Studentský projekt – Business point Praha, Evropská

Datum: 8.5.2012  |  Autor: Bc. Oldřich Rejl, student architektury FS ČVUT v Praze

TZB-info spolupracuje se Stavební fakultou ČVUT a umožňujeme studentům publikovat zajímavé projekty, zviditelnit se, vyzkoušet si prezentaci svého projektu a reakci čtenářů. Navíc redakce k projektům zajišťuje komentář odborníků. Dnes: projekt hotelu s výraznými prvky udržitelné výstavby a komentář odborníka na obnovitelné zdroje.

Projekt byl vypracován v předmětu architektonického ateliéru. Zadáním studentské práce bylo vytvoření hotelu a kongresových sálů na úzké parcele u vjezdu do Prahy na konci Evropské ulice. Projekt vyžadován v rozsahu konceptu, architektonické studie. U studentského projektu nebyl brán zřetel na pořizovací náklady.

Architektonické řešení

Myšlenka návrhu vychází z daností parcely a příležitostí místa stejně jako vyjádření funkce budovy. Záměrem bylo vytvoření dominanty na nároží, organizující celý prostor u rušných silničních tahů a křižovatky. Z druhé strany bylo nutno se vypořádat se s klidnou Leteckou ulicí se zástavbou rodinných domů. Zároveň vytvořit výraz budovy, který by podtrhoval její funkci.

Dominantu tvoří věž – šestnáctipodlažní budova s divoce členěnou fasádou. Tato věž je vystrčena co nejvíce k nároží pozemku tak, aby se maximálně uplatňovala z pohledů přijíždějících řidičů. Pro obytnou zástavbu pak působí jako orientační bod v dosud málo přehledném území.

Věž je jako maják na ostrově poblíž přístavu, vítá návštěvníky přijíždějící do Prahy. Zároveň dává najevo svůj účel – byznys to je jistota (alespoň by měl být), síla, vzrůst a dynamika, ale také řád, pravidla a orientace – čemuž napovídá pravidelný tvar budovy. Výtvarné zpracování fasády (jejíž technické řešení je dále rozebíráno) připomíná grafy, vývoj směrem vzhůru. Ty jsou zpracované z rastru oken a především vegetační fasády, která říká, že Praha je zelené město a že i při obchodování nemáme zapomínat na to, díky čemu jsme vlastně živi. V neposlední řadě umožňuje velmi netradiční a jistě krásné výhledy na oboru Hvězda, na oblast Divoké Šárky, letiště a mnoho míst v Praze.

Tato šestnáctipodlažní věž (Praha je město věží) je doplněna třípodlažní klidnou a tlumenou hmotou navazující na nízkopodlažní zástavbu v okolí. Ač na úzkém pozemku, je nízká budova odsunuta více k rušné silnici a směrem do ulice s rodinnými domy nechává prostor pro alej stromů, která se uplatňuje při průhledu ulicí Letecká.

Tyto dvě různé hmoty, jako dva různí společníci střetávající se zde na jednání, se stýkají a prorůstají do velké skleněné kostky fungující jako vstupní vestibul. Ten má návštěvníka ohromit při příchodu a vyvolat pocit silných zážitků stability a transparentnosti. Celý emocionální zážitek je umocněn při pohledu vzhůru skrz střechu vestibulu na vysokou věž nad hlavou. Skrze vstupní kostku je vidět i na rušnou Evropskou ulici, což má umožnit nechat do prostoru prostoupit pulzující život zvenčí.

Vyjádření vedoucího projektu k architektuře stavby:
ing. arch. Vladimír Gleich

Promyšlená filozofie návrhu. Formou i obsahem vynikajícím způsobem zvládnuté zadání. Skvělé hmotové řešení i kombinace použitých materiálů. Úžasný cit pro měřítko ve velice obtížném urbanistickém prostředí. „Zelená fasáda“ na věži – báječně oživující prvek. Domyšlené technické řešení s výborně zvládnutým architektonickým detailem.

Závěr: Obdivuhodně zdařilý, atraktivní návrh. Minimální zásahy při vedení projektu. Oceňuji vysoký stupeň kreativity, podložený promyšleným záměrem. Žádné nahodilosti. Za výrazné architektonické kvality projekt navržen na půdě fakulty na nejvyšší ohodnocení.

