Ing. Ladislav Tintěra

Recenzovaný Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 2803 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla značně nižší, než dlouhodobý průměr 3227 D°(19). V novém miléniu, od roku 2000, jde o druhý nejnižší počet denostupňů za otopné období.

Výpočetní pomůcka Denostupně vznikla v roce 2005. Od té doby nabízí zpracovaná meteorologická data ze stanice Praha-Karlov. Abychom vyhověli požadavkům uživatelů, rozšířili jsme datovou základnu o nových 36 meteorologických stanic. Od nynějška tak bude možné provádět výpočty denostupňů nejen pro vnitřní Prahu, ale prakticky pro všechny lokality v ČR.

Otopné období let 2013/2014 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 230 dny vytápění mírně delší, a s průměrnou teplotou 6,8 °C značně teplejší než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 2814 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla o značně nižší, než dlouhodobý průměr 3227 D°(19). V novém miléniu, od roku 2000, jde o druhý nejnižší počet denostupňů za otopné období.

Vyhodnocení otopného období kalendářního roku 2013 slouží pro potřeby výrobců a odběratelů tepla, kteří pracují v ročním režimu leden–prosinec. Poskytuje také podklady pro práci energetických expertů při provozním vyhodnocování spotřeby energie budov.

Otopné období let 2012/2013 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 234 dny vytápění delší, a s průměrnou teplotou 5,0 °C mírně teplejší než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 3266 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla o málo vyšší, než dlouhodobý průměr 3224 D°(19).

Vyhodnocení otopného období kalendářního roku 2012 slouží pro potřeby výrobců a odběratelů tepla, kteří pracují v ročním režimu leden–prosinec. Poskytuje také podklady pro práci energetických expertů při provozním vyhodnocování spotřeby energie budov. Dále poskytuje číselné údaje pro oblast kontroly kotlů podle vyhlášky o kontrole účinnosti kotlů.

Otopné období let 2011/2012 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 213 dny vytápění kratší, a s průměrnou teplotou 5,4 °C teplejší než dlouhodobý průměr. Rok 2012 je rokem přestupným, jehož dlouhodobá charakteristika se od nepřestupného roku mírně liší. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 2 907 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla o dosti nižší, než dlouhodobý průměr 3 224 D°(19). Za posledních deset let jde o druhý nejnižší počet denostupňů za otopné období.

Energetický audit má v České republice dvacetiletou historii. Prvních deset let bylo obdobím hledání, druhých deset let obdobím zákonné povinnosti. Autor je jedním z našich prvních energetických auditorů. Uvádí osobní zkušenosti o tvorbě metodiky, legislativy i praktickém použití.

Otopné období let 2010/2011 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 219 dny vytápění poněkud kratší, a s průměrnou teplotou 4,8° C mírně teplejší než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 3114 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla poněkud nižší, než dlouhodobý průměr 3227 D°(19).

Vyhodnocení otopného období kalendářního roku 2010 slouží pro potřeby výrobců a odběratelů tepla, kteří pracují v ročním režimu leden – prosinec. Poskytuje také podklady pro práci energetických expertů při provozním vyhodnocování spotřeby energie budov. Dále poskytuje číselné údaje pro oblast kontroly kotlů podle vyhlášky 276/2007 Sb.

Otopné období let 2009/2010 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov bylo s 217 dny vytápění poněkud kratší, a s průměrnou teplotou 4,3° C mírně chladnější než dlouhodobý průměr. Základní charakteristikou potřeby tepla pro vytápění je 3187 D°(19) denostupňů, tedy potřeba tepla jen o málo nižší, než dlouhodobý průměr.

Vyhodnocení otopného období kalendářního roku 2008 v Praze slouží pro potřeby výrobců a odběratelů tepla, kteří pracují v režimu kalendářního roku. Poskytuje podklady pro práci energetických expertů při provozním vyhodnocování spotřeby energie budov. Reaguje na požadavky nových legislativních předpisů a poskytuje tak zdroje číselných údajů pro oblast kontroly kotlů podle vyhlášky 276/2007 Sb.

Vyhodnocení otopného období 2007/2008 v Praze zpracované na základě pozorování stanice Praha-Karlov. Datová základna výpočtové pomůcky od roku 1991 pak umožňuje porovnávat jednotlivá období mezi sebou.

Průběh a charakter otopného období 2006/2007 v Praze se vymyká zkušenostem z řady minulých let velmi nízkou spotřebou paliva a vysokým teplotním průměrem. Vyhodnocení je provedeno pomocí výpočtové pomůcky "Denostupně" portálu TZB-info.

Průběh a charakter otopného období 2005/2006 v Praze je vyhodnocen pomocí výpočtové pomůcky. Data se průběžně doplňují za uplynulý měsíc a lze jimi průběžně sledovat samotný průběh vytápění v otopném období. Datová základna od roku 1991 umožňuje porovnávat jednotlivá období mezi sebou.

Výroba elektřiny ze zvláštních plynů, zejména bioplynu, v posledních letech vzrůstá. Přispěla k tomu státní podpora, především přijetí zákona o obnovitelných zdrojích energie. Co všechno se dá spalovat při kogeneraci s plynovými motory? Jaké jsou výkupní ceny? Nejen těmito otázkami se zabývá dnešní díl ze seriálu článků na téma KOGENERACE.

Úvodním dílem startujeme sérii článků na téma kogenerační technologie, využití zvláštních plynů a dimenzování kogenerace. Tématům budeme věnovat několik článků během zimních měsíců. Jak je to s historií kogenerace, proč nastal její boom právě v posledních desetiletích, jakou má oporu v legislativě? Nejen na tyto otázky však naleznete odpovědi již dnes.