V kancelářích chybí světlo a vzduch

Lack of light and air in offices
Datum: 4.7.2016  |  Autor: Tomáš Velemínský, jednatel Erste Group Immorent  |  Recenzent: Ing. Zdeněk Čežík, konzultant managementu a pracovních procesů

Nedostatek přirozeného světla, chybějící stínění a špatné větrání. To jsou nejčastější nedostatky, které trápí Čechy při práci v kancelářích. Přitom v nich stráví v průměru až 2000 hodin ročně. Na pracovní výkon má přitom podle psychologa vliv i výhled a výška stropů.

Téměř polovina pracovníků si stěžuje, že nemají nejen adekvátní světelné podmínky pro svoji práci, ale ani dostatek denního světla. Více než čtvrtina zaměstnanců v kancelářích nemá navíc možnost řádně větrat – například proto, že konstrukce budovy neumožňuje otevřít okno.
Vliv na špatné pracovní podmínky má i fakt, že polovina kancelářských zaměstnanců pracuje v budovách, které jsou starší více než deset let. Negativní trendy se naštěstí daří odstranit v nových kancelářských projektech. Firmy si totiž čím dál více uvědomují, že se na pracovních výkonech lidí významně podepisuje právě dostatek kvalitního přirozeného světla a čerstvého vzduchu. Důležitost denního světla potvrzuje také to, že polovina Čechů by za žádných okolností nepracovala v místnosti bez oken, a pokud ano, tak více než polovina z nich by pak požadovala od zaměstnavatele významné zvýšení platu. Vyplývá to z březnového průzkumu společnosti Erste Group Immorent na reprezentativním vzorku 500 zaměstnanců pracujících v kancelářských budovách v celé České republice.

„Firmy dnes dávají daleko větší důraz na umístění a vybavení kanceláří,“ říká Michal Walter, psycholog a předseda České asociace psychologů práce a organizace, a dodává: „Je totiž nesporným faktem, že kvalita pracovního prostředí a pocitu v budově má přímý vliv na pracovní nasazení a výkonnost jednotlivých pracovníků.“
Jeho slova potvrzuje i Tomáš Velemínský, jednatel developerské společnosti Erste Group Immorent: „Nároky nájemců kancelářských prostor se za poslední roky výrazně zvýšily. Už není podstatná jen cena a lokalita. Významnou roli sehrává architektonické i technologické řešení budovy – například světlá výška všech prostor, výhled, individualizované větrání a klimatizace nebo technologické zázemí. Firmy ve větší míře požadují otevřené dýchající prostory, které si následně ještě dotvoří dle vlastního stylu. Standardem se stávají velkorysé společné prostory a služby v budově, jako jsou kavárny, fitness, odpočinkové zóny, kolárny, terasy či parky.“
Příkladem takového přístupu je například společnost Avast. Ta si pronajala 50 % plochy v kancelářské budově Enterprise na pražské Pankráci, protože chtěla nabídnout svým zaměstnancům inspirativní pracovní prostředí se všemi vymoženostmi, které současný svět nabízí.

Zaměstnanci: Chceme dostatek denního světla v kanceláři

Dostatek denního světla na pracovišti je důležitý pro 83 procent zaměstnanců v kancelářích. Přesto 46 % z nich není spokojeno v práci se světelnými podmínkami. Ve většině případů jde o nedostatek zejména přirozeného denního světla, paradoxně ale desetina (9 %) pracovníků také pociťuje přemíru světla, kterou nemohou individuálně regulovat. S nemožností stínění přitom v kancelářích bojuje až čtvrtina (26 %) všech zaměstnanců.

„Denní světlo nám přitom neslouží pouze pro to, abychom dobře viděli, ale je základním kamenem životního prostředí. Každodenní efekt slunečních paprsků ovlivňuje řadu procesů v těle a je nezbytný pro to, abychom v práci mohli podávat co nejvyšší výkon,“ uvádí psycholog Michal Walter.

