Kniha provoz a údržba vzduchotechniky

Ukázka z knihy Vzduchotechnika, autoři: Ing. G. Gebauer, CSc., Ing. O. Rubinová PhD. a Ing. H. Horká, kapitola 15 - Požární ochrana ve vzduchotechnice.

Kolaudace a předání díla do provozu

Stavební povolení udává podmínky, které musí být při kolaudaci díla splněny. Vzduchotechnika se vždy dotýká hygienických vyhlášek vyplývajících ze zákona o zdraví lidu, což je oblast stavebním úřadem, resp. dotčenými orgány hygieny podrobně střežena. Orgány hygienické služby mají právo požadovat, aby projektované parametry zařízení byly ověřeny měřením. Toto právo použijí již při vydání stanoviska ve stavebním řízení, zde určí podmínky, které musí být splněny ke kolaudačnímu řízení. Základní podmínky jsou tvořeny většinou doklady:

• zaregulování vzduchotechniky na projektované parametry;
• měření hluku (uvnitř i vně stavby);
• komplexním vyzkoušení.

Obr. 1 - Měřicí přístroje pro zaregulování potrubní sítě a ověření mikroklimatických parametrů

Podle náročnosti stavby však může vyžadovat další zkoušky o prostředí, zejména ověření třídy čistoty, měření vibrací. Někdy je požadován také provozní řád včetně režimu údržby a servisních prohlídek. Ke kolaudačnímu řízení je dodavatel povinen doložit, že vlastnosti použitých výrobků odpovídají požadavkům stavebního zákona a požadavkům na stavební výrobky, definovaným podle zákona č. 22/1997 Sb. ve vyhlášce č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Dále jsou nezbytné revize požárních klapek a elektrických zařízení. Kromě zkoušek předepsaných je možno se dohodnout na dalších zkouškách, jako je ověření teplotních a vlhkostních parametrů mikroklimatu, obrazů proudění apod. K měření fyzikálních veličin (rychlost, teplota, vlhkost, tlak, hladina hluku) je nutné použití ověřených nebo kalibrovaných přístrojů. Příklad sady měřicích přístrojů pro vzduchotechniku je na obr. 1. Běžně obsahuje malou jednotku s čidly na měření teploty a vlhkosti vzduchu, rosného bodu, rychlosti proudění a diferenčního tlaku.

V rámci dokončení díla a přípravy k provozu se nejprve vykonávají individuální zkoušky, tedy jednoduché přezkoušení mechanické funkce smontovaných strojů a zařízení. Přehled hlavních zkoušek je uveden v tab. 1.

Komplexní vyzkoušení zahrnuje uvedení zařízení do chodu, aby bylo prokazatelné, že dílo splňuje požadované funkce a parametry a je schopno bezpečného trvalého provozu. Trvá 2 až 5 dní. Všechna vzduchotechnická zařízení jsou uvedena do chodu, přičemž se sleduje chod ventilátorů a zatížení motorů, výměníky, filtry, zvlhčovače. Mezi dohodnuté zkoušky patří zkouška chodu a zaregulování vzduchových výkonů, měření mikroklimatu, zkouška obrazu proudění, zkouška přetlaku nebo podtlaku.
Zkušební provoz se provádí pouze u velmi náročných zařízení, slouží k ověření funkčnosti zařízení za běžných provozních podmínek a doladění parametrů zařízení, příp. odstranění závad. Pokud objednatel požaduje garanční zkoušky, měla by je provádět nezávislá, odborně způsobilá osoba.

Tabulka 1 - Přehled hlavních zkoušek individuálního vyzkoušení

Provozování vzduchotechnických zařízení a provozní řád

Zařízení pro větrání a klimatizaci jsou jedním z nejsložitějších technických zařízení v budovách. Proto vyžadují obsluhu a údržbu kvalifikovanými a technicky erudovanými osobami. Provozovatel je povinen vytvořit provozní předpis zařízení. Provozní předpisy vzduchotechniky jsou součástí provozní dokumentace objektu, která je předpokladem správného a hospodárného provozování budovy.

