Moderní dohledová poplachová a přijímací centra reprezentují víc než jen terminologickou změnu

Datum: 27.11.2017  |  Autor: Ing. Miroslav Urban  |  Recenzent: JUDr. Václav Růžička, majitel společnosti Alkom Security,a.s., spoluautor normy ČSN 50131, provozovatele DPPC certifikovaného dle ČSN EN 50518, část 1,2 a 3.

Před 7 lety nabyla účinnosti první ze tří částí požadavkové normy pro dohledová poplachová a přijímací centra ČSN EN 50518, která začala měnit prostředí pro poskytovatele komplexních služeb dříve označovaných jako služby pultu centralizované ochrany.

První ze tří částí požadavkové normy pro dohledová poplachová a přijímací centra ČSN EN 50518 začala měnit prostředí pro poskytovatele komplexních služeb dříve označovaných jako služby pultu centralizované ochrany a zásadním způsobem ovlivnila přístup zájemců o tuto službu, jejich požadavky a nároky na její technickou úroveň a personální zajištění.

Obecný úvod

Možná znáte tu situaci, kdy se na budově hlasitě rozhouká siréna a nepříjemný zvuk je navíc doplněn světelnými záblesky, jedná se o způsob zabezpečení budovy obvykle připojený na poplachový zabezpečovací a tísňový systém a pravděpodobně signalizuje vloupání do budovy, na které je instalován. Většina z nás ale na tuto situaci neumí správně reagovat a pokud opravdu do objektu pronikl pachatel trestné činnosti, může i přes tento výstražný signál v budově „nerušeně pracovat“.

DPPC – zdroj Alkom
DPPC – zdroj Alkom

Bezpečnostní praxe dokládá, že i z tohoto důvodu se jako daleko účinnější, uživatelsky příjemnější řešení jeví „připojení budovy“ na dohledové poplachové a přijímací centrum, profesionální dispečerské pracoviště, které přijímá signály z připojených objektů a zajišťuje tak s vysokou účinností a nepřetržitě 24 hodin denně jejich bezpečnost. Navíc bezpečnostní služba, která nabízí služby DPPC, v optimální variantě disponuje vycvičeným a školeným personálem a ten v případě jakékoli nestandardní situace na připojeném objektu nebo v jeho perimetru reaguje řízeným zásahem, v případě potřeby koordinovaným s Policií ČR.

Rozsah a možnosti střežení konkrétního objektu moderním DPPC jsou široké a variabilní. Jejich skutečné plnění se odvíjí od individuálních potřeb zákazníka, je předmětem řádně sjednané smlouvy a konkrétních podmínek mezi majitelem objektu a společností, která DPPC provozuje, a může ho zásadním způsobem ovlivnit také odborná poradenská činnost provozovatele DPPC ještě před poskytnutím vlastního připojení.

Jak vlastně funguje dohledové poplachové a přijímací centrum

Vysvětlíme si to jednoduše pomocí obrázku uvedeného níže. Na obrázku jsou označeny moduly číslem vzestupně tak, jak postupně v čase vzniká posloupnost jednotlivých fází. Nejdříve si popíšeme jednotlivé moduly.

Detektor (1) – modul, který snímá a měří určitou veličinu, která může znamenat narušení objektu. Existují různé typy detektorů, podle toho, jaký druh veličiny detektor vyhodnocují: audio detektory vyhodnocuji tříštění skla (rozbití skleněné výplně oken, dveří, magnetické detektory hlídají otevření oken nebo dveří, PIR detektory hlídají pohyb osob v prostoru, otřesové detektory vyhodnocují vibrace z vrtání, výbuchu (trezory, stěny místností) apod.

PZTS (2) – poplachový zabezpečovací a tísňový systém popisuje norma ČSN EN 50131. Jedná se o vyhodnocovací ústřednu, na kterou je připojena soustava detektorů. Tato ústředna vyhodnocuje stavy detektorů a podle důležitosti předává tyto stavy svému okolí. PZTS rozhoduje o tom, zda je objekt zastřežen a hlídán nebo jsou zabezpečeny jen některé jeho části. PZTS je ovládána uživatelem nebo automaticky podle nastaveného časového rozvrhu. Uživatel objektu může PZTS ovládat pomocí klávesnice, dálkových ovladačů, telefonu nebo přikládáním bezdotykových karet ke čtečkám.

