Z národní zprávy Energetického regulačního úřadu za rok 2016

Datum: 23.9.2017  |  Autor: Ing. Jan Schindler, redakce

Poslední národní zpráva Energetického regulačního úřadu hodnotí energetiku v roce 2016. V textu lze mimo částí určených pro odborníky najít zdůvodnění cenové regulace, zabývá se otázkami spojenými s podporou OZE nebo hodnocením údajů spojených s výrobou a prodejem energií. Zajímavý je též pohled na práva spotřebitelů z řad domácností.


© Fotolia.com
Kalkulátor cen energií TZB-info

Výroba elektřiny, dovoz plynu a jejich spotřeba

V roce 2016 se u nás vyrobilo 83,3 TWh elektřiny (brutto), což je o 0,7 % méně než v předcházejícím roce. Naopak tuzemská brutto spotřeba stoupla o 2 procenta na 72,4 TWh. Zaznamenali jsme velký výpadek výroby v jaderných elektrárnách, který byl částečně kryt nárůstem (o 47 %) výroby v paroplynové elektrárně Počerady. Loni se také dařilo vodním elektrárnám, pokles nastal pouze u přečerpávajících elektráren. Také se vyrobilo méně elektřiny ve větrných elektrárnách (o 13 %).

Plynu se v roce 2016 spotřebovalo 8 255,1 mil. m3. Proti předcházejícímu roku to bylo o 8,5 % více. Nejvyšší nárůst ve spotřebě byl ke konci roku 2016 kvůli chladnějšímu konci roku. Vliv na vyšší spotřebu měla hlavně spotřeba v paroplynové elektrárně Počerady.

Graf 1: Brutto výroba a spotřeba za posledních šestnáct let (Zdroj: ERU)
Graf 1: Brutto výroba a spotřeba za posledních šestnáct let (Zdroj: ERU)

Provozovatelé distribučních soustav, které jsou přímo napojeni na přepravní soustavu, provozovali v roce 2016 celkem 73 893 km plynovodů. Podstatnou roli při zajištění spolehlivého provozu plynárenské soustavy ČR hrají zásobníky plynu, a to nejen v době omezení dodávek, ale i pro vyrovnávání letní a zimní nerovnoměrnosti mezi zdroji a spotřebou plynu. Zásobníky za normální situace slouží k uskladňování plynu v letním období a k zásobování plynem v zimním období při denních spotřebách nižších nebo vyšších než je smluvený denní dovoz plynu ze zahraničí. Celková technická skladovací kapacita zásobníků v ČR se oproti roku 2015 zvýšila na celkových 3,076 mld. m3, což teoreticky představuje 37 procent roční spotřeby plynu ČR v roce 2016. K navýšení skladovacích kapacit došlo díky rozšíření skladovacích kapacit zásobníku plynu (PZP) Uhřice (MND Gas Storage a.s.) z 245 na 255 mil. m3 a zprovozněním nového PZP Dambořice (Moravia Gas Storage a.s.), který byl uveden do provozu 1. července 2016. Kapacita tohoto zásobníku zatím dosahuje hodnoty 115 mil. m3, přičemž dosažení maximálních skladovacích parametrů zásobníku tj. 448 mil. m3 je předpokládáno v roce 2021.

Na jižní Moravě se také nachází zásobník napojený jen na slovenskou plynárenskou síť patřící společnosti SPP Storage, s.r.o., s kapacitou 576 mil. m3. Vzhledem ke skutečnosti, že tento zásobník zatím není připojen na českou plynárenskou soustavu, není jeho kapacita do celkové skladovací kapacity ČR započítána. V roce 2016 probíhala jednání o připojení tohoto zásobníku přímo k české přepravní soustavě a současně o podmínkách provozování tohoto zásobníku v přeshraničním režimu.

Energetický regulační úřad v roce 2016 pokračoval v rámci mezinárodní pracovní skupiny, tvořené dále zástupci rakouského regulačním úřadem (Energie-Control Austria) a provozovateli přepravních soustav (Gas Connect Austria, NET4GAS), v práci na projektu propojení plynárenských trhů České republiky a Rakouska, jako pilotního projektu integrace trhů s plynem v Evropě. Pracovní skupina analyzovala několik alternativ, jakým způsobem lze v rámci integrace postupovat. Ze strany ERÚ byl kladen maximální důraz na nalezení řešení, které je z hlediska fungování jednoduché, flexibilní, vyžaduje minimum legislativních změn a je nákladově nenáročné.