Provozní řád by měl zahrnovat následující informace:

• použité a související vyhlášky ČÚBP, technické normy, zákony, vyhlášky a nařízení vlády;
• seznam zařízení, instalované příkony a potřeby energie;
• skladbu a funkční popis zařízení, výkonové parametry, provozní režimy;
• popis regulace;
• popis bezpečnostních a ochranných prvků a funkcí zařízení;
• podmínky bezpečné práce;
• požadavky na kvalifikaci obsluhy;
• pokyny pro obsluhu zařízení v běžných provozních a havarijních stavech;
• zvláštnosti provozu závislé na klimatických podmínkách (zima - léto);
• harmonogram revizí, kontrol a údržby včetně soupisu kontrolních úkonů a způsobů evidence.

Obsluha zařízení v běžných provozních stavech

Náročnost obsluhy závisí na složitosti a počtu instalovaných zařízení. Minimálně se provádí preventivní kontroly zařízení dvakrát ročně při přechodu na zimní nebo letní provoz, včetně evidence zjištěných a naměřených parametrů. V rozsáhlých strojovnách, kde na bezporuchovém stavu zařízení závisí významně kvalita vnitřního prostředí a při poruše vzduchotechniky může dojít k ohrožení zdraví, technologického procesu apod., je vhodné vykonávat preventivní vizuální a akustickou prohlídku týdně nebo denně. Orientační harmonogram preventivních prohlídek je uveden v tab. 2. Kromě toho se provádí mimořádné kontroly při poruše zařízení, při odeznění živelné pohromy a při havarijních situacích.

Tabulka 2 - Doporučené servisní úkony vzduchotechnického zařízení

Servisní intervaly vzduchových filtrů a čistota potrubí

Četnost zanesení filtru (dosažení doporučené koncové tlakové ztráty), a tím nutné výměny vzduchového filtru je dána těmito faktory:

• délkou provozní doby zařízení;
• znečištěním prostředí, kde se stavba nachází;
• umístěním sání venkovního vzduchu;
• druhem instalovaného zařízení (směšovací nebo větrací režim apod.);
• vývinem prachu a jiných škodlivin v obsluhovaném prostoru (podstatné zejména u dveřních clon);
• stářím filtrační vložky, tj. výrobce filtru určuje a garantuje trvanlivost čistého filtru (v průměru od různých výrobců se tato doba životnosti čistého filtru pohybuje kolem 1 roku).

Obr. 2 - Robot na čištění potrubí

V běžných podmínkách měst v České republice je průměrný servisní interval výměny filtrů tři měsíce, tj. čtyřikrát ročně. Při použití předfiltrů na sání venkovního vzduchu se může tento interval prodloužit až na dvojnásobek. U zařízení vystavených extrémní prašnosti (dveřní clony, sání v blízkosti komunikace apod.) může být však zkrácen až na polovinu.

Pokud nejsou filtry provozovány v dobrém stavu, dochází ke znečištění potrubí, jehož čistitelnost je značně omezená. Potrubní rozvody obsahují regulační a náběhové plechy ve tvarovkách, regulační klapky apod., které dělí potrubí na krátké úseky, do kterých musí být při požadavku čistitelnosti vložen revizní otvor. Tento požadavek je oprávněný u kuchyní apod., kde se odvádí vzduch silně zatížený škodlivinami. Potrubí může být čištěno ručně nebo robotem, jehož ukázka je na obr. 2.

Čištění potrubí může způsobit odstavení zařízení i na několik týdnů, proto je v odůvodněných případech vhodnější preventivní dezinfekce dezinfekčním a ionizačním přístrojem uloženým ve vzduchotechnické jednotce nebo v potrubí. Zařízení jednak periodicky vstřikuje do vzduchu dezinfekční roztok, jednak ionizací ničí choroboplodné zárodky a neutralizuje odéry.

Obsluha zařízení v havarijních stavech

Systémy měření a regulace monitorují chod zařízení a stav základních provozních elementů, základní typy poruch jsou ihned detekovány a signalizovány. Podle konkrétní konfigurace je signalizace součástí řídicí jednotky, může být umístěna v místě nepřetržité obsluhy nebo u moderních systémů může řídicí systém generovat e-mailová hlášení či zprávy SMS pro vzdálenou správu zařízení servisní firmou. Při zjištění závažné poruchy je zařízení automaticky odstaveno. Rychlost zásahu často ovlivňuje míru škod, které mohou při havárii nastat. Hlavní typy poruch vzduchotechnických zařízení jsou v tab. 3.

Tabulka 3 - Hlavní poruchová hlášení a možné příčiny