. u zásahových cest,
  3. u požárních výtahů, nebo evakuačních výtahů, jsou-li tyto v objektech s požární výškou h > 22,5 m,
  4. v objektech vyšších než 45 m, kromě rekonstrukcí budov skupiny OB2 podle ČSN 73 0833,
  5. ve shromažďovacích prostorech větších než 2SP/VP1, a prostorách VP2, VP3 podle ČSN 73 0831,
  6. ve zdravotnických objektech druhu LZ 2 podle ČSN 73 0835,
  7. v objektech, kde příslušné normy nebo předpisy vylučují tento zdroj elektrické energie.

Elektrická zařízení sloužící k protipožárnímu zabezpečení objektu se připojují samostatným vedením z přípojkové skříně nebo z hlavního rozvaděče, a to tak, aby zůstala funkční po celou požadovanou dobu i při odpojení ostatních elektrických zařízení v objektu.

Poznámka:
Za nezávislou dodávku elektrické energie (v havarijním režimu) se rovněž považují případy, kdy požárně bezpečnostní zařízení, která musí zůstat funkční v případě požáru, jsou napájena pouze z náhradních zdrojů-(druhých zdrojů) elektrické energie po projektově stanovenou dobu v případě poruchy a výpadku jednoho zdroje. Výpadkem zdroje se rozumí narušení jeho funkční činnosti v elektrické rozvodné síti po dobu delší než 120 sekund.

Vodiče a kabely zajišťující funkci a ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů:

  1. mohou být volně vedeny prostory a požárními úseky bez požárního rizika, včetně chráněných únikových cest, pokud vodiče a kabely splňují třídu funkčnosti P15-R a jsou třídy reakce na oheň B2ca s1, d15; nebo
  2. mohou být volně vedeny prostory a požárními úseky s požárním rizikem, pokud kabelové trasy splňují třídu funkčnosti požadovanou požárně bezpečnostním řešením stavby s ohledem na dobu funkčnosti požárně bezpečnostních zařízení a jsou třídy reakce na oheň alespoň B2ca s1,d1; nebo
  3. musí být uloženy či chráněny tak, aby nedošlo k porušení jejich funkčnosti, a pokud odpovídají ČSN IEC 60331, mohou být vedeny např. pod omítkou s krytím nejméně 10 mm, popř. vedeny v samostatných drážkách, uzavřených truhlících či šachtách a kanálech určených pouze pro elektrické vodiče a kabely, nebo mohou být chráněny protipožárními nástřiky, popř. deskami z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2, rovněž tloušťky nejméně 10 mm apod.; tyto ochrany mají vykazovat požární odolnost EI 30 DP1, pokud se nepožaduje v konkrétních podmínkách jiná odolnost.

Elektrická zařízení, která neslouží protipožárnímu zabezpečení objektu, se požárně posuzují jen tehdy, pokud:

  1. v jednotlivých místnostech jsou vodiče a kabely vedeny volně bez další ochrany, takže uložení a ochrana vodičů a kabelů neodpovídá písm. c), a pokud
  2. hmotnost izolace vodičů a kabelů, popř. hořlavých částí elektrických rozvodů přesáhne 0,2 kg.m−3 obestavěného prostoru místnosti, přičemž podle ČSN 73 0818 připadá na osobu v posuzované místnosti méně než 10 m2 půdorysné plochy.

Požadavky na funkční integritu kabelových tras, sloužících pro napájení PBZ, jsou ve smyslu 4.2.1 ČSN 73 0848 součástí požárně bezpečnostního řešení stavby a obsahují zejména:

  • přehled požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční, s uvedením doby, po kterou mají být tato zařízení funkční (stanoví zpracovatel PBŘ stavby),
  • stanovení požadavků na technická a technologická zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční s uvedením doby jejich funkčnosti (stanoví zpravidla technolog).
3.2.1 Zdroje nepřerušovaného napájení a jiné náhradní zdroje

Zdroje nepřerušovaného napájení UPS (Uninterruptible Power Supply), jsou nezávislé záložní zdroje, jejichž funkcí je zpravidla krátkodobá dodávka elektrické energie v případě nestability vstupního napětí či při úplném výpadku veřejné distribuční sítě. Dojde-li k výpadku elektrické energie, záložní zdroj dodává spotřebiči energii ze svých akumulátorů. Záložní zdroje nepřetržitého napájení lze rozdělit do skupin podle technologie, kterou využívají.