SPT (3) – přenosové zařízení střeženého prostoru SPT z angl. Supervised Premises Transceiver popisuje norma ČSN EN 50136. SPT má za úkol především předávat poplachové zprávy z objektu na DPPC. Informace SPT přebírá od PZTS a podle typu SPT jsou tyto informace předávány na DPPC různou cestou. Tyto komunikační cesty jsou označovány jako sítě, komunikační trasy nebo komunikační kanály. Pro spojení objektu a DPPC je využíváno různých komunikačních tras, podle místních technických možností. Jedná se např. o spojení pomocí tras mobilních operátorů (GSM – hlasová nebo datová služba), pevných telefonních linek, kabelových tras s využitím internetu, ale i připojení bezdrátové. Rádiové spojení znamená ve většině případů vyšší náklady pro spojení objektu s DPPC.

Poplachová přenosová trasa (4) – ATP z angl. Alarm Transmission Path – jedná se o trasu, kterou jsou předávány informace ze střeženého objektu na DPPC. Na obrázku je trasa 4a, která naznačuje bezdrátové spojení, a trasa 4b znázorňuje kabelové spojení (např. telefonní linku). Poplachová přenosová trasa může být jedna nebo pro zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti může být těchto tras i několik.

RCT (5) – komunikátor přijímacího centra (Receiving Centre Transceiver) komunikuje s přenosovými zařízeními na objektech a data přijatá od SPT předává do vyhodnocovacího centra DPPC, kde jsou data zpracována a zobrazena operátorovi.

Vyhodnocovací jednotka (6) – data, která přijme RCT jsou zpravidla předány do vyhodnocovací jednotky, kterou je obvykle nějaký server s aplikací DPPC a databází. Zde dochází k archivaci dat, předávání potřebných dat operátorům, signalizaci poplachů, evidenci instrukcí, mapové podklady apod.

Operátor (7) – osoba, která vyhodnocuje informace přijímané na DPPC ze střežených objektů. Mimo jiné kontaktuje v případě potřeby majitele objektů, vysílá zásahovou jednotku na napadený objekt apod.

Zásahová jednotka (8) – jedná se obvykle o vozidlo s osobou/osobami, které v případě narušení objektu vyjíždí k tomuto objektu za účelem zajištění pachatele. Někdy hlavně v hustší zástavbě může zásah provádět i pěší hlídka. Zásahová jednotka taky může pro zvýšení bezpečnosti provádět na objektu náhodnou fyzickou obhlídku okolí objektu, ověřuje objekt v případě falešného poplachu apod.

Schéma DPPC
Schéma DPPC

A jak to všechno probíhá? Už jsme to vlastně částečně popsali v předchozím popisu jednotlivých modulů. V případě násilného vniknutí do objektu vyhodnotí detektor (1) narušení prostoru. Poplachový zabezpečovací a tísňový systém PZTS (2) zpracuje tuto informaci a předá ji přenosovému zařízení střeženého prostoru SPT (3), který má za úkol předat tuto zprávu dál. SPT předá prostřednictvím poplachové přenosové trasy (4a, 4b) tuto informaci komunikátoru přijímacího centra RCT (5). Tento komunikátor obsluhuje větší množství SPT připojených prostřednictvím své komunikační trasy ze všech objektů vybrané sítě. RCT potom následně předá svá data vyhodnocovací jednotce (6), kde jsou data zpracována a zobrazena operátorovi (7). Podle významu informace jsou data operátorovi zobrazena i s případnou zvukovou signalizací. Zde má operátor v případě poplachu k dispozici všechny potřebné údaje o napadeném objektu a postupuje dle jasných, předem daných instrukcí. Obvykle instrukce obsahují informace o kontaktech na odpovědné osoby vybraného objektu, mapové podklady, může zde být k dispozici například i online náhled kamery do tohoto objektu, aby operátor viděl aktuální dění v místě poplachu. V případě, že je v instrukcích informace o vyslání zásahové jednotky (8), informuje operátor tuto jednotku, která provede samotný zásah na objektu (9).