Obr. 2: Vývoj roční spotřeby plynu (2000 – 2016) (Zdroj: https://www.eru.cz/documents/10540/462958/NZ_ERU_2016/d5ed924a-f8b8-42c2-b47b-cd71d43dc1b7)
Obr. 2: Vývoj roční spotřeby plynu (2000 – 2016)
(Zdroj: https://www.eru.cz/documents/10540/462958/NZ_ERU_2016/d5ed924a-f8b8-42c2-b47b-cd71d43dc1b7)

Regulace

Energetický regulační úřad má za úkol provádět regulaci cen v energetických odvětvích. Každoročně stanovuje ceny za zajištění přenosu a distribuce elektřiny a dopravy a distribuce plynu. Výše těchto cen zásadně ovlivňuje investiční aktivita provozovatelů soustav, výše ceny distribuované komodity a výše její spotřeby. Při přibližně stejné úrovni ztrát byla rozhodujícím faktorem regulovaných cen elektřiny nižší cena silové elektřiny a proto cena za použití sítí klesla o osm procent. Cenu dále velmi negativně ovlivnil negativní korekční faktor, který meziročně řádově poklesl. Cena za rezervaci kapacity přenosové sítě meziročně vzrostla o 8 procent především díky zvýšení investiční aktivity provozovatele přenosové soustavy.

Složka ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie je od roku 2016 vztažena primárně na hodnotu rezervovaného příkonu zákazníka, avšak maximální výše platby za složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie byla stanovena součinem odebraného množství elektřiny a částky 495 Kč/MWh. Žádný zákazník tedy za složku ceny na podporu elektřiny za rok 2016 nezaplatil za odebranou MWh elektřiny více, než musel zaplatit v roce 2015. Náklady na provozní podporu elektřiny neuhrazené tržbami z plateb složky ceny na podporu elektřiny jsou hrazeny dotací z prostředků státního rozpočtu, která byla pro hodnocený rok stanovena vládou ve výši 21,965 mld. Kč. Celkové plánované náklady na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie pro rok 2016 byly 42,411 mld. Kč včetně korekčního faktoru.

Cena za poskytování systémových služeb je určena k úhradě nákladů na vyrovnávání výkonové bilance mezi výrobou elektřiny a její spotřebou, kterou zajišťuje provozovatel přenosové soustavy zejména prostřednictvím nákupu tzv. podpůrných služeb. Cena za systémové služby klesla díky výhodnějšímu nákupu podpůrných služeb a zápornému korekčnímu faktoru meziročně o 5,2 procenta.

Velkoobchodní trh

Obchody s elektřinou probíhají v ČR prostřednictvím energetické burzy POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, a.s. (dále též PXE), bilaterálních obchodů a krátkodobých trhů organizovaných OTE, a. s. Zatímco standardní produkty obchodované na energetické burze a produkty krátkodobého trhu OTE, a. s. mají pevná data expirace, v případě bilaterálních obchodů tato pravidla neplatí. Délka takto uzavřených obchodů je různá, obvykle se mezi výrobcem elektřiny a obchodníkem popř. obchodníkem a zákazníkem uzavírají roční smlouvy. Na burze PXE jsou v současnosti obchodovány pouze finanční produkty (tj. bez možnosti fyzické dodávky). V roce 2015 bylo zobchodováno 1 390 kontraktů s vypořádáním v roce 2016 a objemem 8,2 TWh (830 kontraktů s objemem 7,3 TWh příslušelo produktu ročního pásma), v roce 2016 (na rok 2017) to bylo 1 505 kontraktů s objemem 11,3 TWh (1 222 kontraktů s objemem 10,7 TWh příslušelo produktu ročního pásma). Meziroční růst obchodovaného množství tedy činí 8,3 procenta. Obchodníci s elektřinou mohou k nákupu i prodeji využít jakoukoliv kombinaci bilaterálních kontraktů nebo burzovních produktů včetně platforem OTE, a.s. a zahraničních burz, a proto není možné určit strukturu pořizování elektřiny pro konkrétního konečného zákazníka potom, co ji dodavatel nakoupil nebo přeprodal na různých tržních místech v rámci Evropy.

Obr. 3: Vývoj cen futures BL CAL 17 (základní roční pásmo) na PXE (Zdroj: https://www.eru.cz/documents/10540/462958/NZ_ERU_2016/d5ed924a-f8b8-42c2-b47b-cd71d43dc1b7)
Obr. 3: Vývoj cen futures BL CAL 17 (základní roční pásmo) na PXE
(Zdroj: https://www.eru.cz/documents/10540/462958/NZ_ERU_2016/d5ed924a-f8b8-42c2-b47b-cd71d43dc1b7)

Část objemu elektřiny je obchodována pomocí burzovně neregistrovaných bilaterálních obchodů a dále prostřednictvím krátkodobého trhu, který je organizován výlučně jen OTE, a. s. (denní a vnitrodenní trh). V roce 2016 bylo na denním trhu zobchodováno 20 141 GWh elektřiny, a dále prostřednictvím dvoustranných smluv evidovaných v systému operátora trhu bylo zobchodováno celkově 100 621 GWh. Na blokovém trhu 62 GWh a na vnitrodenním trhu se zobchodovalo 370 GWh elektřiny. Na krátkodobém trhu s elektřinou mohou poptávat všechny subjekty zúčtování, tj. nejen obchodníci a výrobci, ale také zákazníci, kteří mají vlastní odpovědnost za odchylku.