Významné rozdíly v kvalitě osvětlení lze vypozorovat mezi staršími a novějšími kancelářskými budovami. U kancelářských prostor v budovách mladších než pět let se s nedostatkem denního světla potýká jen 15 procent lidí, zatímco ve starších kancelářích nevyhovují světelné podmínky více než polovině (52 %) pracovníků.
„Tyto rozdíly souvisejí s rozdílným architektonickým řešením budov. Dostatek denního světla v moderních budovách souvisí s celkově lepší koncepcí budov. Zatímco starší budovy využívaly klasická okna a jsou součástí domovních bloků s výhledem do ulice či vnitrobloku, nové kancelářské prostory jsou daleko velkorysejší a ohleduplnější k potřebám pracovníků,“ vysvětluje Tomáš Velemínský.


V případě kancelářské dominanty Prahy 4 – Enterprise office center – se před realizací detailně modelovala výška oken tak, aby i uvnitř budovy byl dostatek denního světla. Výsledkem je, že i uprostřed budovy můžete číst noviny, aniž si potřebujete rozsvítit. K pohodě na pracovišti a k úsporám energií (až 25 % ve srovnání s podobnými budovami) pak přispívá efektivní systém venkovního stínění formou vnitřních i vnějších žaluzií nebo speciální chladicí trámy.

Práci v místnosti bez oken by odmítla polovina lidí

Význam přirozeného denního světla pro kancelářské pracovníky dokazuje i to, že by bezmála polovina (48 %) z nich v žádném případě nepracovala v kanceláři bez oken. Jen desetině (9 %) zaměstnanců by takové prostředí nevadilo za současnou mzdu, 43 procent by požadovalo zvýšení platu, přičemž třetina o více než polovinu.
„Zaměstnavatelé si toto uvědomují, proto v místnosti bez oken pracuje aktuálně jen 6 % lidí,“ dodal Tomáš Velemínský.
Psycholog Michal Walter vysvětluje: „Místnosti bez oken představují velkou psychickou zátěž pro zaměstnance a vyskytují se pouze ve specifických profesích, kde jsou nezbytností např. z bezpečnostních důvodů. Jde o nepřirozené pracovní prostředí a je potřeba jej v zájmu psychické rovnováhy přiměřeně kompenzovat například pobytem v přírodě s výhledem na zeleň.“

Otevíratelné okno v kanceláři? Podstatné pro více než čtyři pětiny Čechů

Ideální pracovní prostředí však neznamená mít pouze dostatek světla, ale také čerstvého vzduchu. Možnost otevřít okno je důležitá pro většinu lidí zaměstnaných v kancelářích (86 %). Zajímavé přitom je, že více než čtvrtina (27 %) z nich je přesto nespokojena se systémem větrání. Přímo otevřít okno v kanceláři nemůže 13 % lidí. Důležitost a přínos čerstvého vzduchu na kvalitu pracovního výkonu podle psychologa Michala Waltera popisují lékaři a terapeuti dostatečně. Nedostatek vzduchu podle něj nepříznivě ovlivňuje například soustředění.

„Během naší diskuse se zájemci o nájem prostor v budově Enterprise se prakticky pokaždé vyskytla podmínka otevíratelných oken ve všech kancelářích, individuální ovládání klimatizace nebo flexibilní regulace vlhkosti,“ dodává Tomáš Velemínský s tím, že i tyto požadavky nájemců bylo nutné zohlednit při přípravě projektu budovy.