Podle tohoto stručného popisu je zřejmé, že připojením objektu na DPPC zajistíte podstatně vyšší bezpečnost vašeho objektu a v případě vloupání do objektu nemusíte spoléhat na reakci okolí, když se rozhouká siréna na vaší budově. A upřímně, reagoval by vůbec někdo na tuto sirénu?

Proč není jedno, kdo vás hlídá a na co dbát při výběru bezpečnostní služby

Vybírejte stabilní společnost s dlouhodobou historií dané činnosti, zajistí vám přece jen jistější služby. Dálkové střežení provádějí soukromé bezpečnostní služby (SBS) s koncesní listinou (Ostraha majetku a osob), je samozřejmě vhodné, pokud má firma i koncesi na montáž a údržbu poplachových systémů (Poskytování technických služeb k ochraně majetku a osob). Kromě právní způsobilosti nás zajímá i způsobilost odborná, která je živnostenským zákonem řešena jen částečně, především požadavky na způsobilost provozovatele a jeho zaměstnanců.

První kontrola SBS je kontrola údajů v aktuálním výpisu Obchodního rejstříku. Bohužel se vyskytují i subjekty, které nabízejí služby SBS a nejsou držiteli koncesní listiny. Zároveň je třeba provést kontrolu „úplného výpisu“ obchodního rejstříku, kde je možno zjistit změny jak ve struktuře vlastníků, tak na místě statutárních zástupců, ale i od kdy je společnost držitelem koncesní listiny na ostrahu majetku a osob. (Mnohdy zjistíte, že údaj o „bohaté zkušenosti“ společnosti s poskytováním sužeb se zásadně liší od doby, kdy mohla reálně legálně tyto služby nabízet a poskytovat. Druhou kontrolou je kontrola vložených dokumentů ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Seriózní subjekt má vloženy minimálně účetní uzávěrky za dobu svého působení na trhu. Zde je třeba se podívat do výkazu zisků a ztrát. Výkazy zisků a ztrát nám ukáží, jestli je společnost v delším časovém úseku zisková, či jestli jen generuje ztráty. Stejně tak je dobré se podívat, jestli její tržby nejsou stejné nebo dokonce menší než jiné provozní příjmy. Zde je třeba požádat o vysvětlení. Celkový obrat společnosti s ohledem na šíři nabízených sužeb nám také může pomoci v orientaci, jak široké jsou reálné zkušenosti společnosti.

Pokud máme reálný obraz o ekonomické situaci a stabilitě společnosti, měli bychom se zaobírat zaměstnanci, kteří se budou podílet na zajištění naší bezpečnosti. Zaměstnanci musí dle živnostenského zákona splňovat minimálně požadavky na kvalifikaci, tj. musí mít složenu zkoušku profesní kvalifikace strážný (nebo maturitu v oboru či vysokou školu). Musí být zdravotně způsobilí. Proto u společnosti, která čerpá příspěvek na zaměstnávání zdravotně postižených (zaměstnávají více než 50 % osob zdravotně postižených nebo znevýhodněných), je třeba se zajímat o to, jak zajištuje tuto oblast. Zaměstnanci SBS musí být bezúhonní. Jednoduše to znamená, že zaměstnanci SBS nesmí mít záznam v rejstříku trestů. Opět je zde otázka, jak tuto oblast společnost zajišťuje (například periodická kontrola evidence z výpisu rejstříku trestů).