K 31. prosinci 2016 působilo na vnitrodenním trhu s elektřinou celkově 109 účastníků.

Rok 2016 byl pro všechny účastníky trhu s plynem v České republice přelomový, neboť s účinností od 1. července 2016 došlo k zásadní změně ve způsobu vyrovnávání rozdílu vzniklého mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy a množstvím plynu z této soustavy vystupujícím. Do tohoto data bylo možné vzniklou odchylku vyrovnávat naturálním způsobem, od 1. července 2016 je pouze možné finanční vyrovnávání vzniklého rozdílu. Součástí provedených změn byla rovněž úprava trhů organizovaných operátorem trhu.

Držitel výlučné licence na činnosti operátora trhu v ČR, společnost OTE, a.s., organizuje od roku 2010 krátkodobý trh s plynem. Novelou vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem byl denní trh organizovaný operátorem trhu z důvodu minimálního zájmu účastníků trhu s plynem zrušen. Vnitrodenní trh s plynem naproti tomu zaznamenal dynamický vývoj. Tento trh byl v souvislosti s potřebou zajistit dlouhodobě stabilní a z regulatorního hlediska predikovatelnou platformu pro obchodování plynu nezbytného pro vyrovnávání, stanoven jako platforma, na níž budou provozovatelem přepravní soustavy prováděny vyrovnávací akce. Tento trh si i v roce 2016 udržel vysokou atraktivitu pro účastníky trhu s plynu.

Z hlediska objemu zobchodovaného množství plynu došlo proti roku 2015 k poklesu o 6,71 procenta (v roce 2015 se zobchodovalo 2 228 GWh plynu, v roce 2016 se zobchodovalo 2 088 GWh plynu). Průměrná cena obchodovaného plynu na vnitrodenním trhu v roce 2016 činila 15,09 EUR/MWh.

Z hlediska provedených úprav je z pohledu likvidity tohoto trhu vhodné hodnotit období od 1. července 2016 do 31. prosince 2016 (graf 12). Meziročně došlo v tomto období k navýšení objemu zobchodovaného plynu ze 712 GWh v roce 2015 na 1 212 GWh v roce 2016. Meziročně tak došlo k navýšení o 70,24 procenta.

Vážený průměr cen vnitrodenního trhu s plynem organizovaného operátorem trhu v roce 2016 kopíroval průběh váženého průměru cen porovnatelného produktu platformy NCG obchodovaného na spotovém trhu v rámci burzy European Energy Exchange AG (EEX). Porovnáním váženého průměru cen zrealizovaných obchodů v roce 2016 na vnitrodenním trhu a na NCG lze konstatovat, že ceny zobchodovaného plynu na vnitrodenním trhu s plynem odpovídají cenám platformy NCG, která je v regionu zdaleka nejlikvidnějším obchodním místem.

Z pohledu roku 2016 byl zachován rostoucí trend zájmu o využití vnitrodenního trhu ze strany účastníků trhu s plynem, a je proto možno označit jej za životaschopnou obchodní platformu, která potvrdila potenciál dalšího růstu v kontextu rozvoje trhu s plynem v ČR. Díky trendu navyšování zájmu účastníků trhu jej lze považovat za plnohodnotnou platformu, na níž lze realizovat obchodní záměry.

Pro účastníky trhu s plynem je klíčové, že je vnitrodenní trh s plynem schopen realizovat nárazově vysoké objemy denních obchodů, při nichž se cena výrazně neodlišuje od klíčového referenčního trhu pro ČR, kterým je hub NCG. Cena zároveň zůstává nižší než na rakouském hubu CEGH.

Organizovaný krátkodobý trh s plynem v ČR ve formě vnitrodenního trhu představuje pro účastníky trhu díky výraznému nárůstu likvidity spolehlivou záruku, že mohou velmi flexibilně reagovat na aktuální situaci na trhu nebo v plynárenské soustavě. Vnitrodenní trh s plynem působí rovněž jako cenotvorný element, protože cena na něm realizovaná při obchodních transakcích je ve stále větší míře využívána jako vodítko pro stanovení ceny jiných kontraktů. Uzavírání obchodů na vnitrodenním trhu s plynem probíhající 24 hodin 7 dní v týdnu, je založeno na principu automatického párování nabídek. Obchodování probíhá v měně euro a obchodovatelnou periodou je jeden plynárenský den. Zúčtování uzavřených obchodů je umožněno v eurech nebo českých korunách. Místem dodání plynu z uzavřených obchodů je český virtuální obchodní bod organizovaný operátorem trhu.

