Konference Šetrné budovy 2009

Datum: 1.4.2009  |  Autor: Ing. Petr Bohuslávek, redakce

Zájemci o snižování negativního environmentálního dopadu budov měli možnost diskutovat své názory na konferenci Šetrné budovy, která se konala 26. března 2009 v prostorách Amerického centra v Praze. Posluchači získali i nové informace o připravovaném dotačním programu Zelená úsporám.

Konferenci uspořádal pod záštitou organizace British Council tým "advokátů klimatu" - Ing. Petr Vogel, Ing. Petr Kotek, Ph.D., Mgr. Jakub Holovský a Ing. Tomáš Kliegr, kteří se zapojili do iniciativy Challenge Europe za snížení emisí CO2. Cílem pořadatelů je "vzájemné sdílení know-how a zkušeností v oblasti environmentálně šetrných staveb". Kromě pořádání konferencí je nástrojem tohoto sdílení i spuštění internetových stránek www.setrnebudovy.cz a www.energysim.eu.

Podle informací pořadatelů se jednalo o první ze seriálu konferencí, které se budou věnovat rozšiřování povědomí o výstavbě šetrných budov. Hlavním přínosem konferencí má být příspěvek k jejich rozšíření v České republice.

Na konferenci vystoupili přední čeští i zahraniční experti v oblasti architektury, energetiky, techniky vnitřního prostředí budov, developmentu, finančnictví a veřejné správy.

Úvodní část konference se věnovala již zrealizovaným stavbám naplňujícím filozofii "zelených budov". První z příspěvků přednesl arch. Rab Bennetts, zakladatel architektonické kanceláře Bennetts Associates a člen správní rady UK Green Building Council. Prezentoval významné realizace šetrných budov, zejména pak Ústřední knihovnu v Brightonu nebo Shakespearovo divadlo ve Stratfordu nad Avonou.

Na přednášku navázal Ing. arch. Petr Lešek (Projektil architekti) s prezentací vlastních realizací, které rozšířily výčet energeticky úsporných staveb v ČR. Největší pozornost byla věnována Centru ekologických aktivit města Olomouce - Sluňákov. "Úsporné budovy jsou takové, které i během výstavby a během likvidace, a ne tedy jen v průběhu svého života, jsou šetrné k životnímu prostředí a nijak jej nepoškozují. Úspornost ale není všelékem, kterého se snažíme dosáhnout. Kromě technických věcí řešíme i věci estetické, ty které souvisí s architekturou. To znamená, že dobrý dům není takový, který je úsporný, ale takový, který je zároveň pěkný."

Konference pokračovala příspěvkem profesora Randalla Thomase (Department of Engineering, University of Cambridge - Velká Británie) Teorie a praxe při instalaci obnovitelných a alternativních zdrojů energie na budovách. V přednášce potvrdil slova arch. Leška: "Best architecture and best energy solution go together" (Nejlepší architektura a nejlepší energetické řešení jdou ruku v ruce).

Randall Thomas je hostujícím profesorem na katedře stavební fyziky univerzity v Cambridge a profesorem Udržitelného ekologického projektování na Kingston University. Jakožto bývalý ředitel Max Fordham LLP projektoval a dozoroval stavební projekty na různých místech Velké Británie.

Prof. Ing. Miloslav Jokl, DrSc., z katedry Technických zařízení budov, FSv, ČVUT otevřel problematiku vnitřního prostředí budov. "Budovy, mají-li být šetrné, musí zůstat také vhodné pro své obyvatele." Zaměřil se na složku tepelného komfortu a vnitřní kvalitu vzduchu. Hovořil o tzv. operativní teplotě člověka, která je tvořena mj. sálavou složkou tepla, která chybí např. u velkých otopných těles napojených na tepelná čerpadla. Sálavou složku lze nahradit zvýšením teploty vzduchu, ovšem za cenu sníženého subjektivního komfortu. Z tohoto důvodu se zavádí "poměr sálavého a konvekčního tepla".