Prvky poplachového systému – zdroj Alarm Absolon
Prvky poplachového systému – zdroj Alarm Absolon
Prvky poplachového systému – zdroj Alarm Absolon
Prvky poplachového systému – zdroj Alarm Absolon

Technické řešení připojení na DPPC. Společnost by měla navrhnout připojení objektu několika způsoby, tzn. připojení několika komunikačními trasami, schopnost připojit větší množství typů ústředen PZTS – nejen na výstupní relé, ale i pomocí komunikačních protokolů (RS232, CID, 4+2 atd.). Pro laika je někdy problém posoudit technické řešení, ale i zde je jednoduchá pomoc. Nechte si předložit certifikát, posouzení používaného řešení DPPC od nezávislé třetí strany – shoda s normou ČSN EN 50518. Tímto budete mít jistotu, že použité DPPC je v souladu s normou pro DPPC a bude pracovat správně. Některé SBS vlastní i osvědčení o pravidelné kontrole provozu podle normy ČSN EN 50518, což je zárukou nejen dobrého technického řešení. V případě, že je posudek zpracován podle všech částí normy ČSN EN 50518 část 1 až 3, máte jistotu nejen o správném technickém řešení DPPC, ale také o správném nastavení provozu DPPC. Máte jistotu, že společnost pravidelně kontroluje a testuje všechny části DPPC, správně nakládá s údaji zákazníků, na DPPC pracují pouze prověřené osoby odpovídající tomuto provozu atd.

Pokud chcete svůj objekt nechat hlídat soukromou bezpečnostní službou (SBS), je na trhu v oblasti monitorování objektů prostřednictvím DPPC široká nabídka služeb od různých společností. A jako u všech služeb se nabízí otázka: „Je kvalita těchto služeb všude stejná?“ Můžeme říct, že mezi jednotlivými SBS je opravdu velký rozdíl, jako ostatně ve všech službách. Kvalitu těchto služeb ovšem nemůžeme posuzovat jen podle jednoho kritéria. Těch důležitých položek, které by si měl zájemce před podpisem smlouvy ověřit, je určitě více. Tady je jen malý náznak položek, které by si měl zájemce o střežení prověřit.

Poplachový systém

  • V případě, že nemáte ještě instalovaný poplachový systém (PZTS), je potřeba se rozhodnout co vše budu pro své zabezpečení potřebovat. Chci ovládat zabezpečovací ústřednu zadáváním PINu na klávesnici nebo chci pohodlí ve formě přiložení bezkontaktní karty? Nebo chci kombinaci obojího? Například babička uvítá možnost otevírání objektu pouhým přiložením karty ke čtečce, protože zadávání PINu na klávesnici je pro ni komplikované. Myslete také na to, na kolik bezpečnostních zón budete chtít rozdělit svůj objekt. Záleží jen na vás, jaký chcete mít přehled a oddělit úseky od sebe a mít přehled o každém zvlášť. Samostatně můžete zastřežit okna v přízemí, jestliže máte ložnice v patře, garáž, zahradní domek, případně další nepoužívané prostory. Obecně je vhodné nešetřit na počtu detektorů, operátor by měl mít jasný přehled o tom, zda se jedná o pravděpodobně planý poplach díky nedovřenému oknu nebo o poplach ostrý, kdy může sledovat pohyb narušitele po objektu.

Komunikační zařízení

  • Rozhodnout se o typu propojení mezi vaší ústřednou poplachového systému a přenosovým zařízením (SPT). SPT bývá obvykle majetkem bezpečnostní služby, která ho pronajímá – měsíční poplatky, nebo ho v některých případech můžete zakoupit, a tím snížíte měsíční poplatky. Běžně jsou přenášeny tyto obecné signály: celkový poplach v objektu, porucha v objektu, uzavření/otevření objektu, poplach tíseň v objektu apod. Nejvíce používané je propojení PZST a SPT pomocí telefonního komunikátoru ve formátu Contact ID. Ten umožňuje odesílání informací s přesnou adresou na DPPC (např. „porucha napájecího zdroje suterén“, „poplach vstupní chodba“, „poplach sklad přízemí“, „vypnutí podsystému garáž“ apod. Podle typu poplachového systému je možné využít i jiné komunikační protokoly. Potom záleží na tom, zda je agentura schopna tyto protokoly ve svých SPT zpracovat a předávat na DPPC. To je dobré si před podpisem smlouvy ověřit, jaké jsou technické možnosti.
  • Způsob komunikace mezi vaším objektem a DPPC je také důležitou částí zabezpečení. Jakou cestou budou putovat vaše informace až na DPPC? Jaké jsou možnosti? V dnešní době se velmi často využívá nejčastější dostupná cesta a tou je spojení přes mobilní operátory a sítě GSM. Informace se pak podle typu komunikátoru předávají prostřednictvím SMS nebo prostřednictvím datového připojení (internet). Výhodou tohoto řešení je malá anténa, signál od operátora je dnes dostupný téměř všude, malé náklady na provoz. Některé komunikátory umí pracovat jen s jedním mobilním operátorem. Ověřte si, zda pracuje komunikátor se SIM kartami toho správného operátora. Další možností je rádiové spojení a to bývá nejnákladnější variantou. Je to většinou oddělená rádiová síť určená výhradně pro zabezpečení objektů. Jako další možnost se nabízí od poskytovatelů připojení na internet. Tam je zpravidla zaveden kabelový spoj nebo je to řešeno přes wifi spojení, které je pak v rámci poskytovatele vedeno v pevných linkách dále. Všechny uvedené varianty mohou přenášet základní informace z výstupních relé PZTS, ale také umí přenášet i podrobné adresné informace.

