Na první pohled nepodstatné pochybení ve zpracování revizní zprávy může mít nepříjemné následky při soudním řešení mimořádné události, která s revidovaným elektrickým zařízením souvisí. To byl také jeden z důvodů pro zpracování tohoto příspěvku.

Menší podnikatelské objekty, hotely, rekreační a zdravotnická zařízení (zejména s bazény vyžadujícími celoroční ohřev vody) uspokojují většinou minikogenerační jednotky s výkony pod hranicí 150 kW.

Práce dnešního revizního technika není příliš jednoduchá. Pracovník, který se rozhodne dělat revizního technika, se musí začít hodně vzdělávat, a přitom po složení zkoušek nemá téměř žádné pravomoci, pouze velkou odpovědnost.

V elektrotechnice existují pojmy, které jsou brány odbornou veřejností jako termíny a jejich vlastnosti jako neměnný fakt. Mezi tyto pojmy platí i výraz elektrické sítě. Z tohoto důvodu je vhodné si připomenout alespoň nejzákladnější formy jejich provedení.

Zajištění spolehlivé dodávky elektrické energie v případě požáru od zdroje až k vlastnímu požárně bezpečnostnímu zařízení se někdy nevěnuje taková pozornost, jako vlastnímu PBZ. Může však dojít k situaci, při které kvalitní, náročně odzkoušený a certifikovaný výrobek selže. Důvodem může být porušení funkce kabelu nebo kabelů, které napájejí uvedený výrobek nebo přenášejí informace k aktivaci PBZ.

Výrobce solárních panelů, kterých je dnes již opravdu mnoho, lze rozdělit do několika skupin podle oblasti původu/výroby, použitého materiálu/konstrukce, velikosti či výkonu. S ohledem na fakt, že rozměry, výkony či další vlastnosti solárních panelů nejsou nijak standardizované a každý výrobce je může mít jiné, rozdělil jsem je zde podle konstrukce na monokrystalické, polykrystalické a ostatní.

Vývoj v souboru norem IEC 60364, který je základem i pro evropský soubor HD 60364, v současnosti dospěl k základní restrukturalizaci. Jedním z kritérií byl i požadavek na stálou jednoznačnost těchto dokumentů.

Aby vybavení rozváděčů bylo chráněno před nepříznivými vnějšími vlivy a aby obsluha a osoby nezúčastněné byly chráněny před nebezpečným dotykem živých částí v rozváděči, umísťují se obvykle přístroje a celkové vybavení rozváděče do krytu. To má však nevýhodu: Čím je kryt uzavřenější, tím obtížnější je odvod tepla z rozváděče.

Zásobování požárně bezpečnostních zařízení elektrickou energií musí zajistit bezporuchový a bezpečný provoz těchto zařízení po požadovanou dobu, stanovenou normativními požadavky a požárně bezpečnostním řešení stavby.

V EU představuje spotřeba el. energie v pohotovostním režimu asi 8 – 15% celkové spotřeby domácností. Připravuje se rozsáhlé měření o konkrétní spotřebě ve „standby“ u konkrétních výrobků a zároveň nařízení Evropské komise ke snížení spotřeby el. energie v pohotovostním režimu do roku 2020 o 75 %.

Na zajištění spolehlivé dodávky elektrické energie v případě požáru závisí správná a spolehlivá funkce nejen požárně bezpečnostních zařízení, ale i dalších technických zařízení staveb a technologií. Cílem článku je podat ucelený přehled o této problematice, a to i z hlediska celoevropského.

Požáry způsobené závadou na elektrických instalacích zaujímají ve statistikách vzniku požárů přední místo a to se odráží i do nových, stále se zpřísňujících předpisů. Vzhledem k tomu, že se elektrické spotřebiče používají i v místech se zvýšeným rizikem požárů, musí tomu odpovídat způsob a kvalita provedení elektrické instalace. Jedním z ochranných opatření, které je schopné účinně redukovat požáry od elektrické instalace, je použití proudových chráničů s citlivostí do 300 mA.

Článek hodnotí z pohledu revizního technika elektrických zařízení protipožární opatření v kabelových kanálech. Jeho závěr je jednoznačný, v žádném případě sami neposuzujte vlastnosti požárních přepážek či ucpávek, jejich požární odolnost, provedení nebo umístění, pokud nejste přímo specialista na protipožární opatření!

Vztah mezi elektrickým zařízením a požárem má dvě podoby. Nejčastější je vznik požáru od elektrického zařízení, kde elektrická energie působí ve funkci iniciátoru. Druhou podobu představují účinky požáru na elektrická zařízení, a to bez ohledu na to, čím byl požár iniciován.

Do redakce časopisu Elektroinstalatér došel dotaz k problematice určení vnějšího vlivu BA2 - děti. Protože se tato záležitost dotýká širšího okruhu odborné veřejnosti, zveřejňujeme dotaz i následnou odpověď zpracovatele ČSN 33 2000-5-51 ed. 2 a kapitoly 32 ČSN 33 2000-3 Ing. Karla Dvořáčka.

Povinnost obstarat, instalovat a udržovat v provozuschopném stavu požárně bezpečnostní zařízení vyplývá právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zejména z ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Obdobné zákonné povinnosti vznikají též fyzickým osobám, a to podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. d), e) a i) téhož zákona.

Vyhláška O technických podmínkách požární ochrany staveb navazuje na nový stavební zákon a má účinnost od 1. července 2008.

Často diskutovanou a sledovanou problematikou v oblasti bydlení je stav bytových domů vybudovaných panelovou technologií a jejich technického vybavení, mezi které samozřejmě patří i elektroinstalace.

Následující článek především zdůvodňuje, proč je nutné věnovat kabelovým elektroinstalacím v objektu zvýšenou pozornost z požárního hlediska.

V loňském roce byl vydán nový zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento zákon byl doplněn vyhláškou č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb. Článek uvádí dopady na elektroinstalaci.