Dále uvedl, že většina šetrných budov má problémy se zvýšenou vlhkostí. Ta při vhodné operativní teplotě nezpůsobuje zhoršení subjektivního vnímání komfortu, ovšem způsobuje zvýšenou koncentraci spórů plísní a hub. Dostatečnou mírou větrání se kromě nadbytečné vlhkosti odstraní i nežádoucí odéry, které mají vliv na výkonnost a opět individuální komfort.

První polovinu konference uzavřel svou přednáškou Důležitost zvládnutí lidského faktoru pro skutečný environmentálně šetrný život budovy (získávání lidí pro šetrný projekt, možné sekundární benefity pro uživatele budovy apod.) Akad. arch. Aleš Brotánek: "Problematikou jsem se začal zabývat v roce 1979, když mi přišlo, že severní Čechy jsou tak zdevastované, přitom není nutné, aby tehdejší blahobyt, který byl podstatně nižší než ten současný, byl doprovázen takovou spouští. To lze realizovat technicky poměrně snadno, akorát že se to nedělá. Má dosavadní zkušenost je hledání způsobu, jak zařídit, aby stejný problém zajímal i ostatní."

"Proč se nestaví více úsporných domů? Ceny energií jsou zatím tak nízké, že plýtvání je levné. Nikoho to doposud příliš nepálilo. Hlavní motivy investorů, kteří se do úsporných staveb pustili, nebyly ekonomické."

Druhá část konference byla zaměřena na ekonomické aspekty ekologicky šetrných budov.

Zástupce developerské sféry Ing. Jan Řežáb (JRD) se věnoval části energeticky úsporných budov, které sledují energie potřebné pro provoz. Prezentoval jeden z prvních pasivních bytových domů v Čechách - v Praze. Náklady na vytápění 100 m2 bytu v tomto domě jsou 100 Kč na měsíc.

Ing. Řežáb uvedl, že důvodem, proč se staví tak málo nízkoenergetických staveb (bytových domů) je ten, že investor stavby často nebývá uživatelem. Snahy developera o dosažení provozních úspor jsou investiční vícenáklady, které znamenají ušlý zisk. Jedna z možností, jak developera motivovat, je tlak "normový", což se v Česku celkem povedlo díky požadavku na max. "C" v energetickém štítku. Druhý způsob, který by měl být tím hlavním, je tlak veřejnosti - klientů, kteří si byty a domy kupují, užívají je a chtějí snížit svou závislost na spotřebě energií.

"Jsou tu ale i další faktory, a sice že malý objem energeticky úsporných staveb znamená i méně zkušeností s nimi, a to na straně architektů, tak na straně realizačních firem. Pro nás jako pro pionýry trhu v této věci je to tedy o to těžší, že nemáme partnery, kteří by nám se svými zkušenostmi pomohli."

"Je zajímavé, že veškerý energetický nadstandard našich staveb, které prodáváme za stejné ceny jako konkurence, je vlastně naší dotací společnosti, naše nadšenectví. Podíl rozhodnutí klientů pro nemovitost na základě nízkoenergetického standardu je asi do 10 %. Rozhodnutí klienta pro konkrétní stavbu se děje stále na základě architektury. Až další stimul, když klient váhá, jsou nízkoenergetické parametry stavby."

"Používání štítku se může do budoucna stát velice dobrým marketingovým nástrojem. I hodnota nízkoenergetického bytu roste o mnoho rychleji."

Mgr. Petr Holub, poradce náměstka pro ochranu klimatu a ovzduší z Ministerstva životního prostředí shrnul možnosti, jaké má státní správa při přechodu stávajících budov na ekologicky šetrné budovy a při podpoře výstavby nových ekologicky šetrných budov.

Zmínil dvě konkrétní dotační možnosti, které MŽP připravilo:

  1. Operační program Životní prostředí, který se týká zateplování veřejných budov. V současné době je nasmlouvána dotace v hodnotě asi 5 mld. Kč. Zároveň je v jednání rozšíření programu o dotace na zateplování bytových domů, a to v celkové hodnotě 8 až 11 mld. Kč do konce roku 2013.
  2. Program Zelená úsporám, který bude zveřejněn 7. 4., podpoří "ozeleňování" stávajících budov určených k bydlení, ať už rodinných nebo bytových domů, a výstavbu nových ekologicky šetrných domů.

