Poznámky ze semináře Nová norma pro vnitřní kanalizaci (I)

Datum: 8.5.2003  |  Autor: Ing. Dagmar Kopačková

Tato první část záznamu pojednává o souvislosti již dříve platné ČSN EN 12056 a nové ČSN 75 6760 a o zásadách návrhu připojovacího, odpadního a svodného potrubí podle nových pravidel. Pokračování (dešťová kanalizace, objekty a armatury na vnitřní kanalizaci) bude uveřejněno ve čtvrtek 15.5.2003.

Úvod
Souvislost nové ČSN 75 6760 a již od roku 2001 platné ČSN EN 12056.
ČSN 75 6760 navazuje na ČSN EN 12056 a stává se její nedílnou součástí. Doplňuje ty požadavky, které evropská norma ponechává neřešeny s odkazem na národní legislativu a některé požadavky přizpůsobuje našim zvyklostem. V nové ČSN jsou uvedeny převážně odlišnosti a doplnění, hlavní text zůstává v evropské normě. Pro projektování je třeba obě normy, nová ČSN by se opakováním všech požadavků z EN stala velmi obsáhlou, proto autoři zvolili tuto alternativu doplnění již platného existujícího předpisu.

Nová ČSN je platná od června 2003.


1. přednáška: Ing. Zdeněk Žabička

  1. Návrh vnitřní kanalizace musí bezpodmínečně korespondovat s navrženou soustavou navazující stokové sítě. Požadavky na vnitřní kanalizaci dáváme podle nové české normy nejen k hraně objektu, ale vnitřní kanalizace je až po hlavní venkovní šachtu. (Návrh podle EN je na hranu objektu. Např. pro dva sousední objekty se provádí vnitřní kanalizace v objektu podle vnitřní kanalizace, mezi objekty pak podle pravidel pro stokové sítě.) Je třeba vycházet z toho, že při návrhu vnitřní kanalizace se spočítá odtokové množství a spočítá se potřebný profil potrubí, který musí korespondovat s vnější stokovou sítí, do které bude přípojka napojena. Platí i nadále zásada, že kanalizační potrubí nesmí po trase zmenšovat profil. Například, pokud se ze střechy počítá při výpočtu vnitřní kanalizace 300 l/ha, nelze vnější síť počítat na 160 l/ha. U menších objektů to nečiní problém, ale u rozsáhlejších areálových kanalizací mohou vznikat komplikace.
  2. K definicím:
    • Evropská norma rozlišuje 4 druhy odpadních vod. Je to z důvodu možnosti zpětného využití odpadní vody zachováno.
    • Problémy s překladem - zalomení přeloženo jako odskok. Protože odskok je tvarovka, je navržena změna.
  3. Přivzdušňovací ventily. Nejsou všelékem. Jejich použití je třeba velmi pečlivě zvážit. Dochází pouze k přisávání vzduchu, ne k větrání. Je třeba zachovat přístup k ventilu. Nutná kontrola, tedy zodpovědnost investora a uživatele!! Problém zejména u objektů mimo drobnou soukromou zástavbu. Problémy následného zazdění, zakrytí sádrokartonem a provozu bez jakékoliv údržby - je z praxe známo mnoho.
  4. V EN je definována výška zápachové uzávěrky. Velmi důležité. Z praxe jsou známy problémy se zápachovými uzávěrkami, které jsou vytvářeny pružnými hadicemi. Při špatné montáži nevytváří potřebnou výšku hladiny a kanalizace pak zapáchá.
  5. Trvalý průtok - odtok, který trvá déle než 5 minut.
  6. Pokud je v objektu jednotná kanalizace, tak se musí dešťové vody a splaškové spojit až před objektem (podle ČSN EN). Podle ČSN - pokud situace toto neumožňuje, pak je možné provést spojení u poslední šachty, která je poslední v objektu (hlavní domovní vstupní šachty).
  7. Možnost zaústit dešťovou vodu z malých ploch do splaškové kanalizace. Ale pouze výjimečně!! Při větším odtoku - problémy v nižších patrech v objektu!
  8. Kondenzační kotle: pokud se zaústí kondenzát do kanalizace, pak může být problém v případě napojení objektu na žumpu (spálením 1 m3 přiteče do žumpy 1,6 litrů). Nelze jen zaměnit původní kotel za kondenzační bez posouzení vlivu na kanalizaci.
  9. Podmínky pro napojení drtiče stanoví provozovatel kanalizace. Dodatečnou montáž drtičů však lze provést běžně svépomocí, drtiče se běžně prodávají a provozovatel se o používání drtičů ani nedozví. Při hromadném využívání drtičů by však mohlo dojít k problémům v čistírnách odpadních vod.
  10. Vodoprávní povolení. Zákon z roku 2001 stanoví, že vodoprávní povolení platí 10 let. 6 měsíců před vypršením platnosti je povinností majitele požádat o prodloužení. Existují starší povolení bez omezení, na tato se zatím zákon nevztahuje. Je vhodné do technické zprávy k nové akci, ke které je třeba vodoprávní povolení, dát upozornění o omezené platnosti povolení a o povinnosti majitele o prodloužení požádat.
  11. Průchod potrubí požárně dělícími konstrukcemi. Podle naší normy do profilu 200 mm není třeba (hranice dle předpisů ČR je 400 mm2). Někteří zahraniční investoři žádají pro kanalizaci (zejména např. v garážích) nehořlavé materiály nebo materiály s přesně definovanou dobou odolnosti požáru nebo použití speciálních manžet.
  12. Přímé spojení kanalizačního a vodovodního potrubí je zakázáno! Zakázáno připojení odtokového potrubí přímo do kanalizace! Opatření dle ČSN EN 1717 - ochrana vnitřního vodovodu proti zpětnému nasátí (platí již 2 roky) a neměla dříve český ekvivalent. I oddělení požárního vodovodu od pitné vody. V místě napojení požárního vodovodu přerušovací armatura, protože voda v požárním vodovodu stojí i třeba několik let. Při poruše a podtlaku se začne vracet voda z rozvodu - tato znehodnocená voda do rozvodu pitné vody. Zároveň tato armatura umožňuje bezpečné připojení kotlů apod.
  13. Je zakázáno zpětné zaplavování, tj. použití přímých T kusů.
  14. Orosování. Požadavek na izolování kanalizace s odvodem studené vody proti orosování (dešťová voda, odvod z technologií aj.).
  15. Ochrana zápachové uzávěrky proti vysychání. V místech, kde není zajištěno doplňování ZU vodou je nutno zvolit ZU i s mechanickým uzavřením.
  16. Čistící šachta nesmí být v garáži. Nebezpečí zadržení zplodin a ohrožení osob při vstupu do šachet.