V kanceláři chceme výhled do parku nebo na město, díváme se však nejčastěji do ulice nebo dvora

Češi by ve své kanceláři nejčastěji preferovali výhled do zelené krajiny, lesa či městské zeleně (72 %) nebo na panorama města (22 %). Nicméně realita je dramaticky jiná a neshoduje se s přáním zaměstnanců. Většina kanceláří totiž nabízí pouze výhled do rušných městských ulic (35 %), v lepším případě do vnitrobloku (31 %).
„U nových projektů se developeři snaží nabídnout budovy v prestižních lokalitách. V případě reprezentativních prostor a sídel firem je atraktivní výhled významným bonusem. Mimo jiné i pro to, že za unikátní výhled z kanceláří jsou si ochotné firmy připlatit,“ říká Tomáš Velemínský, a dodává: „V případě Enterprise office center jsme chtěli nabídnout nájemcům kombinace nejen skvělé dopravní dostupnosti, blízkost služeb, ale právě i unikátní výhled na panorama Prahy včetně výhledů na Pražský hrad nebo Žižkovskou televizní věž.“






Michal Walter vysvětluje důležitost výhledu i z psychologického hlediska: „Výhled není jen o prestiži nebo reprezentaci, má vliv i na pracovní výkon. Pohled do krajiny či do parku má velmi uklidňující a inspirativní účinek na psychický stav zaměstnance na rozdíl například od pohledu do zdi protilehlé budovy.“

Zaměstnanci preferují v kancelářích vyšší stropy

Výzkum společnosti Erste Group Immorent se zaměstnanců pracujících v kancelářských budovách také dotazoval na ideální výšku stropu, tj. vzdušnost prostor. Při možnosti výběru by dvě třetiny pracovníků daly přednost kanceláři s vyššími stropy. „Stísněné prostory či nízké stropy nejsou rozhodně vhodným pracovním prostředím, mohou vyvolávat pocity tlaku a ohrožení,“ komentuje psycholog Michal Walter, a pokračuje: „Naopak volný prostor a vyšší stropy mohou působit pozitivně především u tvůrčích profesí, které potřebují pro své aktivity rozmach a pocit nespoutanosti.“
Developeři, kteří míří na prestižní nájemce, pak tyto preference zaměstnanců berou v potaz při přípravě nových projektů. Příkladem velkoryse pojatého prostoru je například kancelářská budova Enterprise s výškou stropů tři metry nebo budovy Futurama business parku se stejnou výškou stropů, zatímco hygienická norma stanovuje jako minimální výšku stropů jen 2,6 metru.






ENTERPRISE OFFICE CENTER |
  • Celková plocha: 31 691 m2
  • Kancelářské plochy: 29 069 m2
  • Developer: Erste Group Immorent ČR
  • Architekt: Doc. Ing. arch. Vladimír Krátký
  • Environmentální aspekty budovy: certifikace BREEAM EXCELLENT




ENTERPRISE OFFICE CENTER
PROFIL DEVELOPERA

Erste Group Immorent nabízí širokou škálu služeb v oboru nemovitostí: financování, projektový development, projektový management, stavebně technické služby a správu budov. Od vstupu na český trh v roce 1997 realizovala společnost v Praze více než 150 000 m2 kancelářských ploch, které využívá více než 90 renomovaných tuzemských a zahraničních firem. Dalších 30 000 m2 je ve stadiu příprav. Mezi developerské projekty společnosti Erste Group Immorent ČR patří Futurama Business Park (Praha 8), Lyra Office Building (Praha 5), Gemini Office Centre (Praha 4), Avenir Business Park (Praha 5), Delta House (Praha 2), budova Národní 41 (Praha 1) a centrála společnosti Philips (Praha 5). Prestižní realitní časopis Construction Journal vyhlásil v roce 2011 Společnost Erste Group Immorent „Developerem roku 2011“.

 
Komentář recenzenta
Ing. Zdeněk Čežík, konzultant managementu a pracovních procesů

Výsledky průzkumu považuji za další impuls pro firmy intenzivněji se zabývat kontinuálním zlepšováním pracovního prostředí svých zaměstnanců. Základem je, kromě zájmu o spokojenost a tím i produktivitu práce personálu, naplnění obecně závazných předpisů k hygieně a ochraně zdraví při práci.

