Projekty 2016



Partneři projektu

logo CAG
logo KNAUF

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze


Požární bezpečnost staveb

Datum: 18.1.2016  |  Autor: Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Ing. arch. Petr Hejtmánek, Ing. Hana Najmanová, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze

1. Úvod do požární bezpečnosti budov

Oheň lze v obecné rovině označit jako žádaný stav v procesu hoření. Naopak jako požár je označován nežádoucí stav ohrožující osoby, zvířata, majetek či životní prostředí. Historie byla mnohdy svědkem událostí, kdy požár jednoho domu způsobil díky absenci základních požárních opatření požár okolní zástavby či celých čtvrtí. Důkazem mohou být názvy domů, ulic či měst, které nám dodnes připomínají různé tragické události (Spálený Mlýn v obci Malá Úpa v Krkonoších, Spálená ulice v Praze či Spálené Poříčí na Plzeňsku). Výjimkou není ani současná doba, kdy jsou budovány stavební objekty stále vyšší, rozsáhlejší a provozně komplikovanější. Vyšší bývá i podíl hořlavých hmot na bázi plastů, a to jak ve struktuře konstrukčního systému budovy, tak v interiérovém vybavení. Jako příklad mohou být uvedena rozlehlá obchodní či administrativní centra, výškové budovy, sportovní stadiony, shromažďovací prostory, logistické sklady, podzemní dopravní stavby ad. Zatímco v minulosti bylo dominantním požárním rizikem konstrukční dřevo a z něj uvolněné teplo, v současné době nelze opomenout toxicitu a korozivitu zplodin hoření (zejména u hmot na bázi plastů), které mohou ohrozit živý organismus i v části stavby značně vzdálené od ohniska požáru. Následný rozvoj požáru a vysoké teploty pak atakují především stavební konstrukce a ohrožují jejich stabilitu a požárně dělicí funkci.

1.1 Požární statistika
Obrázek 1: Požár pravého křídla Průmyslového paláce na výstavišti v Praze Holešovicích (říjen 2008; zdroj: HZS hl. m. Prahy, autor: Leoš Kučera) a vybrané údaje o požárech dle Statistické ročenky 2014 v ČR
Obrázek 1: Požár pravého křídla Průmyslového paláce na výstavišti v Praze Holešovicích (říjen 2008; zdroj: HZS hl. m. Prahy, autor: Leoš Kučera) a vybrané údaje o požárech dle Statistické ročenky 2014 v ČR

Každoročně požáry po celém světě způsobují vysoké a často nenahraditelné škody na majetku či kulturním dědictví (Obrázek 1), životním prostředí a bohužel s sebou často přinášejí ztráty na zdraví a životech. Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) každoročně zpracovává a zveřejňuje tzv. statistické ročenky, ze kterých jsou tyto škody patrné. Např. v ČR došlo v roce 2014 k více jak 17 000 požárů, při kterých zemřelo 114 osob a téměř 1 200 jich bylo zraněno. Po finanční stránce byly škody vyčísleny téměř 2,2 miliardy korun. Požární prevence je v ČR z celosvětového hlediska na velmi vysoké úrovni, čemuž odpovídají i tzv. uchráněné hodnoty, které byly pro rok 2014 vyčísleny na více jak 11,5 miliard korun (Obrázek 1).

Statistický údajHodnota
Počet požárů17 388
Přímé škody [Kč]2 198 327 400
Uchráněné hodnoty [Kč]11 533 643 000
Usmrceno osob114
Zraněno osob1 179

1.2 Státní požární dozor (SPD)

SPD, jakožto páteřní systém v oblasti požární bezpečnosti staveb, vykonává Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR), jmenovitě dva jeho orgány: Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV-GŘ HZS ČR) a místně příslušné HZS krajů včetně jednotlivých územních odborů (ÚO).

SPD tvoří tři hlavní činnosti, kterými jsou:

  1. stavební prevence – posuzování projektové dokumentace staveb,
  2. kontrolní činnost – stavby a provozované činnosti,
  3. zjišťování příčin požárů.

