Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Ochrana vnitřního vodovodu z pohledu mikrobiologie (I)

Provoz vodovodních systémů v budově je proces, který nemůže probíhat samovolně, musíme jej řídit. Nezbytné je stanovení kritických bodů, technická revize i pravidelný monitoring. Článek přináší seznam otázek, které je třeba si klást v době před realizací systému a v době před rekonstrukcí nebo v rámci hodnocení systému.

1. Úvod

Voda, která je ve stavbách rozváděna v potrubí, se doslova stává pro tyto objekty cévním systémem - bez zabezpečení trvalé dodávky vody do tohoto technického obslužného systému je objekt v podstatě neprovozovatelný... Samozřejmě nastupuje otázka či problém fyzikální, chemické a zejména mikrobiologické kvality dodávané vody.

2. Technické vodní obslužné systémy (TVOS)

Náš přístup se snaží ukázat souhrn vazeb a nutnosti širšího multidisciplinárního přístupu, protože zde, v těchto technických vodních obslužných systémech (dále TVOS) u objektů je třeba uvažovat a řešit zabezpečení proti bakteriím nejen s alimentárními dopady (stav potřebné kvality je zabezpečován dodavatelem pitné vody do objektu), ale zejména u vody teplé, kterou až v objektu ohříváme a rozvádíme potrubím.
Tato teplá voda může být kolonizovaná - mohou zde být mimo dalších také bakterie Legionella pneumophila (budeme zkráceně dále uvádět počeštěné "legionela"), které mohou poškodit organismus člověka přes dýchací cesty. Pokud se voda se v podobě aerosolu dostane do plic člověka se sníženou imunitou, mohou legionely způsobit onemocnění podobná chřipce až po zápaly plic s těžkým průběhem.

Cílem našeho snažení u TVOS v objektech musí být minimalizace zdravotního rizika pro všechny na tento systém navázané uživatele. Právě minimalizaci zdravotního rizika technickými, technologickými i organizačními postupy spolu s monitorováním kvality u TVOS se dále věnujeme; jde zde tedy o zajištění a dodržení podmínek, za nichž nemůže dojít ke zdravotně nebezpečnému pomnožení legionely. Pokud k takovému pomnožení dojde, je nezbytné TVOS pomocí cílených opatření sanovat a provozovat tak, abychom dosáhli minimalizaci zdravotního rizika. Další možností je pochopit uvedenou soustavu jako složitý dynamický systém, který je charakterizován hodnotou parametrů jeho prvků a jejich proměnnými. Jsou-li všechny proměnné rovny nule, je soustava v klidu, ve statickém stavu. Mění-li se proměnné, převádí se tato soustava do jiného - nového, stavu.

Právě u TVOS můžeme rozlišovat dva stavy - s odběrem teplé vody a bez odběru. Tedy lze konstatovat, že přechod z jednoho stavu do jiného je procesem. V čase odběru se mění řada parametrů, kterými můžeme "naši" soustavu, "náš" dynamický systém popsat, charakterizovat a tedy i řídit. Jednoznačně tento proces musíme řídit, a to nejvhodnějším způsobem; nemůže probíhat samovolně.

Na níže uvedeném jednoduchém schématu lze ukázat, že veškeré nutné a žádoucí posloupnosti lze vyjádřit graficky..., přičemž celkovou náplní zpětné vazby zde bude také - například - provozní řád s částí, věnující se řízené údržbě celého TVOS, tedy všech čtyř jeho graficky uvedených částí.

Při řešení TVOS si nutně musíme pokládat řadu otázek - bude je mít budoucí provozovatel (který je obvykle investorem) i jeho odborní pracovníci provozu a údržby, bude je mít projektant, bude je mít realizátor. Nebudeme zde uvažovat orgány veřejnoprávní, které také mohou mít - a mají - řadu otázek..., samozřejmě zejména k provozu TVOS. Základem přístupu musí být uživatelská vlídnost celého řešení, konečně pro uživatele se celý TVOS realizuje. Nejprve obecně, na konci pár skutečných otázek provozovatele, který "stojí" před rekonstrukcí...

3. Otázky k připravovanému TVOS

- ať již novému nebo k rekonstrukci - nemusí být kladeny tak, aby končily otazníkem, mohou být pouhým konstatováním a samozřejmě nemusí být řazeny chronologicky ve sledu, jak je třeba je řešit:

  • Rozsah systému a jeho rámcová kapacita dle požadavku investora
  • Způsob provozování
  • Možnost či potřeba změny - rozšíření - v budoucnu
  • Realizační studie ve variantách (dostupný energetický zdroj, ohřev, materiály, rozvod a další)
  • Denní a špičková potřeba studené a teplé vody, požadované teploty
  • Zhodnocení možnosti zásobování vodou - zdroj, kvalita, opětovné využití vody, souběžný další zdroj nižší kvality a pod.
  • Požadovaná životnost částí zařízení TVOS (např. ohřev, měření a regulace, rozvody, úprava vody) a porovnání se životností budovy
  • Určení bodů nutné náhrady dílů a částí dle předpokládané (požadované) životnosti celého TVOS
  • Volba zařízení pro úpravu vody před ohřevem
  • Volba způsobu hygienického zabezpečení teplé vody po ohřevu
  • Návrh projektového řešení TVOS
  • Volba materiálů a prvků systému TVOS včetně izolací
  • Riziková analýza TVOS s určením kritických bodů
  • Umístění revizních a kontrolních bodů
  • Návrh provozního řádu (včetně části řízené údržby)
  • Jednání projektanta s investorem, realizátorem a veřejnoprávním dozorem
  • Realizace a autorský dozor projektanta
  • Zkušební provoz s účastí projektanta
  • Monitoring mikrobiologických, fyzikálních a chemických parametrů TVOS včetně posouzení kritických bodů TVOS
  • Rizikové posouzení realizovaného TVOS
  • Zhodnocení zkušebního provozu s návrhem vyvolaných úprav a změn
  • Realizace úprav a změn dle zkušebního provozu, monitoringu a rizikového posouzení na samotném TVOS, ale i v provozním řádu
  • Dokumentace skutečného stavu s uvedením skutečného vodního objemu celého TVOS
  • Uvedení do trvalého provozu
  • Vedení provozní dokumentace TVOS s pravidelnou kontrolou provozního stavu a zejména obslužnosti v koncových distribučních bodech
  • Příprava na rekonstrukci sběrem a archivací informací o provozu, havarijních a mimořádných stavech

