Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Ing. Pavel Kopecký, Ph.D.

Archiv článků autora:



17.4.2017
Ing. Jan Kohout, Ing. Jiří Cigler, Ph.D., Ing. Jan Široký, Ing. Pavel Kopecký, Ph.D.

Recenzovaný Článek popisuje možnosti využití systémů tepelné aktivace betonového jádra pro vytápění a chlazení budov. Shrnuje přehled výhod a nevýhod tohoto systému a dále se zabývá problematikou regulace takových systémů. V poslední části se věnuje popisu vytvoření experimentálního modelu s tepelnou aktivací betonového jádra, který slouží k testování různých přístupů k řízení způsobu dodávání energie pro chlazení či vytápění. V našem konkrétním případě je řešení založeno na tzv. prediktivní regulaci na bázi modelu (MPC).

10.6.2013
prof. Ing. Jan Tywoniak, CSc., Ing. Jan Antonín, Ing. Pavel Kopecký, Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze

Bouřlivé a často nekvalifikované diskuse věnované tomu, zda zpřísnění stavebněenergetických předpisů jsou správná, bývají doprovázeny výpočty dokazujícími – často tendenčně – co je potřeba. Příspěvek připomíná problém vypovídací schopnosti stavebněenergetických výpočtů, zejména v kombinaci s finančními souvislostmi, a využívá k tomu automatizovaného výpočtu energetické náročnosti velkého vzorku budov. Diskutuje zvýšení investiční náročnosti nízkoenergetických řešení.

24.9.2012
Ing. Pavel Kopecký, Ph.D., Stavební fakulta, ČVUT v Praze

Na trhu s tepelně izolačními materiály lze koupit mimo obvyklé izolační výrobky i tzv. reflexní tepelné izolace. Může se například jednat o kombinaci plastové fólie s uzavřenými vzduchovými polštářky s několika vrstvami pokovené fólie. Prodejci reflexních izolací často tvrdí, že součinitel tepelné vodivosti reflexní tepelné izolace dosahuje hodnot nižších než 0,01 W/(m‧K). Jeden prodejce sděluje tuto skutečnost spotřebiteli jinou formou: tři centimetry reflexní tepelné izolace se vyrovnají dvaceti centimetrům minerální vlny. Jsou ale takové vlastnosti vůbec fyzikálně možné?

18.1.2010
Ing. Jan Antonín, Pavel Kopecký, ČVUT, Fakulta stavební, katedra Konstrukcí pozemních staveb

Proces vzniku budovy je od fáze architektonické studie provázen ustavičnými změnami. Odborná "předpověď" tepelnětechnického chování takové budovy tak téměř vždy naráží na nedostatek vstupních údajů. I v takových případech však existují cesty jak poskytnout cenné informace o budoucích vlastnostech objektu. Ne vždy musí být tyto informace přesné.



 
 
Reklama