Typy UPS:

  • Offline (Voltage Dependent Supply – napěťově závislé zdroje). Jedná se o nejjednodušší záložní zdroje, které se používají pro zálohování nejmenších výkonů. Tyto systémy přepínají pomocí relé odběr na záložní měnič, napájený z akumulátorů. Při automatickém přepnutí dochází ke krátkodobému (cca 25 ms) výpadku napájení. Tento typ UPS není schopen korigovat podpětí nebo přepětí,
  • Line interactive (Voltage Independent Supply – napěťově nezávislé zdroje). Tyto záložní zdroje přes regulační autotransformátor vyrovnávají mimořádné výkyvy napětí v elektrické síti. Při větší nestabilitě nebo při úplném výpadku vstupního napětí dochází k přepnutí výstupního napětí na napětí ze střídače, napájeného z baterií. Prodleva při přepnutí se udává okolo 4–10 ms. Jedná se o často používaný typ UPS pro výkony okolo 1000 VA.
  • Online (Voltage and Frequency Independent Supply – frekvenčně a napěťově nezávislé zdroje). Tyto záložní zdroje napájí spotřebiče prostřednictvím měniče trvale z akumulátorů, které jsou současně dobíjeny ze sítě. UPS provádí stabilizaci a filtraci napětí. V případě výpadku či poklesu napětí dodávají akumulátory energii bez jakéhokoliv přerušení,
  • Online s dvojitou konverzí. U typu online s dvojí konverzí se neaktivuje přepínač při výpadku střídavého vstupního napájení, protože střídavý vstup nabíjí záložní baterii, která napájí výstupní invertor. Při výpadku vstupního střídavého napájení bude proto okamžitě zahájen provoz online. Vstupní usměrňovač a invertor u tohoto typu systému převádějí celý tok energie zátěže, což vede k nižší účinnosti a souvisejícímu vytváření tepla. Tento typ systému UPS poskytuje téměř ideální elektrické výstupní parametry. Neustálá zátěž výkonových součástí však snižuje spolehlivost oproti jiným typům a energie spotřebovaná kvůli nízké elektrické účinnosti tvoří významnou součást nákladů na provoz tohoto systému UPS během doby jeho životnosti,
  • Online s delta konverzí. Tento typ UPS je založen na technologii vyvinuté v 90. létech 20. století tak, aby byly odstraněny nedostatky typu online s dvojí konverzí. Tento systém se používá pro zálohování výkonů od 5 kVA do 1,6 MW. Podobně jako u typu online s dvojí konverzí i v online systému UPS s delta konverzí invertor stále dodává napětí do zátěže. Energii do výstupu invertoru však dodává také přídavný delta převodník (delta transformátor), působící jako „řízená impedance“ mezi vstupem a výstupem UPS. Při výpadku nebo poruchách střídavého napájení vykazuje tento typ stejné chování jako typ online s dvojí konverzí.
Obr. 1 Výstražný štítek
Obr. 1 Výstražný štítek

Za účelem ochrany osob provádějících údržbu, opravy či jiné práce na elektroinstalaci před účinky zpětného napájení nezpůsobenými UPS, vznikajícími pokud dojde ke konkrétní poruše zátěže při provozu UPS v režimu zálohování nebo při nesymetrických zátěžích napájených přes jednoúčelový napájecí distribuční systém, např. přes impedanci uzemněný systém IT, musí instalační pokyny pro trvale připojený UPS obsahovat požadavek na označení exponovaných součástí elektrických rozvodů či zařízení výstražným štítkem (obr. 1).

Obr. 2 Systém nepřerušeného napájení
Obr. 2 Systém nepřerušeného napájení

Systémy UPS s akumulátorovými bateriemi jsou schopné dodávat energii po dobu několika desítek minut (standardně 20 minut). Po této době buď musí být obnovena dodávka z veřejné distribuční sítě, nebo musí být nastartován záložní generátor, poháněný nejčastěji spalovacím motorem (dieselagregát). Energie akumulátorů systému UPS slouží pouze na nepřerušené překrytí dodávky energie od okamžiku výpadku sítě do náběhu náhradního generátoru s dlouhodobou funkcí (dieselagregátu). Modelové schéma systému nepřerušovaného napájení je znázorněno na obrázku 2.

Také jednotky požární ochrany jsou standardně vybaveny náhradními zdroji – elektrocentrálami o výkonu 4 kW. Tyto náhradní zdroje jsou zpravidla umístěny na automobilech prvního výjezdu a jejich nasazení kryje spotřebu osvětlovacích souprav a dalších agregátů při likvidaci mimořádné události (požár, povodeň…). V žádném případě je však nelze použít jako záložního zdroje pro napájení budov, protože mají nedostatečný výkon (elektrocentrály tohoto typu nejsou určeny pro paralelní provoz).