Program je placený z výnosů z prodeje emisních kreditů v rámci obchodování podle Kjótského protokolu. Předpokládané výnosy v rámci 4 let jsou v řádu 25 mld. Kč.

Program má 3 části:

  • Zateplování stávajících budov určených k bydlení (RD a BD) týkající se komplexního zateplení, kde je požadován standard blížící se nízkoenergetickému standardu, a dílčího zateplení dané části obálky budovy, kde při žádosti investor volí tři z několika možných opatření pro energetické zhodnocení.
  • Podpora nové výstavby v pasivním energetickém standardu - fixní dotace na byt nebo dům bude směřovat prvnímu vlastníkovi, tedy ne developerovi.
  • Náhrada neekologického vytápění uhlím, plynem a elektřinou za vytápění ekologicky šetrnější - nízkoemisní kotle na biomasu, zdroje na biomasu obecně a účinná tepelná čerpadla, která splní určitý topný faktor. Tyto zdroje se budou podporovat i v případě novostaveb. Novostavba musí být ale nízkoenergetická, musí splnit měrnou potřebu energie na vytápění 50 kWh/m2. Součástí je podpora instalace solárních kolektorů na obytné budovy. Pro tento rok je na dotace určeno 10 mld. Kč, na 4leté období se počítá s 25 mld. Kč.

Mgr. František Macholda, MBA, obchodní manažer, společnost EkoWATT, Centra pro obnovitelné zdroje a úspory energie, se věnoval zejména zelenému cost managementu. "To je proces, v němž hledáme budovu, která bude úsporná, ale nikoli dražší. Měla by být dokonce investičně levnější."

Mgr. František Macholda vysvětlil lineární postup vzniku budovy: architektonický návrh - projekt stavební části - projekt TZB - z toho vyplyne potřeba energie. Označil jej podle fyzikální terminologie "horizontem událostí".

"Při přípravě budovy je na začátku stále dostatek prostoru pro hledání řešení. V průběhu plánování budovy rapidně rostou náklady na jakékoliv změny. Veškeré změny vedoucí k větší energetické úspornosti se proto musí udělat pokud možno na začátku. Jakékoliv pozdější změny jsou buď velmi drahé, nebo nemožné. Architekt proto musí od samého začátku dostávat zpětnou vazbu, aby věděl, jaké jeho rozhodnutí nesou důsledky. Pokud do procesu od počátku zapojíme i projektanty dalších profesí, tak i oni nám v tomto ohledu dávají cenné informace. To je, zdá se, jediný způsob, jak dojít k úsporné budově." Jako příklad efektivního cost managementu uvedl např. řešení nové technické knihovny v Dejvicích.

Doc. Ing. Jaroslav Knápek, CSc. z Fakulty elektrotechnické, ČVUT v Praze, se věnoval ekonomické analýze úsporných opatření a instalace obnovitelných a alternativních zdrojů energie na budovách.

Mimo jiné zazněly úvahy o úsporách energií vs. využití OZE, zda směřovat OZE jen na výrobu elektřiny nebo zda se začít zaměřovat s využitím OZE na vytápění budov nebo na výrobu tepla.

