ČSN EN ISO 16283-3
Akustika - Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách in situ - Část 3: Zvuková izolace obvodových plášťů

ČSN EN ISO 16283-3

Tato část ISO 16283 stanovuje postupy pro určování vzduchové neprůzvučnosti prvků obvodového pláště (metody pro prvek) a pro obvodový plášť jako celek (metody pro celek) pomocí měření akustického tlaku. Uvedené postupy jsou určeny pro objemy místností v rozmezí od 10 m3 do 250 m3 v kmitočtovém rozsahu od 50 Hz do 5 000 Hz.
Výsledky zkoušek lze použít ke kvantifikaci, posouzení a porovnání vzduchové neprůzvučnosti v nezařízených nebo zařízených místnostech, kde se zvukové pole může nebo nemusí blížit difuznímu poli. Měřená vzduchová neprůzvučnost je kmitočtově závislá a lze ji převést na jednočíselnou veličinu, která vyjadřuje akustickou účinnost s použitím postupů vyhodnocení uvedených v ISO 717-1.
Metody pro prvek mají za cíl poskytnout odhad neprůzvučnosti prvku obvodového pláště, např. okna. Nejpřesnější metoda pro prvek používá reproduktorovou soustavu jako umělý zdroj zvuku. Ostatní méně přesné metody pro prvek používají dostupný hluk z dopravy. Na druhé straně, metody pro celek mají za cíl poskytnout odhad venkovního/vnitřního rozdílu hladin zvuku při skutečných dopravních podmínkách. Nejpřesnější metody pro celek používají jako zdroj zvuku skutečnou dopravu. Reproduktorová soustava se může použit jako umělý zdroj zvuku, jestliže není dostatečná hladina dopravního hluku uvnitř místnosti. Přehled metod je uveden v tabulce 1.
Metoda pro prvek a reproduktorovou soustavu poskytuje stavební neprůzvučnost, která za určitých okolností může být srovnatelná s neprůzvučností měřenou v laboratořích, v souladu s ISO 10140. Tato metoda se upřednostňuje, pokud cílem měření je vyhodnocení účinnosti určitého prvku obvodového pláště, vzhledem k jeho účinnosti v laboratorních podmínkách.
Metoda pro prvek a silniční dopravu poslouží stejnému účelu jako metoda pro prvek a reproduktorovou soustavu. To je zvláště užitečné, jestliže z různých praktických důvodů nelze použít metodu pro prvek a reproduktorovou soustavu. Tyto dvě metody často poskytují mírně odlišné výsledky. Metoda se silniční dopravou inklinuje k nižším hodnotám neprůzvučnosti, než metoda s reproduktorovou soustavou. V příloze D je tato metoda se silniční dopravou doplněna odpovídajícími metodami s leteckou a železniční dopravou.
Metoda pro celek a silniční dopravu poskytuje skutečné snížení zvuku vlivem obvodového pláště v daném místě, vztaženém k poloze 2 m před obvodovým pláštěm. Tato metoda se upřednostňuje, pokud cílem měření je vyhodnocení účinnosti celého obvodového pláště včetně všech vedlejších cest v určitém místě, vzhledem k blízkým silnicím. Výsledek nelze srovnávat s laboratorním měřením.
Metoda pro celek a reproduktorovou soustavu poskytuje snížení zvuku obvodovým pláštěm v daném místě, vztaženém k poloze 2 m před obvodovým pláštěm. Tato metoda je zvláště užitečná v případě, jestliže z praktických důvodů nelze použít metodu se skutečným zdrojem zvuku. Výsledek však nelze srovnávat s laboratorním měřením.