Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Význam lesní štěpky pro energetiku

Obhospodařovaná lesní půda v ČR v r. 1999 byla 2 634 470 ha . Těžba dřeva v tomto roce byla 14 202 980 m3b.k., z toho 87,5 % dřeva jehličnanů. Zbytky po této těžbě jsou potenciálním zdrojem lesní štěpky. Jedná se o zbytky po těžbě mýtních jehličnatých porostů (větve, vršky) a zbytky po manipulaci a třídění surového dříví v manipulačních skladech. K tomu přidejme též tenké stromy z výchovných zásahů.

Lesní štěpky jsou různorodou surovinou, obsahující komponenty dříví, kůry, jehličí a list. zeleně, drobné větvičky a nedřevěné příměsi. Tato skladba je a bude u jednotlivých druhů dodávek různá. Pro určení množství štěpky, kterou je možno získat při lesní těžbě v ČR uvádíme korelaci v závislosti na roční těžbě. Uvažme rozdělení vyprodukované dendromasy (v %):

  Jehličnany Listnáče
vršek 15 - 25 5
větve   10 - 15
kmen 60 - 65 60 - 65
pařez 10 - 15 5 - 10
kořeny   10 - 20

Při uvážení množství vytěženého dříví dostaneme při zpracovatelnosti vršků a větví potenciální množství štěpky zhruba 4,5 mil. m3b.k. Dále uvažme hodnoty měrné hmotnosti štěpky z běžných druhů dřeva:

Druh dřeva

Měrná hmotnost
(kg/m3)

Druh dřeva

Měrná hmotnost
(kg/m3)

Druh dřeva

Měrná hmotnost
(kg/m3)

smrk

258

habr

450

lípa

312

jedle

246

jilm

384

topol

246

borovice

306

jasan

402

vrba

520

modřín

330

javor

360

osika

270

dub

408

olše

294

líska

336

buk

408

bříza

384

akát

360

Pozn.: Měrná hmotnost štěpky je brána v syrovém stavu s obsahem vody 50 %. Při převaze těžby jehličnanů a průměrné měrné hmotnosti 270 kg/m3 docházíme k množství štěpky asi 1,2 mil. t ročně.

Výhřevnost štěpky silně závisí jednak na jejím druhu, především však na její vlhkosti. Předpokládá se, že obsažená voda uniká ve formě páry a rozdíl ve výhřevnosti je tedy dán energií potřebnou pro odpaření obsažené vody. Výhřevnost suchého dřeva je u listnáčů 18 MJ.kg-1, u jehličnanů 19 MJ.kg-1. Přitom ovšem dřevo obsahuje vždy minimálně 10 % vody. Skutečnou výhřevnost dřeva a kůry v závislosti na obsahu vody uvádíme:

Obsah vody

Palivo 

 Dřevo

 Kůra

%

 MJ.kg-1

 MJ.kg-1

0

 18,5

 18,8

10

 16,4

 16,7

20

 14,3

 14,6

30

 12,2

 12,5

40

 10,1

 10,5

50

 8,0

 8,4

60

 6,0

 6,3

Množství energie obsažené v uvedeném 1,2 mil.t. dendromasy tak představuje množství cca 10 PJ.

V lednu t.r. přijala vláda ČR koncepci státní energetické politiky s výhledem na 15 až 20 let. Součástí je i rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, jejichž využití bude významným regionálním a lokálním přínosem. Jde zde zejména o uplatnění biomasy. Cílem je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů z dnešních asi 1,5% na asi 3 až 6% k roku 2010 a asi 4 až 8% k roku 2020. Současná spotřeba primární energie v ČR je cca 1700 PJ/r, přičemž podíl fytoenergie je 0,6% [Váňa 1999]. Výše uvedených 10 PJ tvoří z primární spotřeby cca 0,6% a je tedy stejný jako doposud využívané fytoenergetické zdroje. Tento energetický potenciál tedy nemůžeme označit za zanedbatelný. Je otázkou jeho praktické využití. V každém případě je rozumné těžební zbytky nějakým způsobem ,,zlikvidovat", neboť uklizený les je vhodný nejen z hlediska lesního hospodaření, ale i jako součást našeho životního prostředí. Uvedená likvidace štěpky je zřejmě náročná na ruční práci, příp. i energii. Dříve se klestí po těžbě pálilo na hromadách, nyní existuje dokonce dotační titul MZe ČR na ,,likvidaci klestu štěpkováním před obnovou lesa s rozptýlením štěpky v lesním porostu". Tato dotace činí 8 000,- Kč/ha, což v přepočtu činí asi 300,- Kč/t štěpky. [Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, MZe 1999].

Jaký tedy bude další vývoj při uklízení lesa? Racionální úvahou snad dojdeme k pozměněnému znění dotačního titulu. Snad:
Likvidace klestu a jiné odpadní dendromasy z lesních pozemků štěpkováním s možností následného energetického využití.

 
 
Reklama