Zásah

  • Dojezd zásahového vozidla v časovém limitu je důležitým prvkem v této skládačce. Dohodněte si s bezpečnostní službou mezní čas dojezdu, pokud jste pojištěni, porovnejte tento čas s požadavky pojistitele – pravděpodobně budete překvapeni nereálnými požadavky pojistitele na rychlost zásahu, někteří pojistitelé požadují časy kratší, než mají vozidla Integrovaného záchranného systému se zvláštní předností v jízdě (modrý maják). V České republice je poměrně rozšířeno, že provozovatel dispečinku nemá pokrytí vlastním výjezdem a výjezd – zásah řeší subdodávkami a může dojít k přenášení odpovědnosti při špatně provedeném zásahu. Dohodněte způsob předání informace o dojezdu a jeho výsledku. Musíte znát identifikaci zásahového vozidla.
  • Výjezd zásahového vozidla něco stojí. Dohodněte, jak je účtován výjezd zásahového vozidla. Podle stavby ceny za připojení může být i několik výjezdů v ceně měsíčního paušálního poplatku. Pozornost věnujte ceně za výjezd zásahové jednotky a také pozor na důvody, kdy má nebo nemá zásahová jednotka vyjíždět. Informujte se i o vybavení zbraněmi a obrannými prostředky (palné zbraně, tonfa, pepřový plyn) a způsobilosti zásahové jednotky je používat.
  • Dohodněte si zásahový plán se zástupcem společnosti, tj. postup jak budou řešeny jednotlivé situace při vyhlášení poplachu (kdy mohou vstoupit zaměstnanci do našich prostor, kdy nás mají informovat, jak bude probíhat ověřování oprávněnosti našeho volání na pracoviště). Pokud má společnost jeden univerzální plán, je něco špatně. Není od věci požádat o seznámení se s vybavením zaměstnanců a vozidla, jestli disponují vybavením pro zásah, který slibují zajistit.
  • Bezpečnostní služba s Vámi dohodne reakci na poplach, potvrzení poplachu kontaktní osobou nebo identifikace ostrého poplachu operátorem dispečinku, pokud máte poplachový systém namontován správně podle českých technických norem. Musíte vědět, jaký zásah máte v placeném paušálu a co bude chtít uhradit dodavatel zvlášť. Zvažte, zda bezpečnostní službě svěříte klíče nebo ne. Ověřte si, zda v době vaší dlouhodobé nepřítomnosti si můžete objednat například kontrolu objektu hlídkou.

Pojištění odpovědnosti

  • Požadujte od dodavatele pojištění odpovědnosti z podnikání. To je docela problém, pojistitelé mají obvykle u tohoto pojištění výluky pro škody na svěřeném majetku nebo škody způsobené krádeží vloupáním. Je nutné znát rozsah pojištění a často předkládané „certifikáty“ o pojištění jsou jen matoucí, protože tyto výluky z pojistných podmínek neobsahují! Obvykle se v této problematice neorientuje ani obchodník, se kterým dojednáváte připojení. Vyžadujte v kopii všechny pojistné podmínky pojišťovny související s pojištěním odpovědnosti dodavatele bezpečnostních služeb.

