Příklady použití membránových konstrukcí

Datum: 25.2.2017  |  Autor: Ing. arch. Martin Krupauer, ATELIER 8000

S problematikou lehkých konstrukcí využívajících textilních membrán a fólií nás seznamují zástupci Studia membránové architektury (SMA). Tým tvoří stálí členové, externí spolupracovníci Fakulty stavební a Fakulty architektury a specialisté na navrhování membránových a ocelových konstrukcí. Příklady použití membránových konstrukcí představil Ateliér 8000 v rámci 1. membránové konference.

Dopravně-obchodní centrum Mercury České Budějovice

Ojedinělé spojení komerčního provozu obchodního centra s funkcí autobusového nádraží. Autobusové nádraží jako městotvorný prvek, jako veřejný prostor. „Drak“ spojený ocasem pevně se zemí a s křídly mířícími k nebi. Gradace prostorů ve vertikálním směru, od podzemních parkovišť, přes nákupní galerii, k otevřené ploše autobusového nádraží na střeše. Autobus na střeše nad městem je schopen povýšit cestu na poetické dobrodružství.

Membránové konstrukce zastřešují nástupiště, jejich dynamika a lehkost korespondují s kinetikou dopravy, přesto pravidelný rytmus plachet dává celému prostoru řád a činí jej přehledným. Membrány dávají budějovickému autobusovému nádraží charakter, víte, které místo opouštíte, poznáte, že už jste doma.

Objekt vznikl na místě původního, již nevyhovujícího autobusového nádraží, tvořeného čtyřpodlažní budovou a nástupišti s přístřešky ze 70. let minulého století. Hlavní ideou bylo scelit porušenou urbanistickou strukturu místa. Spojení nádraží s obchodním centrem umožňuje dlouhodobě ponechat stanoviště autobusů v oblasti, kde by se bez dalšího komerčního využití podobná služba v tržním prostředí jen obtížně uživila. Jedinečností projektu je synergie pěšího provozu i provozu osobních automobilů, integrované autobusové dopravy, vlakového nádraží – rychlostního koridoru a potenciálního terminálu letecké dopravy kraje. V budoucnu lze kromě napojení na místní městský okruh očekávat napojení na hlavní českobudějovický dálniční obchvat.

Architektonicko-stavební řešení

Dopravně-obchodní centrum je navrženo jako objekt se dvěma podzemními a čtyřmi nadzemními podlažími o celkové ploše 60,5 tisíce metrů čtverečních. V suterénu může parkovat cca 700 osobních automobilů (z toho několik desítek míst je vyčleněno pro invalidy), což znatelně odlehčí městu a vyřeší problém nízkého počtu parkovacích míst v jeho centru. Suterén zároveň slouží technickému zázemí. Parter objektu je využit pro potřeby hypermarketu, občerstvení a obchodní galerie s prodejnami. Druhé nadzemní podlaží nabízí prostor pro restaurace, kavárny a opět další prodejny a služby. Zároveň je zde umístěno i zázemí objektu. V nejvyšších dvou patrech se nachází zázemí provozovatele autobusového nádraží. Na střechu autobusy přijíždějí po zastřešené nájezdové rampě o podélném spádu 10%. Vzhledem ke klimatickým podmínkám v zimním období, kdy ani chemický posyp často neúčinkuje, je rampa pro zajištění bezpečnosti vytápěna.

Základovou konstrukci tvoří milánské stěny a železobetonová základová deska. Jako konstrukční systém byl navržen železobetonový skelet (osový systém 8 x 10m). Stropní konstrukce je tvořena železobetonovou deskou zesílenou v místech sloupů železobetonovými hlavicemi. Železobetonová konstrukce stavby zůstala v některých místech obnažená: kromě pohledových betonů hlavního kompozičního prvku nájezdové rampy pro autobusy je to ještě fasáda hlavního únikového schodiště a atikové panely v koruně objektu po celém jeho obvodu. Na tyto části stavby byly navrženy barevné nátěry (červená, modrá, žlutá a bílá). Prstenec ocelové únikové lávky po třech stranách objektu je využitý pro instalaci velkoplošných reklamních panelů hlavních nájemců.

Fasádní plášť hlavní hmoty budovy je hliníkový, provětrávaný, skládaný se skrytým fixačním rastrem kotveným k nosným obvodovým železobetonovým stěnám objektu, umožňující teplotní dilataci. Ve všech podlažích tvoří fasádu horizontální panely s hladkým povrchem bez krycích spárových lišt. Okna a dveře jsou pozičně mírně zapuštěny za líc pláště. Barevnost je zvolena ve škále tří šedých odstínů: tmavě šedá, střední šedá a světle šedá, a t směrem zdola nahoru, nejvyšší horizontální řada panelů je perforovaná. Některá místa fasádního pláště jsou prosklená. Vstupní nároží a ustupující část v přízemí, delší stěna terminálu autobusového nádraží ve třetím nadzemním podlaží – tudy proniká denní světlo do hlavní dvorany propojující prostor pasáží po celé výšce objektu.