Obr. 1 – Celková perspektiva na budovu od příjezdu z ulice Letecká (jihozápad)
Obr. 1 – Celková perspektiva na budovu od příjezdu z ulice Letecká (jihozápad)
Obr. 2 – Nadhled od jihovýchodu
Obr. 2 – Nadhled od jihovýchodu
Obr. 3 – Perspektiva od severovýchodu – z ulice Evropská
Obr. 3 – Perspektiva od severovýchodu – z ulice Evropská

Obr. 4 – Perspektiva vstupního parteru a vestibulu – hlavní příjezd od jihu
Obr. 4 – Perspektiva vstupního parteru a vestibulu – hlavní příjezd od jihu
Obr. 5 – Perspektiva vstupního parteru – příchod pro pěší od Evropské
Obr. 5 – Perspektiva vstupního parteru – příchod pro pěší od Evropské
Obr. 6 – Průhled střechou vestibulu na věž hotelu se zelenou fasádou
Obr. 6 – Průhled střechou vestibulu na věž hotelu se zelenou fasádou

Technické řešení

Z daností pozemku se návrh již svým hmotovým řešením vypořádává s přechodem rušná Evropská – klidná Letecká a tvoří tak protihlukovou bariéru doplněnou v severovýchodní části pozemku gabionovou stěnou. Tato soustava hmot nahrazuje současný protihlukový val.

V nízké hmotě jsou kongresové sály a restaurace obráceny na jižní stranu do ul. Letecká. Na severní stěně jsou v jednom traktu veškeré doplňující provozy, hygienická zařízení, komunikace, sklady. To je výhodné jako hlukový nárazník pro provoz uvnitř budovy i z hlediska energetického.

Na jižní stranu je nízká část budovy z důvodů osvětlení sálů, kanceláří a restaurace osazena velkými pásovými okny. Vše s možností zastínění. Aby nedocházelo k přehřívání interiéru, je využito předsazené skleněné stěny vyskládané z na svislo kladených kopilitových dílů. Tato stěna nejen že díky svému strukturovanému povrchu zabraňuje přímým pohledům do kongresových sálů a hotelové restaurace či kuchyně, ale působí příznivě energeticky. V létě odvětrává přebytečné teplo komínovým efektem, v zimě působí jako skleník a vytváří předehřívanou mezeru. U východní strany v přízemí je celoprosklená stěna restaurace pro veřejnost bez předsazených kopilit. Ani zde však nemusí docházet k přehřívání, v letních měsících je plocha kryta alejí stromů umístěných před touto prosklenou částí.

Nízká hmota má také dobrou orientaci k umístění střešních fotovoltaických panelů. Při pohledech z pozice pěší či řidiče by nebyly vidět, při pohledu z hotelového pokoje pravidelné „šupiny“ na střeše, v barvě stejné jako fasáda budovy, neurazí.

Vysoká část budovy – věž – skrývá hotel a hotelové pokoje, v horních patrech kavárnu a apartmá. Hluk z Evropské je řešen kvalitními okny, částečně by ho měla tlumit i předsazená fasáda. Navíc hotel potřebuje klid především v noci, kdy je Evropská ulice o poznání méně frekventovaná, než je tomu ve dne. Na severní roh věže je umístěno schodiště. Věž je natočena z důvodů dispozic pozemku a zároveň nemá ani jednu stranu čistě severní, což je výhodné pro použití vegetační fasády a keramické fasády BIONICTILE. Prosklení je přiměřené. Fasáda je navíc předsazená a odvětrávaná. Její výhody byly popsány.

Význam slunečního svitu pro vegetaci v panelech netřeba blíže vysvětlovat. Celá fasáda je řešena systémem španělské firmy CERASA. Zelená fasáda (ve světě spíše pod názvem vertikální zahrada) je na této budově řešena pomocí panelů LIFEWALL, které jsou dodávané v modulu 1×1 metr. Panely jsou upevňovány na hliníkový závěsný systém. Pod fasádou jsou nutné rozvody vody pro zalévání. Druh rostliny osázené do těchto panelů by bylo nutno konzultovat s odborníkem, problémem bude vegetace především ve velkých výškách. Pro prvotní návrh byl uvažovaný nějaký z druhů mechů. Pro zalévání by bylo použito systémů TZB využívající dešťovou vodu (sebranou především ze střechy nízké části objektu – na vysoké části příliš velká plocha střech není).

Důvody použití jsou estetické a ekologické. Ekologii podporuje i druhá část systému, kterou je další výrobek od firmy CERASA. Keramické panely BIONICTILE (zde v bílé barvě), které, dle firemních údajů, dokážou vázat nebezpečné oxidy dusíku (NOx) a přeměňovat je za pomoci UV záření ze slunce v neškodné sloučeniny. Fasáda je díky dešti či vodě ze zavlažovacích systémů samočisticí a dle výrobce je proces neustálý a konstantní. Spolu s vegetačními panely je budova jedním obrovským stromem.

