Je možné žalovat zaměstnance o náhradu škody nebo ušlého zisku?

Datum: 5.9.2016  |  Autor: Kristýna Vojtíšková, Kristýna Delmar, Frank Bold Advokáti, s.r.o.  |  Organizace: Frank Bold Advokáti, s.r.o.  |  Recenzent: Ing. Zdeněk Čežík, konzultant managementu a podnikových procesů

Jestliže zaměstnavatel požaduje po zaměstnanci úhradu škody, musí mu být schopen dokázat porušení povinností, jinak škodu uhradí sám.

Jestliže zaměstnanec zavinil vznik škody zaměstnavateli nebo třetí osobě v souvislosti s výkonem práce, posuzuje se jeho případná povinnost tuto škodu uhradit podle toho, zda dodržel či nedodržel své povinnosti při plnění pracovních úkolů.

Zaměstnanec je ovšem často jediný, kdo má šanci si nedostatků všimnout, a proto by je měl oznámit.

Lidé často netuší, že mají jako zaměstnanci ze zákona povinnost upozornit zaměstnavatele, když si všimnou hrozící škody, nebo proti této škodě přímo sami zasáhnout. Jestliže škoda hrozí, zaměstnanec nezasáhne a škoda pak opravdu vznikne, má zaměstnavatel právo po něm požadovat její částečné uhrazení. Škoda přitom může být způsobena například zastaralým vybavením, s nímž zaměstnanec zachází, nedomyšlenými pracovními postupy nebo jinými důvody, za něž nese odpovědnost zaměstnavatel.

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty

Zaměstnavatel má možnost uzavřít se zaměstnancem písemnou „dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty“. Dohodou zaměstnanec získá odpovědnost za to, co mu bylo svěřeno, například hotovost, zásoby zboží nebo materiálu, a případný schodek pak musí sám uhradit. Maximální výše této úhrady je v dohodě stanovena.
Výjimkou z dohody by byl pouze případ, kdy by schodek vznikl zcela nebo zčásti bez zavinění odpovědného zaměstnance. Tuto skutečnost by však zaměstnanec musel být schopen prokázat.
Příklad - klíče od skladu: Podmínkou uzavření dohody je, že zaměstnanec má možnost svěřenými hodnotami disponovat po celou dobu, kdy mu byly svěřeny, tedy například že klíč od pokladny či skladu nemá kromě něj nikdo jiný. Jestliže je držitelů klíčů víc, měl by zaměstnavatel uzavřít dohodu se každým z nich. Zaměstnanec by v takovém případě měl dobře zvážit, zda má ke svým kolegům takovou důvěru, že s nimi chce sdílet riziko a podílet se na případné úhradě škody způsobené někým z nich. Jestliže toto riziko podstoupit nechce, je to legitimní důvod pro to, aby od dohody (písemně!) odstoupil.

Ztráta svěřených věcí

Zaměstnanec při práci nakládá s nástroji a vybavením poskytnutými zaměstnavatelem. V případě, že cokoliv ze svěřeného ztratí, musí zaměstnavateli ztrátu nahradit, ovšem pouze v případě, že s ním má uzavřenou písemnou dohodu od odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

Výše úhrady vzniklé škody
Škoda v penězích se hradí, pouze pokud zaměstnanec nemůže škodu odčinit uvedením v původní stav.
  • nedbalost zaměstnance - hradí škodu maximálně do výše 4,5 násobku svého výdělku
  • škoda byla způsobena v opilosti, pod vlivem návykových látek nebo úmyslně - hradí ji zaměstnanec v plné výši.
  • zaměstnanec zanedbal povinnosti škodu odvrátit - hradí škodu maximálně do výše trojnásobku svého měsíčního výdělku.
  • při podepsané dohodě o odpovědnosti za svěřené hodnoty, hradí zaměstnanec škodu (schodek) v celé výši.
  • Výše úhrady vzniklé škody při společné odpovědnosti zaměstnanců, odpovědnost za škody na předchozím pracovišti, náhrada ušlého zisku a další o o náhradě škody nebo ušlého zisku.

Komentář recenzenta:

I v čase plném změn a rozvoje firem se nevyplácí podcenit téma prevence škod a kompetence k jejich předcházení. Zaměstnanci si běžně neuvědomují všechny své povinnosti při péči a ochraně majetku zaměstnavatele vycházející ze Zákoníku práce. Pro zaměstnavatele by měl být článek výzvou zhodnotit, zda jsou postupy týkající se škod a jejich náhrad v jeho firmě srozumitelně popsány, aktuálně udržovány a rozvedeny na konkrétní podmínky jejich pracovišť.