Cílem jednotlivých činností je především zajištění odpovídající míry požární bezpečnosti občanů. Způsob dosahování tohoto cíle se u jednotlivých oblastních činností liší. Např. při posuzování stavební dokumentace, zejména pak dílčí části požárně bezpečnostní řešení, se jedná o dohled nad správným vyprojektováním stavby tak, aby splňovala stanovená legislativní kritéria na požární bezpečnost. U kontrolní činnosti se jedná o průběžný dohled státu nad dodržováním povinností, např. při provozování činností v již postavených stavbách. Zjišťováním příčin vzniku požáru se zjišťuje nejen příčina požáru, ale také kdo je odpovědný za vzniklý požár, tzn. za vzniklou škodu.

HZS kraje vykonává jednotlivé činnosti v rámci SPD s výjimkou posuzování výrobků a funkčnosti systému tzv. vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení. MV-GŘ HZS ČR naopak v rámci SPD vykonává pouze posuzováním dokumentace podle stavebního zákona a ověřováním dodržení podmínek požární bezpečnosti u staveb, které se mají uskutečnit na území dvou nebo více krajů, nebo u staveb, které si prioritně vyhradí.

1.3 Požárně bezpečnostní řešení (PBŘ)

K zabránění či minimalizaci ztrát na životech a zdraví osob, zvířat a ztrát na majetku, stavební objekty musí:

  1. umožnit bezpečnou evakuaci osob a zvířat z hořícího objektu na volné prostranství (event. do jiného objektu),
  2. bránit šíření požáru mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř objektu a rovněž mimo objekt (např. na jiný objekt),
  3. umožnit zásah jednotek požární ochrany při hašení a záchranných pracích.

Splnění těchto základních priorit prokazuje projekt, tzv. požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) stavby, které je nedílnou součástí všech stupňů projektové dokumentace stavby (viz dále). Nesprávně, avšak často, se tento typ dokumentace označuje jako požární zpráva. Projekt PBŘ zpracovávaný autorizovaným inženýrem pro oblast požární bezpečnosti staveb má obvykle 2 části, a to textovou část (technická zpráva) včetně výpočtů a výkresovou část.

PBŘ stavby je (dle Vyhlášky 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb) nedílnou součástí dokumentace pro:

  • vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (část B.2.8),
  • pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (část B.2.8 a D.1.3),
  • vybrané ohlášené stavby nebo pro vydání stavebního povolení (část B.2.8 a D.1.3),
  • dokumentace pro provádění stavby (část D.1.3).

I v ostatních typech projektové dokumentace (pro vydání rozhodnutí o změně využití území, pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, pro skutečné provedení stavby, event. pro bourací práce) jsou vyhláškou definovány specifické požadavky a posouzení požární ochrany.

HZS ČR vykonává státní požární dozor pouze pro zákonem stanovený typ stavební dokumentace (Zákon 133/1985 Sb. o požární ochraně) a jedná se především o posuzování územně plánovací dokumentace, podkladů pro vydání rozhodnutí, projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů.

Například v rámci dokumentace pro vydání stavebního povolení lze s určitým zjednodušením uvést následující strukturu textové části PBŘ:

  1. výpis všech podkladů použitých – české technické normy (ČSN), vyhlášky, zákony, projektové podklady apod.,
  2. popis objektu – popis urbanistický, dispoziční a konstrukční; specifikace základních požárně technických údajů stavby (např. podlažnost budovy, požární výška, druhy konstrukcí a konstrukční systém budovy),
  3. rozdělení objektu do požárních úseků,
  4. stanovení požárního event. ekonomického rizika a určení stupňů požární bezpečnosti,
  5. posouzení stavebních výrobků a konstrukcí z hlediska hořlavosti a požární odolnosti,
  6. stanovení počtu evakuovaných osob a jim odpovídající kapacity a vybavení únikových cest,
  7. stanovení odstupových vzdáleností (tj. proluk mezi budovami) vymezujících tzv. požárně nebezpečný prostor,
  8. zařízení pro protipožární zásah – přístupové komunikace k objektu a zásahové cesty pro jednotky požární ochrany, zásobování požární vodou, vybavení stavby hasicími přístroji apod.,
  9. požárně bezpečnostní zařízení – zdůvodnění návrhu, požadavky,
  10. technická a technologická zařízení a jejich požární bezpečnost.