4. Otázky před rekonstrukcí a v době hodnocení provozu

V případě, že se provozovatel chystá na rekonstrukci, nebo za provozu, kdy hodnotí stav obslužnosti provozovaného TVOS, by si měl sám klást celou řadu otázek. Odpovědi, které zodpoví experti nebo projektant, spolu se záznamy o provozních stavech, pak jsou cenným podkladem pro další práce projektanta - jsou skutečnou a souhrnnou zpětnou vazbou, která zabezpečí provoz rekonstruovaného TVOS na vyšší uživatelské úrovni... Příkladně mohou otázky provozovatele znít takto:

  • Používáme příliš mnoho vody?
  • Máme od dodavatele pitné vody doklady o její kvalitě - nedochází ke změnám kvality?
  • Máme zpětný přehled o haváriích a mimořádných stavech v zásobování vodou našeho objektu z vodárenské sítě?
  • Máme protokoly o mikrobiologickém stavu teplé vody?
  • Kolísají teploty vody v čase?
  • Jsou rozdíly teplot teplé vody mezi odběrovými místy?
  • Nestěžují si naši hosté či pracovníci na zákal, zabarvení, pach studené a zejména teplé vody?
  • Neprotéká někde zbytečně studená voda (splachovače WC, pevně instalované spotřebiče) - kontrolujeme pravidelně rozvody studené vody?
  • Máme zpětný přehled o haváriích a mimořádných stavech v ohřevu a distribuci teplé vody?
  • Máme záznamy o úpravách TVOS - výměny vodovodních baterií a regulačních prvků, výměny částí potrubí, čištění zařízení ohřevu a úpravy vody?
  • Máme dostatečný tepelný výkon ohřevu?
  • Jak jsou staré naše rozvody vody a z jakého jsou materiálu? Je materiál jednotný nebo ne?
  • Platíme příliš mnoho stočného?
  • Pokoušeli jsme se ušetřit vodu? Jakými úpravami?
  • Známe naši špičkovou minutovou a čtvrthodinovou spotřebu vody? Došlo ke změnám?
  • Máme dokumentaci současného skutečného stavu TVOS?
  • Má PWH potřebnou minimální teplotu (45 °C) do 30 vteřin od otevření?
  • Má PWH stabilně teplotu 55 °C po jedné minutě plného průtoku ve kterémkoliv distribučním bodě?
  • Má studená voda stabilně - v létě i zimě - teplotu pod 20 °C po jedné minutě plného průtoku ve kterémkoliv distribučním bodě?
  • Provedli naši konkurenti opatření k úspoře vody?
  • Jsou distribuční prvky výtokové baterie (perlátory, sprchové růžice, uzavírání) v celém objektu v pořádku, vyčištěné a seřízené na maximální průtok?

Takto, na samém začátku, jsme "vyzbrojeni" a víme, jaký má být cíl. Pak už je jen na každém projektantovi, realizátorovi i provozovateli, aby od této chvíle zvažoval ZPĚTNOU VAZBU...

5. Technické cíle

Cílem je specifikace jednotlivých kroků přístupu k problému od jeho zjištění po jeho zvládnutí, s uvedením osvědčených přístupů a návrhů, měření i zhodnocení, tedy se skutečnou aplikací "zpětné vazby", i když v dnešní době informační explose nemusíme aplikovat jen svoje zkušenosti a zjištění... (je ale stokrát potvrzenou pravdou, že nejlepší zkušenosti jsou vlastní...). Jde o prevenci a tedy v dalším jsou specifikovány TVOS a zejména řešení jejich bakteriální kolonizace, s cíleným zaměřením na teplou vodu (dále PWH - Potable Water Hot, cirkulace pak je značená ještě navíc s C: PWHC, studenou pitnou vodu budeme označovat ve zkratce PWC - Potable Water Cold), její přípravu, distribuci a tedy obslužnost v koncových bodech, čemuž by mělo být, od projektu přes realizaci až po trvalou kontrolu, údržbu a opakované revize vše podřízeno.

Také je důležité určení kritických bodů v těchto systémech. Pro technickou praxi je navržen strukturovaný přístup k problému, od specifikace požadavku, přes projektování až po realizaci a provoz. Pro tuto celou oblast se snažíme zdůvodnit technické revize systémů přípravy a distribuce PWH se specifikací jednotlivých kroků a tedy náplně revizní zprávy. Na provozní požadavky navazuje i nutnost opakovaného monitoringu a tedy jedním z cílů je i popisný návrh monitoringu, aby byl pravidelně zjistitelný stav TVOS a tedy mohly být uplatňovány kroky pro prevenci tak, aby byla trvale, zejména ve zdravotnických zařízeních a objektech hromadného ubytování, zajištěna minimalizace zdravotního rizika PWH při jejím používání.

Článek je výběrem z textů v sešitu projektanta Opatření pro zajištění hygieny vnitřních vodovodů, který vydala STP - Společnost pro techniku prostředí v r. 2005.

 
 
Reklama