Kontaktní osoby

  • Budete předávat kontakt na DPPC. Rozmyslete si dopředu a dobře, kdo bude kontaktní osobou za váš objekt. Operátor může kontaktovat tuto osobu i v nočních hodinách. Záleží na nastavení podmínek. Například můžete vyžadovat výjezd zásahu až po odsouhlasení z vaší strany, a to pak může znamenat noční telefonáty. Ušetříte za zbytečné výjezdy, ale… Dobře si rozmyslete, kdo bude touto kontaktní osobou, která by měla být ochotna, ale také schopna řešit případné dotazy ze strany DPPC.

Relevantní české technické normy

  • ČSN EN 50518, část 1–3, DPPC 1 umístění a konstrukční požadavky, 2 požadavky na technické vybavení, 3 požadavky na organizaci a personál.
  • ČSN EN 50131 řada Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy
  • ČSN CLC/TS 50131-7:2009 Poplachové systémy – Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – Část 7: Pokyny pro aplikace
  • ČSN EN 50136-1:2012 Poplachové systémy – Poplachové přenosové systémy a zařízení Část 1: Obecné požadavky na poplachové přenosové systémy
  • ČSN EN 62676 řada Dohledové videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích
  • ČSN EN 15602:2008 Poskytovatelé bezpečnostních služeb – Terminologie
  • ČSN 76 170:22014 Poskytovatelé bezpečnostních služeb – Fyzická ostraha – Požadavky
 
Komentář recenzenta
JUDr. Václav Růžička, majitel společnosti Alkom Security,a.s., spoluautor normy ČSN 50131, provozovatele DPPC certifikovaného dle ČSN EN 50518, část 1,2 a 3.
Autor článku přehledně popisuje DPPC, jednotlivé části a činnosti. Po obsahové stránce je velmi přínosné poukázání na všechny tři části normy ČSN EN 50 518 a návaznosti na samotný zabezpečovací systém PZTS v objektu. Každým dnem se rozšiřují možnosti DPPC i ve směru detekci poruchových stavů, provozních, technologických a zdravotních informací.
Multifunkčnost DPPC, integrace sledování, zvýšení bezpečnosti a detekce dalších procesů je trend budoucnosti. Z uvedeného článku zkušeného autora a předního odborníka v ČR je pro veřejnost důležitá informace, že certifikovaný bezpečnostní monitoring je výrazně „výkonnější-spolehlivější-bezpečnější “ než pouhý signál z PZTS do mobilního telefonu.
Snad bych jen doplnil, že jak napojení na DPPC, nastavení služeb z široké nabídky dnešních DPPC, tak samotný návrh technického zabezpečení objektu by mělo vycházet z profesionálního bezpečnostního auditu objektu. Z výše uvedených důvodů doporučuji článek ke zveřejnění.
English Synopsis
Modern surveillance alert and reception centers represent more than a terminological change

7 years ago, the first of three parts of the requirement standard for the surveillance and reception centers ČSN EN 50518 came into effect, which began to change the environment for providers of complex services, formerly referred to as centralized protection counters.

 

Hodnotit:  

Datum: 27.11.2017
Autor: Ing. Miroslav Urban   všechny články autora
Recenzent: JUDr. Václav Růžička, majitel společnosti Alkom Security,a.s., spoluautor normy ČSN 50131, provozovatele DPPC certifikovaného dle ČSN EN 50518, část 1,2 a 3.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partneři - Bezpečnost

logo JABLOTRON
logo EXACQ
logo Mark2 Corporation
 
 

Aktuální články na ESTAV.czŘSD dnes zahájí stavbu dalších úseků D6 na RakovnickuZměny pro stavebníka rodinného domu po novele stavebního zákona od ledna 2018Město pro kaktusy: Budova na místě staré skládky využívá průhledné fotovoltaické skloCeny nemovitostí: Rodinné domy zdražují rychleji než byty