Den Země, který vstoupí do dějin

EU přitom bude hrát druhé housle
Datum: 24.4.2016  |  Autor: František Marčík  |  Organizace: Glopolis, o.p.s.

V pátek, na Den Země 22. dubna, se do New Yorku sjeli zástupci více než stovky zemí ze všech světadílů. Při slavnostní ceremonii podepsali mezinárodní smlouvu o změně klimatu, která by v roce 2020 měla nahradit tzv. Kjótský protokol. Pokud se dohodu podaří naplnit, lidstvo se do konce století zbaví závislosti na uhlí, ropě, zemním plynu a dalších zdrojích skleníkových plynů.

Zdroj: un.org
Zdroj: un.org

Samotné znění smlouvy se schválilo po rocích příprav a dvoutýdenních intenzivních vyjednáváních na konferenci v Paříži loňském prosinci. Tehdy se smlouvu zavázalo schválit 195 států světa. Nyní každý ze států musí dojednat schválení smlouvy také na domácí scéně.

Během páteční slavnostní ceremonie v New Yorku smlouvu podepsali zástupci 175 států, mezi nimi USA, Čína, Indie či Rusko, které dohromady emitují přibližně polovinu světových skleníkových emisí. Smlouva nabude platnosti 30 dní poté, co ji ratifikuje alespoň 55 zemí, které dohromady vytvářejí nejméně 55 % celkových světových emisí skleníkových plynů. K pátečnímu dni tak učinilo zatím 15, převážně malých ostrovních států. Čína a USA příslíbily ratifikaci smlouvy během tohoto roku.

Evropskou unii reprezentoval víceprezident Evropské komise Maroš Šefčovič a eurokomisař pro změnu klimatu a energetiku Arias Cañete. Ratifikace smlouvy na úrovni EU si kromě legislativní procedury na úrovni EU (včetně souhlasu Evropského parlamentu) vyžádá také schválení každé z 28 členských zemí, což, jak se ukazuje, může být v případě některých zemí problém. EU kromě toho hrozí, že zaostane za dalšími zeměmi nejen v ratifikaci, ale i v implementaci smlouvy, a to kvůli vnitřním neshodám mezi jednotlivými členskými státy. Dosud platná evropská legislativa totiž neodpovídá dlouhodobému cíli, z toho důvodu bude třeba část legislativy zpřísnit. Evropská komise přitom nedávno rozhodla, že zatím nezpřísní emisní cíle pro rok 2030, jak by si znění pařížské dohody vyžadovalo. Důvodem jsou možné obavy z toho, že by zpřísnění neschválilo Polsko, případně některé další členské státy.

Cestou k naplnění evropského závazku vůči Pařížské dohodě tak může být sekundární legislativa. Evropská komise minulý měsíc představila zhodnocení důsledků, jež pro EU plynou z Pařížské dohody. Evropská rada vyzvala Evropskou komisi, aby představila klíčové legislativní návrhy, jež budou nutné k naplnění dohody. Komise během následujícího roku představí návrhy na snižování emisí v rámci takzvaného rozhodnutí o sdíleném úsilí (Effort-Sharing Decision) pro sektory, které nejsou zahrnuty do evropského systému obchodování s emisními povolenkami, agendy využívání půdy a změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), spolehlivý a transparentní rozhodovací mechanismus pro období po roce 2020 a návrhy nutných politických opatření, jež by učinily z energetické efektivity prioritu EU a z EU světového lídra v oblasti obnovitelných zdrojů.

Podle dosavadního vývoje ovšem Evropské unii zatím reálně hrozí, že se z lídra ochrany klimatu promění v druhořadého partnera, který bude jen tiše přihlížet vyjednávání podmínek plnění pařížské smlouvy. Přitom nejnovější zprávy z oblasti klimatologie ukazují, že není čas otálet. Loňský rok byl nejteplejším od počátku měření, únor letošního roku byl nejteplejším měsícem v historii měření (byť obě hodnoty s přispěním jevu El Niño), rozloha arktického ledového příkrovu byla tuto zimu nejmenší v historii měření. Evropská unie by se tak měla znovu pokusit zaujmout pozici, kterou dlouhé roky zastávala: stát se světovým tahounem ve snižování emisí.

Infobox: Pařížská dohoda se skládá ze dvou částí, první je právně závazná, stanovuje dlouhodobý cíl maximálního oteplení výrazně pod 2 stupni oproti hodnotě před průmyslovou revolucí, ideálně na 1,5 stupních, a obecná pravidla, jak toho dosáhnout. Druhá, právně nezávazná, dodatková část už obsahuje konkrétnější opatření, jak tyto cíle naplnit. Právní závazný charakter dohody, v průběhu pařížských vyjednávání pro některé země velmi důležitý prvek, může značit větší odhodlání, stejně jako být silnější pojistkou k naplnění smlouvy. Právní závaznost má ale také svou stinnou stránku, některé země může odradit od jejího podpisu (z důvodů vnitřní politické situace). Právní závaznost je tak pouze jednou z důležitých součástí smlouvy, podobně důležité jsou i další prvky dohody: důraz na transparentnost, přesnost a spolehlivost měření emisí a plnění závazků jednotlivých zemí.

 

Hodnotit:  

Datum: 24.4.2016
Autor: František Marčík
Organizace: Glopolis, o.p.s.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (7 příspěvků, poslední 26.04.2016 13:43)


Projekty 2017

 
 

Aktuální články na ESTAV.czStředočeský kraj rozdělí v kotlíkových dotacích od 4. října přes 500 mil.Jak vyčistit vzduch ve městech? Stěna z mechu může pomociJak bezpečněji bydlet se dozvěděli účastníci konference ESTAV.czDruhý den právní poradny zdarma na stánku ESTAV.cz