Projekty 2016



Partneři projektu

logo CAG
logo KNAUF

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze


Požární úseky

Datum: 22.2.2016  |  Autor: Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ing. Hana Najmanová, Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

6 Požární úseky (PÚ)

Aby se minimalizoval rozsah škod způsobených požárem, dělí se objekty do požárních úseků (PÚ). Požární úsek je prostor v objektu, který je od ostatních prostor oddělen požárně dělicími konstrukcemi (tedy konstrukcemi s požární odolností, ať již nosnými nebo nenosnými). Rozdělení uvnitř požárního úseku pak ve většině případů není předmětem požární bezpečnosti.

6.1 Dělení objektu do požárních úseků

PÚ může být tvořen:

  • jedinou místností; kotelna, strojovna apod.,
  • skupinou místností, které jsou navzájem propojené dveřmi; byt, prodejna se zázemím apod. nebo
  • skupinou místností, které nejsou navzájem propojené; blok učeben, kanceláří, apod.,
  • celým objektem; rodinný dům, skladovací hala apod. anebo
  • souborem objektů; rodinný dům se samostatně stojící garáží, statek apod.

PÚ bývá nejčastěji jednopodlažní, nicméně může jít i o soubor místností v několika podlažích. Jak bude objekt do požárních úseků rozdělen, závisí na úvaze projektanta, pokud jsou splněny normové požadavky:

  • rozměrové; v závislosti na povaze hořlavého materiálu uvnitř požárního úseku jsou normou stanoveny mezní dovolené rozměry (délka, šířka);
  • výškové; v závislosti na povaze hořlavého materiálu uvnitř požárního úseku je normou stanoven mezní počet podlaží;
  • funkční; existují provozy, které bez ohledu na půdorysné rozměry nebo podlažnost musejí být samostatnými požárními úseky.

Je doporučeno objekt rozdělovat pouze na nezbytně nutný počet PÚ – vytvořit PÚ z provozů, které musejí být samostatnými požárními úseky, a zbylé prostory rozdělit s ohledem na mezní rozměry a počet podlaží. Tímto se lze vyhnout nejen přílišným nákladům za požárně dělicí konstrukce (dveře a okna s požární odolností), ale i problémům při posuzování evakuace. Z jednoho PÚ lze totiž unikat pouze jedním sousedním PÚ, jež unikající osoby zavede buď mimo objekt na volné prostranství nebo do chráněného prostoru (chráněné únikové cesty).

Na druhou stranu jak bylo zmíněno výše, hlavním účelem rozdělení do PÚ je minimalizovat škody. Pokud tedy v řešeném objektu existuje důležitý nebo cenný provoz, není nic jednoduššího než jej od ostatních provozů požárně oddělit bez ohledu na minimální požadavky normy.

6.2 Rozměrové a funkční limity požárních úseků
Mezní délka, mezní šířka

V závislosti na konstrukčním systému (jeho hořlavosti), výškové poloze hp řešeného PÚ (obdoba požární výšky objektu; vztaženo k podlaze příslušného podlaží) a na povaze umístěného materiálu (vyjádřené součinitelem rychlosti odhořívání a) se stanovují délkové a šířkové limity pro PÚ podle tabulek 9, 10 nebo 11 ČSN 73 0802. Půdorysné rozměry PÚ se měří kolmo k vnitřnímu líci požárně dělicích konstrukcí (vnitřních nebo obvodových), při složitějších půdorysech jde o obdélník obalující nejzazší obalové konstrukce.

Nutno ale podotknout, že mezní půdorysné rozměry většinou výrazně převyšují skutečné rozměry běžných požárních úseků (například pro kancelář ve 4. NP železobetonového objektu jsou mezní rozměry 62,5 × 40 m). Mezní rozměry lze navíc ještě prodloužit, například instalací požárně bezpečnostních zařízení, popřípadě je nutno je zmenšit, zejména pokud jsou ztížené možnosti požárního zásahu.

Mezní počet podlaží

V závislosti na konstrukčním systému (jeho hořlavosti) a požárním výpočtovém zatížení pv se vypočítává maximální počet podlaží požárního úseku následovně:

pro nehořlavý konstrukční systém:
vzorec 1
(1)
 

pro smíšený konstrukční systém:
vzorec 2
(2)
 

pro hořlavý konstrukční systém:
vzorec 3
(3)
 

Výsledek se zaokrouhluje na celá čísla podle pravidel zaokrouhlování. U schodišť, které jsou hodnoceny jako chráněné únikové cesty a u nichž se neurčuje výpočtové požární zatížení, neurčuje se ani mezní počet podlaží.