2. přednáška: Ing. Jakub Vrána

  1. ČSN EN 12056-2 rozlišuje 4 systémy kanalizace, podle zvyklostí členských států EU. V normě uvedený systém IV (odděleně odvod splaškových vod od WC) se v některých lokalitách, např. Praha a Plzeň, používal dříve i v ČR a oddělení bylo považováno za důležitou zásadu při návrhu a realizaci vnitřní kanalizace. Nová ČSN 75 67 60 až na výjimky stanoví pro ČR systém I, stejně jako v Německu a Rakousku.
  2. Zápachové uzávěrky (ZU). Minimální výška vodního uzávěru 50 mm. Pokud se používají ZU pro odvod dešťových vod, je nově stanovena minimální výška vodního uzávěru 80 mm (ochrana proti vysychání v době bez dešťových srážek, využíváno např. u dvorních vpustí, např. v Německu 100 mm).
  3. Mechanická ZU (s protizápachovou klapkou, kuličkou dosedající na sedlo apod.). Samostatnou mechanickou ZU možno osadit pouze ve venkovním prostředí. Pokud není jistota doplňování vody do ZU v budově, je možno použít mechanickou ZU v kombinaci se ZU vodní.
  4. Přivzdušňovací ventily. Jedná se o velmi diskutované téma u nás i ve světě. Od roku 1996 se připravuje EN - nyní již hotovo - EN 12380. ČSNI započalo se zaváděním této nové normy - nyní již návrh překladu. Tato norma bude platit jako ČSN EN 12380 (13 6371).
    ČSN 75 6760 připravována ještě podle prEN 12380 (návrh) a v evropské normě následně došlo ještě ke změnám, které mohou vyvolat následně změnu i v připravované ČSN - viz níže v textu třídění dle teploty.
    Přivzdušňovací ventily se třídí do tříd a evropská norma stanoví především pravidla pro výrobce. Použití se řídí národními předpisy.
    Určující faktory pro přivzdušňovací ventil jsou: umístění ventilu a provozní teplota. Z hlediska umístění lze osadit pod hladinu zpětného vzdutí nebo ne, tj. přivzdušňovací ventily třídy A se mohou nacházet pod hladinou vody připojené k zařizovacím předmětům, v případě ucpání potrubí do nich může natéci splašková voda a nic se nestane. Přivzdušňovací ventily třídy B se takto osadit nemohou. Třídu musí označit výrobce. Z hlediska provozní teploty: třída 1 (s odolností přivzdušňovacího ventilu v rozsahu teplot od -20°C do +60°C), třída 2 (od 0°C do +60°C) a třída 3 (od 0°C do +20°C). V ČSN 75 6760 zatím povoleny A1 a B1. Pozor! Může dojít ještě k rozšíření o třídu 2 - není ještě rozhodnuto, je uvažováno pro budovy, kde nemůže dojít k zamrznutí. Preferujeme však třídu 1.
    Každá kanalizace musí být větrána!! Nelze ukončit všechna potrubí přivzdušňovacími ventily. Ani např. z malého prodejního stánku.
    Pozor na kapacitu přisátí vzduchu ventilem. Např. v objektu je propojena kanalizace DN 100 a DN 70 a ukončena společným větracím potrubím DN 50, které je ukončeno přivzdušňovacím ventilem DN 50. Tímto ventilem nelze přisát při rozumné tlakové ztrátě takové množství vzduchu, aby pokrylo ejekční schopnost vody nasát vzduch.
    / Množství vzduchu pro konkrétní typ přivzdušňovacího ventilu musí stanovit výrobce. Přivzdušňovací ventily podléhají certifikaci a jedna ze stanovených zkoušek je právě stanovení množství vzduchu při poklesu přetlaku 250 Pa.
  5. Dimenzování potrubí. Průměr potrubí - jmenovitá světlost. V EN 12056 jsou definovány jmenovité světlosti a vztaženy k minimálnímu vnitřnímu průměru potrubí (označeny DN). EN 476 stanovuje jmenovité světlosti jinak. V nové ČSN 75 6760 je snaha zobecnit problém se značením plastových potrubí vnějším průměrem a značení jmenovité světlosti.
