Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Klimatická konference v Paříži: miliardy na nízkouhlíkaté technologie

První dny pařížské konference se vyznačovaly vyhlašováním velkých koalic a příslibem celosvětových investic do čistých technologií. To je u státníků vcelku běžné, tentokrát se však stejnou měrou rozhodl přispět i soukromý sektor.

Přední světové osobnosti z politické i soukromé sféry se na pařížské konferenci dohodly na zrychlení vývoje čistých technologií pro výrobu elektřiny. Cílem je snížení globální závislosti na fosilních palivech, snížení globálních emisí skleníkových plynů a rozšíření přístupu k elektřině v rozvojových zemích.

Výstup je zatím dvojí:

„Politická dohoda“, zvaná Inovační mise (Mission Innovation), je příslibem dvaceti zemí, včetně např. USA, Francie, Německa, Číny, Indie, Indonésie, Saudské Arábie, Japonska a dalších, ke zdvojnásobení investic do výzkumu a vývoje čistých technologií v příštích pěti letech. Rozpočet na čisté zdroje by tak měl dosáhnout desítek miliard dolarů. Od členů Mission Innovation pochází 80 % současných celosvětových investic do čistých energetických zdrojů. Zároveň tyto státy představují 75 % globálních emisí oxidu uhličitého z energetického sektoru.

Zdroj: mission-innovation.net
Zdroj: www.mission-innovation.net

„Korporátní dohoda“, zvaná Průlomová energetická koalice (Breakthrough Energy Coalition), je iniciovaná Billem Gatesem a jejím cílem je podpořit projekty vzešlé z Mission Innovation. Projekty pro lepší výrobu fotovoltaických článků nebo skladování energie mohou být v pokročilé fázi výzkumu, ale těžko shání investora pro další rozvoj. Investoři toto období nazývají „údolím smrti“, neboť se v něm obvykle potkává nedostatek prostředků na rizikovou investici s dlouhou dobou návratnosti. Dalšími členy Průlomové koalice jsou např. šéf Facebooku Mark Zuckerberg, vedoucí obchodu Alibaba Jack Ma, CEO Amazonu Jeff Bazos, Ratan Tata, čestný předseda indické Tata Motors, miliardář George Soros a další.

Zdroj: www.breakthroughenergycoalition.com
Zdroj: www.breakthroughenergycoalition.com

Obě iniciativy se navzájem doplňují a mají v úmyslu společně vytvořit největší investici do čistých technologií v dějinách. Půjde tak o svého druhu public-private partnership, které má významně akcelerovat inovace v odvětví nízkouhlíkové energetiky. „Státní“ Mission Innovation má financovat výzkum a vývoj, úkolem Breakthrough Energy Coalition pak bude pomoci výsledkům tohoto výzkumu přejít do komerční fáze. Bill Gates v souvislosti se vznikem průlomové koalice napsal, že není možné čekat, až se systém změní v přirozeném cyklu. Tempo změn jak v oblasti klimatu, tak v energetice je bezprecedentní a proto je důležité začít jednat ihned.

Šéf washingtonského Institutu světových zdrojů (World Resources Institute) k tomu poznamenal: „s 20 zeměmi a 27 velkými investory na palubě se může jednat o přelomovou spolupráci veřejného a soukromého sektoru v oblasti, kde je to nejvíce potřeba.“ Iniciativa Mission Innovation je tedy chvályhodná, ale zahrnuje zatím jen 20 zemí. Co ty ostatní? Připojí se k Mission Innovation? Budou mít jejich výzkumníci také peníze navíc, jako v zemích Mission Innovation?

Ostatní země mezitím vytváří paralelní koalice

Indie s Francií ohlásily vznik Mezinárodní agentury pro solární technologie a jejich uplatnění (International Agency for Solar Technologies and Applications – IASTA). Účelem této agentury má být zlevnění solárních technologií a jejich následné rozšíření po celém světě, zejména v rozvojových zemích. Podporou pro členy má být kromě obligátní podpory výzkumu a vývoje také sdílení zkušeností se státní podporou OZE. Cílem rozvojových zemí není primárně snížit emise (řada z nich má emise jen minimální), ale zvýšit dostupnost elektřiny pro všechny své občany. Výzvou pro ně je zajištění tohoto cíle bez zvyšování emisí skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že se jedná o tropické oblasti s dostatečnou intenzitou slunečního svitu, využití solárních technologií se přímo nabízí. Vedle rozvojových zemí jsou členy iniciativy i některé vyspělé evropské země, které chtějí podpořit elektrifikaci třetího světa.

Dalším vzniklým spolkem je Africká iniciativa pro obnovitelnou energii (African Renewable Energy Initiative). Tvoří ji 54 zemí, které přislíbily investovat celkem 20 miliard dolarů do nových obnovitelných zdrojů na africkém kontinentě během příštích 10 let. Snaha je instalovat minimálně 10 GW obnovitelných zdrojů, které by zajistily přístup k elektřině 620 milionům občanů černého kontinentu. Instalovaný výkon 10 GW je skromný cíl pro celou Afriku v porovnání např. s Německem, nicméně vezmeme-li v úvahu hospodářské možnosti většiny afrických zemí, může být takový závazek adekvátní. Další peníze Africe poskytnou země G7 (na své červnové konferenci slíbily na podporu rozvojových zemí 100 miliard dolarů do roku 2020) a Africká rozvojová banka. Jak zaznělo v dokumentu 4. revoluce, říct v Africe „potřebujete elektřinu“ znamená říkat „potřebujete obnovitelný zdroj elektřiny“.

Cílem všech iniciativ a spolků je dát silný signál, že svět je připraven poskytnout nezbytné zdroje na zajištění finančně efektivní a čisté elektřiny ve všech zemích světa.

Jak zmínil francouzský prezident Hollande, idea je s pomocí prostředků nejbohatších zemí světa přinést elektřinu do nejchudších zemí. To zní jistě šlechetně, nicméně nelze se ubránit otázce „proč až teď?“. V roce 2009 se konal (z hlediska shody na zákroku proti globálnímu oteplování) neúspěšný světový klimatický summit v Kodani. Zhoršily se snad od té doby natolik podmínky v rozvojových zemích, že se v roce 2015 rozhodli státníci vyspělých zemí jednat?

Chudé země, vůči kterým je dnes pomoc deklarována, jsou globálním oteplováním zpravidla zasaženy nejvíce (enormní sucha, horka nebo naopak záplavy) a přitom se na emisích skleníkových plynů podílejí jen okrajově. Vyspělé země, které jsou hlavními producenty skleníkových plynů, jednak zpravidla nebudou globálním oteplováním přímo zasaženy (USA, Číně, ani většině Evropy nehrozí, že budou zatopeny vodou z tajících ledovců) a jednak mají po všech stránkách lepší možnosti, jak těmto změnám čelit. Větší riziko pro ně představují humanitární důsledky globálního oteplování ve třetím světě. Již proběhlo 20 globálních summitů OSN o udržitelném rozvoji, kde zástupci ohrožených zemí pravidelně volají o pomoc a stále zde není funkční globální dohoda. Že by státníci prozřeli zrovna v roce 2015? Ani přes velkolepá oznámení zatím není jisté, zda se použitelné dohody podaří dosáhnout „již“ v tomto roce.

Další informace ke klimatické konferenci v Paříži naleznete v rubrice Paříž 2015.
 
 
Reklama