V požárních stanicích se proto ve smyslu ustanovení 23 ČSN 73 5710 navrhují náhradní zdroje elektrické energie tak, aby požární stanice byly schopny fungovat nezávisle na vnější energetické síti po dobu 72 hodin. Dieselagregáty s provozní nádrží nad 1 000 litrů PHM musí mít vytvořen samostatný příruční sklad hořlavých kapalin podle ČSN 65 0201.

Vodiče a kabely zajišťující funkci a ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů požárních stanic musí odpovídat ustanovení 12.9.2 ČSN 73 0802 a 13.10.2 ČSN 73 0804.

Elektrická zařízení, která neslouží protipožárnímu zabezpečení objektu požární stanice, musí odpovídat ustanovení 12.9.3 ČSN 73 0802 a 13.10.3 ČSN 73 0804.

4. Vypínání elektrické energie při požárech a mimořádných událostech podle ČSN 73 0848

Kabelové trasy musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno bezpečné vypnutí (odpojení) elektrické energie v objektu a tím zajištěn účinný a bezpečný zásah jednotek požární ochrany. V případě požáru musí být umožněno centrální vypnutí těch elektrických zařízení v objektu nebo v jeho části, jejichž funkčnost není nutná při požáru „CENTRAL STOP“, ale zároveň musí být zachována dodávka elektrické energie požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musí být funkční v případě požáru, a to ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

Kabelové trasy pro ovládání vypínacích prvků CENTRAL STOP a TOTAL STOP musí splňovat požadavky na kabelové trasy s funkční integritou podle ČSN 73 0848. V případě potřeby musí být umožněno vypnutí všech zařízení v objektu nebo v jeho části, včetně požárně bezpečnostních zařízení „TOTAL STOP“, toto vypnutí musí být chráněno proti neoprávněnému či nechtěnému použití.

Vypínací prvky pro „CENTRAL STOP“ či „TOTAL STOP“ musí označeny textovou tabulkou „CENTRAL STOP“ a „TOTAL STOP“ (viz obrázek 3) a musí být umístěny tak, aby byly snadno přístupné v případě požáru např. u vstupu do objektu, v místě trvalé služby apod.

Obr. 3a Označení vypínacích prvkůObr. 3b Označení vypínacích prvkůObr. 3c Označení vypínacích prvkůObr. 3 Označení vypínacích prvků
4.1 Zvláštní podmínky pro zacházení s elektrickým zařízením při požárech nebo záplavách podle ČSN 34 3085 ed. 2

Pro zacházení s elektrickým zařízením při požárech a zátopách platí do 31. 12. 2014 ČSN 34 3085+Z1 Elektrotechnické předpisy ČSN – Předpisy pro zacházení s elektrickým zařízením při požárech a zátopách, která bude od 1. 1. 2015 nahrazena ČSN 34 3085 ed. 2 Elektrická zařízení – Ustanovení pro zacházení s elektrickým zařízením při požárech nebo záplavách. Po přechodné období do 1. 1. 2015 platí obě normy souběžně.

Tyto normy stanoví, že každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené zařízení umožňující vypnutí elektrické energie. Napájení musí být odpojeno před započetím záchranných prací při:

  • záplavách,
  • požáru, nejsou-li k dispozici vhodné (nevodivé) hasební prostředky.
4.1.1 Vypínání vedení při požáru a/nebo záplavě v objektu

U objektu bytové či občanské výstavby je nutné v případě záplavy vypnout přívod elektrického proudu v postiženém úseku. Při pochybnosti o vypnutí ohroženého úseku a při záplavě většího rozsahu provede se vypnutí hlavního domovního přívodu.

V místnosti objektu bytové či občanské výstavby je nutné v případě požáru vypnout pouze přívod elektrického proudu v postiženém úseku, nikoliv přívod napájení zařízení funkčních při požáru. Při pochybnostech o vypnutí ohroženého úseku, pokud není objekt vybaven zařízením funkčním při požáru, je při požáru většího rozsahu doporučeno vypnutí hlavního domovního přívodu.

Při požáru celého objektu je nezbytné vypnout venkovní vedení silového zařízení a napájecí vedení elektronických komunikací v okruhu 30 m. Není-li možné elektrický proud vypnout, musí být o této skutečnosti vyrozuměna osoba řídící záchranné práce (velitel zásahu).