  • Příspěvek OZE k primárním energetickým zdrojům je necelých 5 %. Více jak polovina tohoto příspěvku je spotřeba biomasy v domácnostech. Jde zejména o individuální spotřebu palivového dřeva v domácnostech.
  • V roce 2008 nastal velký boom fotovoltaiky a větrných elektráren, ale stále je dominantní výroba EE ve vodních elektrárnách. 3/4 podílu jsou malé a velké vodní elektrárny.
  • Podle signálů z praxe je zejména fotovoltaika ve velkém rozvoji. Instalovaný výkon rok od roku velice rychle roste.
  • Podle evidence Energetického regulačního úřadu odpovídá šedesáti MW na počátku roku asi 1500 instalací fotovoltaiky. Z toho vyplývá poměrně malý průměrný instalovaný výkon. Většinou jde o individuální instalace na střechách a fasádách. U velkých aplikací je problémem otázka připojení do sítě.
  • I větrné elektrárny zaznamenaly za poslední dva roky rychlý rozvoj. Ekonomické aspekty již nejsou to hlavní, co rozvoj brzdí. Jsou to jiné legislativní a administrativní bariéry - např. posuzování vlivu na ŽP, stavební povolení, územní rozhodnutí atd.
  • Podle statistik v roce 2007 je podíl OZE pro výrobu tepla v domácnostech téměř 60 % (3,5 mil. tun dřeva pro vytápění), 30 % je průmyslové využití biomasy (sulfátové výluhy a různá zbytková biomasa).
  • Podpora využití OZE zatím bohužel z větší části směřuje na výrobu elektrické energie.
  • Nově je kategorie fotovoltaických elektráren rozdělena na 2 části - aplikace přes 30kW instalovaného výkonu a menší. Dá se odhadovat, že výkupní ceny pro velké instalace budou klesat mírně rychleji než pro malé instalace.
  • Pracně vyrobený bioplyn v bioplynových stanicích se využívá jen pro výrobu elektrické energie. Díky účinnostem valnou většinu tohoto plynu posíláme zpět do ovzduší. Alternativou by mohlo být upravování bioplynu na kvalitu zemního plynu a jeho použití např. v lokálních soustavách jako náhrada uhlí nebo jako doplněk k zemnímu plynu.
  • V soustavách CZT se očekává nedostatek kvalitního uhlí. Uvažuje se, že část by se dala nahradit biomasou. Současný trh s biomasou má objem cca 7 mil. tun. Pokud se odečtou domácnosti, zůstane jen velmi malý objem.
  • Na venkově se uhlí podílí na výrobě tepla z 25 %. Je to jeden z kandidátů na substituci. Zimní období je v českých vesnicích obdobím velmi špatné kvality ovzduší.
  • Stejné projekty využití OZE mohou být pro různé subjekty různě efektivní. Záleží to na právní formě subjektu, jeho velikosti, zda je plátce DPH, na možnostech získání úvěru apod.

Konference v závěru vyústila v diskuzi, kde zaznělo ještě mnoho cenných postřehů a názorů.

Mgr. František Macholda:

"Průkazy energetické náročnosti, jakkoli je to diskutované téma z hlediska jejich složitosti, nastartovaly opravdu velmi dobrý trend. Vidíme, že i když je projekt v souladu technickými normami, které máme k dispozici a které jsou poměrně hodně přísné, tak projekt z hlediska energetické náročnosti nevyhovuje. Pro autora projektu je to obrovské překvapení. To je průlom do myslí lidí, kteří se zabývají projekcí budov - naštěstí.

Z našich výzkumů vyplývá, že pouhým odstraněním chyb v projektu dosáhneme až 20% energetickou úsporu u hotového domku. S vícenáklady zhruba do 3 % dosáhneme více než 30% snížení energetické náročnosti. Na základě průkazu energetické náročnosti budov vznikl veliký tlak veřejnosti."

Mgr. Petr Holub:

"Nejúčinnější opatření pro prosazování obnovitelných zdrojů energie by bylo narovnání ekonomiky. Jsem velkým příznivcem liberálního a férového trhu s energiemi. Ve chvíli, kdybychom odstranili veškeré dotace, do jádra, do uhlí a do obnovitelných zdrojů, tak - jak ukazují studie z Německa - budou obnovitelné zdroje energie konkurenceschopné."

Dotaz z publika:

"Pasivní domy mají nízkou spotřebu energie a otopná sezóna je minimální, protože mimo jiné tyto domy využívají pasivně sluneční energii. Dotace jsou směřovány na tepelná čerpadla a na kotle na biomasu. Pasivní domy tyto zdroje ale nevyužívají. Investoři jsou tedy dotacemi naváděni k tomu, aby pasivní domy nestavěli."