  6. Průtok splaškových vod - stanovuje EN 12056. ČSN doplňuje k součiniteli k rozměr. Výpočtové odtoky jsou přiřazeny k jednotlivým ZP. Trvalý průtok je ten, který trvá déle než 5 min, pokud trvá kratší dobu (trvalý i čerpaný), započítá se jako výpočtový odtok (tj. např. i malá čerpací stanice za WC mísou). Pokud čerpací stanice má průtok delší než 5 minut, pak se do výpočtu zahrnuje jako trvalý odtok.
    Výpočtové odtoky - stanoveny v EN. V ČR se používá přednostně systém I, ale pozor!! Pokud se jedná o skupiny s nárazovým nebo zvláštním odběrem vody, použijí se výpočtové odtoky systému II. ČSN doplňuje příslušné tabulky EN tak, aby zahrnovaly všechny ZP, které se u nás vyskytují.
    Součinitel k: ČSN opakuje celou tabulku a přizpůsobuje ji národním zvyklostem (rovnoměrný odběr vody v bytových domech, rodinných domech, penzionech, úřadech k = 0,5). V ostatních budovách, tj. většinou budovy občanského vybavení sídlišť, kde je rovnoměrný odběr vody, je k = 0,7. U skupin ZP s nárazovým odběrem vody (společné umývárny sportovišť, průmyslu apod.) k = 1 a u ZP se zvláštním odběrem vody (nově !!) je k = 1,2. ZP se zvláštním odběrem vody jsou laboratoře v průmyslu, kde výpočtové odtoky jsou relativně malé. Pozor!! Není uvedeno budovy s nárazovým odběrem vody, ale skupiny ZP s nárazovým odběrem vody. Např. v hygienickém zařízení průmyslového závodu se budou např. WC počítat s k = 0,7, ale umývárny, kde se skutečně jedná o nárazový odběr, se budou počítat s k = 1.
  7. Dimenzování potrubí - připojovací potrubí. Podle výpočtového průtoku najdeme potrubí s odpovídající nebo nejbližší vyšší hydraulickou kapacitou (dříve dovolený průtok). Princip výpočtu zůstává podle zvyklostí, jen je jinak stanoven výpočtový průtok a jsou nově stanoveny hydraulické kapacity potrubí spojovacích, odpadních i svodných.
    Nestačí jen výpočtová metoda, je třeba ji doplnit empirickými zásadami. Evropská norma stanoví jak stanovit výpočtem, empirické zásady řeší státy národním předpisem, v ČR tedy ČSN 75 6760.
    V evropské normě ČSN EN 12056 je uvedena tabulka pro nevětraná připojovací potrubí - používá se systém I. Pozor! I pokud se budou používat výpočtové odtoky podle systému II, připojovací potrubí je třeba dimenzovat podle systému I.
    V ČR se používá připojovací potrubí jmenovité světlosti 125, proto je do tabulky doplněna tato hydraulická kapacita, tj. 4 l/s.
    V EU se používají také připojovací potrubí větraná. Někdy je to v praxi výhodné (vyšší hydraulická kapacita, pro návrh používáme systém I).
  8. Zásady pro návrh - připojovací potrubí. Odbočky, které se používají pro spojování jednotlivých větví připojovacího potrubí, mají předepsán úhel 45° - 60° (nelze použít odbočku 87,5°!!! - problémy se zatékáním).
    Je zrušeno ustanovení, že na jedno odpadní potrubí se mohou napojit připojovací potrubí max. ze dvou bytů nebo provozních jednotek na jednom podlaží. Je nahrazeno doporučením, že by se neměly na jedno připojovací potrubí připojovat zařizovací předměty ze dvou a více bytů.
    Přivzdušňovací ventily se mohou použít pro přivětrávání připojovacího potrubí. Při dimenzování se používá sytém I (množství vzduchu = průtok splaškových vod). Pokud je v připojovacím potrubí větší množství kolen nebo je dlouhé apod., lze použít přivzdušňovací ventil jako náhradu za větrání připojovacího potrubí.
