Připravovaný zákon o sociálním bydlení by měl platit od října 2017

Návrh zákona o sociálním bydlení vychází z koncepce, kterou loni na podzim schválila vláda. Původně měl zákon platit od začátku roku 2017, ale jeho příprava nabírá zpoždění. Vedle ministerstva práce se na něm podílejí také ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo pro lidská práva.

• Nárok na sociální bydlení by měli mít lidé bez bydlení a lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40 % příjmů. Zároveň by jim po odečtení nákladů na bydlení mohlo zbývat maximálně 1,6 násobku životního minima a nesměli by vlastnit žádnou nemovitost.
• Pouze při zohlednění příjmů by cílová skupina měla zahrnovat asi 390.000 lidí, uvedla Linda Sokačová, vedoucí oddělení sociálního bydlení a sociálního začleňování ministerstva práce. Když se bude brát v úvahu i majetek, nárok by mělo mít méně lidí.
• Dostupné byty v režimu sociální bydlení by měly být určeny lidem s nízkým příjmem, kteří ale nemají jiné sociální problémy. Museli by se povinně účastnit sociální práce na základě individuálního plánu podpory.
• Lidem v bytové nouzi bude muset obec zajistit sociální byt do dvou let, od července 2023 by se lhůta měla zkrátit na šest měsíců.
• V sociálních bytech se bude platit nižší nájemné, jehož výši by mělo určovat ministerstvo financí. Rozdíl mezi sociálním a komerčním nájemným by měl obcím kompenzovat stát vyrovnávacím příspěvkem. Obce by měly mít možnost využívat i byty jiných majitelů, kterým by rozdíl na nájemném uhrazený státem přeposílaly.

Ředitel odboru politiky bydlení ministerstva pro místní rozvoj Jiří Klíma zpochybnil mimo jiné rozdělení do tří kategorií bydlení na krizové, sociální a dostupné byty, s nímž počítá koncepce, protože se bude jednat o stejné byty.

Svaz měst a obcí ČR nesouhlasí s postojem ministerstva práce, že to pro obce nebude znamenat žádné dodatečné náklady. Uvedla to členka jeho předsednictva a starostka Kunína Dagmar Novosadová.
Sdružení místních samospráv ČR, které sdružuje přes 1100 tuzemských měst a obcí, má připomínky k návrhu zákona o sociálním bydlení. Chce například, aby se povinnost zařídit sociální bydlení netýkala nejmenších obcí zhruba do 500 obyvatel.

„Dostupnější bydlení pro sociálně slabší osoby by mělo být jedním z pilířů vyspělého státu a my se snažíme prostřednictvím našeho operačního programu tuto oblast podporovat,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, když Ministerstvo pro místní rozvoj vyhlašovalo začátkem června další výzvy z Integrovaného regionálního operačního programu, kde více než jedna miliarda korun půjde na sociální bydlení.