Zastřešení

Nástupiště autobusů ve třetím nadzemním podlaží jsou zastřešena membránově. Zastřešení je architektonickým prvkem, působí odlehčeně a vzdušně. V principu je řešeno dvěma způsoby: markýzy na severní a jižní straně odbavovací budovy nádraží a výstupní ostrůvky na jižní polovině střechy.

Markýzy tvoří ocelové konzoly z trubkových profilů, kotvených do železobetonových stěn budovy. Na tyto konzoly je upevněna membrána, která tvoří lomenici na přední hraně. Přední a zadní strana plachty je dopínána nerezovými lany s rektifikací. Zastřešení markýz má 38 polí na každé z podélných stran budovy, celková délka markýz je 107,5 m na každé straně budovy. Ostrůvky mají samonosnou ocelovou konstrukci. Na sloupy jsou upevněny dvojice ráhen ve střídavém sklonu, které tak tvoří dvě řady spojených lomenic. Jednotlivá pole membrán mají obdélníkový půdorys a tvar hyperbolického paraboloidu. Délka ostrůvků činí asi 62 m a šířka 18 m. Použitá membrána je zhotovena z materiálu PES se zátěrem PVC a akrylovým zalakováním (výrobce Ferrari, Francie). Rozsahem jde o největší realizaci tohoto druhu zastřešení v České republice.

Vybudovaný komplex výrazně přispěl ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v daném místě novou úpravou tras a průchodů pro chodce. Realizace dopravně-obchodního centra si nevyžádala zástavbu „zelených“ ploch, naopak značně přispěla k urbanistickému zkvalitnění dané lokality, k řešení problematiky parkovacích kapacit a ke zvýšení bezpečnosti dopravy. Vytvořila předpoklady pro další koncepční úpravu a rozvoj širšího centra města.

Dopravně obchodní centrum Mercury České Budějovice
Dopravně obchodní centrum Mercury České Budějovice

Fakta:
Objekt: Dopravně-obchodní centrum České Budějovice
Investor: CB – Mercury Center a.s.
Generální projektant: ATELIER 8000 spol. s r.o., České Budějovice
Dodavatel stavby: Skanska CZ, a.s., divize Pozemní stavitelství
Realizace: 9/2005 – 3/2007
Zastavěná plocha: 12 833 m2
Celková užitná plocha: 60 542 m2
Obestavěný prostor: 225 066 m2

Výstaviště České Budějovice – Pavilon T

Multifunkční pavilon sloužící zároveň jako monumentální vstupní brána do areálu. Základní hmota objektu je protnuta tubusem z membrán, který spojuje stavbu se sousedním pavilonem. Lehká plachtová konstrukce definuje specifickým způsobem trasu hlavního pohybu návštěvníků, slouží k identifikaci prostoru.

Východní fasáda ve tvaru evokujícím turbínu, respektive její výseč, je tvořena oblým přesahem střechy tvořícím lem fasády, skládaným kovovým pláštěm z profilovaných plechů, kruhových otvorů a předsazenými membránami. Ty jsou vypnuty na ocelových lanech v podobě lopatek turbíny a mají stínící funkci. Inspirací pro jižní fasádu pavilonu byla žena ležící na boku.

Membrány jsou použity rovněž jako stínící prvky dotvářející architektonický dojem stavby. Při stínění jižní prosklené stěny vzniká dialog mezi rastrem fasády a křivkami plachet. Na východní fasádě jsou membrány součástí evokované výseče “ turbíny“.

Nový výstavní pavilon je umístěn v severní části areálu. Multifunkční pavilon slouží zároveň jako monumentální vstupní brána do areálu. Hmota pavilonu T je vstupním koridorem rozdělena na haly T1 a T2 (4 400 m2 a 850 m2). Pavilon je navržen na ortogonálním půdorysu s rozměry cca 150 x 50 m, do něhož z jihu zasahuje kruhová výseč kopírujícstávající komunikaci kruhového objezdu pavilonu Z. V příčném řezu má pavilon tvar půl-elipsy odsazené kolmo od terénu, jejíž výška roste směrem ke středu půdorysu. Podélný řez objektu tvoří od země odsazený oblouk. Světlá výška haly je v nejvyšších bodech krajních polí pavilonu 9 m, z těchto bodů pozvolna roste na maximální světlou výšku 11,4 m v půdorysném středu pavilonu.

