Kolik platí zákazníci za plyn v Evropě?
Částky za energie jsou jednou z nejvyšších výdajů v roce, které běžná domácnost nebo podnik musí pravidelně platit. Eurostat zveřejnil pravidelnou zprávu o cenách plynu v jednotlivých zemích. Jak jsme dopadli v konkurenci zemí, které mají možnost nakupovat plyn z více zdrojů nebo které mají vlastní zdroje? Je rozhodující výše daní a odvodu nebo stupeň liberalizace obchodu s plynem?
Podle Eurostatu je cena v jednotlivých zemích závislá na podmínkách dodávek a na poptávce. Rozhoduje také geopolitická situace v určité zemi, diverzifikace dodávek, náklady na sítě v dané zemi, náklady na ochranu životního prostředí a výše poplatků provozovatelům sítí a výši odvodů státu. Zveřejněná data již zahrnují daně a státem regulované ceny a odvody. V následujících tabulkách a grafech jsou uváděny přehledy vždy za druhá pololetí roku za poslední tři roky.
Pro průměrnou domácnost během druhého pololetí loňského roku byly nejdražší ceny plynu ve Švédsku, Španělsku a Itálii. Naopak nejnižší úroveň cen nalezneme v Bulharsku, Rumunsku a v Estonsku. Cena plynu ve Švédsku byla třikrát vyšší (2,99 Kč/kWh – kurz 26,30 Kč/EUR) než v Bulharsku (0,82 Kč/kWh). Průměrná cena v EU vychází podle posledních dostupných údajů z roku 2015 na 1,68 Kč/kWh. Průměrná cena v ČR dosáhla hodnoty 1,47 Kč/kWh.
Tab. 1 Vývoj cen plynu pro domácnosti ve druhém pololetí po tři roky po sobě
(Zdroj:http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Natural_gas_price_statistics)
Graf 1: Srovnání cen plynu, regulovaných cen a odvodů v jednotlivých zemích
(Zdroj:http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Natural_gas_price_statistics)
V rámci zprávy byla hodnocena také úroveň (podíl) daní a státem regulovaných odvodů vzhledem k celkové ceně plynu (Graf 2). Nejnižší úroveň těchto plateb platí zákazníci ve Velké Británii (7%). Naopak 58% z konečné ceny pro domácnosti spolknou daně v Dánsku.
Graf 2: podíl daní a odvodů v jednotlivých zemích
(Zdroj:http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Natural_gas_price_statistics)
Graf 3: Vývoj průměrné cen plynu (Zdroj:http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Natural_gas_price_statistics)
Graf 3 ukazuje trend vývoje cen za posledních devět let. Ceny do roku 2008 stoupaly, v roce 2009 začaly klesat, aby se v roce 2010 trend obrátil a ceny začaly opět růst. Od roku 2015 vidím zase pokles cen plynu.
Graf 4: Změny ceny plynu za 12 měsíců
(Zdroj:http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Natural_gas_price_statistics)
Graf 4 znázorňuje změnu ceny plynu za dvanáct měsíců mezi druhou polovinou roku 2015 a druhou polovinou roku 2016. Ceny plynu klesly ve 22 z 25 zemí EU, které odevzdaly národní statistiku. Nejvíce ceny klesly v Bulharsku a Chorvatsku (20 %), které následovalo Lotyšsko (16 %). Ceny plynu v uvedeném období stouply ve Švédsku (+0,2 %), Holandsku (+0,6 %) a Maďarsku (+1,5 %)
V tabulkách jsou použity průměrné ceny včetně všech plateb a daní pro roční spotřebu od 5 600 do 56 000 kWh. Finsko, Kypr a Malta nevedou zvlášť statistiku pro domácnosti.
Plyn pro průmyslové účely
Ve druhém pololetí roku 2016 byl nejdražší plyn pro průmyslové účely ve Finsku (1,16 Kč/kWh) a ve Švédsku (0,99 Kč/kWh). Naopak nejlevněji kupují plyn podniky v Bulharsku (0,50 Kč/kWh). Průměr EU z roku 2015 činí (0,79 Kč/kWh).
Graf 5 ukazuje podíl daní a poplatků na celkové částce za plynu. U plynu pro průmyslové účely jsou nejmenší daně v Litvě, kde daně na plyn se neuplatňují. Nejvyšší daně jsou vybírány ve Finsku (36%) a v Rumunsku (32%).
Graf 5: Ceny včetně plateb za plyn pro průmyslové účely v jednotlivých zemích pozorovat od druhého pololetí 2013 ve všech zemích Osmadvacítky.
(Zdroj:http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Natural_gas_price_statistics)
Za posledních 12 měsíců včetně poplatků a daní porovnáváno v národních měnách. V období mezi druhým pololetím roku 2015 a druhým pololetí roku 2016 cena plynu klesla ve 23 zemích z 26 států. Největší pokles cen byl v Bulharsku (29 %), které bylo následováno Portugalskem (29 %)
Souvislosti
Cena a spolehlivost dodávek energií tvoří klíčový prvek v energetické politice jednotlivých států. Ceny plynu mají vliv na mezinárodní konkurenceschopnost zemí, výdaje za plyn představují velmi významnou položku v průmyslu, ve službách i v domácnostech. Oproti cenám ostatních fosilních paliv, jejichž cena je prakticky celosvětově uniformní, cena plynu se v zemích EU značně liší.
Členské státy EU jsou zavázány posílat do Eurostatu údaje týkající se cen v různých kategoriích spotřebitelů, ceny pro průmysl a obchod. Zasílání cen pro domácnosti je dobrovolné. I přes velmi krátké období od roku 2007, kdy se změnila metoda měření a zpracování cen, výsledky ukazují, že ceny plynu se pohybují. Základní jednotkou je cena v EUR za jednu kilowatthodinu a cena plynu obsahuje všechny složky ceny (komodita, doprava, daně, platby). Jedná se průměr vždy za pololetí roku.
Od 1. června 2004 pro firmy a od 1. června 2007 pro domácnosti začaly některé země s liberalizací trhu s plynem. Jednotlivé země však přistupují k zavádění liberalizace velmi rozdílně. V mnoha státech jsou stále dominantní, státem vlastněné monopoly. V roce 2009 byl přijat Třetí energetický balíček, který zajišťuje zákazníkům možnost efektivního výběru dodavatele a nabádá k výběru různých druhů energií.
Plyn je také nedílnou součástí snah EU o větší efektivitu a o celkové snížení spotřeby tuhých paliv v rámci boje s klimatickými změnami tak, jak je plánováno v úkolech ke snížení emisí v budoucnu.
Ukazuje se, že ceny pro konečné spotřebitele nejsou příliš závislé na stupni rozvoje liberalizace nebo zda je země stoprocentně závislá na jednom zdroji plynu.
Zdroj: Zpráva Eurostat http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Natural_gas_price_statistics