  9. Dimenzování splaškových odpadních potrubí. Tabulky viz ČSN EN 12056, které jsou doplněny empirickými zásadami v ČSN 75 6760 - minimální jmenovité světlosti bez ohledu na výpočet a maximální počet WC mís na splaškové odpadní potrubí. Novinkou jsou úsporné WC mísy a jiné počty WC mís (minimální vnitřní průměry splaškových odpadních potrubí). Na maximální počet WC mís se bere ohled v případě rovnoměrného odběru vody. V případě nárazového se dimenzuje pouze podle hydraulické kapacity splaškového odpadního potrubí, bez ohledu na uvedené maximální počty.
  10. Technické požadavky - splaškové odpadní potrubí. Pouze v ČSN 75 6760.
    Čistící tvarovky - jako dříve + nově: pokud je používáno pro několik odpadních potrubí společné větrací potrubí - pak je třeba umístit čistící kus i v nejvyšším podlaží, protože ze střechy přes společné potrubí nelze odpadní potrubí vyčistit.
    Zákaz umístění čistících tvarovek platí jako ve staré normě.
    Pro napojení nevětraného připojovacího potrubí na odpadní potrubí se smí použít jen odbočky 45° - 87,5° (Odbočky 45° nejsou problém při správném dimenzování připojovacího potrubí. Mohou být problémem např. u připojovacího potrubí 32 mm, ale systém I, který je určený pro ČR, tuto dimenzi nedovoluje!)
    Použití odboček blízko sebe nebo dvojitých odboček: předepsána podrobná pravidla (vzájemný úhel a svislá vzdálenost, dimenze). Do DN 70 mohou být připojovací potrubí proti sobě, pokud je jedno z potrubí nad DN 70, musí být mezi nimi maximálně 135° jako ochrana proti zatékání.
    Zásady pro zalomení odpadního potrubí: pokud je zalomení řešeno pomocí dvou kolen 45°, pak bez dalších úprav. Pokud je úhel větší než 45° (max. 87,5° od svislice), pak je třeba zvětšit potrubí o jednu dimenzi a to nad zalomením. Při větším počtu zalomení se zvětšuje jen u nejvyššího zalomení. Pozor na problém zvětšování světlosti u úsporných WC mís, kde by vlivem větší světlosti docházelo k ucpávání. Proto se v tomto případě používají kolena 2 x 45° s mezikusem. Pokud je zalomení větší než 45° a nad zalomením je odpadní potrubí vyšší než 30 m, pak se musí použít obtokové potrubí pro připojení připojovacích potrubí.
    Přivzdušňovací ventily pro odpadní potrubí: např. v Německu pouze pro rodinné domy. V ČR pokud je zabezpečeno větrání kanalizace alespoň jedním odpadním potrubím, pak se může v odůvodněných případech ukončit jiné odpadní potrubí přivzdušňovacím ventilem. Při použití dimenzovacích tabulek dle ČSN EN 12056 lze ukončit přivzdušňovacím ventilem potrubí max. 10 m vysoké. V ostatních výjimečných případech nelze použít dimenzovací tabulky, ale je třeba provést hydraulický výpočet potrubí (posouzení tlakové ztráty při proudění vzduchu atd.). Dimenzování přivzdušňovacích ventilů dle evropské normy, tj. množství vzduchu větší než 8-mi násobek proudící vody ve splaškovém odpadním potrubí.
    Přivzdušňovací ventil musí být přístupný a musí být zajištěn přístup vzduchu (povinnost 2x ročně kontrolovat).
    Přivzdušňovací ventil se nesmí používat pro ukončení odpadního potrubí, jehož spodní část se nachází pod hladinou zpětného vzdutí v suterénu (při zpětném vzdutí dochází ke stlačování vzduchu v potrubí, který nemůže uniknout přivzd. ventilem a probublává ZU). Zákaz platí jen pro potrubí, do kterých se vzdutá voda může dostat.