Výkresová část PBŘ doplňuje část textovou o zákres důležitých požárních souvislostí do půdorysů podlaží a situace, event. do řezu objektem. Do půdorysů jednotlivých podlaží se výrazně zakreslují (obvykle tučně či tučně červeně, Obrázek 2) důležité souvislosti jako hranice a popis požárních úseků, požadavky na požární odolnost konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení, vyznačení směru úniku apod. Situace pak slouží především k zákresu výsledného požárně nebezpečného prostoru budovy a rovněž k posouzení širších souvislostí, tj. například umístění stavby na pozemek, zákresu okolních budov, přístupové komunikace nebo zdroje požární vody.

Obrázek 2a: Příklad půdorysu typického podlaží bytového domu a situace se zákresem požárně technických náležitostí
Obrázek 2b: Příklad půdorysu typického podlaží bytového domu a situace se zákresem požárně technických náležitostí
Obrázek 2c: Příklad půdorysu typického podlaží bytového domu a situace se zákresem požárně technických náležitostí

Obrázek 2: Příklad půdorysu typického podlaží bytového domu a situace se zákresem požárně technických náležitostí
1.4 Požární kodex v České republice

Projekt PBŘ v praxi zpracovává autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik pro požární bezpečnost staveb a při své projekční činnosti pracuje s velmi obsáhlou skupinou legislativních dokumentů označovanou jako požární kodex, který tvoří:

  • zákony,
  • podzákonné předpisy (vyhlášky, nařízení vlády),
  • české technické normy (projektové, hodnotové, předmětové, zkušební, klasifikační),
  • evropské návrhové normy (Eurokódy).

Koncepce požárního kodexu klade, kromě základní pasivní (konstrukční) požární ochrany, důraz na vybavování staveb aktivními požárně bezpečnostními zařízeními, a to zejména pro provozně „náročnější“ a komplexnější stavby.

České projektové normy požární bezpečnosti staveb patří mezi jedny z nejkvalitnějších a nejpropracovanějších v celosvětovém měřítku, s čímž souvisí i značná náročnost v případě jejich studia. Projektové normy zastřešují dvě základní, tzv. „kmenové“ normy pro nevýrobní objekty (ČSN 73 0802) a pro výrobní objekty (ČSN 73 0804). Důležité postavení má norma pro společná ustanovení ČSN 73 0810, která zajišťuje potřebnou vazbu mezi evropskými normami (zejména zkušebními a klasifikačními) a ostatními normami požárního kodexu. Na tyto základní normy navazují projektové normy pro specifické druhy staveb a provozů (bydlení, ubytování, změny staveb, sklady, shromažďovací prostory, zdravotnická zařízení a sociální péče, zemědělské objekty ad.), dále předmětové normy (kabelové rozvody, elektrická požární signalizace, vzduchotechnické zařízení, zásobování požární vodou ad.), hodnotové normy (obsazení objektu osobami, požárně technické vlastnosti hmot, požární odolnost stavebních konstrukcí ad.) a normy pro zkoušení a klasifikaci požárních vlastností výrobků a konstrukcí.

V požárním kodexu lze jako klíčové uvést (v platném znění) stavební zákon (č. 183/2006 Sb.) a zákon o požární ochraně (č. 133/1985 Sb.), včetně dvou hlavních prováděcích předpisů, a to vyhlášky „o požární prevenci“ (č. 246/2001 Sb.) a vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb (č. 23/2008 Sb.). Vyhláška 23/2008 Sb. mimo jiné pro oblast navrhování staveb definuje celou řadu požárních projektových českých technických norem, které se tak stávají závaznými.

 

Hodnotit:  

Datum: 18.1.2016
Autor: Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autoraIng. arch. Petr Hejtmánek, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autoraIng. Hana Najmanová, Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


 
 

Aktuální články na ESTAV.czV centru Karlových Varů má vzniknout moderní dopravní terminálPřírodní tepelná izolace, která roste z odpadu5 nápadů, jak snížit hladinu hluku v nemocnicích