Systém energetického managementu měst a obcí ČR a jeho implementace (I)

V současné době má již většina měst a obcí a právnických i fyzických osob i příspěvkových a ostatních organizací zpracován ENERGETICKÝ AUDIT. Soubor činností související s energetickým auditem bylo nutné provést podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve stávajících budovách nejpozději koce roku 2005. Závěrečnou zprávu z energetického auditu zpracovávali energetičtí auditoři podle vyhlášky č. 213/2001 Sb. Výsledkem energetického auditu je návrh doporučení pro využití zjištěného energeticky-úsporného potenciálu budov, který je doložen technickými, ekonomickými výpočty a posouzením vlivu na životní prostředí. Doporučení se podle metodiky České energetické agentury rozlišují na vysokonákladová, nízkonákladová, beznákladová. Podle potřeby peněz pro realizaci se doporučení dělí na investiční a neinvestiční. Některá opatření je možné financovat také z fondu oprav.

V současné době se často energetičtí auditoři setkávají v městech a obcích s otázkou, kde získat peníze na realizaci doporučených opatření vyplývajících z energetického auditu, jak v čase periodicky analyzovat dosažené energetické a ekonomické přínosy a jak systematicky řídit energetické hospodářství pro zajištění udržitelného rozvoje optimalizovaného energetického hospodářství. Odpověď na tyto a další otázky může přinést uspokojivou odpověď zavedení SYSTÉMU ENERGETICKÉHO ŘÍZENÍ (managementu) měst a obcí.

ÚVOD

Energetický management (dále EM) je možné definovat jako systémový soubor nástrojů a opatření uplatňovaných trvale, pro vědomé řízení procesů v energetice, s využitím energeticko - ekonomického potenciálu v jednotlivých oblastech energetického hospodářství měst a obcí.

EM má dva základní cíle. Prioritním úkolem EM je optimalizace oblasti spotřeby energie, a následně i oblastí výroby a dodávky energie. Jeho neoddělitelnou součástí je snižování provozních nákladů na energie a optimalizace nákladů na obnovu a údržbu s přihlédnutím k možným úsporám energie. Aby bylo možné úspěšně splnit uvedené cíle musí proces EM působit ve dvou, na sebe navazujících úrovních.

První úrovní je působení v oblasti spotřeby energie a zajišťování efektivního využívání energie v objektech a zařízeních v majetku města nebo obce (snížení spotřeby energie, snížení nákladů). Hlavním cílem tohoto je řízení a kontrola hospodaření s energií v budovách a zařízeních ve vlastnictví města a v rozpočtových a neziskových organizacích městem zřízených. Řízením energetické spotřeby v budovách lze prokazatelně uspořit 10-20% energie. Toto množství energie představuje samozřejmě i uspořené prostředky rozpočtu města. Činnost EM je směřována do následujících oblastí:

Druhou úrovní působnosti EM je řízení celkového energetického hospodářství měst a obcí v souladu s evropskou energetickou politikou a Státním energetickým programem ČR. Výsledkem činnosti by mělo být dlouhodobé optimalizování spotřeby energie (maximalizovat energetické úspory za vynaložení minimálních nákladů) a zabezpečení dodávek energií za co nejnižší cenu v: "Potřebném množství, v čase, kvalitě" a za ekologicky přijatelných podmínek.

Státní energetický program je vyhlašován na základě Usnesení vlády ČR k naplňování Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů. Tento program je zaměřen na zavádění energeticky úsporných opatření v oblasti výroby, přenosu, distribuce a spotřeby energie, vyššího využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a rozvoj kombinované výroby tepla, chladu a elektřiny.

1. NÁSTROJE PRO VĚDOMÉHO ENERGETICKÉHO ŘÍZENÍ

Pro řízení energetického hospodářství využívá EM následující nástroje:

2. NADNÁRODNÍ LEGISLATIVNÍ PODPORA

Od 1. 5. 2004 musí Energetický management města s plnou vážností přihlížet nejen k platné, energetické politice Evropské unie, ale i připravované legislativě Evropské unie. Jedním ze zásadních dokumentů v oblasti hospodaření s energií je SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/91/ES o energetické náročnosti budov.

Cílem evropské směrnice je podporovat snižování energetické náročnosti budov v Evropské unii s ohledem na vnější klimatické a místní provozní podmínky, požadavky na vnitřní prostředí objektů s kladením důrazu na efektivnost nákladů.

Dosažení úspor energie se předpokládá formou:

1. Zvyšování energetické účinnosti, která tvoří důležitou část souboru politik a opatření nutných k dodržení kjótského protokolu a má se objevit v každém souboru politik ke splnění dalších závazků,
2. vědomého řízení poptávky po energii, která je důležitým nástrojem, který umožňuje Evropské unii ovlivňovat globální trh v oblasti energie, a v důsledku toho zabezpečit střednědobou a dlouhodobou spolehlivost dodávek energie,
3. vědomých energetický úsporných opatření realizovaných s ohledem na ekonomickou efektivnost a technický pokrok.