A konečně kontroverzní skleněný vstupní vestibul. Díky kvalitním tepelně izolačním sklům již nemusí být ani takováto kostka přílišnou energetickou zátěží. Jednak se jedná o vestibul, kde není třeba tak vysoké teploty, navíc jeho velká výška způsobuje, že ve spodní části nemusí docházet v létě k přehřívání. V letním období totiž díky otvíravým na dálku ovládaným oknům v dolní a horní části bude přirozeně odvětrána a v zimním období může teplý vzduch nahromaděný v tomto prostoru sloužit pro předehřev vzduchu v rekuperačních jednotkách. Zvlhčení a zpříjemnění mikroklimatu v prostoru mohou dodat i vegetační panely věže, které spolu s hmotou věže „prorostly“ i do vestibulu.

Parkování pro business point a hotel je umístěno pod povrchem pod budovou. Nevytváří tak velké zpevněné plochy zabraňující vsakování vody. (Na pozemek by se ani nadzemní parkoviště nevešlo.) Jediné parkování na povrchu je několik míst u restaurace pro veřejnost. V suterénu jsou též umístěny sklady a strojovny pro TZB. Vypracování energetického průkazu budovy nebylo součástí zadání.

Řez
Řez
Situace parcely
Situace parcely
1. NP
1. NP

2. NP
2. NP
3. NP
3. NP

Vyjádření odborníka ke konceptu technického řešení budovy:
Ing. Bronislav Bechník, Ph.D., garant oboru Obnovitelná energie a úspory energie na portálu TZB-info

Už při prvním zběžném čtení je zřejmé, že autor o návrhu přemýšlel z různých pohledů. Nejsem však architekt, abych se vyjadřoval k vizuální části, která je jistě originální a vtipně zdůvodněná. Zaměřím se na technologie, které jsou obvykle přímému pohledu skryty, pokud není záměrem architekta je naopak zdůraznit (Centre Georges Pompidou).

Z aktuální evropské legislativy vyplývá, že od roku 2020 budou stavěny výhradně budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Z toho v podstatě vyplývá nutnost výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie přímo ve stavbě. Aplikace fotovoltaiky se z různých důvodů jeví jako nejjednodušší. V případě hotelu lze předpokládat takovou spotřebu elektřiny (kuchyně, prádelna…), že veškerá elektřina z případného fotovoltaického systému bude spotřebována v místě.

Autor navrhuje na střechu nižší budovy instalovat fotovoltaický systém. Zajímalo by mě, proč se autor domnívá, že zahraniční hosty (hotel je směřován k letišti) by pohled na fotovoltaickou elektrárnu urážel. Naopak lze předpokládat, že fotovoltaický systém instalovaný na JJV a zejména ZJZ fasádě věže by zdůraznil ekologický aspekt stavby a směřování do budoucnosti. Zvlášť v případě, že by byly použity fotovoltaické panely s barevnými články (viz článek Fotovoltaika: barevné články s vysokou účinností pro architektonické aplikace na TZB-info). Stejné panely s barevnými články lze použít i pro instalaci na střeše nižší budovy. Výhodnější by však v tomto případě byla sedlová střecha.


Fotovoltaická hydroizolace na střeše nové budovy ND Praha (FatraSol)

Je-li u nízké budovy požadována plochá střecha, existuje rovněž řada možností, jak aplikaci fotovoltaiky spojit s dalšími funkcemi. Především je možno použít fotovoltaické hydroizolační pásy, podobné jako na střechách Nové scény a provozní budovy Národního divadla (viz také článek Evropské dny Slunce v České republice na TZB-info). Taková fotovoltaická hydroizolace se vyrábí i v České republice (FatraSol). I v tomto případě může být střecha řešena z panelů s krystalickými články kladených na konstrukci ve tvaru pily. Existují systémy plně nahrazující střešní krytinu, kterými je navíc možno zároveň řešit prosvětlení vnitřních prostor a navíc efektivně využít teplo, které jinak zbytečně ohřívá panely a snižuje jejich účinnost.

Stavba je navrhována jako hotel, přesto by možná bylo dobré zvážit, že v horizontu životnosti stavby, který by měl být minimálně 100 let, může dojít ke změně účelu. V takovém případě by právě skutečnost, že předsazená stěna z kopilitových dílů zabraňuje pohledu dovnitř, mohla být na obtíž, protože zároveň výrazně omezuje i pohled ven. Otázku omezeného výhledu by možná bylo vhodné konzultovat s psychologem i z pohledu uživatelů takto zasklených prostor. Z pohledu vlastníků sousedních parcel by omezený výhled mohl být výhodou, pokud by se však týkala i hotelové věže.