Je-li objekt vybaven pro odpojení hlavního domovního vedení od sítě hlavním vypínačem (případně tlačítkem „TOTAL STOP“, „CENTRAL STOP“), může vypnutí zajistit osoba pověřená správou objektu, nebo osoba pověřená osobou řídící záchranné práce (velitelem jednotky požární ochrany, velitelem zásahu, apod.).

Pokud se u objektu pro odpojení hlavního domovního vedení od sítě používá jako zařízení umožňující vypnutí elektrické energie výkonové pojistky v hlavní domovní skříni, pak toto odpojení může zajistit osoba pověřená správou sítě s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací.

4.1.2 Vypínání distribučního vedení či vedení přenosové soustavy

Vedení vn (vysokého napětí) vypíná pověřený pracovník distributora nebo pověřená osoba, s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací v obci nebo v závodě. Přívod vn pro obec, nebo přípojku vn pro závod může vypnout příslušným úsekovým spínačem pověřený pracovník distributora nebo distributorem pověřená osoba, s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací. Úsekový spínač ve vypnuté poloze musí vypínající osoba zjistit vlastním zámkem. Vypínání napájecího vedení vn provádí zaměstnanec distributora na příkaz dispečera. Vypínání vedení přenosové soustavy provádí zásadně pověřený zaměstnanec organizace provozující přenosovou soustavu na příkaz dispečera.

4.1.3 Vypínání výroben elektřiny, rozvoden a transformoven

Vypínání elektráren, rozvoden a transformoven pro distribuci a přenosovou síť může být provedeno jen v největším nebezpečí (při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů), a to pověřenou osobou – na příkaz dispečera.

Členové provádějící záchranu mohou vstoupit do ohrožených prostorů jen se svolením odpovědné osoby, prohlásí-li odpovědná osob místnost za bezpečnou z hlediska úrazu elektřinou.

U výroben elektřiny vybavených solárními fotovoltaickými (PV) napájecími systémy musí být u vstupu do objektu schéma výrobny s označením místa, kde je přístroj pro odpojení PV hlavního kabelu (kabelů) DC, spolu s popisem jeho ovládání. Pro fotovoltaické zdroje na budovách platí ČSN 33 2000-7-712 Elektrická instalace budov – Část 7-712: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Solární fotovoltaické (PV) napájecí systémy.

4.2 Zvláštní podmínky pro zdolávání požárů elektrických zařízení a rozvodů jednotkami požární ochrany

Pro zdolávání požárů elektrických zařízení a rozvodů jednotkami požární ochrany platí Bojový řád jednotek požární ochrany – taktické postupy:

  • Metodický list číslo S 05 – Hašení pod trakčním vedením,
  • Metodický list číslo N 14 – Nebezpečí úrazu elektrickým proudem (v revizi),
  • Metodický list číslo N 21 – Nebezpečí na železnici,
  • Metodický list číslo P 25 – Hašení vodou elektrických zařízení a vedení pod napětím do  ,
  • Metodický list číslo P 47 – Požáry střešních konstrukcí s fotovoltaickým systémem,
  • Metodický list číslo P 48 – Požáry fotovoltaických elektráren.

Hašení elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V vodou je postupem výjimečným, kdy s ohledem na situaci u zásahu nelze využít jiné obecně známé postupy. Hasit elektrické zařízení a vedení pod napětím do 400 V lze vodou pouze po nezbytně nutnou dobu a po vyčerpání možnosti bezpečného odpojení elektrického zařízení a v případě bezprostředního ohrožení životů osob, zvířat a velkých materiálních hodnot požárem.

O hašení elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V vodou rozhoduje velitel zásahu. Při hašení elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V vodou je nutné:

  1. používat schválenou proudnici:
    • rozprašovací proudnice 52, TPX 974-30-58, výrobce THT, s.r.o., Polička,
    • vysokotlaká proudnice TPP 117.360.05/90, výrobce THT, s.r.o., Polička,
  2. dodržet bezpečnou vzdálenost za předepsaného minimálního tlaku vodu na proudnici (viz tab. 1),
  3. dodržet čistotu vody,
  4. používat ochranné prostředky hasiče,
  5. dodržet podmínky pro provedení zásahu.
Tab. 1 – Bezpečná vzdálenost a minimální tlak na proudnici při hašení elektrických zařízení a vedení pod napětím do 400 V vodou
Typ proudniceDruh prouduBezpečná vzdálenost [m]Minimální tlak na proudnici [MPa]
Rozprašovací 52 TPX 974-30-58plný3,50,4
rozprášený1,50,4
Vysokotlaká TPP 117.360.05/90plný1,51,2

5. Projektová dokumentace a požárně bezpečnostní řešení

Požárně bezpečnostní řešení (dále jen „PBŘ“) je nedílnou součástí všech druhů dokumentace staveb, u nichž to stanoví stavební zákon s podrobnostmi uvedenými ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.