  11. Větrací potrubí. Vnitřní kanalizace v každé budově vždy minimálně s jedním větracím potrubím min. DN 70, které má být napojeno jako hlavní větrací potrubí na jedno z nejvzdálenějších splaškových odpadních potrubí od vyústění svodného potrubí z budovy nebo na horní konec svodného potrubí v nejvzdálenějším místě od vyústění svodného potrubí z budovy. V případě přízemních budov apod. je třeba svodné potrubí odvětrat ve vhodném místě.
    Pozor! Nadále není možné ukončit odpadní potrubí zátkou! Pokud je něco takto řešeno, pak je považováno za připojovací potrubí (dimenzování jako připojovací potrubí, max. výška 1 m, výjimečně 2 m).
    Větrací potrubí - dimenzování - řešeno v evropské normě, ČSN 75 6760 doplňuje. Min. světlost jako splaškové odpadní potrubí, na které je napojeno.
    Doplňkové větrací potrubí - min. jmenovitá světlost je jako na ni připojené potrubí pro větrání připojovacího potrubí.
    Společné větrací potrubí je povoleno, pravidla mírně změněna, technické požadavky v podstatě ekvivalentní jako ve staré normě, nově technické požadavky na větraná připojovací potrubí.
  12. Svodné potrubí. Platí i nadále stupeň plnění 70%, výpočtové vztahy podobně jako dříve, doplněn trvalý a čerpaný průtok. V ČSN 75 7660 doplněna tabulka DN 70 a DN 90. Svodné potrubí DN 70 nelze umístit v zemi a nesmí se do něj odvádět splašky od WC. Mají-li se na svodné potrubí DN 90 napojit WC mísy, pak jedině úsporné. Do svodného potrubí DN 70 a DN 90 se nesmí odvádět splašky z velkokuchyní. Pokud jsou na svodné potrubí napojeny úsporné WC mísy a pokud je výpočtový průtok menší nebo roven 1,8 l/s, pak potrubí musí být DN 90.
    Technické požadavky: kolena nebo oblouky na svodném potrubí musí být max. 45°. Pro větší úhel je třeba vyskládat z kolen 45°. Pro přechod odpadního potrubí do svodného může být proveden pomocí přechodového (redukovaného) patkového kolena nebo dvěma koleny s úhlem 45° a se zvětšením světlosti těsně nad nimi nebo dvěma koleny 45° s mezikusem min. 250 mm bez zvětšení světlosti. Pokud dle výpočtu je třeba svodné potrubí s větší světlostí než odpadní potrubí, pak se použije 2 x 45° se zvětšením světlosti. Pokud vyjde výpočtem světlost svodného potrubí stejná jako pro odpadní potrubí, pak se použije 2 x 45° s mezikusem. Pokud je splaškové odpadní potrubí vyšší než 30 m a ve výšce do 2 m nad přechodem do svodného potrubí je třeba napojit připojovací potrubí, opatří se obtokem.
    Minimální krytí - stanoveno.
    Technické požadavky na svodná potrubí vnitřní kanalizace vně budov větší než DN 200 stanoví ČSN EN 752 a ČSN 75 61 01. Tj. pokud je vně budov potrubí větší než 200 mm, pak se řeší podle požadavků na stokové sítě, ale dimenzování jako vnitřní kanalizace.
    Souběh a křížení: dle ČSN 73 6005.
    Místa pro čištění: uvnitř budovy - čistící tvarovky. Vně budov - vstupní nebo revizní šachty podle ČSN EN 476. Místem pro čištění svodného potrubí může být rovněž čistící tvarovka na odpadním nebo připojovacím potrubí, která je umístěná v nejnižším podlaží nad přechodem tohoto potrubí do svodného potrubí.
    Místo pro čištění se navrhuje: poblíž místa, kde dochází ke zmenšení sklonu (jako dříve), v místech se zvýšeným nebezpečím ucpávání, v přímých úsecích - viz. tabulka ze staré normy + novinka!!: pokud je potrubí přímé, lze zvětšit vzdálenost mezi čištěním až na 40 m (pro potrubí 100-200 mm).

 

Hodnotit:  

Datum: 8.5.2003
Autor: Ing. Dagmar Kopačková   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích