Energetické hodnocení, certifikace a zelené budovy v Malajsii

Datum: 28.6.2012  |  Autor: Ing. Robert Wawerka, doc. Ing. Jiří Hirš, CSc, Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering, Institute of Building Services

Příspěvek se zabývá velmi aktuálním tématem energetického hodnocení, certifikace a zelenými budovami ve specifické oblasti jihovýchodní Asie. K podrobnějšímu zkoumání byla vybrána Malajsie, která má jako jedna z mála zemí tohoto regionu se zelenými budovami a certifikací větší zkušenosti a v neposlední řadě i díky praktickým výzkumným zkušenostem Ing. Roberta Wawerky, který je v současnosti v této lokalitě na stáži v rámci rozvojového projektu MŠMT Free-mover.

1. Historie

Od roku 1990 roste energetická potřeba Malajsie díky jejímu výraznému ekonomickému růstu a rozvoji. Skoro polovina spotřeby všech energií připadá na průmyslový, residenční a komerční sektor. Residenční a komerční budovy spotřebují kolem 13 % všech energií a 48 % celkové elektrické energie v Malajsii [2]. Z tohoto důvodu je nezbytné zavedení určitých energetických standardů, které by pomohly v budoucnu výrazně omezit spotřebu energií a zvýšit energetickou účinnost všech typů budov.

Během posledních tří let došlo v Malajsii k zásadnímu obratu v oblasti výstavby energeticky úsporných a udržitelných budov [3]. Je to dáno zejména odlišným pohledem, zvyšující se znalostí a zodpovědností samotných obyvatel, firem i velkých mezinárodních korporací za životní prostředí a rostoucími standardy jednotlivých obyvatel v oblasti bydlení. Velký podíl na této změně má také samotná vláda, která vytvořila zajímavý systém finančních pobídek, zejména co se týče zelených budov.

2. Zelené budovy v Malajsii

2.1 Představení

Před rokem 2009 byla v Malajsii zvyšující se poptávka vlastníků a developerů po certifikaci budov. Tyto požadavky byly uspokojovány mezinárodními certifikačními systémy, zejména Leadership in Energy and Environmental Design (LEED), založeným v roce 2000 U. S. Green Building Council (USGBC) a Singapurský Green Mark (BCA) datující se od roku 2005.

Z tohoto důvodu byl v dubnu roku 2009 vytvořen malajský certifikační systém Green Building Index (GBI). Na jeho vzniku se podílely dvě instituce, a to Malaysian Institute of Architects (PAM) a Association of Consulting Engineers Malaysia (ACEM).

2.2 Green Building Index (GBI)

Jako první byl široké veřejnosti představen certifikační nástroj pro Non-Residential New Construction (NRNC), následovaný Residential New Construction (RNC) a Non-Residential Existing Building (NREB). V dnešní době je představeno již šest certifikačních nástrojů pokrývající šiřoké spektrum staveb, zahrnující i Industrial Existing Building (IEB), Industrial New Construction (INC) a nejnovější Township z prosince roku 2010.

Certifikační nástroj rozděluje budovy celkem do čtyř hlavních kategorií podle dosaženého počtu bodů:

  • Platinum (86–100 bodů),
  • Gold (76–85 bodů),
  • Silver (66–75 bodů),
  • Certified (50–65 bodů).

Hodnocení se skládá ze šesti základních kriterií, které tvoří komplexní posouzení úrovně kvality budovy, a to v následujících parametrech – energetická účinnost, kvalita vnitřního prostředí, udržitelnost plánování a management, materiál a zdroje, hospodaření s vodou a inovace. Celkový počet bodů se liší podle vybraného typu certifikace, ale obecně je nejvyšší pozornost věnována energetické účinnosti, tvoří zhruba 35 % z celkového počtu bodů, až po kategorii inovace s podílem kolem 7 %.

Dalším významným krokem bylo vytvoření certifikačního nástroje GBI Township. Tento krok umožnil výrazněji a komplexněji pracovat s udržitelnosti daných urbanistických celků, a to zejména v oblastech – klima, energie a voda, ekologie a prostředí, plánování a design, doprava a dostupnost, budovy a zdroje, byznys a inovace. V neposlední řadě bude mít tento nový nástroj významný vliv na úspory energií v rámci jednoho urbanistického celku, který je vždy mnohem efektivněji proveditelný než nezávislá a nekoordinovaná práce s jednotlivými objekty.

Od srpna roku 2010 do února 2011 obdrželo GBI celkem 60 nových registrací. V polovině května byl podán požadavek na akreditaci celkem 179 projektů. Aby měla certifikace i v následujících letech růstovou tendenci, představila malajská vláda systém pobídek pro vlastníky budov, kteří obdrží GBI certifikaci v období od 24. října 2009 do 31. prosince 2014. Pobídky jsou zaměřeny na částečné osvobození od daně v rámci dodatečných stavebních nákladů, úprav, rekonstrukcí, rozšíření a zlepšení stávajícího objektu v rámci GBI. Dále mohou kupci residenčních i komerčních objektů požádat o vrácení části finančních nákladů v souvislosti s pořízením GBI certifikátu [3].

3. Příklady zelených budov v Malajsii

Pro seznámení se skutečnou situaci v oblasti zelených budov byly po detailním průzkumu trhu vybrány dvě komerční budovy nacházející se nedaleko hlavního města Kuala Lumpur. V příspěvku bude prezentována již realizovaná budova instituce Energy Commission (EC) Diamond Building a také budoucí kancelářská budova developera New Selangor State PDevelopment Corporation (PKNS) Headquarters.