Návrh PBŘ stavby se zpracovává podle zákona o PO v rozsahu § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb. a v souladu s technickými podmínkami uvedenými ve vyhlášce č. 23/2008 Sb. Jednotlivé stupně projektu, realizační dokumentace a dokumentace skutečného provedení stavby se pak zpracovávají v detailech podle technických požadavků zakotvených v českých technických normách řady ČSN 73 08xx, na které se shora uvedené právní předpisy v detailech odvolávají. Jestliže jsou součástí stavebního objektu PBZ, je před vydáním stavebního povolení požadováno orgány vykonávajícími státní požární dozor předložení projektové dokumentace v rozsahu dokumentace pro provádění stavby, zpracované v souladu s podmínkami vyplývajícími ze schváleného PBŘ. Jestliže se jedná o dodatečné úpravy stávající stavby je v závislosti na typu a rozsahu takových úprav většinou nutné zpracovat PBŘ a projekt v rozsahu dokumentace pro provádění stavby.

Při zpracování PBŘ se vychází z požadavků zvláštních právních předpisů, normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují zejména:

  1. návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a způsobu využití stavby. Přitom se vychází z výšky stavby, stavebních konstrukcí, umístění stavby z hlediska předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, údajů o navržené technologii a používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látkách,
  2. řešení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku, zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky,
  3. předpokládaný rozsah vybavení objektu vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,
  4. zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, popřípadě vyjádření potřeby zřízení jednotky požární ochrany podniku nebo požární hlídky,
  5. grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, připojení k sítím technického vybavení apod.

PBŘ, které je nedílnou součástí dokumentace pro vydání stavebního povolení, obsahuje:

  1. seznam použitých podkladů pro zpracování,
  2. stručný popis stavby z hlediska stavebních konstrukcí, výšky stavby, účelu užití, popřípadě popisu a zhodnocení technologie a provozu, umístění stavby ve vztahu k okolní zástavbě,
  3. rozdělení stavby do požárních úseků,
  4. stanovení požárního rizika, popřípadě ekonomického rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků,
  5. zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti,
  6. zhodnocení navržených stavebních hmot (stupeň hořlavosti, odkapávání v podmínkách požáru, rychlost šíření plamene po povrchu, toxicita zplodin hoření apod.),
  7. zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení,
  8. stanovení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru, zhodnocení odstupových, popřípadě bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům,
  9. určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrních míst, popřípadě způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použít vodu jako hasební látku,
  10. vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku,
  11. stanovení počtu, druhů a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky,
  12. zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti,
  13. stanovení zvláštních požadavků n a zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot,
  14. posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace d o stavby (dále jen „návrh“); návrh vždy obsahuje
    1. způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhů, popřípadě vzájemných vazeb,
    2. vymezení chráněných prostor,
    3. určení technických a funkčních požadavků n a provedení vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti,
    4. stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích prvků, trasa, způsob ochrany elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.,
    5. výpočtovou část,
    6. stanovení požadavků na obsah podrobnější dokumentace,
  15. rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek, včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a PBZ.

Vyžaduje-li to rozsah stavby nebo v případě požadavku orgánu státního požárního dozoru tvoří nedílnou součást PBŘ výkresy požární bezpečnosti zpracované podle normativních požadavků. Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují:

  1. grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární bezpečnosti,
  2. požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů,
  3. vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými směry,
  4. schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními,
  5. zdroje požární vody (vnější a vnitřní odběrní místa),
  6. umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, popřípadě dalších rozvodů, umístění hlavních vypínačů elektrické energie,
  7. způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních značek a tabulek,
  8. vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních objektů, přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a zásahových cest.

Použité značky

Sm
Kritérium kouřotěsnosti (schopnost prvku snížit nebo vyloučit pronikání plynů nebo kouře z jedné strany prvku na druhou) při okolní teplotě a při 200 °C
LZ 2
lůžkové zdravotnické zařízení s jednou a více lůžkovými jednotkami podle ČSN 73 0835; lůžková jednotka nesmí mít více než 50 lůžek pro dospělé osoby nebo 30 lůžek pro děti (případně 30 lůžek při současném výskytu dětí i dospělých)
I1
kritérium izolace z hlediska požární odolnosti požárních uzávěrů dveří, otvorů a uzávěrů a sestav dopravníkových systémů; požární uzávěry EI s kritériem izolace I1 lze osadit do konstrukcí stěn či stropů druhu DP2 a DP3 (viz ČSN 73 0810, ČSN EN 13501-2+A1)
I2
kritérium izolace z hlediska požární odolnosti požárních uzávěrů dveří, otvorů a uzávěrů a sestav dopravníkových systémů; požární uzávěry EI s kritériem izolace I2 lze osadit do konstrukcí stěn či stropů druhu DP1 (viz ČSN 73 0810, ČSN EN 13501-2+A1)
OB2
budovy skupiny OB2 podle ČSN 73 0833 (budovy pro bydlení – bytové domy přesahující kritéria budov skupiny OB1 – např. s více než třemi obytnými buňkami)
SP
mezní hodnota nejnižšího počtu osob, od které se příslušný prostor klasifikuje jako shromažďovací podle ČSN 73 0831 (velikost SP); prostory s větším počtem osob jsou prostory násobkem SP
VP1
vnitřní shromažďovací prostor podle ČSN 73 0831 zahrnující prostory v prvním podzemním a v nadzemních podlažích do výšky hp ≤ 9 m
VP2
vnitřní shromažďovací prostor podle ČSN 73 0831 zahrnující prostory ve druhém podzemním podlaží a v nadzemních podlažích výšky 9 m < hp ≤ 30 m
VP3
vnitřní shromažďovací prostor podle ČSN 73 0831 zahrnující prostory ve třetím či v dalších podzemních podlažích a v nadzemních podlažích výšky hp > 30 m
DP1
konstrukce druhu DP1 nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru

Literatura

  1. Z. Hošek: Požární bezpečnost staveb, ABF Praha, 2006
  2. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
  3. Zákon č. 89/2013 Sb., občanský zákoník
  4. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
  5. Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
  6. Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)
  7. ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení
  8. ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
  9. ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty
  10. ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody
  11. ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory
  12. ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb
  13. ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče
  14. ČSN 73 5710 Požární stanice a požární zbrojnice

Poznámky

1 Např. vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. ... Zpět

2 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. ... Zpět

3 Povinnými subjekty se rozumí právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby. ... Zpět

4 PBZ – požárně bezpečnostní zařízení. ... Zpět

5 Znění bodů a) až c) odpovídá z hlediska kritéria d1 účinné právní úpravě (vyhláška č. 23/2008 Sb., ve znění vyhlášky    č. 268/2011 Sb.). ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 obsahují požadavek na dnes již neplatná kritéria d0. ... Zpět

 
English Synopsis
The Fire Safety Equipment Power Supply Problems

The annual total losses caused by fires in the Czech Republic (direct and indirect) are not negligible. The total amount of these damages is to a large extent also involved in fires caused by the operation of electrical wiring and equipment. In terms of fire protection in these cases remains a key issue rate of compliance with fire safety requirements in design, construction, and especially in the operation of these facilities. Currently, in addition to the system of Czech technical standards implemented a lot of new European standards which transpose the international requirements for testing, design, operation and maintenance of electrical wiring and equipment, which requires often the direct modification of existing CSN, in those parts which are contrary thereto. This situation logically caused societal need to address this issue in order to protect public interests, and comprehensively, using available European technical documents, specifications and national standards of EU member states, according to the current state of science and technology.

 

Hodnotit:  

Datum: 29.8.2016
Autor: Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D., MV ČR, GŘ HZS ČR   všechny články autora
Recenzent: doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D., VŠB TU Ostrava, FBI - Fakulta bezpečnostního inženýrství



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Požár. bezpečnost staveb

logo SIEMENS
logo KNAUF
logo KINGSPAN

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

Redakce TZB-info natočila

Vybrali jsme z konference Požární bezpečnost staveb 2016

 
 

Aktuální články na ESTAV.czMěsto pro kaktusy: Budova na místě staré skládky využívá průhledné fotovoltaické skloCeny nemovitostí: Rodinné domy zdražují rychleji než bytyCentral Group: Nová možnost financování, která pomáhá řešit dostupnost bydleníRekuperace není jen pro moderní domy