Ve Vídni se ve dnech 7. - 12. září 2008 uskutečnil mezinárodní kongres o vodě

Datum: 5.1.2009  |  Autor: Jozef Gáfrik  |  Zdroj: časopis Odpady

Sladká voda tvoří jen tři procenta celkové zásoby vody na zeměkouli. Hlavní příčinou nedostatku vody přitom není změna světového klimatu jako moderní zaklínadlo na všechny civilizační problémy, nýbrž urbanizace a hospodářský růst.

Po letošní světové výstavě Expo v Zaragoze, jejíž hlavním tématem bylo zásobování lidstva vodou, se další významná vodohospodářská událost odehrála minulý měsíc ve Vídni. Ve dnech 7.-12. září se v hlavním městě Rakouska uskutečnil reprezentativní mezinárodní kongres o vodě, na němž se zúčastnilo asi 3000 odborníků z 90 zemí světa, včetně ČR a SR. Přinášíme krátký pohled na témata, kterými se kongres zabýval. Jeho organizátorem bylo Mezinárodní sdružení pro vodu (IWA).

Podle údajů Světové zdravotnické organizace přístup k zdravotně nezávadné vodě nemá 1,2 miliardy obyvatel naší planety - a jen pět procent odpadní vody se čistí v čističkách vod. Přitom v zemích třetího světa způsobují splašky a znečištěná voda až 80 procent všech nemocí. OSN si proto vytyčila ctižádostivý plán, aby se podíl lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě, do roku 2015 zmenšil na polovinu.

Jak v jednom z hlavních referátu prohlásil Glen Digger, místopředseda sdružení IWA, lidstvo sice zatím ještě netrpí nedostatkem této životodárné tekutiny, ovšem problémem je přístup k zdrojům. Vždyť sladká voda tvoří jen tři procenta celkové zásoby vody na zeměkouli. Hlavní příčinou nedostatku vody přitom není změna světového klimatu jako moderní zaklínadlo na všechny civilizační problémy, nýbrž urbanizace a hospodářský růst. Ovšem daň, který lidstvo platí za tento pokrok, jakoby zůstávala cudně ve stínu pozornosti.

Jisté, patrně každý zná snímky vysušené půdy z Afriky nebo Asie. Nedostatkem vody však trpí i průmyslově rozvinuté oblasti, Evropskou unii nevyjímaje. Podle zprávy europoslance Richarda Seebera, která ve Vídni patřila mezi často citované zdroje, se vinou technických závad v evropských vodovodech ztrácí až pětina vody. Nejvyšší ztráty vykazuje přitom Velká Británie. Ale neradostná situace vládne třeba i v Moldavsku, zemi, která přímo sousedí s EU... Zde jsou na vodovod napojeny jen tři procenta domácností a na veřejnou kanalizaci sotva pět procent.

Na prezentaci vlastních vodohospodářských projektů a investičních záměrů využilo kongres i samotné rakouské hlavní město, Vídeň. Projev primátora Michael Häupla prakticky otevíral část jednání, která byla věnována komunální problematice. Podle něho budou moderní vodovodní a kanalizační systémy jednou z hlavních podmínek růstu nových megapolí. Podrobně se pak zabýval financováním infrastrukturních projektů ve velkých městech. A dalším z bodů programu byl například i "Dunajský den", který upřel pozornost na vodohospodářské využití druhé nejdelší evropské řeky.

K stěžejním tématům patřilo i hospodaření s odpadní vodou - a jak vyplývá i z udělených cen, IWA věnuje tomuto problému velkou pozornost. Vždyť z pěti oceněných projektů se hned dva týkají využití odpadních vod.

Během kongresu se ozvaly také hlasy ochránců životného prostředí, kteří požadují, aby na obalech potravin byla povinně uvedena i informace o tom, kolik vody se spotřebovalo na její produkci. A jen jako zajímavost, rekord v tomto ohledu drží patrné chutné kiwi - na vypěstovaní jednoho kusu ovoce je často nutných až sto litrů vody.

V závěrečném prohlášení se účastníci kongresu obrátili na politické a občanské činitele na celém světě, aby se zasadili o zvyšování investic nutných pro vyřešení problémů v zásobování vodou. Tyto investice jsou nevyhnutné, má-li se předejít zostření krize, sužující především chudé země.

Mezinárodní sdružení pro vodu (International Wasser Association, IWA) se sídlem v Londýně vzniklo v roce 1999 sloučením dvou původních organizací, které se problematice využití vody věnovali do jisté míry paralelně - IWSA (od roku 1947) a IAWQ (od roku 1965). Sdružuje jednotlivé vědce-odborníky, významné vodárenské společnosti, vysoké školy i různé vládní instituce. Cílem organizace je příspěvek efektivnímu hospodaření s vodou jako suroviny, bez níž by život na Zemi zanikl, zejména z hlediska aplikace technologického pokroku do praxe. K tomu rozvíjí celou řadu programů jako "Města budoucnosti", "Kvalita pitné vody", "Řešení globální vývoje" nebo "Klimatické změny a voda". Kongresy IWA jsou vrcholným fórem pro diskusi a výměnu zkušenosti. Předcházející se konal v Číně, letošní v Rakousku.

Mezinárodní sdružení pro vodu aktivně podporuje i výzkum a v předvečer kongresu už po druhýkrát udělilo ceny za inovaci a přínos k řešení aktuálních problémů. Letos se laureáty tohoto netradičního bienále stali:

  • Brown a Caldwell za projekt zpracování kalů a jejich proměnu na vysoce výživné hnojivo, které slouží jako náhrada chemických produktů (vítěz v kategorii "aplikovaný výzkum")
  • Donohue & Associates - další projekt likvidace odpadních vod ve státě Illinois, USA, díky němuž se získává surovina na výrobu skleněných výrobků (vítěz v kategorii "design")
  • DWAF/IMESA a Emanti - rozšíření elektronického systému řízení jakosti vody do všech obcí v Jižní Africe (vítěz v kategorii "provoz")
  • Agentura PUB Singapur - plán na přemístění kanalizace hluboko do země (vítěz v kategorii "plánování")
  • Joe Brown a Mark Sobsey (Universita v Severní Karolíně) - zařízení pro snadnou filtraci vody v kambodžských domácnostech (vítěz v kategorii "malé projekty")
.
 

Hodnotit:  

Datum: 5.1.2009
Autor: Jozef Gáfrik



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)