Vysoká věž přímo vybízí k využití energie větru, energetický přínos bude pravděpodobně nižší než u fotovoltaické elektrárny. Větrná elektrárna jakéhokoli typu je však pohyblivý objekt, který zcela jistě bude přitahovat pozornost již z dálky. Z těchto důvodů, a nikoli z důvodu energetického zisku, je možno uvažovat i o instalaci malých větrných elektráren na protihlukový val nebo zeď, případně na severní atiku nízké budovy. V závislosti na výšce valu a výšce okolní zástavby a zeleně je možno uvažovat i na těchto místech o instalaci fotovoltaických panelů. V Německu, které je pro Českou republiku z obchodního hlediska nejvýznamnější partner, jsou na protihlukové stěny fotovoltaické panely instalovány běžně.

Hotel této velikosti bude pravděpodobně produkovat významné množství biodegradabilních odpadů. Jedná se především o odpady z kuchyně a exkrementy. Biomasa z údržby zeleně jak z okolí stavby, tak ze zelené fasády zřejmě bude představovat menší podíl. Pokud by uvedené odpady byly využity na místě například k výrobě bioplynu nebo kompostu, mohly by se kromě produkce určitého množství energie zároveň snížit nároky na dopravní obslužnost (odvoz odpadu). Část kompostu nebo digestátu (vedlejší produkt výroby bioplynu) by bylo možno použít k údržbě okolních zelených ploch i zelené fasády věže.

Vyjádření odborníka k řešení fasády:
Ing. Ondřej Matějka pracuje jako technický poradce ve společnosti Českomoravský cement, která je dodavatelem fotokatalytického cementu TioCem s technologií TX Active.


Fasáda objektu 12 LOFTS z fotokatalytického betonu s technologií TX Active

Fasáda, která pomocí slunečního světla čistí vzduch? Na první pohled se tento prvek technického řešení objektu může jevit spíše jako bujná představa spisovatele sci-fi románů. Ovšem opak je pravdou.
Fotokatalytické materiály, mezi jejichž hlavní rysy patří jak právě schopnost odstraňovat škodlivé látky ze svého okolí, tak samočisticí vlastnosti, již byly použity v mnoha stavbách po celém světě. Dokonce i v České republice registrujeme několik objektů, z nichž patrně ten nejznámější, bytový dům 12 LOFTS v nedaleké pražské Bubenči navržený architektem Johnem Eislerem. Více než 2 000 m2 vnějších povrchů budovy tvoří prefabrikované betonové panely využívající technologii TX Active s podobnými vlastnostmi, jaké mají keramické fasádní prvky tohoto projektu.

Projekt má ambice stát se doslova zelenou branou do Prahy. Ta je nejen, jak uvádí autor, městem věží, ale naneštěstí také městem, jehož ovzduší je silně poznamenáno emisemi z automobilové dopravy. Podle oficiálních údajů uvedených v ročence životního prostředí vypracované pražským magistrátem, je automobilová doprava nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší v Praze, když generuje více než 80 % emisí oxidů dusíku (NOx) a téměř 95 % emisí tuhých látek. Lokalita, do které je objekt Business Point Praha zasazen, je tedy přesně tím místem, které dokáže z vlastností fotokatalytických materiálů těžit nejvíce. Vysoký počet automobilů projíždějících Evropskou ulicí, blízká rychlostní silnice R1 a konečně i sousedství s mezinárodním letištěm, to vše jsou reálné důvody k použití fotokatalytického materiálu, který naopak množství škodlivin v ovzduší sníží. Fotokatalýza se svými pozitivními důsledky sama o sobě k úplnému vyvážení všech emisí z dopravy nestačí, nicméně se v kombinaci s dalšími opatřeními může stát užitečným nástrojem ke zlepšení kvality a čistoty prostředí ve městech.

TZB-info spolupracuje se Stavební fakultou ČVUT a umožňujeme studentům publikovat zajímavé projekty, zviditelnit se, vyzkoušet si prezentaci svého projektu a reakci čtenářů. Navíc redakce k projektům zajišťuje komentář odborníků.
Věříme, že k tomuto projektu brzy přibudou další, kterými se budou chtít studentu pochlubit.

Podmínky zvřeřejnění projektu

 

Hodnotit:  

Datum: 8.5.2012
Autor: Bc. Oldřich Rejl, student architektury FS ČVUT v Praze   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czOchrana potrubí před zamrznutímDřevo - tradiční materiál v moderním interiéruNa zámku v Bělé p. Bezdězem dokončují informační centrum a expozice