Rekonstrukce panelových domů (IV)

Zateplování
Datum: 12.12.2005  |  Autor: Ing. Roman Šubrt

Mezi nejzřetelnější výhody zateplení patří snížení tepelných ztrát a tím i snížení nákladů na vytápění. Tento argument je nejstarší a každému je jasný. Po mnohaletých zkušenostech se zateplováním si dovolíme tvrdit, že byť je tento efekt pro obyvatele velmi příjemný, v konečném výsledku je méně podstatný. Podstatně důležitější argumenty pro zateplování jsou však v úplně jiných rovinách, a to: Údržba domu, zdravé a pohodlné prostředí, prevence proti destrukcím.

Zateplením objektu získáme jeho ochranu. Nosné i obvodové konstrukce (které jsou dnes na povrchu domu) se v zimě na povrchu ochlazují na -15 °C i níže a v létě se naopak ohřívají na +70°C i více. Po zateplení jsou tyto oblasti z vnější strany chráněny dodatečnou tepelnou izolací. Tato ochrana má velmi příznivý vliv na statiku konstrukce. Změnami teplot v letním a zimním období dochází totiž k roztahování a opětovnému smršťování konstrukcí a tím k jejím pohybům. Bohužel těmto dlouhodobě působícím dilatačním změnám nejsou konstrukce přizpůsobeny. Dochází k praskání obvodových panelů (zejména podokenních (parapetních) panelů), dále k vydrolování zálivkového betonu, v některých případech i k utrhávání atik a podobně. Tyto změny po delší době vedou k vážným statickým poruchám, jejichž oprava je náročná. Pokud je dům včas zateplen, je ochráněn před výraznými tepelnými změnami a tím se dilatační pohyby dané tepelnou roztažností eliminují.

Při stavbě domů se panely spojovaly svařováním výztuže. Následně měla být do styku vložena izolace a styk zabetonován. Z vnější strany byla pak spára vyplněna a přetmelena. Bohužel velmi často (v rámci zjednodušení prací) se tento technologický postup nedodržel. Dochází zde ke kondenzaci vodní páry a k zatékání do styčných spar. Důsledkem je koroze spojovací výztuže, která může vést až k jejímu přereznutí. Pokud se tyto styky vč. okolních panelů z vnější strany tepelně zaizolují, přestane docházet ke kondenzaci vodní páry a postup koroze se zastaví.

Nedostatečné tepelné izolace mohou mít a mají nepříznivý vliv na naše zdraví. Ze zdravotních průzkumů vyplývá, že v Čechách je neustále vzrůstající počet alergiků a astmatiků. Za významný alergen se považují spóry plísní. Plísně pro svůj rozvoj potřebují vlhké prostředí. Jedním ze zdrojů vlhkosti je i vodní pára, která kondenzuje na studených površích v bytech. Tyto studené povrchy jsou tam, kde je nedostatečná tepelná izolace. Obvykle v těchto místech dochází i ke snížené rychlosti proudění vzduchu; proudící vzduch tam nedopravuje dostatečné množství tepelné energie, která by povrch konstrukce ohřála. V praxi to znamená, že se jedná o místa skrytá, na která často nevidíme. Plíseň v nich však bují a spóry se dostávají do vnitřního ovzduší. Může jít o místa za spížními skříněmi, za skříněmi, v koutech a rozích, ale i o prostory mezi okenním rámem či okenní vložkou a stěnou, pod parapetem a podobně. Častá je plíseň pod podlahou v těch bytech, které jsou v úrovni terénu. Nemusí jít přitom pouze o panelové domy, ale i o novostavby rodinných domů, kde je častá plíseň pod plovoucími podlahami. Dodatečná tepelná izolace spolu s vhodným řešením všech detailů pomůže odstranit kondenzaci vodní páry a tím i odstraní riziková místa, kde mohou plísně bujet.


Jedním z důvodů, proč bydlení v panelovém domě není tak komfortní jako v jiných typech domů, jsou nedostatečné tepelné izolace. Každý člověk totiž vyžaduje určitou tepelně vlhkostní pohodu, tedy soulad teploty prostředí a vlhkosti. A právě nedostatečné tepelné izolace stěn a oken a jejich netěsnosti mají podstatný vliv na toto mikroklima. Jedinec vnímá teplotu prostředí jako teplotu vzduchu a zároveň jako sálavé teplo okolních předmětů. Pokud je v místnosti jedna stěna výrazně chladnější než stěny ostatní, je naše vnímání pohody narušeno, aniž bychom byli schopni určit proč. Netěsnostmi okolo oken i ve stycích mezi panely obvykle dochází k intenzivní výměně vzduchu, takže vzduch v takovémto bytě je nepříjemně suchý.

Zateplením domu dojde pochopitelně k výraznému snížení potřeby tepla na vytápění. Zároveň dojde k odstranění netěsností, čímž se omezí i větrání. Větrání si pak můžeme řídit tak, aby docházelo pouze k takové výměně vzduchu, která je potřebná pro zdravý pobyt. Komplexním zateplením panelového domu, který byl postaven do roku 1982, obvykle dojde k úsporám tepla na vytápění ve výši 50 až 70 %. U novějších domů je tato úspora 30 až 50 %. Rozsah úspor závisí na velikosti domu, na jeho umístění, na chování obyvatel a dalších okolnostech.

Dýchání stěn

Mnoho lidí má strach, že zateplením přestane dům či stěny "dýchat". Tento názor je velmi laický. Na laický argument lze reagovat laicky: "Zkuste si pět minut dýchat skrz zeď a pokud nebudete mrtví, tak budeme v rozhovoru pokračovat." Nebo lze zkusit vysvětlení na základě fyzikálních zákonů. V interiéru je v výpočtově zimě tlak vodní páry přibližně 1300 Pa (Pascalů), venku přibližně 200 Pa. Rozdílem těchto tlaků se pak vodní pára tlačí ven. Pokud narazí ve stěně na místo, kde je nižší teplota než teplota rosného bodu, dojde ke kondenzaci. Pokud má do tohoto místa přístup vzduch, začnou zde růst plísně. Z tohoto popisu je každému jasné, že pokud je stěna zvenku tepelně izolována, je teplá a nemůže na ní dojít ke kondenzaci vodní páry.

Plísně se pochopitelně mohou vyskytnout i v zatepleném v domě - ale pouze tam, kde je studený povrch; tedy tam, kde je špatně nebo kde vůbec není provedeno zateplení. V praxi to bývá tam, kde majitelé objektu chtěli ušetřit a nenechali si udělat zateplení. Tedy když například dojde k zateplení pouze štítů a střecha, atika, nebo stěna u výtahové či schodišťové šachty nejsou zatepleny. Dalším příkladem mohou být nejnižší podlaží, kde se zateplení neprovedlo minimálně dostatečně hluboko pod úroveň podlahy nejspodnějších bytů.

 

Hodnotit:  

Datum: 12.12.2005
Autor: Ing. Roman Šubrt   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)

Mohlo by vás také zajímat

Kam dál


Projekty 2017

 
 

Aktuální články na ESTAV.czDotace na využívání dešťové vody stát přerozděluje i po 14 dnechVětší rekonstrukcí prošla v posledních letech polovina českých domácnostíElektrifikovaná dálnice v NěmeckuČeši se doma hádají kvůli pokojové teplotě