Co je v praxi zásadní pro sladění úloh zaměstnavatele a zaměstnance v otázce škod a jejich důsledků?

1. Interní dokumentace

Užívaný systém dokumentace firmy obvykle zohledňuje stupeň důležitosti příslušného dokumentu a jeho rozsah. Do špičky procesní dokumentace patří ve vztahu ke škodám Pracovní řád a Kolektivní smlouva. Pracovní řád rozvádí zejména povinnosti uvedené v zákoníku práce a souvisejících právních normách na konkrétní podmínky v prostorách zaměstnavatele, na pracovištích mimo areál zaměstnavatele, při pracovních cestách. Jeho nedílnou součástí jsou kapitoly k bezpečnosti a ochraně zájmů společnosti , odpovědnosti zaměstnavatele a zaměstnance za škodu. Pracovní řád obsahuje výčet chování, které je hodnoceno jako porušení pracovní kázně zaměstnancem. V případech, kdy dojde ke vzniku škody, která je vymáhána na zaměstnanci , či dokonce náhrady zisku, jde obvykle o porušení Pracovního řádu se všemi důsledky.

Kolektivní smlouva je dokument upravující vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. I v kolektivní smlouvě je řešení škod směrem k zaměstnanci zásadním tématem. Klíčovým dokumentem pro prevenci, řešení a vypořádání škod je organizační norma „Škodní události“. Určuje kompetence odborných útvarů ve společnosti v procesech týkajících se škod. Popisuje zejména postupy řešení škod na majetku, škod v pracovněprávních vztazích tak nemajetkové újmy. Jejím gestorem je personální útvar.

K dalším potřebným dokumentům, dotýkajících se škod, patří zejména firemní normy Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), Požární ochrana, Péče o životní prostředí. Další dokumenty, které berou v potaz specifika pracovišť jsou obvykle zpracovávány příslušnou odbornou organizační jednotkou. Je žádoucí zařadit do nich rovněž popisy pracovních pozic včetně dělnických profesí, technologické postupy, požární řády pracovišť . I v těchto útvarových dokumentech je třeba podchytit potřebu předcházení škod a dodržování zásad BOZP.

2. Pravidla seznamování zaměstnanců s dokumenty a periodické proškolování

Každá firma by měla mít nastavena pravidla seznamování zaměstnanců s platnými dokumenty počínaje nástupním školením, uvedením na pracoviště, periodickými školeními na pracovišti, odborným školením s ohledem na profesi a souvisejícími aktivitami. Každý útvar firmy by měl udržovat aktuální přehled relevantních dokumentů až už firemních či vztažených jen na své činnosti. Příslušný nadřízený provádí seznámení zaměstnanců s dokumenty a nese s tímto příslušnou odpovědnost.

Podpis zaměstnance je potvrzením, že byl s dokumentem seznámen a je srozuměn s potřebou jeho dodržování. U zaměstnanců i u jejich nadřízených někdy panuje švejkovské „pořádek musí bejt“ a administrativní pravidla berou jako zbytečnou byrokracii. Ať se nám to líbí nebo ne, tato „byrokracie“ patří k základním rolím nadřízeného a povinnostem zaměstnance. Jistěže záleží na každém vedoucím, jak umí v těchto věcech komunikovat uvnitř svého pracovního kolektivu. Nejčastějším údivem zaměstnance, který podcení vznik škody je „ale to mi nikdo neřekl“. Pak se nadřízený často pídí svým nepřehledným šanonem čehosi, co mají být dokumenty, a hledá jak si nenechat Černého Petra na sobě. V systému proškolování nezapomínejme, že i nadřízený je obvykle zaměstnancem firmy, platí pro něj v oblasti škod stejná pravidla. Měl by jít v tomto směru svému týmu příkladem, zejména v odstranění zjištěných nedostatků.

S tématikou škod, prevencí a sankcemi je třeba prokazatelně seznamovat před zahájením a v průběhu jejich pracovní činnosti rovněž externí osoby a organizace působící v naší firmě. Je žádoucí předem stanovit zásady užívání majetku a další povinnosti vyplývající z pohybu externích osob v areálu naší firmy. Nezapomínejme na firmy působící vně našeho areálu s pronajatým vybavením v našem vlastnictví .

3. Vyhodnocování účinnosti dokumentů a přijatých opatření ke škodám

Do pracovního prostředí pronikají stále nové, sofistikovanější technologie. Vzniká řada drobnějších škod, které byly dříve ojedinělé, jako ztráta mobilního telefonu či krádež notebooku firmy. Jde o tak masovou a často komplikovanou záležitost, že zejména v poslední době jsou novelizovány směrnice právě k náhradě škod na tato témata. Stejně tak s růstem počtu služebních vozů dochází k potřebě spravedlivého řešení náhrad škod při zaviněných poškozeních vozidel. Je třeba, aby se zaměstnanec podílel na zaviněné škodě, nejde jen o stránku právní či finanční. Jsou známy silně pozitivní výsledky organizací , které zavedly nekompromisní náhradu zaviněných škod u vozidel. Zejména drobných odřenin a poškození vozů několikanásobně ubylo. A tím určitě i administrativa.