3.1 EC Diamond Building

V roce 2010 byla dokončena budova EC Diamond Building (Obr. 1), která obdržela jako první v Malajsii GBI Platinum certifikaci. Budovu navrhli architekti z firmy NR Architect a konzultační firma IEN Consultants byla zodpovědná za poradenství v oblasti energetiky a životního prostředí. V současné době využívá budovu s celkovou podlahovou plochou 14 230 m2 Malajská energetická komise, která sídlí ve městě Putrajaya, federálním administrativním centru Malajsie.

Obr. 1, 2 EC Diamond Building pohled (vlevo), řez (vpravo)

Jedním ze zajímavých prvků je samotný tvar budovy v podobě diamantu. Cílem tohoto designu bylo minimalizovat dopad přímého slunečního záření na fasádu a snížit celkovou spotřebu energie na chlazení objektu. Atrium uvnitř objektu bylo navrhnuto tak, aby byl zvýšen podíl distribuce denního osvětlení i do spodních pater budovy (Obr. 2).

Energetická náročnost budovy (BEI) dosahuje u EC Diamond velice nízké hodnoty 85 KWh/m2/rok, v porovnání s typickou kancelářskou budovou v Malajsii (269 kWh/m2/rok) [4]. Spotřeba energie je dále redukována instalací 834 m2 PV panelů na střeše objektu s celkovou kapacitou 71,4 kWp, která pokrývá 9,5 % celkové spotřeby elektrické energie [5].

3.2 New PKNS Headquarters

Nové sídlo firmy Selangor State Developmnet Corporation (PKNS) je v současné době ve fází výstavby, která byla zahájena v roce 2010 s předpokládaným datem ukončení v roce 2013 (Obr. 3). Na návrhu se podílí architekti z firmy Veritas Architect a konzultační poradenství v oblasti energetiky a životního prostředí zajišťuje firma Neapoli. Nová kancelářská budova je součástí parku ve městě Shah Alam ve státě Selangor, Malajsie. Díky této stavbě dojde k rozšíření stávajícího parku zhruba o 11 200 m2, z čehož připadá 8 000 m2 na střešní zahradu přístupnou pro veřejnost (Obr. 3).

Obr. 3
Obr. 3 PKNS Headquaters

Mezi klíčové parametry, které řadí tuto budovu mezi velice zajímavé stavby v Malajsii, patří kombinace ojedinělého designu s progresívní energeticko-environmentální strategii. Budova by měla splnit požadavky pro udělení certifikátu GBI Platinum s předpokládanou energetickou náročnosti (BEI) 80 kWh/m2/rok. Z dalších zajímavých aplikací v rámci jihovýchodní Asie jmenujme například:

  1. Izolace stěn, střechy a podlahy se součinitelem prostupu tepla s hodnotou U = 0,4-0,6 W/m2K, výplně otvorů izolačním dvojsklem (U ≤ 1,4 W/m2K).
  2. Optimalizace denního osvětlení, činitel denního osvětlení (DF) v rozmezí od 1 % do 3,5 % ve zhruba polovině všech podlahových ploch u kancelářských prostor.
  3. Největší aplikace solárního chlazení v jihovýchodní Asii, instalace 5 000 solárních vakuových trubic.
  4. Velice efektivní hospodaření s dešťovou a odpadní vodou, snížení spotřeby o 70 %.
  5. Objekt řízený inteligentním Building management systémem (BMS), který se stará o co nejúčinnější chod a spotřebu energií v oblastech chlazení, VZT s rekuperací, osvětlení, výtahy, atd.

4. Závěr

Většina certifikačních metod a nástrojů byla vyvíjena a úspěšně implementována v oblastech mírného klima, zejména v Evropě nebo USA [6]. Proto představení a zdárná aplikace udržitelných budov a nových certifikačních nástrojů v tropických oblastech je více než pozitivní. Jak jsme se mohli přesvědčit, tak malajský certifikační nástroj Green Building Index (GBI) je konkurenceschopný a dobře fungující nástroj, který může pomoci zvýšit podvědomí ohledně udržitelných budov a úspor energií v oblastech jihovýchodní Asie.

Spolu se singapurským Green Mark (BCA) může stát za vznikem a rozšířením nových certifikačních nástrojů do okolních zemí. Výsledkem může být velice výrazné snížení energetické potřeby a zvýšení životního standardu obyvatel v jihovýchodní Asii.

5. Literatura

  • [1] Wawerka, R.; Plainiotis, S.: Sustainability and Green Buildings in Malaysia. Buildings and Environment 2011. Bratislava, 2011. ISBN 978-80-227-3582-7.
  • [2] Begum, R.A. & Pereira, J.J. 2010. GHG Emissions and Energy Efficiency Potential in the Building Sector of Malaysia. Australian Journal of Basic and Applied Science, 4(10): 5012-5017, 2010.
  • [3] EU-Malaysia Chamber of Commerce and Industry: Green Technology from Europe 2011, EUMCCI, Kuala Lumpur, 2011.
  • [4] Azni Zain Ahmed: Integrating Sustainable Energy in Buildings: A Case Study in Malaysia, FAU Conference, Copenhage 5/2008.
  • [5] Suruhanjaya Tenaga: Energy Commission Diamond Building: A showcase of Energy Efficiency and Sustainability, Seminar on Sustainable Cities – Sharing Swedish Experience, Kuala Lumpur, 5/2011.
  • [6] Ji Yan and Plainiotis Stellios: Design for Sustainability. Beijing, 2006. China Architecture and Building Press. ISBN 7-112-08390-7.

Příspěvek vznikl s podporou rozvojového programu MŠMT – Program na podporu rozvoje internacionalizace č. 25/19 pro rok 2011.

 

Hodnotit:  

Datum: 28.6.2012
Autor: Ing. Robert Wawerka, doc. Ing. Jiří Hirš, CSc, Brno University of Technology, Faculty of Civil Engineering, Institute of Building Services



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)