Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Rychle rostoucí rostliny mají obrovskou perspektivu

Rozhovor s Ing. Vladimírem Vernerem, majitelem firmy VERNER a.s. a předsedou jejího představenstva o obnovitelných zdrojích energie.

Nejdříve krátká reminiscence... Potkali jsme se na letošním Aqua-thermu. Jak ho jako expert na tepelnou energii hodnotíte?

Tento odborný veletrh je rok od roku kvalitnější a zajímavější. Ten letošní podle mne přesně reagoval na požadavky doby: lidé si žádají výkonné a přitom relativně levné vytápění. Měli z čeho vybírat a to je ta nejlepší služba klientům. Veletrh se jí ujal se ctí a suverénně.


Připomínám, že vaše firma Verner a.s. nabízela mimo jiné krbová kamna Golemek Verner, která jsou vhodná jako další zdroj vytápění v rodinném domku, ale také pro chataře a chalupáře, jelikož poskytují možnost připojení na ústřední vytápění. Přišlo do vašeho stánku hodně chatařů a chalupářů?

Krbová kamna, o nichž jste se zmínil, disponují výkonem od 5 kW do 12 kW. Ušetří náklady na topnou sezónu při takzvaném přitápění v teplejším období. O ty byl mezi návštěvníky tradiční, stabilní zájem. Ovšem, určitě jsme potěšili ty, kteří chtějí plnohodnotně nahradit kotel ústředního topení. Pro ty jsme vystavili novinku - krbová kamna Golemek 16/11, jež jsou schopna vytápět prostor až do obsahu 320 krychlových metrů bez odpočtu tepelných ztrát objektu. Jde o zajímavý produkt s elegantním designem, tento exponát byl každodenně obklopen spoustou zájemců. Troufám si tvrdit, že jsme v jeho případě splnili dva základní požadavky: estetický a zajímavý vzhled, vhodný právě pro interiéry chat a chalup a spolehlivý výkon, hlavně co se týče funkce vody do radiátorů.


Přejděme nyní k obnovitelným, někdy nazývaným alternativním zdrojům energie, kterými se jako "expert na teplo" zabýváte. Myslíte si, že lidé dnes "slyší" na pojmy typu biomasa, peletky a tak podobně?

Mám-li být upřímný, děsí mě trochu ta skutečnost, že lidé si dnes ve svých obydlích montují staré uhelné kotle a čekají, co se bude dít. Když se s někým bavím o peletkách, většinou slyším: Jděte někam... Poprvé jsem si natloukl nos s topným olejem, byl levný, teď je drahý. Pak se objevily elektrokotle a přímotopy a situace se opakovala. Nejdříve velká publicita s podporou státu a pak - jako bonbónek na dortu - výrazné zdražení elektrické energie. A nakonec se přidal i plyn. Velká sláva a potom i plyn výrazně podražil...
Takže, abych vám odpověděl, když dneska začnu propagovat peletky, obvykle dostávám následující reakci: Já si ty dva, tři roky počkám. A když budete mít pravdu, že se jejich cena nezmění, budu rád... Lidé jsou pochopitelně opatrní. Obnovitelné zdroje energie, biomasa - to je pro ně něco nového. Stát tento trend podporuje a tak se lidé logicky obávají, že se s tím opět něco negativního stane.


Stát tedy nemá zrovna nejlepší kredit, že ?

Nemá. A je to škoda. Měl by se pro řešení této problematiky lépe inspirovat ostatními evropskými státy.


Jaký je v této souvislosti Váš názor na pěstování rychle rostoucích dřevin, mezi něž lze zařadit např. topoly, vrby a tak podobně a na pěstování rychle rostoucích rostlin, jako je např. technické konopí? Právě tyto trendy mají mít ve světě velkou budoucnost...

Dřevinám nedávám v našich podmínkách velkou šanci, pro jejich pěstování není u nás nejvhodnější klima. Zato rychle rostoucí rostliny - technické konopí a také šťovík, křídlatka a také například nekvalitní obilí anebo seno - mají obrovskou perspektivu. Když jsem se zmínil o nekvalitním obilí, zemědělci přeci dobře vědí, jakou má cenu. Někdy se nehodí ani na krmení, je téměř nepoužitelné. Já osobně jsem nedávno koupil takového obilí za čtyřicet pět korun za metrák. A k tomu si připočtěme, že trvá zemědělská nadprodukce. Když se obilí takzvaně nepovede, je jeho hodnota mizivá. Pokud by jej prodávající poskytl na topení, je jeho cena zhruba 3.000,- Kč/tunu. Navíc, nekvalitní obilí, tato perspektivní biomasa, neprodukuje žádný popel a je ekologicky nezávadné. Znám jednoho mladého farmáře a ten k této věci nedávno řekl: Podepiš se mnou smlouvu, že ročně odebereš dejme tomu sto tun obilí pro účely vytápění a já budu přesně vědět, o které obilí se budu dál starat a které třeba kvůli plevelům odepíšu. Já už přece na jaře vím, které obilí z kterého lánu pro mne bude prodělečné. Tomu říkám perspektivní ekonomické uvažování. Jediný problém dosud spočívá v tom, že mezi energetickými rostlinami není dosud obilí uvedeno a tudíž jeho pěstování a následné získání dotace na rostliny pro energetické účely není nárok.




Ing. Pavel Novotný, CSc., Ing. Vladimír Verner, Dr. Ing. Zdeněk Pospíchal

 
 
Reklama