Bývá nesnadnou úlohou odpovědného nadřízeného rozhodnout o výši náhrady škody. Škodová komise jako jeho poradní tým složený z kolegů na škodě nezúčastněných, společně se zástupcem odborů, objektivně zhodnotí návrh řešení a postihu s ohledem na míru zavinění, okolnostem za kterých škoda vznikla a četnosti škod u dotčeného zaměstnance za dobu jeho působení ve firmě. Zaměstnanec pak náhradu škody obvykle přijme s vědomím objektivního stanoviska kolegů než jako strohé nařízení svého šéfa.

 
Komentář recenzenta
Ing. Zdeněk Čežík, konzultant managementu a podnikových procesů

I v čase plném změn a rozvoje firem se nevyplácí podcenit téma prevence škod a kompetence k jejich předcházení. Zaměstnanci si běžně neuvědomují všechny své povinnosti při péči a ochraně majetku zaměstnavatele vycházející ze Zákoníku práce. Pro zaměstnavatele by měl být článek výzvou zhodnotit, zda jsou postupy týkající se škod a jejich náhrad v jeho firmě srozumitelně popsány, aktuálně udržovány a rozvedeny na konkrétní podmínky jejich pracovišť.

Co je v praxi zásadní pro sladění úloh zaměstnavatele a zaměstnance v otázce škod a jejich důsledků?

1. Interní dokumentace

Užívaný systém dokumentace firmy obvykle zohledňuje stupeň důležitosti příslušného dokumentu a jeho rozsah. Do špičky procesní dokumentace patří ve vztahu ke škodám Pracovní řád a Kolektivní smlouva. Pracovní řád rozvádí zejména povinnosti uvedené v zákoníku práce a souvisejících právních normách na konkrétní podmínky v prostorách zaměstnavatele, na pracovištích mimo areál zaměstnavatele, při pracovních cestách. Jeho nedílnou součástí jsou kapitoly k bezpečnosti a ochraně zájmů společnosti , odpovědnosti zaměstnavatele a zaměstnance za škodu. Pracovní řád obsahuje výčet chování, které je hodnoceno jako porušení pracovní kázně zaměstnancem. V případech, kdy dojde ke vzniku škody, která je vymáhána na zaměstnanci , či dokonce náhrady zisku, jde obvykle o porušení Pracovního řádu se všemi důsledky.

Kolektivní smlouva je dokument upravující vztahy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací. I v kolektivní smlouvě je řešení škod směrem k zaměstnanci zásadním tématem. Klíčovým dokumentem pro prevenci, řešení a vypořádání škod je organizační norma „Škodní události“. Určuje kompetence odborných útvarů ve společnosti v procesech týkajících se škod. Popisuje zejména postupy řešení škod na majetku, škod v pracovněprávních vztazích tak nemajetkové újmy. Jejím gestorem je personální útvar.

K dalším potřebným dokumentům, dotýkajících se škod, patří zejména firemní normy Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP), Požární ochrana, Péče o životní prostředí. Další dokumenty, které berou v potaz specifika pracovišť jsou obvykle zpracovávány příslušnou odbornou organizační jednotkou. Je žádoucí zařadit do nich rovněž popisy pracovních pozic včetně dělnických profesí, technologické postupy, požární řády pracovišť . I v těchto útvarových dokumentech je třeba podchytit potřebu předcházení škod a dodržování zásad BOZP.

2. Pravidla seznamování zaměstnanců s dokumenty a periodické proškolování

Každá firma by měla mít nastavena pravidla seznamování zaměstnanců s platnými dokumenty počínaje nástupním školením, uvedením na pracoviště, periodickými školeními na pracovišti, odborným školením s ohledem na profesi a souvisejícími aktivitami. Každý útvar firmy by měl udržovat aktuální přehled relevantních dokumentů až už firemních či vztažených jen na své činnosti. Příslušný nadřízený provádí seznámení zaměstnanců s dokumenty a nese s tímto příslušnou odpovědnost.