K 31. prosinci 2016 působilo na vnitrodenním trhu s plynem celkově 95 účastníků.

Maloobchodní trh

Maloobchodním trhem s plynem je označováno prostředí, kde obchodníci s plynem poskytují služby dodávky plynu svým zákazníkům na základě smluvního vztahu. K 31. prosinci 2016 evidoval Energetický regulační úřad v České republice celkem 242 držitele platných licencí na obchod s plynem nebo oprávnění pro obchod s plynem. V roce 2016 působilo na maloobchodním trhu v ČR 98 aktivních obchodníků dodávajících plyn zákazníkům.

K 31. prosinci 2016 byla v České republice evidována 2 840 473 odběrná místa zákazníků připojených k regionálním distribučním soustavám. Oproti stavu z roku 2015 tedy došlo k poklesu počtu odběrných míst o 3 861.

Trh s plynem

Úřad v souladu s energetickým zákonem provádí průběžný monitoring trhu s elektřinou a plynem za účelem zjištění, zda na tomto trhu existuje účinná hospodářská soutěž. Na základě analýz provedených v roce 2016 úřad konstatoval, že podmínky pro fungování liberalizovaného trhu jsou nastaveny správně. Tyto podmínky zajišťují, že lze trh s elektřinou a s plynem v České republice označit jako jeden z nejrozvinutějších v rámci Evropské unie. Přesto svých možností změnit dodavatele a zvolit si tak výhodnější podmínky služeb dodávky využívá poměrně malá část zákazníků.Konkurenční tlak na obchodníky s plynem proto není tak silný a řada obchodníků tak může nabízet své služby za vyšší ceny, protože ty jsou jejich zákazníky akceptovány.

V roce 2016 ERÚ v rámci výkonu svých pravomocí prováděl v souladu s § 17 EZ průběžný monitoring uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách omezujících nebo vylučujících práva zákazníka a dále monitoroval stav hospodářské soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem. V rámci prováděného monitoringu úřad nezjistil, že by na trhu s plynem byly uplatňovány postupy nebo nástroje omezující práva zákazníků nebo narušovaly hospodářskou soutěž, a neuložil tak v roce 2016 žádné opatření k odstranění příčin bránících účinné hospodářské soutěži.

Energetický regulační úřad v souladu se svou povinností chránit spotřebitele začal v druhé polovině roku 2016 zveřejňovat na svých internetových stránkách indikativní ceny služby dodávky plynu s cílem zvýšení informovanosti spotřebitelů. Tato cena slouží jako orientační hodnota pro spotřebitele. Indikativní ceny představují pro zákazníka nezávaznou informaci o tom, zda ceny, za které pořizuje služby dodávky plynu, odpovídají reálné situaci na maloobchodním trhu s plynem.

Jisté výhrady má ERÚ ke smlouvám na dobu určitou s automatickou prolongací. Ačkoli jsou tyto smlouvy mezi obchodníky a zákazníky uzavírány na dobrovolné bázi, je tento druh smluv zejména v kombinaci s dalšími závazky (pronájem žárovek, slevy vyplácené dopředu apod.) pro zákazníky většinou nepřehledný, zejména z hlediska rozpoznání termínů, kdy je smlouvu možné vypovědět a za jakých podmínek.

Obr. 5: Podíl obchodníků na dodávkách plynu v roce 2016 (Zdroj: https://www.eru.cz/documents/10540/462958/NZ_ERU_2016/d5ed924a-f8b8-42c2-b47b-cd71d43dc1b7)
Obr. 5: Podíl obchodníků na dodávkách plynu v roce 2016
(Zdroj: https://www.eru.cz/documents/10540/462958/NZ_ERU_2016/d5ed924a-f8b8-42c2-b47b-cd71d43dc1b7)

Zdroj

 

Hodnotit:  

Datum: 23.9.2017
Autor: Ing. Jan Schindler, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (1 příspěvek, poslední 27.09.2017 11:34)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czDomov plný dobré energie s Yello EnergyBuďte letos o Vánocích originální. Zabalte dárek do vlastní dřevěné krabičkySkladba ploché střechy jednoplášťové a dvouplášťovéŘSD dnes zahájí stavbu dalších úseků D6 na Rakovnicku