Mgr. Petr Holub:

"Dotace budou, věříme, nastaveny tak, že primárně motivační by měly být pro ty, co se chystají koupit byt v pasivním domě, případně koupit nebo postavit pasivní rodinný dům. Pokud nedosáhnou na pasivní standard, ale pouze na nízkoenergetický, umožňujeme jim využít dotace na nějaký ekologicky příznivý způsob vytápění. Je to ale v nižší úrovni, než dotace na pasivní dům. Chceme motivovat, aby investoři primárně stavěli ty nejlepší domy - co se týče energetické náročnosti - a pokud postaví o něco horší - tedy nízkoenergetické -, aby vytápěli ekologicky příznivým způsobem."

Dotaz z publika:

"V novém dotačním programu budou podporovány ekologicky šetrné zdroje energie, jako jsou třeba tepelná čerpadla. Zaznělo tu, že tepelné čerpadlo není šetrný zdroj energie. Můžete vysvětlit proč?"

Mgr. Petr Holub:

"Tepelné čerpadlo potřebuje na provoz kompresoru a čerpadla elektřinu ze sítě, která je z 95 % v tuto chvíli neobnovitelná. Elektřinu využívá daleko lépe než např. přímotop, s účinností třikrát lepší. Stále je to ale neobnovitelná elektřina (pozn. red.: viz též článek Jsou tepelná čerpadla obnovitelným zdrojem energie?). U některých případů má instalace tepelného čerpadla smysl. U elektrického vytápění má smysl motivovat k přechodu na tepelné čerpadlo. Pokud postavíme nízkoenergetický dům a ještě použijeme tepelné čerpadlo, tak to má také jistý smysl, pokud má TČ takový topný faktor, že zajistíme snížení emisí CO2 oproti stavu, než kdyby se dům vytápěl např. uhlím. Dochází tedy ke snížení emisí CO2, ale není to do takové míry jako třeba u biomasy. Má cenu kvůli znečištění lokálního ovzduší na vesnicích, kde umožňujeme přechod z vytápění uhlím na tepelné čerpadlo."

Akad. arch. Aleš Brotánek:

"Tepelné čerpadlo spotřebuje třetinu energie oproti tomu, co vyrobí. Výroba a transport elektrické energie v našich podmínkách má zhruba 30% účinnost. Z hlediska emisí skleníkových plynů tak tepelné čerpadlo s 300% účinností produkuje tolik CO2, jako kdyby si majitel domku topil plynovým kotlem. Jeho motivace tedy rozhodně není jiná než ekonomická. Bude mít pak skvělé náklady na provoz RD, bude mít 22 hodin denně zvýhodněnou sazbu na odběr elektřiny i na všechny ostatní domácí spotřebiče. Z tohoto hlediska má smysl dotovat tepelné čerpadlo v momentě, kdy se jím nahrazuje fosilní zdroj. Jinak je to jakési další pokřivování ekonomických vztahů."

Dotaz z publika:

"Je dobře, že již existují nějaké dotace, které rozhýbávají zájem. Mezi dotacemi je určitá disproporce. Dotuje se biomasa pro výrobu elektrické energie bez podpory využití tepla. Je pak v poměru k tomu podpora pasivních domů adekvátní? Jaká je efektivnost dotace, která by mohla zvýšit úsporu natolik, že bychom ani tu elektrickou energii nemuseli vyrobit?"

Mgr. Petr Holub:

"...Dotace na pasivní domy bude ve výši 8 až 10 % modelové ceny bytu nebo rodinného domu. Nebyl zájem dávat vyšší dotace, aby nevznikl negativní signál, že pasivní domy jsou dražší, přitom dražší být nemusí. S dotacemi půjde masivní kampaň, že pasivní domy ušetří skutečně 80 až 90% energie oproti normovému domu. Zároveň s tím by měla běžet poradenská kampaň pro developery a projektanty."

Další podrobnosti o konferenci lze získat na internetových stránkách konference, kde jsou ke stažení také prezentace přednášejících.

Foto: Pavel Šorel

 

Hodnotit:  

Datum: 1.4.2009
Autor: Ing. Petr Bohuslávek, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2017

 
 

Aktuální články na ESTAV.czO dotaci na výměnu kotle mohou žadatele připravit jejich chybyOchrana proti pronikání radonu do objektuJak jsme začínali: Pohled do 25 let historie firmy ISOTRA a.s.Kancelářská židle poi se dokonale se přizpůsobí vaší výšce i váze