Podpis zaměstnance je potvrzením, že byl s dokumentem seznámen a je srozuměn s potřebou jeho dodržování. U zaměstnanců i u jejich nadřízených někdy panuje švejkovské „pořádek musí bejt“ a administrativní pravidla berou jako zbytečnou byrokracii. Ať se nám to líbí nebo ne, tato „byrokracie“ patří k základním rolím nadřízeného a povinnostem zaměstnance. Jistěže záleží na každém vedoucím, jak umí v těchto věcech komunikovat uvnitř svého pracovního kolektivu. Nejčastějším údivem zaměstnance, který podcení vznik škody je „ale to mi nikdo neřekl“. Pak se nadřízený často pídí svým nepřehledným šanonem čehosi, co mají být dokumenty, a hledá jak si nenechat Černého Petra na sobě. V systému proškolování nezapomínejme, že i nadřízený je obvykle zaměstnancem firmy, platí pro něj v oblasti škod stejná pravidla. Měl by jít v tomto směru svému týmu příkladem, zejména v odstranění zjištěných nedostatků.

S tématikou škod, prevencí a sankcemi je třeba prokazatelně seznamovat před zahájením a v průběhu jejich pracovní činnosti rovněž externí osoby a organizace působící v naší firmě. Je žádoucí předem stanovit zásady užívání majetku a další povinnosti vyplývající z pohybu externích osob v areálu naší firmy. Nezapomínejme na firmy působící vně našeho areálu s pronajatým vybavením v našem vlastnictví .

3. Vyhodnocování účinnosti dokumentů a přijatých opatření ke škodám

Do pracovního prostředí pronikají stále nové, sofistikovanější technologie. Vzniká řada drobnějších škod, které byly dříve ojedinělé, jako ztráta mobilního telefonu či krádež notebooku firmy. Jde o tak masovou a často komplikovanou záležitost, že zejména v poslední době jsou novelizovány směrnice právě k náhradě škod na tato témata. Stejně tak s růstem počtu služebních vozů dochází k potřebě spravedlivého řešení náhrad škod při zaviněných poškozeních vozidel. Je třeba, aby se zaměstnanec podílel na zaviněné škodě, nejde jen o stránku právní či finanční. Jsou známy silně pozitivní výsledky organizací , které zavedly nekompromisní náhradu zaviněných škod u vozidel. Zejména drobných odřenin a poškození vozů několikanásobně ubylo. A tím určitě i administrativa.

Bývá nesnadnou úlohou odpovědného nadřízeného rozhodnout o výši náhrady škody. Škodová komise jako jeho poradní tým složený z kolegů na škodě nezúčastněných, společně se zástupcem odborů, objektivně zhodnotí návrh řešení a postihu s ohledem na míru zavinění, okolnostem za kterých škoda vznikla a četnosti škod u dotčeného zaměstnance za dobu jeho působení ve firmě. Zaměstnanec pak náhradu škody obvykle přijme s vědomím objektivního stanoviska kolegů než jako strohé nařízení svého šéfa.

English Synopsis
Is it possible to sue employee for compensation of damage or loss of profits?

If an employer wants his employee to pay damage, the employer must be able to prove the breach of duty otherwise he will pay the damage himself.

 

Hodnotit:  

Datum: 5.9.2016
Autor: Kristýna VojtíškováKristýna Delmar, Frank Bold Advokáti, s.r.o.   všechny články autora Organizace: Frank Bold Advokáti, s.r.o.Recenzent: Ing. Zdeněk Čežík, konzultant managementu a podnikových procesů



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Normy

Knihovna FM

Odborné semináře TZB-info

Odborné semináře - Správa a provoz nemovitostí, FM v praxi
Správa budov, úspory energií a správa technického zařízení od předních odborníků. Témata přizpůsobíme vašim potřebám. Školení vícedenní i na 1 den na vybrané téma. Máte dotazy nebo zájem o školení?
Přečtěte si reakce účastníků 5 denních seminářů 3+ 2 dny s certifikátem:
Podzim 2013: Praha 6 Petřiny
Únor 2014: Hotel Golf, Praha
Podzim 2014: Aquapalace Hotel Prague
Podzim 2015: Aquapalace Hotel Prague
Podzim 2016: Aquapalace Hotel Prague
Březen 2017: Aquapalace Hotel Prague


účastníci semináře FM

Spolupráce

Česká pobočka mezinárodní asociace Facility managementu (IFMA CZ) www.ifma.cz

Odborný garant

Petra Gütterová

Partneři - Facility management

logo ista
logo Mark2 Corporation
logo ATALIAN
 
 

Aktuální články na ESTAV.czPraha vybrala zpracovatele projektu obnovy Malostranského náměstíSuchá podlaha F146 – ideální řešení pro novostavby i pro rekonstrukceParkovací stání pro vozíčkáře a doprava handicapovaných v praxiHypotéky, úvěry, nemovitosti versus ČNB - jak se vyznat v jejích doporučeních?