Funkční limit

Existují provozy, které bez ohledu na půdorysné rozměry nebo počet podlaží musí tvořit samostatný PÚ. Celkový výpis takových provozů je uveden v článku 5.3.2 ČSN 73 0802, nejčastěji se v objektech vyskytují tyto:

  • chráněná úniková cesta;
  • výtahová a instalační šachta procházející přes různé požární úseky;
  • každá obytná nebo ubytovací buňka (byt, rodinný dům, hotelový pokoj);
  • garáž (s výjimkou garáže u rodinného domu, která může být obvykle součástí jeho požárního úseku);
  • kotelna s velkým topným výkonem;
  • strojovna výtahu;
  • provozy zajišťující požární bezpečnost staveb, nejčastěji strojovny požárně bezpečnostních zařízení (strojovna stabilního hasicího zařízení, požárního větrání chráněných únikových cest, zařízení pro odvod kouře a tepla) a jejich napájení (místnost pro náhradní zdroj elektrické energie).

Speciální požadavky na zřízení požárního úseku pro určitý provoz mohou, kromě výše zmíněného článku normy ČSN 73 0802, definovat všechny projektové požární normy řady ČSN 73 08xx.

6.3 Značení požárních úseků
Obr. 2 Značení požárních úseků
Obr. 2 Značení požárních úseků

Pro snazší orientaci v požárně bezpečnostním řešení jsou jednotlivé požární úseky vymezovány, označovány a popsány. Jelikož požárním úsekem může být i skupina místností (někdy i přes více podlaží), nelze se spoléhat na označení vycházející z architektonicko-stavebního řešení. Zásady značení požárních úseků, mimo jiné, určuje norma ČSN 01 3495.

Hranice požárního úseku se ve výkresové části značí jednou velmi tlustou čerchovanou čárou s jednou tečkou (Obrázek 2). Tato čára vede v ose požárně dělicí konstrukce. Čára indikuje, že daná požárně dělicí konstrukce je požárně odolná – v místech, kde konstrukce nemusí mít požární odolnost, se čára přeruší (například u oken a dveří v obvodových konstrukcích).

 

Označení (pojmenování) jednoduchého požárního úseku, který se nachází pouze v jednom podlaží, má několik částí:

  • označení podlaží, ve kterém se nachází; uvozeno velkým písmenem „N“, pokud jde o PÚ v nadzemním podlaží, popřípadě „P“, pokud jde o PÚ podzemní. Následuje dvouciferné pořadí podlaží. Označení podlaží je zakončeno tečkou.
  • pořadové číslo PÚ; Číslování (dvouciferné) začíná vždy na daném podlaží od 01. Pokud je označován PÚ vícepodlažní, pořadové číslo se odvodí z podlaží, v němž tento PÚ začíná. Nicméně kvůli požárním úsekům jdoucím přes více podlaží je lepší, když v celém objektu bude zachována jedna číselná řada (tedy, že v celém objektu nebudou mít dva PÚ stejné pořadové číslo). Pak platí úzus, že nejprve se číslují ty jdoucí přes více podlaží: schodišťové, výtahové a instalační šachty a pak další požární úseky (od nejnižšího podlaží).
  • stupeň požární bezpečnosti se označuje římskými číslicemi a od ostatních částí zápisu je oddělen pomlčkou.

Požární úsek v 1. nadzemním podlaží s pořadovým číslem 14 a IV. stupněm požární bezpečnosti by tedy byl zapsán N01.14-IV.

Pokud jde o PÚ vícepodlažní, je stávající zápis, jež informuje o počátečním podlaží daného PÚ, doplněn o ještě o označení podlaží, v němž vícepodlažní PÚ končí. Tento doplněk respektuje zásady označování podlaží („P“ nebo „N“ a dvouciferné číslo) a je umístěn za lomítko za pořadovým číslem PÚ. Požární úsek jdoucí z prvního podzemního do třetího nadzemního podlaží s pořadovým číslem 04 a III. stupněm požární bezpečnosti by tedy byl zapsán: P01.04/N03-III.

Doplňkové značení umístěné na začátku zápisu vyčleňuje zvláštní typy požárních úseků. Od ostatních informací je odděleno pomlčkou. Takto se označuje instalační nebo výtahová šachta „Š-“, popřípadě je takto označen typ chráněné únikové cesty („A-“, „B-“, nebo „C-“). Chráněná úniková cesta typu B jdoucí z 2. podzemního do 7. nadzemního podlaží s pořadovým číslem 02 a II. stupněm požární bezpečnosti by tedy byl zapsán: B-P02.02/N07-II.

 

Hodnotit:  

Datum: 22.2.2016
Autor: Ing. arch. Petr Hejtmánek, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autoraIng. Hana Najmanová, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autoraIng. Marek Pokorný, Ph.D., Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


 
 

Aktuální články na ESTAV.czVláda schválila seznam staveb, pro něž nebude nutná nová EIAProbuďte v sobě umělce s pestrou paletou barev a vzorůAktuální trendy ve světě nábytkářského designu: Ohýbané materiály, kůže a lesk