Hlavní vstupy do obou hal jsou ze zastřešeného koridoru, kterým se od hlavní brány až ke stávajícímu pavilonu Z táhne pás membrán spojující oba pavilony opticky i funkčně. Nosná konstrukce pavilonu je tvořena systémem dřevěných lepených vazníků v osové vzdálenosti 4 m. Jednotlivé vazníky jsou posazeny na zvýšených betonových patkách a sloupech. Střešní plášť objektu plynule přecházející do fasády tvoří průmyslový hliníkový systém se stojatou drážkou a šířkou lamely cca 600 mm. Celá konstrukce je zateplená minerální izolací. Severní fasádu tvoří celistvý fasádní plášť, který je přerušený jen pásem oken. Jižní fasáda je v místě vykrojení prosklená. Nad touto fasádou jsou zvenčí umístěny membrány pnuté na ocelové konstrukci v mírném odsazení od fasády, které slouží jako zastínění proti jižnímu slunci. Východní fasáda ve tvaru evokujícím turbínu, resp. její výseč, je tvořena oblým přesahem střechy tvořícím lem fasády, skládaným kovovým pláštěm z profilovaných plechů, kruhových otvorů a předsazenými membránami. Ty jsou vypnuty na ocelových lanech v podobě lopatek turbíny, které mají stínící funkci. Západní fasáda je pojednána funkčně, je tvořena skládaným kovovým pláštěm z profilovaných plechů s podlouhlým okenním otvorem obdélníkového tvaru, který ve středu přechází do posuvných vrat.

Hlavní prostor haly T1 tvoří multifunkční plocha, jejíž hlavní funkce je výstavní. Pro tuto funkci je plocha vybavena systémem šachet v rastru 4x4 m pro možnost napojení jednotlivých výstavních stánků na veškeré instalační sítě. Prostor je možno využít i pro společenské akce nebo pro sportovní účely. Je možné jej dále dělit pomocí posuvných nafukovacích dělících příček. Nad vstupní částí haly T1 s pokladnou a mobilní šatnou je vestavěna prosklená galerie s jednacími salonky. Podél celé severní fasády se táhne pás technologie a veškerého zázemí pavilonu. Hala T2 má při menších rozměrech stejné vlastnosti jako hlavní hala T1.

Pavilon T byl poslední realizací zesnulého architekta Jiřího Stříteckého (společně s Martinem Krupauerem), v prosinci 2012 zde proběhlo rozloučení s touto nezapomenutelnou osobností.

Výstaviště České Budějovice – Pavilon T
Výstaviště České Budějovice – Pavilon T

Fakta:
Objekt: Pavilon T – Výstaviště České Budějovice
Autor: ATELIER 8000, Martin Krupauer - Jiří Střítecký, HAP Jiří Střítecký a Eva Šťávová, HIP Petr Kolbaba
Spolupráce: Požární bezpečnost staveb ALTO, statika KUPROS, TZB, Štrob, zahradní a sadové úpravy Miroslava Cimbůrková, výmalba Paly Paštika
Dodavatel: dřevěné nosníky Graf Holztechnik, střešní plášť Vertikal, textilní architektura KONTIS Praha a ARCHTEX
Zastavěná plocha: 6 050 m2
Obestavěný prostor: 67 183 m3
Klient: Výstaviště České Budějovice, a. s.
Adresa: Husova 526, České Budějovice
Projekt: 2009-2011
Realizace: 2010-2011

Další realizované projekty:

Vltavská vodní cesta
Velín a přístav České Vrbné
Velín a přístav České Vrbné
Kapitanát a přístav České Vrbné
Kapitanát a přístav České Vrbné
Kapitanát a přístav České Vrbné
Kapitanát a přístav České Vrbné

Kapitanát a přístav České Vrbné
Velín a přístav Hluboká nad Vltavou
Velín a přístav Hluboká nad Vltavou
Velín a přístav Hluboká nad Vltavou
Velín a přístav Hluboká nad Vltavou
Velín VD Hněvkovice
Velín VD Hněvkovice
Velín Hněvkovice jez - ve výstavbě
Velín Hněvkovice jez - ve výstavbě
Velín Hněvkovice jez - ve výstavbě
Projektové studie
Rekonstrukce lávky BBC Praha 4
Rekonstrukce lávky BBC Praha 4
Prodloužení lávky Praha 11
Prodloužení lávky Praha 11
 

Hodnotit:  

Datum: 25.2.2017
Autor: Ing. arch. Martin Krupauer, ATELIER 8000



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czVazby cihelného pohledového zdivaRealizace podlahy v garáži aplikací epoxidového nátěru na betonové podlahyJak správně dešťovou vodu využívat, jak na údržbu a montáž nádrží? – V.Římu kvůli suchům hrozí zavedení přídělového systému na vodu