3. NÁRODNÍ LEGISLATIVNÍ PODPORA

Otázky související s místními podmínkami a potřebami samosprávných celků řeší pro oblast energetiky dva zákony:

Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ze dne 25. října 2000 a zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ze dne 28. listopadu 2000. Oba tyto zákony vstoupily v platnost 1. ledna 2001.

Zákon č. 458/2000 Sb. (tzv. Energetický zákon) upravuje oblast energetického trhu a vymezuje práva a povinnosti subjektů (podnikatelských, spotřebitelských a regulačních), jež se na tomto trhu pohybují.

Pro oblast působnosti územní samosprávy má zásadní význam zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií přičemž nedodržení jeho ustanovení může být ze zákona sankcionováno. Cílem tohoto zákona je zvýšení hospodárnosti využití energie, přičemž též stanovuje některé metody a cesty k dosažení tohoto cíle (zpracování energetických auditů, instalace prvků pro regulaci vytápění apod.). Jednou z nich je také pořízení Územní energetické koncepce dle §4 tohoto zákona.

Základním cílem Územní energetické koncepce je nastartování procesu optimalizace nakládání s energií na daném území prostřednictvím rozboru stávajících způsobů výroby a spotřeby energie, jejích možných budoucích zdrojů a stanovení potenciálu možných úspor, ale zejména předpovědi jejího cenového vývoje a vyhodnocení výsledného vlivu na růst blahobytu daného území. Protože se nejedná o statický dokument tvořený výsledným zněním Územní energetické koncepce, nýbrž o nastartování procesu, který je třeba v čase korigovat podle dynamicky se měnících vnějších podmínek, musí být jeho nedílnou součástí také návrh struktury a činnosti regulátora tohoto procesu, kterým je Energetický management. Základním prostředkem pro činnost Energetického managementu je dokumentace energetického hospodářství města (Územní energetická koncepce ÚEK, ÚPD část Energetika, energetické audity, energetické průkazy a energetické štítky objektů).

Podle vyhlášky č. 213/2001 Sb. k zákonu č. 406/2000 Sb. mají provozovatelé budov a areálů výroby a služeb povinnost zpracovat energetický audit:

• Organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí a příspěvkové organizace, pokud jejich budovy či zařízení mají celkovou spotřebu energie vyšší jak 1500 GJ/rok,
• fyzické a právnické osoby, pokud jejich budovy či zařízení mají celkovou spotřebu energie vyšší jak 35 000 GJ/rok,
• jsou-li splněny hodnoty podle výše uvedených limitů celkových spotřeb energie příslušných provozovatelů - právních subjektů, pak hodnota od níž vzniká povinnost zajistit zpracování energetického auditu, se u budov a areálů samostatně zásobovaných energií stanoví ve výši 700 GJ/rok celkové roční spotřeby energie.

Energetický audit je nástrojem pro vědomé snižování spotřeby energie v budovách a její dlouhodobou stabilizaci na optimální výši při zvýšení efektivnosti využití paliv a energie.

Současně by měl poskytovat oporu při tvorbě plánů investic, vyhlašování výběrových řízení i posuzování nabídek realizačních firem.

Energetický audit slouží jako příloha k žádostem o finanční podporu (dotace, úvěr se nízkou úrokovou sazbou, úvěr s odkladem splácení, atd.) na realizaci investičních a nízkonákladových opatření souvisejících s úsporou energie.

Uvedené odstavce jsou jen ukázkou části legislativy, se kterou se bude muset samospráva měst vyrovnat.

Souhrnné legislativní požadavky v oblasti hospodaření s energií si nakonec vynutí vypracování Programu legislativní bezpečnosti, který bude zahrnovat:

1. Optimalizaci spotřeby energie realizovaný formou využití zákonných nástrojů
2. Vypracování certifikace budov podle směrnice EU č. 91
3. Vypracování technických podkladů pro prokázání ročních úspor energie ve výši minimálně o 1,5 % (návrh prosazovaný Radou EU)
4. Vypracování metodického postupu pro prokázání stavu realizace nárůstu úspor energie
5. Program zpětné kontroly optimalizace spotřeby
6. Program trvalého zabezpečení dosažených výsledků při zohlednění uživatelských, klimatických a cenových parametrů

Program legislativní bezpečnosti je nadstavbou nad souhrnem základních činností, které jsou zahrnuty v Energetickém managementu.

S činnostmi Energetického managementu (EM) v působnosti obcí a měst Vás seznámíme v příštím článku.