Ing. František Vlach

Výpočet lineárního činitele prostupu tepla je obvykle založen na řešení 2D teplotního pole pomocí počítačových simulací FEM. V projekční praxi rozšířené výpočetní nástroje ovšem obvykle pracují pouze v kartézském souřadnicovém systému.

Tento článek se věnuje popisu tepelně vlhkostního chování světlovodů instalovaných v budově střediska ekologické výchovy Kaprálův mlýn. Zabývá se rizikem výskytu povrchové kondenzace ve vrchlíku střešní kopule světlovodu a na povrchu izolačního zasklení v chladné části světlovodu, osazeného do tepelně izolačního bloku.

Tento článek se věnuje výskytu extrémních okrajových podmínek ve vnitřním prostředí staveb v kontextu se způsobem užívání a stavebního řešení i technického zařízení stavby. Poukazuje na výskyt extrémních stavů vnitřního prostředí a působení na obalové konstrukce stavby.

Podlahy jsou tvořeny konstrukčními vrstvami rozdílných materiálů s rozdílnými funkcemi a vlastnostmi. Toto souvrství vytváří funkční celek. Podle materiálu roznášecí vrstvy jsou rozlišovány podlahové systémy suché a tradiční. V suchých podlahách je roznášecí vrstva tvořena deskovým prefabrikovaným prvkem – např. sádrovláknité, cementotřískové nebo OSB desky.

Tepelné chování zemin je obecně neprozkoumané a nynější používané výpočty jsou značně zjednodušeny. Tato práce se zabývá dopadem použití rozdílných vlastností zeminy na numerické stanovení lineárního činitele prostupu tepla stavebních detailů u základů. Popisuje, jak numerické výpočty reagují na tyto vlastnosti podloží. Analýza byla provedena pro skutečné detaily základů a byla použita k vytvoření jednoduchého grafu pro získání představy o chování výpočtu.