Není možné, aby všichni zaměstnanci pracovali pouze v nových budovách, jejichž pracovní prostředí se dokáže dobře vyrovnat s přístupem denního světla a potřebami větrání. Pracovní prostředí neřešíme jen v jednotlivých kancelářských budovách ať už mladších či starších. Jde rovněž v zásadním objemu o pracovní místa v prostředí objektů výrobního či obslužného charakteru v návaznosti na základní předmět podnikání firmy.

Co s tím? I při dostatku denního světla je třeba naplnit příslušné světelné podmínky pracovišť v ranních a nočních hodinách a v závislosti na ročních obdobích i během dne. Nejsou výjimkou dny, kdy je třeba v kancelářských plochách svítit celý den přes dostatečné možnosti přístupu denního světla. Základem řešení pro případnou úpravu pracovního místa či kanceláře je posouzení pracovního procesu, uspořádání a koncentrace pracovních míst a vybavení v příslušném prostoru. Do posouzení procesu a vybavenosti patří i posouzení počtu hodin strávených v kanceláři. Jinak, a třeba přesunem do jiných prostor, lze řešit tzv. příležitostná místa, kde se pracovníci vyskytují do cca čtyř hodin denně či kde jsou pracoviště sdílena . Při dnešním stupni nasazení informačních technologií je prvořadé naplnění hygienických předpisů k uspořádání pracoviště se zobrazovací jednotkou. Zejména nedostatečné osvětlení , oslnění, odrazy včetně reflexů svítidel je třeba eliminovat. Je přitom třeba dodržet bezpečnostní a ergonomické parametry pracoviště. Kromě regulovatelných horizontálních či vertikálních žaluzií je i ve starších budovách obvykle možné osazování akustických podhledů s nepřímým osvětlením, které podporuje snížení hluku a zlepšení pohody na pracovišti. Výjimkou nejsou ani světlovody, které přinášejí do kanceláře potřebné denní světlo vertikálně. Specielně je třeba se zabývat jejich realizací právě pro místnosti, kde okna nejsou a přitom z technologických důvodů musí být pracoviště umístěno.

Stejně tak podmínky týkající se výměny vzduchu, topení a chlazení je třeba řešit ve vazbě na konkrétní pracoviště a jeho vybavení. Zvlášť důležité je dosažení potřebných parametrů zasedacích místností, kde je koncentrace osob několikanásobně vyšší než v běžných kancelářských plochách. Tyto prostory vykazují vyšší tepelnou zátěž rovněž z provozu technologií jako jsou videokonferenční zařízení, projektory a někdy i tepelně nesprávná volba osvětlení.

V době nedostatku kvalitního personálu pro řadu profesí hraje úroveň pracovního prostředí významnou roli při získávání a stabilizaci potřebných odborníků. I s ohledem na provedený průzkum popsaný v článku se nevyplatí podceňovat úroveň pracovního prostředí a názory zaměstnanců. Výsledkem realizovaných opatření bude podpora hygieny prostředí, ergonomie práce, produktivita a spokojenost zaměstnanců.

English Synopsis

Lack of natural light, lack of shading and insufficient ventilation are most common imperfections in czech offices. Moreover, the Czechs spend on average up to 2000 hour per year year in the offices. Accorging to psychologist job performance is influenced by view and ceiling height as well.

 

Hodnotit:  

Datum: 4.7.2016
Autor: Tomáš Velemínský, jednatel Erste Group Immorent
Recenzent: Ing. Zdeněk Čežík, konzultant managementu a pracovních procesů



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czSoud zamítl stížnost čtvrtí a obcí kvůli trase Pražského okruhuZastupitelé schválili možnost větší zástavby na StrahověSkončila rekonstrukce historického objektu sklářské chalupy v Jizerských horáchDotace Dešťovka: Příjem žádostí bude spuštěn v pondělí 29. května